|
|
Odpovědnost sestry při výkonu povolání
HAVELKOVÁ, Hana
Se vstupem České republiky do Evropské unie vyvstala potřeba provést změny v legislativě naší země, jednou z nich je i reforma kompetencí pracovníků nelékařských zdravotnických profesí. Vytváření příznivých celospolečenských podmínek pro nezávislou činnost sestry představuje efektivní trend nabízející kontinuální zvyšování kvality poskytované péče. Je ale nutné uvědomit si, že s nezávislostí přichází i odpovědnost. Poskytování ošetřovatelské péče vyžaduje znalost obecně závazných právních předpisů a legislativy, která snižuje výskyt náhodných událostí a pochybení. Teoretická část bakalářské práce byla věnována podrobnější analýze vyhlášky č. 424/2004 Sb. a následně pojednávala o odpovědnosti sester v oblastech zákonné, etické a mravní normy. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, v které oblasti činností všeobecných sester se nejčastěji vyskytují pochybení a také zjistit, jaké jsou vytvořeny postupy zabraňující vzniku pochybení. Byly stanoveny dvě hypotézy. V první hypotéze bylo předpokládáno, že k nejčastějšímu výskytu pochybení dochází v souvislosti s podáváním léků. Ve druhé hypotéze bylo předpokládáno, že všeobecné sestry nejsou v odpovídající míře seznámeny se zněním vyhlášky č. 424/2004 Sb. K dosažení cíle bakalářské práce a ověření stanovených hypotéz byla použita metoda dotazování technikou dotazníku. Sledovaný soubor tvořily sestry z celé České republiky, dokončující specializační vzdělávání v NCO NZO v Brně. Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejvíce pochybení se vyskytuje při podávání léků. Přesto, že byly vytvořeny postupy zabraňující vzniku pochybení, je zřejmé, že neplní zcela svoji funkci. Výsledky šetření potvrdily první i druhou hypotézu. K navrhovaným opatřením, směřujícím ke zlepšení přípravy všeobecné sestry pro její profesionální dráhu jednoznačně patří prohloubení právního povědomí v rámci kvalifikačního vzdělávání, především z hlediska přijímání odpovědnosti a vyplývajících důsledků počínání. Je nutné rovněž důsledně apelovat na vedoucí pracovníky ve smyslu provádění pravidelných a podrobných analýz, proběhlých mimořádných událostí, stanovování rizik pochybení a realizace opatření pro minimalizaci nežádoucích událostí.
|
|
|
Vybraná bezpečnostní rizika v ošetřovatelské praxi
MIŇHOVÁ, Monika
V oblasti ošetřovatelské péče existuje velké množství rizik, které mohou pacienta ohrozit, poškodit či zhoršit jeho zdravotní stav. Pro zajištění bezpečí pacienta je třeba se zaujetím hledat cesty, jak tato rizika minimalizovat. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na problematiku bezpečí hospitalizovaných pacientů, riziko pochybení a nežádoucích událostí, a také na možnost prevence v této oblasti. Detailně se věnuje riziku pádů hospitalizovaných pacientů. Cílem výzkumného šetření bylo vyhodnotit stupeň rizika u vybraných bezpečnostních rizik v ošetřovatelské praxi, která hrozí pacientům během hospitalizace, a zjistit, zda sestry dodržují zásady prevence pádů pacientů. Na základě stanovených cílů byly definovány dvě pracovní hypotézy. H1: Nejvyšší stupeň rizika dosahuje riziko nozokomiálních nákaz. H2: Sestry dodržují zásady prevence pádů pacientů. K dosažení cíle a ověření stanovených hypotéz bylo použito kvantitativní výzkumné šetření. Metodou sběru dat bylo dotazování a pozorování, technikou dotazníku a auditu. Výzkumný soubor dotazníkového šetření tvořily sestry pracující na standardních odděleních, na odděleních intenzivní a následné péče Nemocnice Tábor, a.s. Výzkumným souborem auditu ? Prevence pádů hospitalizovaných pacientů? byly sestry pracující na interním a ortopedickém oddělení táborské nemocnice. Z vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření na základě výpočtu váženého aritmetického průměru vyplývá, že nejvyšší stupeň rizika u vybraných bezpečnostních rizik v ošetřovatelské praxi dosahuje riziko dokonané sebevraždy pacienta (3,9). První hypotéza se nám tedy nepotvrdila. Naopak z hodnocení ošetřovatelské péče v oblasti rizika pádů je možno potvrdit druhou hypotézu, že sestry dodržují zásady prevence pádů pacientů a to jak na oddělení ortopedie, kde byla celková úspěšnost auditu 85 %, tak na interním oddělení, kde dosáhla celková úspěšnost auditu 81 %. Naší snahou bylo přispět k zamyšlení sester nad riziky ošetřovatelské péče. Výsledky výzkumného šetření budou nabídnuty vedení táborské nemocnice s cílem zlepšení bezpečnosti poskytované péče a snížení rizik, která hrozí hospitalizovaným pacientům.
|
|
|
Analýza možností a vzniku následků selhání v ošetřovatelství (FMEA)
HOŠINSKÁ, Petra
Analýza možností vzniku a následků selhání v ošetřovatelství (Failure Mode and Effects Analysis - FMEA) je důležitou preventivní metodou, která určuje možná pochybení a navrhuje preventivní opatření k zabránění možných chyb, dříve než k nim dojde. Prevence vzniku těchto omylů je velice důležitá, je ale zapotřebí změnit chování a myšlení českých zdravotníků. Sami zdravotníci musejí chtít udělat vše pro kvalitní a bezpečnou péči, jinak nebude tato změna nikdy možná. Velice důležitá je podpora vedoucího managementu. Pokud tato podpora neexistuje, nemůže dojít ke zvyšování kvality a prevence vzniku selhání na dlouhodobé úrovni. Cílem naší práce bylo zjistit informovanost sester o FMEA a jako další cíl jsme měli zjistit zda sestry využívají FMEA v praxi. Na základě cílů bylo stanoveny výzkumné otázky: 1. Jsou sestry informované o metodě FMEA? a 2.Využívají sestry metodu FMEA v praxi? O metodě FMEA věděla a slyšela jen jedna z osmi dotazovaných sester, která se o ní dozvěděla na semináři. Metodu FMEA nevyužívají ani v jedné z nemocnic, ve které byl prováděn výzkum. Cíle byly splněny. Na základě výsledků šetření jsme stanovili dvě hypotézy. H1: Sestry nejsou informovány o metodě FMEA a H2: sestry nevyužívají metodu FMEA v praxi. Naše práce by měla sloužit ke zvýšení informovanosti v oblasti přecházení vzniku pochybení. Výsledky práce budou nabídnuty managementu zainteresovaných nemocnic s cílem zavedení preventivní strategie, která povede ke snížení rizika pochybení v oblasti ošetřovatelské péči. O tyto výsledky již projevily zájem obě nemocnice, ve kterých byl prováděn výzkum.
|
|
|
Bezpečná ošetřovatelská péče
HAVELKOVÁ, Hana
Bezpečí pacientů je celosvětovým problémem a my se stále více zamýšlíme nad možnostmi zvyšování kvality poskytované péče, což je prioritou všech poskytovatelů zdravotní péče, sester nevyjímaje. Nesmíme zapomínat ani na pacienty a jejich blízké, neboť jsou našimi partnery a sestra by měla usilovat o to, aby se sami pacienti aktivně podíleli na péči o své zdraví, a tím získali důležitou roli v prevenci některých nechtěných pochybení. Teoretická část diplomové práce byla věnována podrobnější analýze pojmu bezpečí a bezpečné péče a následně rozebírala možné prostředky podporující bezpečnou péči a s nimi spojená negativa. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké prostředky jsou využívány pro zachování úrovně bezpečné ošetřovatelské péče u všeobecných sester studujících specializační vzdělávání. Bylo stanoveno šest hypotéz. K dosažení cíle diplomové práce a ověření stanovených hypotéz bylo použito kvantitativní šetření s technikou dotazníku. Sledovaný soubor tvořily sestry z celé České republiky, studující v měsíci únoru 2010 specializační vzdělávání v NCO NZO v Brně. Z výsledků výzkumu vyplývá, že dotazované sestry nevyužívají dostatek prostředků, které by mohly napomoci snížení rizika vzniku pochybení vedoucí ke zvýšení úrovně bezpečné ošetřovatelské péče. K navrhovaným opatřením směřujícím ke zvýšení používání prostředků pro zachování úrovně bezpečné ošetřovatelské péče jednoznačně patří prohloubení podvědomí o jejich existenci. Je nutné rovněž důsledně apelovat na management, aby více využíval různých prostředků a informoval o nových postupech a provedených analýzách pravidelně všechen zdravotnický personál, nejen sestry. Vedoucí pracovníci by měli provádět pravidelné a podrobné analýzy proběhlých mimořádných událostí, stanovit rizika pochybení a realizovat opatření pro minimalizaci nežádoucích událostí. Výsledky šetření budou poskytnuty odborné veřejnosti, publikovány v odborných periodikách a mohou sloužit jako podklad pro srovnávání dalších výzkumných šetření.
|
|
|
Management rizik ošetřovatelské péče
HANZLOVÁ, Eliška
Cílem naší práce bylo zmapovat proces identifikace, hodnocení a provádění činností k prevenci nebo k řízení ošetřovatelských bezpečnostních rizik v organizacích poskytujících akutní lůžkovou péči na území České republiky z pohledu vrcholného managementu ošetřovatelství. Naše práce se ubírala směrem kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat jsme využily nestandardizovaný dotazník, vytvořený pouze pro účely této práce. Dotazník byl distribuován vrcholným představitelům ošetřovatelského managementu (hlavní sestry/náměstek pro ošetřovatelskou péči) výše specifikovaných zdravotnických zařízení. Výzkum jsme realizovaly v období od února do dubna 2008 a pro vyhodnocení výsledků jsme využily 110 dotazníků. Pro účely naší práce jsme si stanovily šest hypotéz. Hypotéza číslo 1, že nemocnice vytvářejí podmínky pro rozvoj bezpečné organizační kultury, se nám potvrdila. Jako velmi důležité v budoucnu více hovořit o tomto tématu, odnaučit se strachu z trestu za přiznání chyby a přijmout fakt, že chyby děláme všichni, proto musíme minimalizovat jejich výskyt i následky a hlavně se z nich učit. Hypotéza číslo 2 uvádějící, že nemocnice sledují rizikové faktory pro vznik mimořádných událostí, se nám také potvrdila. Negativním zjištěním bylo potvrzení třetí hypotézy říkající, že nemocnice odhalují konkrétní rizika ošetřovatelské péče až v návaznosti na realizaci následků rizika. Odhalení malého využívání proaktivní strategie nás vedlo k podrobnějšímu popisu metody FMEA. Hypotéza číslo 4, že nemocnice mají vytvořený postup pro případ vzniku mimořádné událostí, a hypotéza číslo 5, že ošetřovatelský personál povinně sleduje a hlásí minimálně 3 druhy mimořádných událostí, vyskytujících se v souvislosti s poskytováním ošetřovatelské péče, se nám také potvrdily. Hypotéza, číslo 6, která prezentovala, že nemocnice nezapojují pacienty/klienty do prevence pochybení zdravotnických pracovníků, byla výsledky také potvrzena, ale milým zjištěním bylo, že 47,3 % respondentů uvádělo, že se u nich tato možnost využívá. Naším návrhem je zapojit prevenci pochybení do ošetřovatelského procesu, ať již prostřednictvím konkrétních ošetřovatelských diagnóz, nebo plošnou edukací pacientů/klientů. Jako návrh možného obsahu edukace jsme přeložily a upravily dokument SPEAK UP do české verze s názvem 7P.
|
host ::
RSS.