|
|
Molecular mechanisms of apoptosis induced by photodynamic activation in cancer cells
Moserová, Irena ; Králová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kuželová, Kateřina (oponent) ; Kovář, Jan (oponent)
Fotodynamická terapie (PDT) je terapeutický prostředek používaný při léčbě nádorů. Tato metoda je založena na aplikaci fotosenzitivní látky, která se hromadí v nádorových buňkách a po ozáření světlem způsobuje jejich usmrcení. Hlavním cílem této disertační práce bylo studium nových fotosenzitivních látek - porfyrinů s glykolovou substitucí. Porfyriny obsahující jeden až čtyři nízkomolekulární glykolové řetězce vázané éterovou vazbou v pozici meta na meso-tetrafenylporfyrin (mTPP(EG)1-4) byly porovnány s fluorinovanými (pTPPF(EG)4) a nefluorinovanými (pTPP(EG)4) deriváty majícími glykolový řetězec v para pozici. Vstup do buněk a fotodynamická aktivita byly výrazně závislé na koncových skupinách glykolových substituentů. Porfyriny s hydroxyglykolovou substitucí, na rozdíl od porfyrinů s methoxyglykolovou substitucí, byly účinněji transportovány do buněk a způsobovaly hojně apoptózu v nádorových buňkách in vitro. Po počátečním otestování byly vybrány a detailně analyzovány prototypy hydroxy etylenglykolových derivátů. Para deriváty pTPP(EG)4 a pTPPF(EG)4 se akumulují především v lysozomech, zatímco meta deriváty mTPP(EG)1-4 v endoplazmatickém retikulu (ER). Pozice etylenglykolového řetězce na porfyrinovém kruhu má vliv nejen na nitrobuněčnou lokalizaci ale i na účinnost fotodynamické terapie in vivo....
|
|
|
Využití terapeutického laseru v medicíně
VESELÝ, Jan
Moderní diagnostika i terapie jsou v dnešní době velmi výrazně ovlivněny vývojem techniky. Nové objevy z oblasti fyziky, elektroniky a jiných oborů vedou k hledání jejich využití v oblasti medicíny. Výjimkou není ani laser, který patří k nejvýznamnějším technickým objevům druhé poloviny 20. století. Mnoho cílených výzkumů a řada pozorování prokazovala příznivý efekt laserového záření na živou tkáň. Potvrdila se také možnost jeho léčebného využití. Laseroterapie je v posledních letech stále ve větší oblibě. Lasery si našly své místo a uplatnění téměř ve všech oblastech medicíny, jak v léčbě, tak zároveň i ve výzkumu, a neustále se dále dynamicky rozvíjí. Laserová terapie (LLLT) je odvětvím fototerapie, která využívá světla (laserový nebo nekoherentní monochromatický paprsek) k léčbě různých nemocí a představuje zesílení světla stimulovanou emisí záření. Tato metoda léčby vyniká především kvůli tomu, že nevede k žádným závažným vedlejším účinkům, a nezabere tolik času pro projevení účinnosti. Laserová terapie je velmi vzdálená praktickému používání chirurgických laserů. Obsahuje vědecké využívání mnohých vlastností laserového paprsku, správné dávkování, využívá různých barev paprsku k docílení požadovaného účinku k léčbě konkrétní nemoci atd. Laser v chirurgii se využívá při činnostech, mezi které patří např. řezání chirurgickým skalpelem nebo svařování tkání. Možnosti laserové terapie však zasahují mnohem dál. V této terapii není laser pouhým nástrojem, ale on sám o sobě je medicínou. Výkon terapeutického laseru může být i tisíckrát menší a slabší než u laseru chirurgického. Mnoho pacientů se stále domnívá, že laserová terapie spočívá ve využívání chirurgických laserů. To však není správné. Laserová terapie využívá nechirurgické lasery, které neřežou a nepálí. Aplikace terapeutického laseru vyvolává požadovaný účinek v těle pacienta pomocí cesty buněčných změn ve všech buňkách, které jsou paprsku vystaveny. Vyvolává zvýšenou syntézu proteinů, imunokorekci, zvýšení tvorby ATP, zvýšení enzymatické aktivity a cirkulace, syntézu kolagenu. Lasery dále upravují metabolismus lipidů, normalizují krevní tlak, redukují otoky a záněty, snižují bolest. Dále mají protizánětlivý účinek, způsobují zvýšené buněčné dělení a zvyšují imunitu proti nemocem. Mají stimulační, rejuvenalizační a všeobecně hojící účinky, ale při upravení jejich dávkování působí inhibičně. Proto se dosahuje účinné léčby terapeutickým laserem, i když alopatický přístup označuje mnoho z nich jako nevyléčitelné.
|
|
|
Studium fototoxicity sensitizerů na molekulární úrovni a možnosti jejich využití pro fotodynamickou terapii nádorů
ZEMAN, Jan
Fotodynamická terapie je moderní, slibně se rozvíjející se metoda léčby některých typů nádorů, která může doplnit a v některých případech dokonce i nahradit dnes používané metody léčby. Je založena na použití fotosensitivní látky (sensitizeru), který je lokalizován do buněk nádoru a následně ozářen světlem vhodné vlnové délky, což vyvolá fotodynamickou reakci. Fotodynamická reakce vzniká při kombinací čtyř složek: fotosensitizující látky, molekulárního kyslíku, světla optimální vlnové délky a biologického substrátu (proteiny, nukleová kyselina nebo jiné buněčné komponenty). Po podání sensitizeru, který je přednostně vychytáván v patologicky změněné tkáni, se aplikuje viditelné světlo o vlnové délce shodné s absorpčním maximem daného fotosensitizeru a dochází k destrukci nádorových buněk, na níž se účastní převážně reaktivní formy kyslíku jako je superoxidový anion, peroxid vodíku a hydroxylové radikály. Cílem mé práce je ověření fotodynamických vlastností sensitizeru ZnTPPS4 na nádorových buněčných liniích. Byla ověřena produkce reaktivních forem kyslíku pomocí spektrofluorimetru Synergy HT a fluorescenčního mikroskopu Olympus IX 81 s analýzou obrazu. Produkce reaktivních forem kyslíku byla stanovena pomocí molekulární značky CM-H2DCFDA. K ozáření buněčných struktur byly použity LED zářiče upraveny pro práci s buněčnými kulturami. Výsledky této práce prokázaly, že ZnTPPS4 je fotodynamicky účinný a produkce reaktivních forem kyslíku závisí na koncentraci sensitizeru ZnTPPS4 a na dávce záření.
|
|
|
Studium fotodynamického jevu na buněčných liniích melanomu
KOLÁČKOVÁ, Zdeňka
Fotodynamická terapie (PDT) je léčebná metoda kombinující použití fotodynamicky aktivní látky a světla za přítomnosti kyslíku. Rozšiřuje možnosti léčby nádorových a nenádorových onemocnění, doplňuje tak chirurugickou léčbu, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Podstatou PDT je zvýšená akumulace fotosenzitivní látky v patologickém ložisku. Následné ozáření světlem vhodné vlnové délky navodí fotodynamické reakce, které vedou ke vzniku reaktivních forem kyslíku a k biologické odpovědi, vedoucí k poškození nádorových buněk. Výsledný efekt je závislý na typu sensitizeru, jeho koncentraci v cílové tkáni a použitém zdroji záření. Cílem práce je ověření fotodynamických vlastností nově vyvíjené fotodynamicky aktivní látky ftalocyaninu ClAlPcS2 a možností jejího využití pro navození fotodynamického jevu v buňkách melanomu. Vlivem absorpce světla dochází v sensitizeru ke vzniku excitovaných stavů, a dále pak excitovaná forma sensitizeru reaguje přímo se substrátem za vzniku volných radikálů substrátu nebo dochází k transferu energie z sensitizeru na kyslík a ke vzniku vysoce reaktivní singletové formy kyslíku. Volné radikály, především radikály lipidických složek buněčných membrán, jsou příčinou destrukce nádoru. Úspěšnost PDT závisí nejen na typu sensitizeru a hladině kyslíku v nádorové buňce, ale také na použitém světelném zdroji. Jako zdroj záření byly použity luminiscenční diody (LEDs). Tvorba ROS po PDT byla detekována pomocí fluorescenčních značky CM-H2DCFDA na spektrofluorimetru Synergy HT a fluorescenčním mikroskopu Olympus IX 81 s analýzou obrazu. Z našich výsledků vyplývá, že produkce ROS závisí na koncentraci sensitizeru ClAlPcS2 a dávce záření. Ověřili jsme, že sensitizer ClAlPcS2 je vhodnou fotodynamicky aktivní látkou a navozuje fotodynamický jev v nádorových buňkách.
|
|
| |
|
| |
|
|
Photodynamic therapy. Instrumental optics
Votruba, J. ; Stádník, Bohumil ; Javorský, Stanislav
Photodynamic therapy of cancerous tumorous of various human organs uses both coherent and noncoherent light sources for the treatment. However, noncoherent ones are prefered due to higher treatment efficiency, simpler and reliable operation and lower financial costs. Main purpose of this report is to give overview of basic optical methods and instruments used in the photodynamic therapy.
|
|
| |
host ::
RSS.