|
|
Senior park
Kokolia, Jakub ; Pirochta, Josef (oponent) ; Králová, Zuzana (vedoucí práce)
V diplomové práci je zpracován projekt pro realizaci novostavby domovu pro seniory a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace – Senior parku. Objekt je rozdělen na několik částí: na hlavní budovu se zázemím a na samostatné domky pro ubytování. Hlavní budova je jednopodlažní objekt s vegetační střechou, domky jsou řešeny jako nepodsklepené dřevostavby se sedlovou střechou. Je zde kladen důraz na maximální soukromí jedince spojené s péčí a blízkosti k přírodě, proto jsem hlavní budovu částečně zapustil do terénu tak, aby vyrovnala výškový rozdíl pozemku a tím i usnadnila pohyb po parcele a zároveň sloužila jako park pro obyvatele.
|
|
|
Poranění způsobená zvížetem v přednemocniční neodkladné péči a jejich následná ambulantní péče
VOTRUBOVÁ, Kateřina
Tématem této bakalářské práce jsou různé typy poranění od zvířete v přednemocniční neodkladné péči a dále jejich návazná péče na ambulancích zdravotnických zařízení. Teoretická část zahrnuje souhrn možných stavů, které způsobují různí živočichové. Pojednává o anafylaktické reakci na hmyzí bodnutí, dále intoxikaci jedovatými hady, v České Republice primárně o intoxikaci zmijí obecnou. Další kapitolu tvoří onemocnění způsobené kočkou, tedy nemoc kočičího škrábnutí (lymfadenopatie) a toxoplazmóza s akutním porodem. Akutní stav pokousání způsobený psem a vzteklina patří do další části práce a na závěr je zde zmíněn stručný souhrn úrazů, které hrozí během manipulace s hospodářskými zvířaty, kde se práce zaměřuje na polytraumatizovaného pacienta, zlomeniny a kraniocerebrální poranění. Praktická část probíhala na dvou kvalitativních úrovních ve Středočeském kraji spojeném s krajem Hlavní město Praha a v kraji Jihočeském. První z nich bylo prověření znalostí zdravotnických záchranářů o poraněních způsobenými zvířaty pomocí vědomostních testů o 10 otázkách. Tyto dotazníky byly vyplňovány vždy za přítomnosti mé osoby. Celkem bylo rozdáno 40 vědomostních testů, odevzdáno jich bylo 38. Návratnost tedy činila 95%. Druhá část zjišťovala rozdíly v ambulantní péči v jednotlivých krajích. Ta probíhala řízenými rozhovory s ambulantními lékaři chirurgického oddělení, interního oddělení, traumatologa a praktického lékaře a pediatra, cekem 8 oslovených lékařů. Těmto lékařům byl dále předložen totožný vědomostní dotazník. Výzkum probíhal od listopadu 2013 do dubna 2014. Cílem této práce bylo zjistit znalosti zdravotnických záchranářů v Středočeském kraji spojeném s krajem Hlavní město Praha a Jihočeském kraji o těchto poraněních a porovnat je. Dále najít rozdíly v ambulantní péči o takto postižené pacienty ve stejných územních jednotkách. Zde byly položeny 3 výzkumné otázky a to pro střední zdravotnický personál, zda mají zdravotničtí záchranáři správné znalosti o této problematice a zda se jejich vědomosti v krajích liší. K druhému cíli byla stanovena otázka, zda se ambulantní péče o takto poraněné pacienty liší v příslušných krajích.
|
|
|
Verifikace poznatků o self-managementu u pacientů se srdečním selháním
VOJTĚCHOVÁ, Veronika
Chronické srdeční selhání je onemocnění se stále se zvyšující incidencí, které vyžaduje náročnou a adekvátní péči. Nepříznivou prognózu onemocnění významně ovlivňují opakované kardiální dekompenzace. Jedním z úkolů ambulantní péče je snaha redukovat počet hospitalizací pro kardiální dekompenzaci, a to nejen komplexní diagnostikou a léčbou, ale také zajištěním důsledné edukace pacientů a jejich rodiny. Cílem práce bylo zjistit a porovnat u pacientů s chronickým srdečním selháním jejich informovanost v péči o sebe sama v rámci sekundární prevence. K naplnění cíle byly stanoveny 3 hypotézy a 3 výzkumné otázky. Teoretická část popisuje doporučená režimová opatření u nemocných s chronickým srdečním selháním, specifika v poskytování péče o nemocného a úlohy sestry při zajišťování výchovně-vzdělávacího procesu. V praktické části práce jsou charakterizovány použité metody, výzkumný soubor a realizace šetření. K naplnění výzkumného cíle byl uskutečněn sběr empirického materiálu pomocí kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu. V kvantitativním výzkumném šetření byli osloveni pacienti s chronickým srdečním selháním prostřednictvím nestandardizovaného dotazníku. Celkem bylo distribuováno 260 dotazníků do šesti ambulancí srdečního selhání. K vyhodnocení bylo použito 183 relevantně vyplněných dotazníků. Získaná data byla zpracována deskriptivní statistikou. K testování hypotéz byl použit "Pearsonův Chí-kvadrát test" a "t-test". Sběr kvalitativních dat se uskutečnil technikou polostrukturovaného rozhovoru na základě předem připravených otázek. Výzkumný soubor reprezentovaly všeobecné zdravotní sestry v ambulantním zdravotnickém zařízení. S tímto šetřením souhlasilo 6 z 9 oslovených respondentek. Odpovědi byly zaznamenány na diktafon, následně přepsány, kódovány a kategorizovány. Analýza dat byla uskutečněna pomocí metody "vyložení karet". V kvantitativní části byly zvoleny následující hypotézy: 1. Pacienti s chronickým srdečním selháním znají příznaky srdeční dekompenzace. 2. Pacienti s chronickým srdečním selháním dodržují režimová doporučení v souvislosti s následnou léčbou. 3. Pacienti s chronickým srdečním selháním si denně kontrolují v rámci self-monitoringu hmotnost, krevní tlak a pulz. Ze šetření vyplynulo, že pacienti mají nedostatečné znalosti o příznacích možné dekompenzace srdečního selhání. Je to alarmující jev o to více, že právě tato neznalost příznaků dekompenzace srdečního selhání může způsobit nesprávné vyhodnocení závažnosti situace, nepřiměřenou reakci nemocného a tím i opoždění poskytnutí adekvátní léčby. Při zjišťování dodržování režimových opatření dotazovaní uvedli, že neužívají tabákové výrobky a konzumují alkohol v omezené míře (nejčastěji 1 x týdně). Naprostá většina dotazovaných uvedla, že pravidelně užívá léky na srdeční selhání a zná termín následující kontroly v ambulanci. Součástí režimových doporučení jsou určitá dietní omezení, která se posuzují dle aktuálního stavu výživy nemocného. Dotazovaní preferují doporučované potraviny před nevhodnými, nedodržují však neslanou dietu ani optimální frekvenci stravování. Většina dotazovaných dle provedeného šetření také nevykonává pravidelnou fyzickou aktivitu. Velké nedostatky byly shledány v provádění self-monitoringu. Dotazovaní si denně nemonitorují tělesnou hmotnost, krevní tlak ani pulz. V kvalitativním šetření byly předmětem zkoumání následující otázky: 1. Učíme pacienty s chronickým srdečním selháním to, co potřebují vědět? 2. Jsme jako nelékařští zdravotničtí pracovníci schopni účinně předávat informace pacientům? 3. Jak probíhá výchovně-vzdělávací proces? Na základě všech použitých metod bylo zjištěno, že výchovně-vzdělávací proces je ve většině případů doménou lékaře. Sestry provádí edukaci nemocného pouze v rámci svých možností...
|
host ::
RSS.