|
|
Indikátory obnovy ekosystémů ovlivněných rozsáhlým a závažným poškozením
Hermová, Markéta ; Hardekopf, David (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Těžba nerostů svými dopady zásadně mění krajinný ráz. Obnova lokalit po vytěžení nerostů se v zásadě může ubírat dvěma směry. V prvním případě lze lokalitu ponechat přirozené spontánní sukcesi, ve druhém případě lze takovou lokalitu rekultivovat. Abychom mohli rozhodnout o konkrétním přístupu k obnově dané lokality, musíme zvážit podmínky, které zde aktuálně panují a vymezit cílové podmínky, kterých chceme dosáhnout. Přirozeně nejsme schopni analyzovat veškeré vlastnosti, které lokalita má a je tedy vhodné určit takové indikátory, které postihují většinu těchto vlastností a citlivě reagují na vývojové změny celého ekosystému. V této studii jsem se rozhodla použít tři skupiny indikátorů, a to fyzikálně-chemického prostředí, produkce ekosystému a diversity. V rámci těchto indikátorů jsem porovnala proces spontánní sukcese s procesem rekultivace. Prostřednictvím těchto indikátorů jsem vyhodnotila možnosti obnovy degradovaných ekosystémů na plochách, kde bylo v minulosti těženo uhlí, jakožto významná surovina u nás.
|
|
|
Změny obsahu humusu a půdní reakce na vybraných lokalitách Moravského krasu
Boráková, Iveta
Tato diplomová práce se zabývá obsahem humusu a reakcí půdy na vybraných lokalitách chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Bylo porovnáno 30 lokalit (10 orná půda, 10 trvalý travní porost, 10 les), Vzorky byly odebrány z povrchového minerálního horizontu v roce 2011 a 2013. V teoretické části je probrána problematika půdní organické hmoty a půdní reakce. Je zde také charakterizována oblast Moravského krasu. Praktická část obsahuje metody zpracování, výsledky, vyhodnocení a statistické a grafické zpracování. Průměrný obsah humusu stoupá v řadě: orné půdy < trvalý travní porost < les. Hodnoty v roce 2013 byly nižší než v roce 2011. Půdní reakce byla v roce 2011 u orné půdy, trvalých travních i lesních porostů velmi podobná. V roce 2013 byla podobná už jen u orné půdy a trvalých travních porostů, pod lesními porosty byla nižší. Hodnoty v roce 2013 byly nižší než v roce 2011. Na základě jednofaktorové analýzy rozptylu byl prokázán vliv druhu porostu na obsah humusu, ovlivnění půdní reakce druhem porostu prokázáno nebylo. Statisticky významný rozdíl byl prokázán mezi naměřenými hodnotami v roce 2011 a 2013, jak u obsahu humusu, tak i u půdní reakce.
|
|
|
Stanovení pH a obsahu humusu půd Rosicka
Mičková, Tereza
Diplomová práce se zabývá aktuální (pH/H2O) a výměnnou (pH/KCl) půdní reakcí a obsahem humusu na 30 lokalitách půd Rosicka. Vzorky pro stanovení pH a obsahu humusu byly odebrány v podzimním období v roce 2013 jako porušené z ornice a podorničí. V práci jsou obsaženy základní informace o půdní reakci a humusu, způsobu jejich stanovení a o metodách vyhodnocení naměřených hodnot. Měřením bylo zjištěno, že aktuální půdní reakci na sledovaném území posuzujeme jako slabě alkalickou, výměnnou půdní reakci jako slabě kyselou. Průměrný obsah humusu v ornicích Rosicka značí půdy středně humózní, dle průměrného obsahu humusu v podorničí se jedná o půdy mírně humózní. Statistické vyhodnocení ukázalo, že vliv ornice a podorničí na pH/H2O a obsah humusu je statisticky průkazný. Vliv ornice a podorničí na pH/KCl je statisticky neprůkazný.
|
|
|
Dynamika vybraných chemických vlastností povrchových horizontů Velkomeziříčska
Musilová, Martina
Diplomová práce je zaměřena na změnu výměnné (pH/KCl) a aktuální (pH/H2O) půdní reakce a na změnu obsahu humusu na 15 různých lokalitách v oblasti Velkomeziříčska. Vzorky pro stanovení pH a obsahu humusu byly odebírány ve třech opakováních na podzim od roku 2011 do roku 2013 jako porušené z povrchového minerálního horizontu. Součástí práce jsou základní informace o půdní reakci, obsahu humusu, o způsobu stanovení a metodách vyhodnocení naměřených hodnot. Měřením bylo zjištěno, že průměrný obsah humusu v dané oblasti se pohybuje kolem 3,7 %. Tyto hodnoty odpovídají silně humózním půdám. Nejvyšší obsah humusu byl zaznamenán u lesních lokalit. Průměrná hodnota aktuální půdní reakce je 6,7 pro pole a louku a 4,2 pro les. Průměrná hodnota výměnné půdní reakce je 5,5 pro pole a louku a 3,3 pro les. Podle analýzy jednofaktorové variance je vliv termínu odběru vzorků na změnu pH/H2O i pH/KCl statisticky neprůkazný. Ale vliv lokality na změnu pH/H2O i pH/KCl je podle analýzy jednofaktorové variance statisticky průkazný. Statisticky neprůkazný byl vliv termínu odběru vzorků i vliv lokality na změnu obsahu humusu.
|
|
|
Acidifikace českých půd a její nebezpečí
DAŇHELOVÁ, Jitka
Tato práce je zaměřena na nebezpečí acidifikace půd v našich podmínkách a s tím související děje, které se negativně promítají do celého ekosystému i se sociálně-ekonomickými dopady pro celou společnost. Jsou zde popsány příčiny acidifikace, její hlavní projevy a negativní vlivy na půdní prostředí, rostliny a edafon. Půdní reakce hraje důležitou roli a vypovídá o kvalitě půdy dané lokality. Nebezpečí, které sebou acidifikace přináší, nepostihuje pouze zemědělskou oblast, ale je významné rovněž z ekologického hlediska, kdy posuzujeme vliv acidifikace na životní prostředí. Zvýšení půdní kyselosti vede k vyluhování živin, ke zvýšení mobilizace toxických látek, narušení přirozených mikrobiálních procesů v půdě, umocňuje se vliv dalších degradačních procesů a půda mnohdy nenávratně ztrácí své přirozené funkce. Zmíněn je také vliv vápníku na půdu jako takovou i jeho role v příjmu živin rostlinami. Práce se dále zabývá způsobem neutralizace kyselých půd, přičemž nejdůležitější roli v tomto ohledu hraje aplikace vápna na zemědělskou půdu. Vlivem vápnění se mění půdní vlastnosti jako je půdní úrodnost, půdní reakce, dostupnost živin, biologická aktivita a další. Výrazný pokles používání vápenatých materiálů se projevuje od osmdesátých let dvacátého století. V rámci této studie jsou zhodnoceny výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za uplynulých dvacet let, přičemž z výsledků je patrný stále trvající sestupný trend vývoje pH. Závěrem dochází ke zhodnocení uvedených informací, posouzení vlivů a doporučení nápravných a preventivních opatření.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Stav minerální půdní zásoby vybraných profilů Stropnicka
KOTOUSOVÁ, Zdeňka
Moje práce je zaměřena na změnu v obsahu organického půdního uhlíku a bazických kationtů ve vztahu ke změnám využití území a zemědělskému managementu vybraných zájmových míst Stropnicka. Za sledované období 2001 a 2007 došlo k výraznému poklesu půdní organické hmoty. K největšímu poklesu došlo v lesním ekosystému ve všech zkoumaných povodích. Na trvalých travních porostech byl také zaznamenán pokles obsahu organického půdního uhlíku, ale bylo to již podstatně méně než v lesích. Na orné půdě se naopak ukazuje mírné zvýšení. Dále bylo sledováno také pH půdního výluhu. Největší změna se ukázala v lesích. Zde došlo k největšímu zvýšení pH na území Paseckého potoka. V ostatních povodích, vyjma Veverského potoka, také došlo ke zvýšení pH. Naopak je tomu na trvalých travních porostech a orné půdě, zde dochází ke snížení pH. V půdní minerální zásobě, zejména bazických půdních kationtů, nedošlo mezi roky 2001 a 2007 k statisticky výrazným posunům. Výjimkou je významný pokles sodíku. Navrhla jsem kroky vedoucí k setrvalému způsobu hospodaření v zemědělských podhorských oblastech. Doporučila jsem navýšení dodávaných statkových hnojiv do orné půdy, optimalizaci dobytčích jednotek na výměru pastviny a postupný převod lesních společenstev na listnaté případně smíšené porosty podle vegetačních stupňů.
|
host ::
RSS.