|
|
Užitkové vlastnosti prasat a efektivita produkce
Čadová, Marie
Práce se zabývá užitkovými vlastnostmi prasat, kdy jsou nejprve rozebrány reprodukční vlastnosti a faktory na ně působící, a následně vlastnosti produkční a faktory na ně působící. Další část bakalářské práce je věnována vlastnímu sledování ve vybraném chovu prasat. Zde práce hodnotí užitkové vlastnosti prasat dosahované farmou a dále se zabývá ekonomickým zhodnocením farmy. Jsou rozebrány tržby a náklady farmy, které jsou podkladem pro získání ukazatele rentability tržeb.
|
|
|
Efekt selenu na antioxidační status organismu po porodu
Wronková, Sabina
Cílem diplomové práce bylo vypracovat literární rešerši a experimentálně stanovit efekt organické formy selenu a hladin (0,3 a 0,6 mg/kg KS) selenu na antioxidační status po porodu u modelových zvířat- prasnic. Do experimentu bylo zařazeno 18 prasnic v poporodním období, které byly rozděleny do tří skupin dle věku. Modelové zvířata byly rozděleny do tří skupin. První skupina (Se1) prasnic (n = 6) sloužila jako kontrolní, kde přídavek selenu nebyl navýšen. Druhá skupina (Se2) prasnic (n = 6) byla zkrmována 0,3 mg Se/kg KS. Třetí skupina (Se3) prasnic (n = 6) byla krmena 0,6 mg Se/kg KS. Premix byl dávkován při ranním krmení. Pro doplnění selenu byly použity kvasnice obohacené selenem (selenomethionin). Výsledky ukazují, že dávky selenu v množství 0,30 a 0,60 mg/kg KS, zvýšily aktivitu antioxidačních enzymů glutathion peroxidázy a superoxiddismutázy. Glutathion peroxidáza (GPx) se po suplementaci 0,3 mg/kg selenu zvýšila již v druhém odběru, avšak až třetí odběr byl statisticky průkazný (P <0,05). Dávky 0,6 mg/kg selenu také viditelně zvýšily hladinu GPx, ale tyto výsledky nelze statisticky prokázat. Superoxiddismutáza (SOD) u obou dávek (0,3 a 0,6 mg/kg) selenu jevila viditelný statisticky neprokazatelný nárůst. Zjistili jsme také zvýšení antioxidační aktivity měřené metodami ABTS, FRAP a FR, ačkoliv metody ABTS a FR vykazovaly mírné výkyvy. Množství redukovaného a oxidovaného glutathionu bylo také statisticky významně (P < 0,05) vyšší u obou experimentálních skupin. Obsah selenu významně ovlivnila suplementace selenem, když výsledky u obou experimentálních skupin byly statisticky průkazně (P <0,05) vyšší. Hladina malonyldialdehydu (MDA) se po suplementaci 0,3 mg/kg selenem statisticky prokazatelně (P <0,05) zvýšila až v třetím odběru, u množství 0,6 mg/kg selenu jsme pozorovali statisticky prokazatelný (P <0,05) nárůst již v druhém odběru. Můžeme tedy konstatovat, že suplementace selenem v organické formě, může snížit oxidační stres v šestinedělí prasnic a překonat tak toto stresující období pro organismus.
|
|
|
Rozbor reprodukčních ukazatelů dosahovaných u prasniček a prasnic ve vybraném chovu
JEŘÁBKOVÁ, Adéla
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční užitkovost prasnic ve vybraném chovu za období let 2018 až 2020. Nejvyšší počet živě narozených selat byl dosažen v roce 2018 (16,5 ks; p < 0,05). Nejvíce živě narozených selat bylo zjištěno u prasnic na 3.-5. vrhu (17,0 ks; p < 0,05). Nejvyšší počet živě narozených selat (16,4 ks) byl vykázán u prasnic, které byly inseminované v jarním období. Průměrná délka březosti prasnic byla ve sledovaném chovu 116 dnů. Nejvyšší počet živě narozených selat byl zjištěn u prasnic s délkou březosti 110-115 dnů (16,6 ks; p < 0,05). Nejvyšší počet živě narozených selat (15,1 ks) se narodil prasničkám, které byly zapuštěné ve věku vyšším než 290 dnů. Nejvíce živě narozených selat bylo prokázáno u prasnic inseminovaných kancem označeným číslem 85 (17,1 ks; p < 0,05). V roce 2018 byl počet mrtvě narozených selat 2,3 ks, v roce 2019 došlo k jeho zvýšení na 3,1 ks a v roce 2020 k mírnému poklesu na 3,0 ks. Podíl vrhů se třemi a více mrtvě narozenými selaty byl nejnižší na 1. vrhu (12 %), do 8. vrhu se postupně výrazně zvyšoval na 45 %.
|
|
|
Vlivy výšky hřbetního tuku při zapouštění na reprodukční ukazatele prasnic
VALEŠKOVÁ, Denisa
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení reprodukčních ukazatelů u prasnic v závislosti na výšce hřbetního tuku při zapouštění. V teoretické části práce jsou vymezeny základní faktory ovlivňující reprodukci prasnic. Cílem práce je zhodnocení jednotlivých ukazatelů reprodukce prasnic v reprodukčním chovu. Data byla získána za rok 2019 celkem od 1 865 ks prasniček a prasnic ustájených v reprodukčním chovu. Měření výšky hřbetního tuku se ve sledovaném souboru prasat provádělo přibližně týden před zapuštěním, po odstavu prasnic a zařazení prasniček do reprodukce, v individuálních kotcích. Nejlepších výsledků zabřezávání dosahují prasnice a prasničky při hraničních hodnotách měření výšky hřbetního tuku. Ve sledovaném souboru prasnice dosahují v průměru 17,2 všech selat ve vrhu, tj. přibližně 41,3 všech narozených selat za rok. Nejvíce živě rozených selat se narodilo u prasnic od 8 - 18 mm v průměru 18,1 selat. U prasniček se nejvíce živě rozených selat pohybuje při nižších hodnotách výšky hřbetního tuku tj. od 10 mm do 14 mm v průměru 16,5 selat.
|
|
|
Analýza vlivů ovlivňujících délku intervalu od odstavu do zapuštění u prasnic
BOUŠKOVÁ, Renata
Cílem diplomové práce bylo posoudit a vyhodnotit vlivy působící na délku intervalu od odstavu do zapuštění prasnic (IOZ). Ve sledovaném chovu se průměrně narodilo 15,5 všech narozených selat/1 vrh, z nich bylo 14,6 selat živě narozených. Průměrná délka intervalu od odstavu do zapuštění prasnic byla 5,6 dní. Nejčastější IOZ byl 4 a 5 dní (83,3 % vrhů). U prasnic ČBU (5,9 dní) byl zjištěn o 0,4 dní delší interval od odstavu do zapuštění než u hybridních prasnic ČBUxČL (5,5 dní). Se zvyšujícím se pořadím vrhu se délka IOZ zkracovala. Mezi 1. vrhem (6,0 dní) a 5. vrhem (4,8 dní) byl prokázán rozdíl 1,2 dní (p < 0,05). Z hlediska pořadí vrhu a genotypu prasnic byl zaznamenán největší rozdíl na 1. vrhu. U hybridních prasnic ČBUxČL byl IOZ (5,7 dní) o 1,3 dní kratší ve srovnání s prasnicemi ČBU (7,0 dní). Nejvíce všech narozených selat bylo zjištěno u prasnic na 3. vrhu (16,1 selat), zatímco nejvíce živě narozených selat bylo evidováno u prasnic na 2. vrhu (15,0 selat). Nejkratší IOZ (5,3 dní) byl zaznamenán v období zimy a nejdelší interval (5,9 dní) na podzim. Nejvyšší počet všech narozených selat se narodil prasnicím s délkou IOZ 0-3 dny (17,5 selat). S prodlužujícím se IOZ počet všech narozených selat klesal. Nejnižší počet všech narozených selat (15,1 selat) byl u prasnic s délkou IOZ 6 dní. U intervalů od odstavu do zapuštění delších než 6 dní se počet všech narozených selat zvyšoval
|
|
|
Faktory ovlivňující reprodukční ukazatele prasnic
CHOUTKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce bylo ve vybraném chovu analyzovat jednotlivé reprodukční ukazatele (počet všech narozených selat, živě narozených selat a odchovaných selat, interval od odstavu do zapuštění, mezidobí, věk při 1. inseminaci a procento zabřezlých prasnic po inseminaci). Výsledky reprodukčních ukazatelů, za sledované období, jsou porovnány mezi farmami a konfrontovány s výsledky jiných autorů. Ve sledovaném souboru bylo celkem sledováno 29 847 porodů prasnic a prasniček v období od června 2019 do července 2020, při kterých se v průměru narodilo 15,1 všech narozených selat, z toho 13,8 živě narozených selat a bylo 11,8 odchovaného selete. Průměrný interval od odstavu do zapuštění byl 6,1 dne a průměrné mezidobí bylo 150,8 dne. Prasničky byly zapouštěny průměrně ve 265 dnech věku. Průměrné procento zabřezlých prasnic po inseminaci bylo 93,1 %.
|
|
|
Sexuální projevy u kanců a prasnic
JELÍNKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá sexuálními projevy u kanců a prasnic. Cílem práce bylo sledovat a vyhodnotit sexuální projevy u kanců a prasnic v konvenčním chovu. Bakalářská práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na význam chovu, historii chovu, stavy prasat a systém chovu v České republice. Dále na vývoj pohlavních orgánů, řízení pohlavní činnosti, pohlavní chování a pohlavní reflexy. V praktické části je popsáno vyhodnocení, které probíhalo na základě permanentního sledování prasat při pohlavním aktu. Sledovaly se délky jednotlivých pohlavních reflexů, konkrétní projevy nebo zásahy ze strany ošetřovatele. Sexuální chování bylo pozorováno ve stádě prasat čítající 17 kanců a 71 prasnic (z toho 10 prasniček) při celkovém počtu připouštění 202, z nichž bylo 102 úspěšných (potřeba asistence 51,8 %) a 100 neúspěšných. Vysledované údaje byly zformulovány do tabulek a grafů.
|
|
|
Vliv délky laktace na reprodukční užitkovost prasnic
MUKOSHA, Chisenga Emmanuel
Cílem diplomové práce bylo analyzovat vliv délky laktace 21 dní (roky 2013 až 2015) a 28 dní (roky 2016 až 2019) na ukazatele reprodukce prasnic ve vybraném chovu. Při odstavu selat ve 28 dnech byl průměrný počet všech narozených selat (15,0 selat) o 0,5 selete, počet živě narozených selat (13,5 selat) o 1,0 sele a počet odstavených selat (11,5 selat) o 0,7 vyšší než při odstavu ve 21 dnech Průměrný počet živě narozených selat byl zaznamenán nejvyšší v roce 2019 (14,0 selat). Byl o 1,6 selete (P < 0,05) vyšší ve srovnání s rokem 2013, kdy byl zaznamenán nejnižší počet (12,4 selat). Nejvyšší průměrný počet selat byl na 4. vrhu (13,5 selete) a nejnižší byl na 7. vrhu (12,2 selete). Rozdíl byl 1,3 selete (P < 0,05). Nejvyšší průměrný počet živě narozených selat měly prasnice plemene large white (13,2 selete). Byl o 0,8 selete vyšší ve srovnání s nejnižším počtem zaznamenaným u prasnic plemene landrase (12,4 selete). Prasnicím LW L (13,1 selat) se narodilo o 0,6 selete více selat než prasnicím kombinace L LW (12,5 selat). Průměrný věk prasniček při prvním porodu byl 360,1 dne. Korelační koeficienty mezi věkem prasniček při prvním porodu a počtem všech a živě narozených selat byly hodnoceny jako nízké, statisticky nevýznamné. Prasnicím s délkou březosti 114 dní se narodilo o 0,8 selete více (P < 0,05) než prasnicím s délkou březosti 115 dní. Prasnice s délkou mezidobí 146 dní vykázaly o 0,2 selete vyšší průměrný počet živě narozených selat ve srovnání s prasnicemi, u kterých bylo mezidobí 115 dní. U prasnic s délkou intervalu od odstavu do zapuštění 4 dny byl zjištěn vyšší průměrný počet živě narozených selat o 0,5 selat (P < 0,05) ve srovnání s prasnicemi, u kterých byl interval od odstavu do říje 5 dní.
|
|
|
Analýza růstových parametrů selat
Vafková, Ivana
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu růstových parametrů selat ve vybraném chovu prasat. Analyzováno bylo 40 prvních vrhů prasnic dánského hybridizačního programu. Zjištěná data počtů selat, hmotností při narození, hmotností ve věku 14 dnů a hmotností při odstavu byla vyhodnocena pomocí matematicko-statistických metod a byly vypočítány korelační vztahy mezi jednotlivými parametry růstu selat. Dále byla hodnocena závislost mezi produkčními ukazateli selat a reprodukčními ukazateli prasnic. Z analýzy byla zjištěna korelace porodní hmotnosti a hmotnosti ve věku 14 dnů, hmotností při odstavu a průměrným denním přírůstkem. Čím vyšší byla porodní hmotnost, tím vyšší byla hmotnost ve 14 dnech a při odstavu a tím vyšší byly i průměrné denní přírůstky. Z hodnocení reprodukčních ukazatelů prasnic a produkčních ukazatelů selat vyplynulo, že počty narozených a odchovaných selat korelují spíše s hmotností celého vrhu, než s individuální hmotností selat.
|
|
|
Vliv výživy na mléčnost chovných prasnic
Ticháček, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem výživy na mléčnost chovných prasnic. Mléčnost je schopnost samic produkovat mléko pro potřebu mláďat. K maximalizaci a optimálnímu složení mléka je zapotřebí ideálně vybalancovaná výživa. Pro výživu prasnic se připravují kompletní krmné směsi z jednotlivých složek krmiva odpovídající jednotlivým kategoriím. Při odchovu prasat je nutno věnovat velkou pozornost esenciálním aminokyselinám, především lyzinu. V této práci jsou uvedeny rozdíly v technice krmení. Ty závisejí na různé kondici prasnic, ustájení a v neposlední řadě na klimatických podmínkách. Cílem práce je podat všeobecné informace o vlivech výživy a technice krmení pro zlepšení mléčnosti chovných prasnic.
|
host ::
RSS.