|
| |
|
|
Stabilizované močoviny ve výživě pšenice ozimé
Ruška, David
Cílem bylo posoudit účinky stabilizovaných močovin na výživný stav porostu ozimé pšenice během vegetace, výnos zrna a na kvalitativní znaky zrna - objemovou hmotnost, obsah N-látek, obsah lepku a sedimentační hodnotu. Výsledky poté porovnat s nehnojenou variantou a s hnojivy bez inhibitorů. Pokus probíhal formou maloparcelkového polního pokusu na ŠZP v Žabčicích v hospodářském roce 2012/2013. Byly zkoumány účinky sedmi následujících variant: 1. nehnojená varianta, 2. LAD aplikovaný ve dvou dávkách, 3. močovina aplikovaná děleně, 4. močovina aplikovaná jednorázově, 5. hnojivo s inhibitorem ureázy UREA Stabil, 6. močovina s inhibitorem nitrifikace ALZON 46, 7. kombinace hnojiv ALZON 46 a UREA Stabil v poměru 1:1. Účinky hnojených variant na hodnotu N-testeru jsou vyšší oproti nehnojené variantě. Podobné hodnoty byly i u obsahu N-látek, obsahu lepku a sedimentační hodnoty. Mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou výnosu (nehnojená varianta) byl rozdíl přibližně 1 t/ha. Prokázán byl kladný vliv hnojení dusíkem na zvýšení výnosu zrna. U objemové hmotnosti jsou hodnoty velice podobné u všech variant. Účinky všech dusíkatých hnojiv na všechny zmíněné znaky byly velice vyrovnané. Mírně však vynikala hnojiva ALZON 46 a ALZON 46 s UREA Stabil (1:1).
|
|
| |
|
|
Možnosti využití metody Mehlich III k posouzení obsahu přístupné síry v půdě
Ruška, David
Cílem této práce bylo zhodnotit, jestli je zjišťování přístupného obsahu síry v půdě opodstatněné a zdali následně síru začlenit mezi ostatní prvky stanovované v Agrochemickém zkoušení zemědělských půd (AZZP). Problematika byla řešena v hospodářském roce 2014/2015. Podle výsledků AZZP v roce 2014 z rozšířených rozborů na obsah síry stanovené v extraktu Mehlich III byly určeny pozemky pro odběry půdních vzorků a vzorků rostlin v roce 2015. Poprvé byly odebrány půdní vzorky na podzim roku 2014 a podruhé na jaře roku 2015. Současně s půdními vzorky byly na jaře roku 2015 odebrány vzorky rostlin. Vzorky byly pořizovány ze sedmi regionů v ČR - Brno, Planá (okres České Budějovice), Plzeň, Opava, Havlíčkův Brod, Liberec a Praha z pozemků osetých pšenicí ozimou nebo řepkou ozimou. 78 % půdních vzorků zkoumaných na obsah přístupné síry v půdě spadá do rozmezí 10,1 - 20,0 mg.kg-1. Průměrné obsahy přístupné síry v půdě na podzim a na jaře byly téměř totožné a nejsou ani mezi jednotlivými regiony statisticky průkazné rozdíly. Vliv hnojení na obsah přístupné síry v půdě se nepotvrdil, naopak hnojení sírou pozitivně ovlivňuje obsah síry v rostlinách pšenice i řepky. Obsah přístupné síry v půdě na jaře pozitivně koreluje s obsahem síry v řepce ozimé. 59 % rostlin pšenice ozimé je obsahem síry pod hranicí, kdy již může být snížen výsledný výnos. U řepky to je více než 90 % rostlin. Začlenění stanovování obsahu přístupné síry v půdě do AZZP není vhodné. Šestiletý cyklus AZZP je vzhledem k mobilitě a dynamice přístupné síry v půdě příliš dlouhý.
|
|
| |
|
| |
|
|
Stanovení mykoflóry obilek pšenice
Loučka, Michal
Tato bakalářská práce se zaměřila na stanovení mykoflóry vybraných odrůdy obilek pšenice, které pocházely z ekologické (Šumperk) a konvenční produkce (Žabčice). Hodnocení probíhalo v letech 2019 a 2020. V roce 2019 byly z lokality Žabčice hodnoceny ošetřené i neošetřené obilky odrůd Bohemia, Genius, Hyking, Pankratz a Vanessa a v roce 2020 pouze ošetřené obilky odrůd Bohemia, Genius, Hyking, Sheriff a Vanessa. Změna dvou odrůd byla způsobena změnou sortimentu odrůd pšenice pěstované na této lokalitě. Hodnocení obilek z ekoprodukce odrůd Balitus, Bernstein, Gordian, Sultan a Zeppelin mohlo být prove-deno pouze v roce 2019, v roce 2020 nebyly odrůdy vysety. Nejčastěji byly zastoupeny rody Alternaria, Aspergillus, Cladosporium, Fusari-um.a Penicillium.
|
|
| |
|
|
Aktuální zaplevelení vybraných polních plodin v provozních podmínkách
Vykydalová, Lucie
Cílem práce bylo zjistit aktuální zaplevelení pozemků a plodin v zemědělském podniku Uniagris a.s. Sledování probíhalo v porostech ozimé řepky, ozimé pšenice a kukuřice seté. Vyhodnocení zaplevelení bylo provedeno početní metodou. Výsledky vyhodnocení zaplevelení byly zpracovány analýzou (DCA). Kanonickou korespondenční analýzou (CCA) bylo zjištěno, že se v porostu řepky ozimé nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Thlaspi arvense, Triticum aestivum, Euphorbia helioscopia, Lamium purpureum, Capsella bursa-pastoris, Viola arvensis, Galium sarine, Cardaria draba, Descurainia sophia, Ve pšenici ozimé to byly druhy Galium aparine, Veronica hederifolia, Lamium purpureum, Cirsium arvense, Agropyron repens, Equisetum arvense, Fallopia convolvulus, Viola arvensis, Tripleospermum inodorum. V kukuřici seté se vyskytovaly Equisetum arvense, Triticum aestivum, Cirsium arvense, Echinochloa cruss-galli, Agropyron repens.
|
|
|
Vliv různého zpracování půdy na výnosy a ekonomiku pěstování ozimé pšenice
Langerová, Sylvie
Cílem diplomové práce bylo zpracování rozboru pěstování pšenice v České republice a vyhodnocení vlivu variantních způsobů zpracování půdy k ozimé pšenici pěstované po třech předplodinách (vojtěšce, kukuřici na siláž a hrachu) na výnosy a ekonomiku pěstování. Sledování probíhalo v letech 1989-2014 v rámci dlouhodobého stacionárního polního pokusu vedeného na hlinité černozemní půdě v řepařské výrobní oblasti (v Ivanovicích na Hané). Po všech třech předplodinách byly zařazeny čtyři varianty zpracování půdy: orba na 0,22 m, orba na 0,15 m, přímé setí, kypření na hloubku 0,10 m. Nejvyšší výnosy ozimé pšenice byly zaznamenány při jejím pěstování po hrachu, následně po kukuřici na siláž a nejnižší po vojtěšce. Vliv různého zpracování půdy na výnosy ozimé pšenice byl statisticky neprůkazný. Nejvyšší průměrný výnos ozimé pšenice byl zaznamenán po orbě na 0,15 m, následně po orbě na 0,22 m, přímém setí a nejnižšího výnosu dosahovala ozimá pšenice po kypření půdy na 0,10 m. Při ekonomickém hodnocení byly po všech třech předplodinách vypočteny vyšší příspěvky na úhradu u minimalizačních variant zpracování půdy (varianta 3 a 4) a nižší u variant s orbou (varianta 1 a 2). V průměru byly zaznamenány nejvyšší příspěvky na úhradu při pěstování ozimé pšenice po hrachu a nejnižší po vojtěšce. Výsledky celkově ukazují na možnosti snížení intenzity zpracování půdy k ozimé pšenici pěstované na černozemní půdě v řepařské výrobní oblasti.
|
host ::
RSS.