|
|
Fungování zdravotnické záchranné služby v různých krajích České republiky v návaznosti na hromadná neštěstí
CHALOUPEK, Milan
Současný systém a stav fungování zdravotnické záchranné služby v návaznosti na hromadná neštěstí prošel za uplynulé roky proměnami, při nichž se postupně rozvíjel, vyvíjel, měnil a zdokonaloval. Ruku v ruce s tímto vývojem se automaticky proměňovaly a zdokonalovaly podmínky a možnosti potřebné k poskytování včasné a kvalitní neodkladné přednemocniční péče. Základní náplní činnosti záchranné služby se stává zajišťování odborné přednemocniční neodkladné péče u stavů ohrožujících lidský život. Je možno ji zajišťovat prostřednictvím operačních středisek, která by měla přijímat a vyhodnocovat tísňové výzvy na lince 155, a posádkami záchranářských vozidel v terénu, které vyjíždějí ze sítě výjezdových stanovišť po celé zemi. Cílem předložené diplomové práce je zmapování všeobecných doporučení pro fungování zdravotnické záchranné služby České republiky, analýza tří zdravotnických záchranných služeb v návaznosti na hromadná neštěstí ? Jihočeského kraje, Jihomoravského a Kraje Vysočina a vymezení a porovnání slabých a silných stránek zdravotnické záchranné služby České republiky na základě analýzy tří organizací v návaznosti na hromadná neštěstí ? Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Na základě provedené SWOT analýzy vybraných zdravotnických záchranných služeb bylo možné identifikovat jejich slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby.Každá z analyzovaných zdravotnických záchranných služeb vidí příležitosti své organizace jinak. Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje spatřuje příležitosti ve zkvalitnění vzdělávacího a výcvikového střediska, v Jihomoravském kraji ve vývoji v řešení hromadných neštěstí a Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina v dostavbě urgentního příjmu a první pomoci do škol, avšak všechny analyzované zdravotnické záchranné služby vidí hrozbu v předpokládaném nedostatku financí, ať již následkem financování nových zásahových vozů či nových stanovišť nebo vzrůstem mzdy ve veřejném sektoru. Nedostatek lékařů ve stálém pracovním poměru není záležitostí pouze uvedených záchranných služeb. Tento problém má v současné době celorepublikový charakter. Důležitost nedostatku lékařů není úměrně závislá jen na případech hromadného neštěstí. Obecně lze v současnosti říci, že příčin nedostatečného zájmu o interní práci na záchranné službě je více. Jednou z hlavních příčin se stává malá atraktivita práce ve výjezdových posádkách záchranných služeb. Také pracovní podmínky bývají nesrovnatelné. Posádka záchranné služby musí za každých okolností provádět úkony přednemocniční neodkladné péče v terénu. Dalším rozdílem v porovnání s prací lékaře v nemocnici je nutnost správného a rychlého rozhodování bez možnosti další konzultace se specialistou a také bez podpory laboratorních vyšetření. Lékař záchranné služby tak musí neustále zvládat situace počínaje porodem a konče ohledáním zemřelého.
|
|
|
Integrace operačních středisek v rámci Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje
SVĚTLÍK, Jan
Pro téma diplomové práce byla vybrána problematika integrace operačních středisek v rámci Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje. Toto téma bylo zvoleno s ohledem na mé pracovní zařazení v rámci Policie České republiky. Předpokladem bylo využití schváleného zadání práce k zhodnocení stavu operačního řízení v teritoriu působnosti Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje. V práci je porovnán současný stav s nově navrhovaným integrovaným střediskem, které by mělo vzniknout v rámci integrace stávajících územních operačních středisek. Je vyhodnocována komunikace operačního střediska v rámci složek integrovaného záchranného systému i v rámci Policie České republiky na různých úrovních operačního řízení. Cílem diplomové práce je popis současného stavu pracovišť operačních středisek Policie České republiky a posouzení jejich integrace do jednoho operačního střediska v rámci teritoria Jihočeského kraje. Dalším cílem je analýza situace z pohledu řízení, vedení i zabezpečení personálního a materiálně technického. Zdrojem informací je sekundární analýza interních aktů řízení Policie České republiky a současná platná legislativa. Formulace hypotézy "Stávající organizace operačních středisek v rámci Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje" byla potvrzena na základě provedené komparace z provedené studie současného stavu se stavem připravovaným, a jeví se jako efektivní. Na podkladě realizovaných opatření nutných při integraci stávajících operačních středisek do jednoho celku - integrovaného operačního střediska dojde ke zvýšení stávající efektivity výkonů policejní práce.
|
|
|
Charakteristika práce zdravotnického záchranáře na operačním středisku - stresové faktory a možnosti jejich eliminace
JANDA, Petr
Ve své bakalářské práci, která má název Charakteristika práce zdravotnického záchranáře na operačním středisku - stresové faktory a možnosti jejich eliminace, jsem se zaměřil na Zdravotnické operační středisko a na zaměstnance, kteří na něm pracují. Konkrétně pak na jejich práci a stresové faktory, jenž na tyto zaměstnance působí. Problematika práce na Zdravotnickém operačním středisku Zdravotnické záchranné služby je velmi obsáhlá a zajímavá. Operátoři jsou do velké míry schopni svými znalostmi, zkušenostmi a schopnostmi zvýšit kvalitu záchrany osob. Teoretická část mé bakalářské práce pojednává o zdravotnickém záchranáři, zdravotnické záchranné službě, o problematice práce na zdravotnických operačních střediscích, dále pak o stresu, rekcích na stres a o možnostech eliminace stresu. Ve výzkumné části jsem se zaměřil na stresové situace, které se v této profesi vyskytují a které působí na každého operátora. Výzkum byl proveden kvalitativní formou, kde kvalitativní výzkum byl realizován technikou řízeného rozhovoru. Sběr dat byl pak proveden metodou dotazování s následným zápisem a vyhodnocením. Prvním cílem práce bylo analyzovat pracovní postupy zdravotnických záchranářů na operačním středisku. Jako druhý cíl práce jsem si zadal zjistit stresové faktory specifické pro profesi operátora/ky, blíže je charakterizovat a navrhnout jejich eliminaci. Z výzkumu v této práci vyšlo najevo, že zaměstnanci pracující na operačním středisku znají své pracovní postupy, postupují podle nich a jsou nadále vzděláváni ve svém oboru. Dále pak vyšlo, že operátoři jsou neustále vystavováni stresovým situacím a úkolům, které musí řešit. Ovšem tyto situace se dají částečně ovlivnit, jak je psané v závěru této práce. Závěrem bych zmínil, že tato práce obsahuje mé vlastní názory na danou problematiku a návrhy ke zlepšení současné situace. Zároveň tato práce nabízí prostor k diskuzi a zamyšlení se nad ní.
|
|
|
Blackout a jeho dopad na záchranou zdravotnickou službu
BÖHM, Pavel
Téměř žádná lidská činnost současné doby, díky využívání různých technologií, se neobejde bez pomoci elektrické energie. Na výpadek elektrické energie velkého rozsahu s vizí dlouhodobého horizontu je nutné být připravený. Musí být zanalyzovány možné scénáře vzniku takovéto krizové situace a musí být připravené jejich řešení; hlavně minimalizace následků na život a zdraví obyvatelstva, jejich majetku a na přírodní prostředí. Cílem práce bylo zmapovat připravenost krajských operačních středisek záchranných zdravotnických služeb České republiky na možnost black-outu a vytvořit přehled možností dodávek elektrické energie operačnímu středisku záchranné zdravotnické služby. Dotazník byl zaměřený na analýzu připravenosti krajských operačních středisek na úplný výpadek elektrického proudu, na jejich rámcové technické zabezpečení v oblasti výroby náhradní elektrické energie a její časové udržitelnosti. Do analýzy dokumentů byl zahrnut typový plán Ministerstva obchodu a průmyslu České republiky a operační plán při vzniku krizové situace ? narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu, případně další interní dokumenty kraje týkající se situace během black-outu. Závěry práce mohou být využity v oblasti podkladového materiálu pro porovnání přípravy na black-out na úrovni mezinárodního prostředí. Mohou sloužit k vytvoření určitých standardů v oblasti udržitelnosti náhradního zásobování elektrickou energií středisek záchranné zdravotnické služby.
|
|
|
Operační a krizové řízení v rámci Policie ČR
ŠVÉDA, David
Obsahem diplomové práce je problematika operačního a krizového řízení v podmínkách Policie ČR. Je zde shrnuta organizační struktura a personální obsazení operačních středisek a pracovišť krizového řízení coby úzce souvisejících policejních činností, s důrazem na odpovědnost za plnění úkolů vyplývajících zejména z interních aktů řízení Policie ČR jako základní složky integrovaného záchranného systému. Dále problematika odbavování tísňového volání a s tím spojené komunikace mezi základními složkami integrovaného záchranného systému, konkrétně mezi Policií ČR a Hasičským záchranným sborem ČR, neopomínaje technologické a materiálně technické vybavení operačních středisek Policie ČR. Empirická část směřuje přímo do prostředí ?moderního? integrovaného operačního střediska krajského ředitelství policie kraje Vysočina prostřednictvím dotazníků určeným pracovníkům (policistům) tohoto organizačního článku Policie ČR, přičemž předmět zkoumání je rozdělen do tří částí. První část je zaměřena na problematiku IZS, dotazy je zjišťována vědomostní úroveň a orientace v této oblasti a dále názory k součinnosti složek IZS. Druhá část je zaměřena na problematiku krizového řízení, respektive zjišťuje vědomostní úroveň respondentů v této oblasti. Třetí část dotazníku směřuje zcela výhradně ke získání informací a poznatků z praktické činnosti zainteresovaných pracovníků v daném oboru. V diskuzi a závěru práce je zmíněn postupný vývoj a integrace operačních středisek včetně možného a nejvýhodnějšího způsobu (systému) operačního a krizového řízení v rámci Policie ČR.
|
|
|
Psychická zátěž dispečerů zdravotnické záchranné služby
HUDEČKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá psychickou zátěží dispečerů zdravotnických záchranných služeb. Zaměřila jsem se v ní na postižení této problematiky, její následnou analýzu a popis na základě výzkumu. Prvním cílem bylo zmapovaní názorů dispečerů operačních středisek na psychickou náročnost jejich práce. Druhým pak jejich mínění o otázce - zda počet dispečerů ve službě jedné směny má vliv na jejich psychickou zátěž. Výzkum vychází z dotazníkového šetření a výzkumným objektem bylo 40 pracovníků operačních středisek v celém jihočeském kraji. (Pozn. Celorepublikový výzkum by byl technicky těžko proveditelný vzhledem k nepravděpodobné návratnosti rozeslaných dotazníků). V úvodních kapitolách stručně popisuji operační středisko, činnosti, které dispečeři každodenně vykonávají a snažím se formulovat zásady správné komunikace, jež by měla být vedena během hovoru s volajícím na tísňové lince. Popisuji také obecné znaky stresu, faktory, které k němu vedou a stavy, propukající při jeho dlouhodobém působení na člověka. Konkrétně v práci popisuji posttraumatickou stresovou poruchu, syndrom vyhoření a zmiňuji se také o prevenci, jak se těmto rizikovým faktorům bránit. V druhé části práce jsem se zaměřila na výsledky výzkumu, který byl proveden kvantitativní technikou, rozdáním 45 dotazníků, z nichž bylo zpětně zpracováno 40. Výzkum a výsledky tvoří podstatnou část práce a přináší důkazy o tom, že pracovníci operačních středisek prožívají psychickou zátěž, na níž má vliv mnoho faktorů, z nichž některé jsou do jisté míry ovlivnitelné a s jejich uvědoměním lze alespoň částečně tuto zátěž snížit. Práce využívá rovněž komparační metody s možností porovnání psychické zátěže mezi jednotlivými dispečery. V neposlední řadě obsahuje také inspiraci k zamyšlení nad touto problematikou a osobní návrhy, jak by bylo možno pozitivně přispět ke snížení této zátěže a vůbec k dalšímu rozvoji řešení tohoto problému.
|
host ::
RSS.