|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů po amputaci dolních končetin
DÖRNEROVÁ, Nicola
Tato práce je zaměřena na problematiku amputací dolních končetin a úskalí s ní spojená. V teoretické části se zabývám amputací z historického a etiologického hlediska. Uvádím druhy amputačních výkonů a s nimi související rizika. Značnou část teorie věnuji fyzioterapeutickým postupům a možnostem protetiky, které jsou významnou součástí rehabilitační péče o pacienty s amputací. Praktická část bakalářské práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Výzkum byl prováděn pomocí kazuistik, které na základě anamnézy a vyšetření obsahují vstupní kineziologický rozbor, postupy ve fyzioterapii a výstupní kineziologický rozbor. Pomocí kazuistik popisuji aplikaci teoretických poznatků v praxi. Výzkum probíhal v Centru technické ortopedie v Českých Budějovicích. Výzkumný vzorek tvořili tři pacienti s rozlišnou výškou amputačního výkonu na dolní končetině. Všichni pacienti byli muži ve věku od 50 do 65 let s prvním vybavením protetickou pomůckou. První pacient byl po exartikulaci v kyčelním kloubu, druhý po amputaci ve stehnu a třetí pacient po amputaci v bérci. Fyzioterapie probíhala po dobu 10 týdnů, 1x týdně 60 minut. Pro pacienty jsem sestavila cvičební jednotku o pěti cvicích, kterou si všichni pacienti cvičili doma. Každý pacient dostal k pěti cvikům ještě cviky na doma podle individuálních potřeb. Účinnost terapie jsem posoudila na základě výsledků ze vstupního a výstupního vyšetření. Cílem této práce bylo zmapování fyzioterapeutických postupů u pacientů po amputaci dolní končetiny. Mezi nejdůležitější úkoly fyzioterapeuta u pacientů po amputaci považuji péči o pahýl, jehož stav úzce souvisí s využíváním protetické náhrady. Během praxe se mi potvrdilo omezené využívání protézy z důvodu komplikací amputačního pahýlu. Omezené využívání protetické náhrady prodlužuje návrat pacienta s amputací do společnosti jako jejího rovnocenného člena v co největší míře, v souladu se schopnostmi a možnostmi jednotlivého pacienta. Vliv lokomoce s protézou na psychickou stránku jedince po amputaci dolní končetiny se mi v praxi potvrdil. Výsledky výzkumné části bakalářské práce ukazují, že u všech probandů uvedených v mé práci došlo po 10 týdenní terapii ke zlepšení zdravotního stavu. Během mé praxe se mi potvrdila důležitost včasného zahájení rehabilitace a informovanosti jedince o možnostech protetického vybavení, mezioborové spolupráce ošetřujícího personálu, věku, spolupráce a motivace pacienta. Práce může sloužit jako edukační materiál nejen pro zdravotnické pracovníky, ale i pro samotné nemocné nebo pro členy jejich rodiny.
|
|
|
Historie ošetřovatelské péče u pacientů před a po amputaci dolní končetiny
SVOBODOVÁ, Helena
Cílem této práce je zmapování vývoje ošetřovatelské péče o pacienty s amputací dolní končetiny v průběhu historie. Bakalářská práce je teoretická. Pro práci byly použity rozhovory zkušených osob v dané problematice s všeobecnou sestrou Mgr. Alenou Polanovou, antropologem RNDr. Vítězslavem Kuželkou a historikem Mgr. Šimonem Krýslem. Pro tuto práci bylo nezbytné navštívit Lékařské muzeum a depozitář v Praze. Součástí práce jsou také fotografie, které byly při návštěvách muzea nebo depozitáře pořízeny. Nejdůležitější použité zdroje v této práci jsou dochované historické prameny. Dalšími důležitými zdroji byla také odborná literatura a literatura zabývající se danou problematikou v dnešní době, dále řada odborných časopisů, mnoho historických knih a knih ze současnosti. Nedílnou součástí zdroje informací byly dobové učebnice a brožury pro pacienty s amputací. První kapitola se zabývá obdobím pravěku. Mnoho informací o tomto období poskytl antropolog RNDr. Kuželka. Velkým specifikem ošetřovatelské péče v pravěku bylo ponořování pahýlu do vroucího oleje. V další kapitole následuje starověk, kde byly amputace prováděny převážně formou trestu, a do této doby se řadí známý lékař Hippokrates. Dále navazuje kapitola o středověku, kde se projevoval značný vliv náboženství. Během návštěvy Národní lékařské knihovny a muzea poskytl Mgr. Krýsl pro tuto bakalářskou práci rozhovor, ve kterém se zmiňuje o nástrojích k amputacím používaných v historii. Čtvrtá kapitola se zabývá obdobím novověku. Do novověku zařazujeme francouzského lékaře Jeana Louise Petita (1674-1750), který byl velice uznávaný za vynález šroubovitého turniketu. Významným zlomem v ošetřovatelství byla Florence Nightingalové, neboli dáma s lampou, která se zasloužila o zavedení přísné čistoty v nemocnicích. Do období novověku spadá také problematika ošetřovatelské péče o amputované v letech 1953 a 1979, která je také součástí této bakalářské práce, a je velice zajímavé, že až na výjimky se od současnosti příliš neliší. Rok 1979 doplňuje sestra svými vzpomínkami na ošetřovatelství. Další části bakalářské práce jsou věnovány historickému vývoji antisepse a anestezie. Jednou z významných a rozsáhlých částí práce je i kapitola zabývající se Fantomovou bolestí. Bakalářskou práci uzavírá kapitola, která je věnovaná současnému ošetřovatelství o pacienty s amputací dolní končetiny. Závěr Tato bakalářská práce je zaměřená na historii ošetřovatelské péče před a po amputaci dolní končetiny. Je psaná chronologicky, od pravěku do dnešní doby, 21. století. Každá kapitola této práce obsahuje trendy, zajímavosti a inovace v oboru dané doby. V celé práci je shrnut vývoj ošetřovatelství i medicíny o amputované. Jedním z velkých poznatků studia ošetřovatelství v historii je fakt, že existují doby, kdy bylo změn provedeno méně až téměř žádné, ale naopak i doby, kdy byly zavedeny rázné a významné změny. V této práci je zaznamenán i vývoj profese všeobecné sestry v ošetřování amputovaných. Práce může sloužit jako studijní materiál pro všeobecné sestry, ale také pro zájemce o historii ošetřovatelské péče o pacienty s amputací dolní končetinou.
|
|
|
Rekonfigurovatelná flíčková anténa
Zlatníček, Radek ; Polívka, Milan (oponent) ; Raida, Zbyněk (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh a realizace rekonfigurovatelné flíčkové antény. Anténa bude napájená mikropáskovým vedením. Na napájecí vedení budou připojeny ladicí pahýly. Každý pahýl impedančně přizpůsobí anténu na 50 ? vždy pro jinou pracovní frekvenci. Pahýly bude možné jednotlivě připojovat PIN diodami; tím budeme přepínat pracovní frekvenci. V diplomové práci bude anténa nejprve navržena pro substrát RO3006. Poté bude přepočtena na substrát pro realizaci ARLON AD600. V práci budou řešeny úpravy tvaru pahýlu pro zapojení PIN diod. Funkčnost navržené antény bude ověřena modelováním v programu Ansoft Designer. V poslední části bude řešena realizace antény a experimentální měření jejich vlastností.
|
|
|
Možné fyzioterapeutické postupy jako součást léčby u pacientů s amputací dolní končetiny
SAVVINOVÁ, Kristýna
V bakalářské práci se snažím nahlédnout do problematiky amputací dolních končetin. Amputace je rozsáhlý chirurgický výkon, při kterém dochází k perifernímu odstranění části těla. Za cíle jsem si zvolila v teoretické části seznámit širokou veřejnost s problematikou návratu pacientů po amputaci dolní končetiny do běžného života, a v praktické části snažit se tento návrat usnadnit pomocí komplexního a multidisciplinárního přístupu k jedinci. Výzkum byl prováděn kvalitativním způsobem pomocí kazuistik, a to na dvou probandech mužského pohlaví, u nichž byla provedena amputace pravé dolní končetiny ve stehně. Tito dva probandi jsou podobného věku, se stejným typem amputace. První pacient byl hospitalizován v Nemocnici sv. Zdislavy s.r.o., Mostiště, kde jsem se věnovala časné pooperační fyzioterapii. S druhým pacientem byl výzkum prováděn v Hamzově odborné léčebně pro děti a dospělé, Luže {--} Košumberk, kde jsem se zaměřila na fyzioterapeutické postupy vhodné v protetické fázi rehabilitace. Vybrala jsem si tyto dva probandy také proto, abych mohla ukázat, že není důležitá pouze časná pooperační rehabilitace, ale také její protetická část s následným pokračováním doporučené autoterapie. U obou pacientů došlo k velkému zlepšení po fyzické i psychické stránce, k čemuž nepochybně přispěl komplexní a multidisciplinární přístup v průběhu celé jejich péče. V sebeobslužných činnostech jsou pacienti téměř soběstační, což je velmi důležité v otázce jejich návratu do běžného života. Tato práce může být dále využita v klinické praxi fyzioterapeutů a ostatních zdravotnických pracovníků. Také může sloužit jako edukační materiál pro pacienty.
|
host ::
RSS.