|
|
Systém prenatální diagnostiky poškození plodu
ŠUSTROVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem: ,,Systém prenatální diagnostiky poškození plodu" a je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část, jež je úvodní částí celé práce, obsahuje tři hlavní kapitoly. První kapitola je zaměřena na prenatální péči. Tato kapitola popisuje prenatální péči obecně, dále kdo ji poskytuje. Zabývá se také těhotenským průkazem, což je nezbytná součást prenatální péče a frekvencí kontrol. Největší část kapitoly je věnována podrobnému přehledu pravidelně a nepravidelně, neboli termínově prováděným vyšetření. Druhá kapitola se zaměřuje na prenatální diagnostiku vrozených vývojových vad plodu a popisuje jednotlivé screeningové vyšetřovací metody a invazivní diagnostické metody vrozených vývojových vad plodu. V závěru této kapitoly je zmínka i o Prenascanu, jedná se o nové a jediné neinvazivní diagnostické vyšetření na vrozené vývojové vady plodu. Poslední kapitola teoretické části se zabývá rolí porodní asistentky v prenatální péči. V této kapitole nechybí definice porodní asistentky, psychologická stránka porodní asistentky a vztah porodní asistentky a klientky. Je důležité, aby vzájemný vztah byl založen na důvěře a respektu. Závěr této kapitoly se zaměřuje na edukační činnost porodní asistentky. Edukace má v prenatální péči významnou úlohu. Z pohledu porodní asistentky jde ale o velmi náročnou činnost, která klade velké nároky na její znalosti a dovednosti. Porodní asistentka edukuje těhotnou ženu o zdravých návycích, péči o sebe samu, ale také v souvislosti s prenatální diagnostikou vrozených vývojových vad plodu. Výzkumná část se věnuje obavám žen, mapuje kvalitu a spokojenost žen s poskytnutými informacemi a spokojenost žen s přístupem zdravotnického personálu. Bakalářská práce má tyto cíle: Cíl 1 - Zmapovat metody prenatální diagnostiky poškození plodu. Cíl 2 - Zjistit, jaké informace a přístupy považují těhotné ženy za důležité v oblasti prenatální diagnostiky při pozitivním výsledku screeningu v I. trimestru těhotenství.Na základě výše uvedených cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Výzkumná otázka 1 Z čeho mají ženy, u nichž je zvýšené riziko poškození plodu největší obavy? Výzkumná otázka 2 Jak kvalitní informace mají o následujících postupech? Výzkumná otázka 3 Jaká je spokojenost žen s přístupem zdravotnického personálu?
|
|
|
Specifika prenatální péče u žen z vybraných minorit v gynekologické ambulanci.
NOVÁKOVÁ, Markéta
Vzhledem k tomu, že od 90. let minulého století dochází ke znatelnému nárůstu počtu cizinců, dlouhodobě žijících na území České republiky, je nezbytné respektování kulturních specifik v rámci zdravotní péče. Mnoho cizinek v naší zemi žije dlouhodobě či trvale a zakládají zde rodiny. Na péči o těhotnou ženu je neustále kladen vyšší důraz. V období těhotenství dochází k výrazným změnám po stránce fyzické i psychické. Hlavní náplní péče o těhotnou ženu je průběžné sledování jejího zdravotního stavu a správného vývoje plodu. K tomu, aby porodní asistentka mohla poskytovat kvalitní péči o pacientky z rozdílných kultur, musí být kulturně kompetentní i dostatečně empatická, aby specifika práce s těmito těhotnými ženami zvládala. Komplikace v ošetřovatelské péči může do velké míry působit komunikační bariéra. Ta může vzniknout i mezi zdravotnickým personálem a pacienty jedné národnosti. Riziko vzniku problémů v komunikaci s ženami z odlišné kultury ještě vzrůstá. Cíle této bakalářské práce jsou. Cíl 1: Zjistit, jakým způsobem ženy z vybraných minorit pohlíží na prenatální péči v ČR. Cíl 2: Zmapovat, zda znají porodní asistentky specifika ošetřovatelské péče u jednotlivých kultur. Jako výzkumné otázky byly stanoveny: 1) Jak vnímají ženy z vybraných minorit prenatální péči v ČR? 2) Jak je během péče respektována vlastní kultura klientky? Praktická část byla zpracována na základě kvalitativního výzkumného šetření. Techniku sběru dat tvořily polostrukturované rozhovory. Respondentkám byly kladeny stejným způsobem otázky, které se během konkrétních rozhovorů doplňovaly, což vedlo k následné kategorizaci rozhovorů. Základních otázek bylo sestaveno celkem 20. Výzkumný soubor byl tvořen těhotnými ženami, kterých bylo celkem šest a porodními asistentkami, které byly čtyři. Kritériem výběru těhotných žen byla příslušnost k vietnamské či ukrajinské minoritě. Kritériem výběru porodních asistentek bylo zaměstnání v gynekologicko-porodnických ambulancích. První část výzkumného šetření tvořily těhotné ženy, které mají rozdílné zkušenosti s péčí ve své rodné zemi. Ve svých výpovědích se zmiňují o drobných nedostatcích, avšak jsou s poskytovanou péčí v České republice spokojené a některé se vyjadřují i v tom smyslu, že jsou si jisty, že takto kvalitní péče by jim v rodné zemi nemohla být poskytnuta. Z rozhovorů s porodními asistentkami vyplývá, že jejich snahou je respektovat přání všech pacientek, a to jak ta, která souvisí s jejich kulturou a prostředím, ze kterého pocházejí, tak i ta, která přímo ovlivňuje jejich povaha a osobnost. Avšak z výzkumného šetření také vyplývá, že dochází i k drobným pochybnostem, které by mohly vést k případným nedorozuměním, a to pouze z důvodu nedostatku informací. I proto by jako výstup této práce měl být uspořádaný seminář či příspěvek v rámci konference, který by doplnil zdravotníkům jejich základní informace a zkušenosti v péči o pacienty z vybraných minorit v českých zdravotnických zařízeních. Téma tohoto semináře by mohlo znít: "Specifika péče o vybrané minority v prostředí českého zdravotnictví."
|
|
| |
|
| |
|
|
Rizika a dopady problémového užívání drog u těhotných žen
PŘÁDNÁ, Jana
Bakalářská práce popisuje rizika a dopady problémového užívání drog u těhotných uživatelek. Zabývá se zejména zdravotními a sociálními hledisky. Charakterizuje závislost na drogách, uživatelky drog a problematiku těhotenství těchto žen. Popisuje možné dopady užívání drog na ženu a plod. Rizika a dopady jsou děleny dle jednotlivých skupin návykových látek. Práce dále zmiňuje abstinenční syndrom novorozence, kterým tyto děti často po porodu trpí. Bakalářská práce vychází z dostupné odborné literatury a vlastních profesních zkušeností z terénní sociální práce s uživateli drog.
|
|
| |
|
|
Zájem žen o péči v těhotenství, během porodu a v šestinedělí porodní asistentkou pro komunitní péči
CHRSTOŠOVÁ, Alena
Období těhotenství, porodu a šestinedělí je v životě ženy velkým mezníkem. Již od dávných časů pečovala v tomto období o ženu porodní babička. Byla pro ni nejen poskytovatelem odborné péče, ale také pomocníkem a rádcem. Do devadesátých let minulého století fungovala tato péče i u nás, bohužel v souvislosti se změnami v systému zdravotní péče se prvek návštěvní služby porodních asistentek téměř vytratil. Pokud chceme zkvalitnit péči o ženu v tomto období, je třeba tyto služby ženám opět nabídnout. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda ženy mají zájem o vedení fyziologického těhotenství porodní asistentkou pro komunitní péči, zda by jejích služeb využily během porodu v nemocnici a zda ženám chybí služby porodní asistentky pro komunitní péči v šestinedělí. Hypotézy předpokládaly, že těhotné ženy preferují péči lékaře, mají zájem o služby porodní asistentky pro komunitní péči během porodu a chybí jim péče v období šestinedělí. V bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření a dotazníková technika sběru dat. Dotazník byl anonymní, obsahoval 25 otázek. Výzkumné šetření probíhalo od konce února do začátku dubna 2011 v ordinacích praktických gynekologů ve Vimperku. Celkový počet rozdaných dotazníků bylo 120, zpět se vrátilo 112 dotazníků, 7 dotazníků bylo vyřazeno. Celkový počet respondentek byl tedy 105 (100%). Cíle práce, které byly stanoveny, byly splněny. Nepotvrdila se hypotéza, která předpokládala, že těhotné ženy preferují péči lékaře. Další dvě hypotézy se potvrdily. V současnosti ve Vimperku a okolí není ani jedna porodní asistentka pro komunitní péči, která návštěvní službu poskytuje. Proto by výsledky výzkumného šetření mohly být argumentem porodních asistentek pro komunitní péči, které chtějí uzavřít smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Zároveň mohou ovlivnit rozhodování porodních asistentek, které uvažují o poskytování návštěvní služby, ale bojí se nezájmu ze strany žen.
|
|
|
Přítomnost otce u porodu-trend či svobodná volba z pohledu muže.
REJCHRTOVÁ, Alena
Tato práce je teoreticko {--} empirická a je zaměřena na prožívání přítomnosti otce u porodu. Teoretická část začíná historii přítomnosti muže u porodu. Dále je definováno početí a vývoj nového života, je popsána prenatální komunikace a péče otce s budoucí matkou. Následné kapitoly obecně charakterizují účast na předporodní přípravě a právní aspekty a důsledky otce u porodu. V další části je popsáno, jak se otec zapojuje do průběhu porodu v jednotlivých dobách porodních, u ošetření novorozence a u operativního porodu. Ke konci teoretické části je kapitola o různých pohledech na přítomnost otce u porodu, za ní následuje, co přináší otcovství. Teoretická část je zakončena kapitolou psychosomatické problémy otců v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Výzkumná část této bakalářské práce byla zaměřena na zjištění, do jaké míry přítomnost otce u porodu je jeho svobodná volba či trend. Zjišťovali jsme, jak se liší názory mužů různých generací na jejich přítomnost u porodu. Pokusili jsme se zjistit, jaké role má otec v rámci ošetřovatelského procesu při fyziologickém porodu.
|
|
|
Komunikace s prenatálním jedincem a dítětem v prvních dnech po porodu
PETROUŠOVÁ, Lucie
Bakalářská práce na toto téma má výzkumný charakter a je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se věnuji charakteristice prenatálního období, interakci matky s plodem a poznatkům z prenatální psychologie, kde hraje významnou roli prenatální komunikace rodiny s ještě nenarozeným dítětem. Podstatnou část práce tvoří také role a psychosociální přístup porodních asistentek v péči o plod a matku v prenatálním období. Dále se v práci věnuji důležitosti prvního kontaktu po porodu a komunikaci s novorozencem. Praktická část pojednává o výzkumném šetření, prováděném technikou 2 dotazníků, v němž se snažím potvrdit hypotézy, které se vztahují ke stanoveným cílům. Hypotéza č.1: Nejbližší osoby používají cílenou komunikaci s prenatálním jedincem v období těhotenství matky, se potvrdila a hypotéza č.2: Časná komunikace matky s dítětem je umožněna bezprostředně po porodu se rovněž potvrdila. K dotazníkovému šetření bylo celkem rozdáno 250 dotazníků, přičemž těhotným ženám bylo rozdáno 140 dotazníků a matkám po porodu bylo rozdáno 110 dotazníků. Navrátilo se 229 dotazníků. Návratnost byla 92 %. Konečným souborem řádně a správně vyplněných dotazníků vhodných k výzkumnému šetření bylo 126 (100 %) od těhotných žen a 103 (100 %) od žen po porodu.
|
|
|
Psychologicko-medicínské aspekty péče v prenatálním období
BERKIOVÁ, Eva
Práce je zaměřena na období těhotenství, které je pro ženu neopakovatelnou životní událostí. Těhotenství na ženu klade zvýšené nároky, se kterými se musí vyrovnat. Prožití bezproblémového těhotenství úzce souvisí se správnou výživou, kvalitní prenatální péčí, absolvováním kurzů pro těhotné ženy a samozřejmě pochopením a podporou od nejbližších osob.
|
host ::
RSS.