|
|
Parthenogenbetické ještěrky z rodu Darevskia jako evoluční model
Abramjan, Andran ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Mezi ještěrkami rodu Darevskia (Sauria: Lacertidae) existuje několik partenogenetických linií, které jsou endemické pro oblast jižního Zakavkazska. Vysoká míra jejich heterozygotnosti, spojená s hybridním původem těchto organismů, je jedním z podstatných aspektů jejich evolučního potenciálu, stejně jako asexuální reprodukce. Na jedné straně tak stojí výhody heteroze, proti nevýhodám outbreedingové deprese či proti genetické uniformitě klonů. Cílem této práce je zhodnotit, zda tyto aspekty ovlivňují životaschopnost partenogenetických druhů a odlišují je od bisexuálních. Jako ukazatel vývojové nestability jsme zvolili míru asymetrií ve třech znacích v ošupení ještěrek. Zároveň jsme u bisexuálních a partenogenetických ještěrek zhodnotili i asymetrie v rozložení bočních modrých skvrn, které mají u lacertidů důležitou signalizační funkci. Z našich výsledků vyplývá, že v míře vývojové stability není mezi asexuálními a sexuálními druhy významný rozdíl, avšak bisexuální druhy jsou náchylnější na populační změny. Absence samců může u partenogenetických forem mít zřejmě největší vliv na zbarvení, což se projevuje ve ztrátě souměrnosti rozložení modrých skvrn.
|
|
|
Diverzita a rozšíření štírů (Arachnida: Scorpiones)
Plíšková, Jana ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Kůrka, Antonín (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje otázce druhové rozmanitosti a biogeografii řádu Scorpiones. V rámci tohoto zaměření je nastíněna základní problematika a hlavní rozkol ve vyšší klasifikaci štírů, která v současné době není pevně stanovena a stále doznává určitých změn. V práci je dále uveden přehled současných 15 čeledí, na něž se řád štírů dělí podle klasifikace navržené Solegladem & Fetem (2003), včetně jejich rozšíření, počtu rodů a druhů, které zahrnují. Dále jsou zde diskutovány faktory, které měly nebo stále mají vliv na rozšíření štírů. Mezi faktory ovlivňující rozšíření a diverzitu štírů byly zahrnuty kontinentální drift a čtvrtohorní klimatické změny jakožto aspekty historické, a dále teplota, partenogeneze a lidský faktor jakožto aspekty ekologické. Ty ovlivnily biogeografii štírů na odlišné taxonomické úrovni, v jinak dlouhém časovém evolučním měřítku a na různě velkém území.
|
|
|
Mohou samci bource morušového produkovat vitellogenin?
VRCHOTOVÁ, Markéta
Vajíčka bource morušového (Bombyx mori) získaná z vaječníků implantovaných do samčích hostitelů mohou po vyvolání umělé partenogeneze dokončit embryonální i postembryonální vývoj, přestože obsahují jen málo vitellogeninu. Ve své bakalářské práci jsem zjišťovala, jak se liší spektrum bílkovin u vajíček získaných ze standardních samic a z vaječníků implantovaných do samců a zda se liší spektrum bílkovin mezi několika partenoklony. Spektrum vaječných bílkovin jsem porovnávala pomocí elektroforézy v polyakrylamidovém gelu v redukujícím prostředí. Byl potvrzen rozdíl ve složení vaječných bílkovin u standardních vajíček a vajíček získaných z vaječníků implantovaných samcům. Bylo prokázáno, že ve vajíčkách vyvíjejících se v samčích hostitelích se vyskytovala pouze vysokomolekulární frakce (180 kDa), tedy těžká podjednotka vitellogeninu, zatímco ve vajíčkách samic byly patrné dvě podjednotky (180 a 42 kDa). Zároveň byla prokázána interakce transplantovaných gonád s prostředím příjemce. Všechny porovnávané partenoklony obsahovaly stejný pattern hlavních bílkovin vaječného žloutku, ale lišily se v některých vysokomolekulárních bílkovinných frakcích.
|
host ::
RSS.