|
|
Hodnocení radiační zátěže pacientů a možnost vzniku a řešení radiačních mimořádných událostí na oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice, a.s.
DAŇOVÁ, Kristína
Záměrem mé diplomové práce bylo zhodnocení radiační zátěže pacientů a posouzení vzniklých radiačních mimořádných událostí na oddělení nukleární medicíny (ONM). V teoretické části jsem pracovala s odbornou literaturou, platnými právními předpisy a vnitřní dokumentací Nemocnice České Budějovice, a.s. - oddělení nukleární medicíny. (ONM NČB) Práce vycházela z potřeby pracoviště ONM NČB zhodnotit optimalizaci dávek pacientům a stanovit místní diagnostické referenční úrovně. Otázkou optimalizace radiační ochrany se zabývají organizace v mezinárodním měřítku, z jejichž doporučení a standardů Česká republika vychází. Za tímto účelem je potřeba znát skutečné aplikované aktivity radiofarmak aplikovaných při jednotlivých vyšetřeních, a provést odhad z nich plynoucích efektivních dávek a též efektivních dávek z CT (výpočetní tomografie) snímání. Předkládaná diplomová práce se dále věnuje hodnocení vzniku radiačních mimořádných událostí, které na ONM NČB skutečně nastaly, příčinám jejich vzniku a opatřením k zamezení dalšího opakování takových radiačních mimořádná událostí (RMU). Držitel povolení pro povolovanou činnost, tj. nakládání se zdrojem ionizujícího záření, má povinnost udržovat dokumentaci v souladu s atomovým zákonem, zásadami dobré praxe a skutečným stavem povolené praxe. Úzce s problematikou RMU souvisí dokumentace - Vnitřní havarijní plán a Program monitorování. (Zákon č. 263/2016 Sb.) Proto byla provedena jejich komparace se skutečným stavem a doporučena revize na základě zjištěných skutečností. Zjištěné hodnoty aplikovaných aktivit a efektivních dávek byly porovnávány s hodnotami publikovanými v posledním reportu UNSCEAR (Vědecký výbor OSN pro účinky atomového záření) z roku 2016 a národními referenčními hodnotami uveřejněnými ve Vyhlášce o radiační ochraně č. 422/2016. Výsledky byly detailně zpracovány do tabulek a grafů. Bylo zjištěno, že aplikované aktivity na ONM NČB jsou v dobré shodě s hodnotami uvedenými v UNSCEAR reportu a zároveň nižší, než jsou národní referenční úrovně, což poukazuje na optimalizovaný stav radiační ochrany pacientů. Vznik konkrétních radiačních mimořádných událostí na pracovišti ONM NČB a analýza jejich příčin odhalila nedostatky v procesu a absenci bezpečnostních prvků žádoucích při skladování radioaktivního kapalného odpadu pocházejícího z ONM. Bylo nutno najít a implementovat do praxe takové opatření, které zabrání dalšímu opakování podobného typu RMU. Práce bude poskytnuta dohlížející osobě nad radiační ochranou pro potřeby hodnocení zajištění radiační ochrany na ONM NČB a kompletaci dokumentů pro povolovanou činnost.
|
|
|
Prostředky Armády České republiky používané při radiační mimořádné události.
ANTOŠKIN, Sergej
Diplomová práce se zabývá možností podpory složek integrovaného záchranného systému vyčleňovanými odřady AČR. V teoretické části práce je shrnuta transformace rezortu ministerstva obrany, která měla zásadní vliv na rozsah poskytované pomoci. Došlo ke zrušení všech záchranných praporů, vytvoření třech ženijních praporů a dvou samostatných záchranných rot. Dva záchranné prapory byly transformovány na lehké motorizované prapory a předány do podřízenosti čtvrté a sedmé mechanizované brigádě. Organizační složky AČR vyčleňují řadu specializovaných odřadů pro podporu zasahujících složek IZS. Jedná se zejména o odřady pro pozemní a letecký radiační průzkum a dekontaminační odřady osob a techniky, ale i některé další, jako například vyprošťovací odřad, odřad k převozu humanitární pomoci, odřad k provádění zemních prací, odřad k provádění trhacích a demoličních prací a další. Podmínky vyžadování nasazení těchto odřadů se liší podle druhu požadované pomoci. Primárně se předpokládá nasazení stálých hotovostních sil jako plánované pomoci na vyžádání. Jedná se o odřady uvedené v ústředním poplachovém plánu a v souladu se zákonem o IZS je AČR povinna takovou pomoc poskytnout. V oblasti poskytování pomoci při řešení radiační mimořádné události je AČR vybavena velkým množstvím přístrojů, techniky a zařízení. Jedná se především o radiometry, osobní a skupinové dozimetry. V oblasti dekontaminačních prostředků se jedná o stanoviště pro dekontaminaci osob a stanoviště pro dekontaminaci techniky LINKA-82. Smyslem diplomové práce bylo provedení analýzy, zda vybavení AČR stále drží krok s dobou a zda obstojí při srovnání s obdobným vybavením Hasičského záchranného sboru. Jelikož při vzniku radiační mimořádné události je snaha minimalizovat škodlivé působení ionizujícího záření na obyvatelstvo a zasahující osoby, jako hlavní porovnávaný parametr měřících přístrojů byla zvolena dolní hranice měření. V případě dekontaminačních prostředků byla pozornost zaměřena na kapacitu a účinnost dekontaminovaných osob a techniky. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že vyčleňované odřady jsou vybaveny měřícími přístrojí různého stáří a schopností. Některé přístroje byly vytvořeny v době nebezpečí vzniku jaderné války. Tomu odpovídá i jejich odolné provedení a poměrně vysoký práh citlivosti, což je pro podmínky řešení radiační havárie za mírového stavu nedostačující. Navíc některé tyto přístroje poskytují informaci i měřené veličině ve starých, již nepoužívaných jednotkách, což může způsobit předání zavádějící informace. Jiné přístroje jsou naopak moderní, ergonomicky řešené, vysoce citlivé již při nízkých hodnotách dávkového příkonu, poskytující informace v reálném čase na přehledném LCD displeji. Unikátní schopností AČR zůstává možnost provádění leteckého radiačního průzkumu, což výrazně napomáhá udržování celkového přehledu a odhadu budoucího vývoje šíření radioaktivity v prostředí. V oblasti dekontaminační techniky je vybavení AČR poměrně zastaralé. I zde platí, že vznikalo v době nebezpečí vzniku jaderné války. Prioritou byla jednoduchost konstrukce a obsluhy, schopnost provádění dekontaminace velkého počtu zasažených osob a techniky. Přitom prakticky nebyla řešena ochrana životního prostředí, oddělené sprchy pro ženy a muže a spotřeba vody. Na druhou stranu počet dekontaminačních prostředků AČR výrazně zvyšuje kapacity vybavení hasičů, což v podmínkách rozsáhlé havárie s únikem radioaktivních látek a velkým počtem dekontaminovaných osob a techniky je výrazná výhoda. V budoucnosti se tato situace může zlepšit po zavedení nové soupravy pro dekontaminaci techniky LINKA-08, která v současné době prochází vojskovými zkouškami a bude splňovat požadavky na moderní dekontaminační prostředek při zachování pozitivních vlastností svého předchůdce. Celkově lze konstatovat, že jednotky AČR jsou schopny stejně kvalitně plnit dozimetrické a dekontaminační úkoly jako jednotky HZS a výrazným způsobem tak přispět ke zvládnutí radiační mimořádné události každého druhu.
|
host ::
RSS.