|
|
Hodnocení semenářských vlastností hrachoru lučního a vikve ptačí a jejich uplatnění v trvalých travních porostech.
KRATOCHVÍLOVÁ, Eva
Tématem této diplomové práce jsou popínavé jeteloviny hrachor luční (Lathyrus pratensis) a vikev ptačí (Vicia cracca). Literární rešerše charakterizuje sledované druhy jetelovin a jejich výskyt v trvalých travních porostech. Vzhledem k problematické produkci semen popínavých jetelovin je zde shrnuté semenářství jetelovin. Jeteloviny jsou cennými komponenty travních porostů především díky fixaci dusíku a vysokému obsahu bílkovin. Praktická část je zaměřena na pozorování floristického složení sledovaných lokalit po dobu tří let. Jednotlivé lokality mezi sebou byly porovnávány z hlediska změn obhospodařování a průběhu počasí. V jednotlivých letech byly sbírány a vyhodnocovány lusky a semena sledovaných druhů. Na sebraných semenech byly provedeny pokusy vzcházivosti semen po různé době od sběru a při různém ošetření.
|
|
|
Vliv různých způsobů využívání travního porostu na porostové charakteristiky a vybrané půdní vlastnosti
JINDRÁKOVÁ, Monika
Diplomová práce byla zaměřena na hodnocení vlivu různých způsobů využívání travního porostu na jeho biologické charakteristiky a půdní vlastnosti. Trvalé travní porosty jsou složitá a pestrá společenstva jetelovin, trav a mnoha dalších dvouděložných bylin, které jsou důležitou složkou agroekosystému. Diplomová práce byla realizována v roce 2013 na experimentálním travním porostu na školním pozemku zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na pokusných variantách byl hodnocen vliv obhospodařování kosením, mulčováním, ponechání ladem, dále byla hodnocena výška porostů, fenofáze při sklizni, typy výhonků, množství reziduální biomasy a vybrané půdní vlastnosti. Cílem diplomové práce bylo posouzení vlivu různých způsobů využívání travního porostu na jeho porostové charakteristiky a vybrané půdní vlastnosti a návrh vhodných způsobů obhospodařování travních porostů. Způsob obhospodařování travních porostů by měl být zvolen s ohledem na způsob využívání trvalých travních porostů. Dále je velmi důležité zohlednit nadmořskou výšku klimatické a půdní podmínky a typ porostu. V neposlední řadě musí být přihlédnuto k používané mechanizaci. Jako vhodný způsob obhospodařování hodnoceného porostu bylo doporučeno kosení 2krát ročně, nebo 3krát ročně s hnojením NPK.
|
|
|
Vliv vodního režimu na růst a kvalitu vybraných travních druhů
MACHURA, Antonín
Mezi podstatné faktory ovlivňující výnos i kvalitu travního porostu patří výživný a vodní režim. Voda je v přírodě a samozřejmě také v zemědělství nejdůležitější faktor limitující výkon rostlin. Práce se zabývá vlivem vodního režimu na klíčení vybraných druhů trav vhodných pro energetické využití. Pro sledování byly vybrány následující druhy trav: srha laločnatá (Dactylis glomerata L.) odrůdy Padánia, chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea L.) odrůdy Chrastava a Szarvasi I (Agropyron elongatum L.). Práce popisuje problematiku pěstování trav a hodnotí vliv vodního stresu na klíčení semen. Nejvyšší klíčivost v podmínkách vodního stresu dosáhla Szarvasi I (69 %) a srha laločnatá (54,6 %). Naopak nejnižšího procenta klíčivosti dosáhla chrastice rákosovitá (28,6 %). Dále porovnává výnosy sušiny vybraných druhů při jarní sklizni, které byly v prvním roce po založení v průměru 3,3 t.ha-1. Metodika řešení byla založena na vlastním měření dat a informacích získaných z Českého hydrometeorologického ústavu.
|
|
|
Vliv různých způsobů obhospodařování na porostovou skladbu a produkci biomasy travního porostu
ŠOBROVÁ, Martina
Diplomová práce shrnuje výsledky získané na základě studia dlouhodobých parcelových pokusů TTP založených na školním pozemku ZF JU v letech 2010 - 2013. Trvalé travní porosty byly obhospodařovány různými způsoby (kosení, mulčování, ponechání ladem) a intenzitou využívání (sklízené 1 3x ročně, hnojení). Práce byla zaměřena na vyhodnocení změn porostové skladby, produkce biomasy a sušiny u kosených variant, vyhodnocena byla také biodiverzita a pícninářská hodnota travního porostu. Před každou sklizní (sečí nebo mulčováním) byla zhodnocena porostová skladba experimentálního travního porostu na ploše 20 m2. Pokryvnost druhů jednotlivých agrobotanických skupin byla odhadnuta metodou redukované projektivní dominance (% D). Sklizená biomasa travního porostu byla zvážena a z odebraného vzorku každé kosené varianty pokusu byla zjištěna sušina. Druhová pestrost byla vyjádřena počtem druhů a druhová diverzita formou Simpsonova indexu. Dále byla vypočtena pícninářská hodnota zahrnující kvalitu a produktivitu porostu.
|
|
|
Hospodaření na ekologické farmě v podhůří Šumavy a biodiverzita vybraných agroekosystémů
OUŘEDNÍK, David
Obsahem diplomové práce bylo studium společenstev epigeických brouků na třech odlišných stanovištích v katastrálním území obce Mačice (nedaleko Soběšic), Západočeský kraj. Biotopy byly obhospodařovány v režimu ekologického zemědělství, kontrétně se jednalo o pole oseté tritikále, louku a pastvinu. Pro sběr biologického materiálu byla použita metoda zemních pastí. Za sledované období bylo celkem odchyceno a determinováno 640 jedinců z 57 druhů a ze 14 čeledí. Na všech biotopech byla nejvíce druhově zastoupenou čeledí čeleď střevlíkovití (Carabidae) (23 druhů), následovala čeleď drabčíkovití (Staphylinidae) (11 druhů) a čeleď mrchožroutovití (Silphidae) (6 druhů). Nejvíce jedinců bylo nalezeno na biotopu pole s počtem 255 (30 druhů z 8 čeledí), následoval biotop louka se 198 jedinci (36 druhů z 9 čeledí) a na pastvině bylo nalezeno 187 jedinců (34 druhů z 10 čeledí). Druhové spektrum epigeických brouků bylo rozděleno do skupin podle citlivosti k antropogenním vlivům. Na všech biotopech převládaly druhy, které nemají zvláštní požadavky na kvalitu a charakter prostředí (skupina E) s počtem druhů 48. Druhů obývajících biotopy středně ovlivněné činností člověka (skupina R2) bylo celkem 9 na všech biotopech, z toho se jich nejméně vyskytovalo na poli (1 druh), na pastvině (5 druhů) a na louce jich bylo nalezeno nejvíce (6 druhů). Index antropogenního ovlivnění ukazuje, že se jedná o velmi silně ovlivněné biotopy. Při porovnání jednotlivých stanovišť bylo zjištěno, že nejvíce ovlivněným biotopem bylo pole (ISD 1,67 %). Nejméně ovlivněným biotopem byla louka (ISD 8,34 %). Závěrem lze konstatovat, že se nepotvrdila hypotéza, že ekologické zemědělství má pozitivní vliv na biodiverzitu.
|
|
|
Vliv různých způsobů obhospodařování na travní porosty
SEJPKOVÁ, Jana
Cílem diplomové práce je posouzení vlivu způsobu hospodaření na travní porosty a posouzení četnosti využívání travních porostů na výnos a kvalitu pícní biomasy. Součástí diplomové práce je také návrh doporučení možných změn managementu hodnocených travních porostů. Botanické snímky byly prováděny na pozemcích Bílovské zemědělské a.s., na severním Plzeňsku. Byly vybrány tři lokality, dva luční porosty a jeden porost pastevní. Poté byla provedena celková analýza porostové skladby se zvolenou pratotechnikou. Důležitou součástí této diplomové práce je posouzení vlivu různého způsobu obhospodařování na travní porosty s ohledem na jejich hospodářský, ekonomický a ekologický význam.
|
|
|
Vliv systému pastvy a zatížení pastvin na porostovou skladbu a půdní prostředí
ŠTAFKOVÁ, Kateřina
Cílem této práce je vliv způsobu a frekvence spásání a zatížení pastevního porostu na jeho skladbu a půdní prostředí. Základem je literární rešerše, která obsahuje stručný nástin produkční a mimoprodukční funkce trvalých travních porostů, dále systémy pastvy, včetně vlivů jednotlivých hospodářských zvířat na utváření porostů a ekologické podmínky ovlivňující skladbu trvalých travních porostů. Pokusná část byla prováděna v Karlovarském kraji u obce Fojtov. Pokus zahrnuje botanické snímky ze třech různých pastvin pro skot, koně a ovce. Na těchto pastvinách byla provedena tři sledování, 27.4. 2012, 15.6. 2012 a 13.9. 2012. Na pastvě skotu byla sledování prováděna na třech odlišných porostových typech, u ovcí na dvou i s ohledem ke svažitosti pastvy a u koní na jednom. Získaná data byla použita pro výpočet indexů druhové diverzity (Simpsonův a Hillův) a pro výpočet vodního a výživného režimu stanoviště. Součástí praktické části bylo také vypočítání celkového zatížení pastvin za pastevní období a vypočítání zatížení v jednotlivých pastevních cyklech.
|
|
|
Vliv pratotechnických postupů na uplatnění Plantago lanceolata L. v trvalých travních porostech.
WORTNER, Pavel
Diplomová práce se zabývá problematikou travních porostů, jejich rozdělením, obhospodařováním, ošetřením a výživou. Dále pak botanickým složením travních porostů a nejvýznamnějšími druhy plevelných rostlin, uplatněním leguminóz a fixací N rostlinami. V další části pak popisem a uplatněním dvouděložných bylin a jejich hospodářským významem. Dále pak stanovením vodního a výživného režimu na sledovaných lokalitách a výživou a hnojením porostů dvouděložných bylin a konzervací a skladování píce. Stěžejním úkolem této práce je problematika jitrocele kopinatého (Plantago lanceolata L.) jeho ekologie a zapojení v různých porostových typech. Samostatná kapitola se věnuje popisu biologie, opylení, fenologie a agrotechniky jitrocele. Poslední kapitola popisuje léčivé látky a využití jitrocele ve farmacii. Ve druhé části práce jsou pro dokreslení poznatků o výskytu Plantago lanceolata doplněny výsledky vlastního pozorování (tabulky a grafy) znázorňující zapojení P. lanceolata v různých typech travních porostů a to ve dvouletém sledovacím období.
|
|
|
Vliv způsobů a intenzity využívání na fytocenologický vývoj a biodiverzitu travních porostů.
KONDRÁTOVÁ, Petra
Hlavním úkolem této diplomové práce bylo posouzení vlivu způsobů a intenzity využívání na fytocenologický vývoj a biodiverzitu travních porostů. Tato práce zahrnuje travní porosty z hlediska jejich rozdělení, různých způsobů obhospodařování a využití. Důležitým úkolem této práce bylo hodnocení výskytu rostlinných druhů na travních porostech ležících na vytipovaných lokalitách České Budějovice, Slavošovice a Radostice. Dále se pak tato práce zabývá stanovením vodního výživného režimu na lokalitě ponechané ladem. Poznatky o výskytu rostlinných společenstev byly doplněny o výsledky vlastního pozorování na těchto lokalitách. Na základě zjištěných poznatků byly zpracovány tabulky a grafy, které potvrzují a v některých případech i vyvracejí údaje o výskytu rostlinných druhů v závislosti na odlišném způsobu obhospodařování travních porostů (kosená, spásaná, ležící ladem).
|
|
|
Biologické vlastnosti a podmínky uplatnění popínavých jetelovin v trvalých travních porostech
KRATOCHVÍLOVÁ, Eva
Tématem této bakalářské práce jsou popínavé jeteloviny. Literární rešerše shrnuje význam a ekologické požadavky druhů hrachor luční (Lathyrus pratensis) a vikev ptačí (Vicia cracca) a popisuje porostové typy s výskytem popínavých jetelovin. Jeteloviny mají výbornou píci, ale obsahují i některé antinutriční látky a jsou také často napadány chorobami a škůdci. Problémem popínavých jetelovin je obtížné semenářství, které stěžuje nestejnoměrné dozrávání a pukavost lusků, dormance a tvrdoslupečnost semen. V praktické části byly na vybraných lokalitách s výskytem popínavých jetelovin provedeny botanické snímky. Tyto lokality byly mezi sebou porovnány z hlediska porostové skladby. Na lokalitách byly sbírány lusky hrachoru lučního a vikve ptačí. Semena byla po vyluštění použita k určení vzcházivosti a klíčivosti.
|
host ::
RSS.