|
|
Závislost rychlosti růstu pstruha obecného Salmo trutta na populační hustotě v oligotrofních tocích
Závorka, Libor ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem početnosti populace na rychlost růstu pstruha obecného Salmo trutta. Výzkum probíhal v Národním parku Šumava, v oligotrofních tocích povodí řeky Vydry a Křemelné. Vzorky byly sbírány v průběhu let 2005 - 2010, vždy na jaře a na podzim. Všechny ryby odlovené pomocí elektrického agregátu byly změřeny, zváženy a individuálně označeny. U části z nich byly odebrány šupiny, které byly fixovány do laboratorních sklíček, vyfotografovány a proměřeny pomocí grafického softwaru. Podle odlišné hustoty přírůstků šupin (anulů) byl určen věk a odvozen délkový přírůstek jedince v jednotlivých letech. Na základě získaných výsledků byl potvrzen negativní vztah mezi početností populace a rychlostí růstu jedinců ve věku 1+. Význam práce spočívá zejména ve srovnání vlivu různých prostorových a časových definic populace na tento vztah. Jako zásadní pro rychlost růstu se prokázal vliv hustoty subpopulace na jaře, tedy na začátku růstového období. Tento fakt poukazuje na význam intenzity kompenzačního růstu po dlouhém zimním období pro celkový růst jedince v podmínkách oligotrofních horských toků. Klíčová slova: růst, početnost, metapopulace, analýza šupin, oligotrofní horské toky
|
|
|
Zhodnocení rybářského managementu pstruhového revíru Svitava 4
Mareš, Lukáš
Diplomová práce se zabývá problematikou zhodnocení hospodaření na pstruhovém revíru Svitava 4. Hlavním cílem je porovnání stavu rybího společenstva oproti stavu při posledním průzkumu v letech 2003-2004 a vyhodnocení hospodářské evidence v desetileté řadě (úroveň rybářského tlaku, výše dosahovaných úlovků a vysazování násad hospodářsky významných druhů). Ichtyologický průzkum byl proveden v letním období roku 2014 na čtyřech lokalitách pstruhového revíru Svitava 4. Pomocí moderních přístrojů byly zjištěny topografické údaje jednotlivých lokalit a stanoveny základní fyzikálně-chemické parametry vody. Odlov byl proveden pomocí elektrického agregátu. Po zjištění plastických znaků byly ryby vráceny zpět do revíru. Průzkum prokázal výskyt 8 rybích druhů z 5 čeledí. Abundance rybího společenstva se pohybovala na jednotlivých lokalitách v rozmezí 338-1633 ks.ha-1, biomasa 53,6-199,2 kg.ha-1. Rybí společenstvo předmětného toku zaznamenalo od posledního průzkumu výrazné změny. Značný pokles početnosti zaznamenala především populace lipana podhorního.
|
|
|
Zhodnocení rybářského managementu pstruhového revíru Svitava 2
Bromek, Petr
Hlavním cílem této diplomové práce bylo vyhodnocení rybářského managementu pstru-hového revíru Svitava 2 a případný návrh na korekci počtu vysazovaných násad hospo-dářsky významných rybích druhů (pstruh obecný f. potoční, pstruh duhový, lipan pod-horní). Terénní průzkumy byly provedeny ve dnech 3. a 4. 9. 2013, během kterých bylo elektrolovem prokázáno 12 rybích druhů z 5 čeledí. Po zjištění plastických znaků byly ryby vráceny zpět do revíru. Ichtyologický průzkum byl vyhodnocen s využitím ukaza-telů pro charakteristiku rybích populací. Z hospodářské evidence revíru byla vyhodno-cena za posledních 15 let úroveň rybářského tlaku, výše dosahovaných úlovků a vysa-zování rybích násad. Na základě získaných poznatků byla navržena změna množství vysazovaných násad dvouletého pstruha potočního na 200 ks.ha-1, pstruha duhového na 40 ks.ha-1 a dvouletého lipana podhorního na 200 ks.ha-1.
|
|
|
Růst pstruha obecného (Salmo trutta, L.) v CHRO řeky Blanice Vodňanská a jejím přítoku - hodnocení na základě znovuodlovení individuálně značených ryb
BALCAR, Jakub
Cílem práce bylo porovnat růst pstruha obecného v řece Blanici a jejím přítoku Živném potoce během vegetační sezóny 2013. Vzhledem k nepříznivé hydrologické situaci v řece Blanici byla využita data o růstu pstruha obecného v definovaném úseku řeky, získaná během experimentu v roce 2007.Označené ryby byly rozděleny do tří velikostních kategorií: menší juvenilové, větší juvenilové a adultní ryby.Specifická rychlost růstu ryb z Živného potoka byla u všech skupin vyšší, než u stejné skupiny ryb v Blanici. V živném potoce byla rovněž prokázána signifikantně vyšší rychlost růstu menších juvenilních ryb ve srovnání s oběma skupinami větších ryb. Výsledky dokládají, že rychlost růstu pstruha obecného závisí především na úživnosti toku, ne na jeho velikosti či hustotě populace.
|
|
| |
|
| |
|
|
Populačně genetická struktura pstruha obecného jako základ úspěšného obhospodařování lososových vod ve střední Evropě
KOHOUT, Jan
Za účelem vyhodnocení dopadu rybářského hospodaření na populace pstruha ve střední Evropě byla analyzována genetická struktura 25 divokých populací a pěti populací odebraných na líhních v České republice a na Slovensku. K tomu byly použity markery mitochondriální (kontrolní oblast) a jaderné (mikrosatelity, LDH-C1*) DNA. Z výsledků je patrné, že vysazování ryb různého původu způsobilo rozsáhlé křížení populací atlantického a dunajského původu a vedlo ke ztrátě variability mezi populacemi v povodí středního Dunaje na Moravě a na Slovensku. Změny genetické variability v důsledku vysazování byly zaznamenány také v populacích povodí horního Dunaje, Visly, Odry a Labe. Nicméně, populace v povodí Labe mají zachovaný určitý stupeň genetické odlišnosti a zdají se být mnohem méně ovlivněny rybářským obhospodařováním než populace dunajské. Dále byly analyzovány populace z dolních částí dunajského povodí za použití stejných mitochondriálních a mikrosatelitových markerů. Zahrnuty byly také populace z egejského úmoří, aby bylo možné vyhodnotit dopad rybářského hospodaření a porovnat jej s výsledky ze střední Evropy. Byla zjištěna pouze nízká úroveň introgrese z atlantických a jiných populací pstruha. Genetická diferenciace mezi populacemi východního Balkánu byla v porovnání s populacemi ze střední Evropy značně vyšší. Na základě mikrosatelitů byly analyzovány také populace z horních přítoků řeky Otavy a populace z líhně Borová Lada s cílem ověřit původ divokých populací v oblasti Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Analyzované populace byly geneticky odlišitelné od dříve analyzovaných populací z povodí Labe a byly také vzájemně diferencované v důsledku geografické vzdálenosti a přítomnosti migračních bariér. Vysazování pstruha z líhně v Borových Ladech však mohlo také ovlivnit genetickou variabilitu analyzovaných populací. Populace z této líhně se vyznačuje vyšší genetickou proměnlivostí a je geneticky odlišná od populací z horních přítoků Otavy, což by mohlo být způsobeno jejím nejednotným původem. Porovnání analyzovaných populací s výsledky z jiných oblastí naznačuje, že mitochondriální haplotypy nalezené v populacích dolní části Dunajského povodí a jižní části úmoří Černého moře jsou značně odlišné od statisticky podpořené skupiny haplotypů z horního a středního Dunaje, povodí Kaspického moře a Aralského jezera. To dokazuje složitou evoluční historii pstruha v jižní a západní části úmoří Černého moře.
|
|
| |
|
| |
|
|
Potravní konkurence vysazovaných pstruhů duhových a volně žijících pstruhů obecných a lipanů podhorních
BLASZCZOK, Roman
Cílem práce bude v definovaných časových intervalech sledovat složení potravy vysazených pstruhů duhových a volně žijících pstruhů obecných a lipanů podhorních a posoudit míru potravní konkurence mezi sledovanými druhy. Experiment probíhal v druhé polovině září roku 2010 na řece Blanici v chráněné rybí oblasti u obce Těšovice, kde bylo vysazeno několik desítek tržních pstruhů duhových. V předem definovaných několikadenních odstupech bylo odloveno celkem 30 kusů pstruha duhového (SL = 266 ? 14 mm, m = 347 ? 54 g), 33 pstruhů obecných (SL = 244 ? 19 mm, m = 219 ? 51 g), 14 lipanů podhorních (SL = 256 ? 27 mm, m = 240 ? 91 g) a 12 rezidentních pstruhů duhových (SL = 255 ? 13 mm, m = 280 ? 47 g), původem z minulých vysazovaní. U odlovených ryb byl analyzován obsah žaludku a následně byla hodnocena potravní selektivita použitím Ivlevova indexu selektivity (1961), potravní konkurence pomocí Schoenrova indexu potravního překryvu (1970) a důležitost jednotlivých potravních složek prostřednictvím indexu významnosti dle Natarajana (1961). Pstruh duhový začal přijímat přirozenou potravu ihned po vysazení do toku a její výskyt byl zaznamenán u všech ulovených ryb po celé sledované období. Jako přednostní potrava pstruha duhového byl určen hmyz (Insecta), který tvořil dle indexu významnosti (IP) 54%, v potravě se z hmyzu nejvíce uplatňovaly dle (IP) řády Trichoptera (24%) a Ephemeroptera (19%). K sekundární potravě řadíme plže (Gastropoda), kteří tvořili dle indexu významnosti (IP) 25%. Pstruh duhový přijímal v toku obdobné potravní složky jako původní druhy lososovitých ryb. Dle indexu potravního překryvu (S) se potravní konkurence mezi pstruhem duhovým a pstruhem obecným za celé sledované období rovnala hodnotě (S = 0,566), u lipana podhorního (S = 0,520). I když obě tyto hodnoty jsou pod hranicí významného potravního přesahu (S = 0,6), můžeme říct, že potravní konkurence mezi těmito druhy ryb existovala a její úroveň nebyla zanedbatelná.
|
host ::
RSS.