|
|
Využití NIC, NOC klasifikace u pacientů se stomií
JEDLIČKOVÁ, Eva
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou využití NIC, NOC klasifikací u pacientů se stomií. Každá všeobecná sestra využívá systém klasifikace zdravotní péče, který popisuje aktivity intervence, vykonávané sestrami jako součást plánovací fáze ošetřovatelského procesu ve spojitosti s tvorbou plánu ošetřovatelské péče. Tyto klasifikace se také zaměřují na vývoj cílů ošetřovatelské péče, vyhodnocování efektu výsledků ošetřovatelské péče a díky těmto klasifikacím je výsledek ošetřovatelské péče měřitelný. V teoretické části, diplomové práce, je věnována pozornost klasifikačním systémům ošetřovatelské péče, dále onemocněním GIT, která vedou k založení stomie, péči o stomii, péči o pacienty se stomií a v ne poslední řadě ošetřovatelské dokumentaci. K dosažení hlavního záměru diplomové práce byly stanoveny tyto cíle: 1. Zjistit názor sester na ošetřovatelské klasifikace. 2. Zjistit jaké indikátory NOC jsou sestrami typicky hodnoceny v péči o pacienty se stomií. 3. Zjistit jaké aktivity jsou sestrami typicky používány v péči o pacienty se stomií. 4. Ověřit uplatnění klasifikací NIC, NOC v péči o pacienty se stomií. Kvalitativní šetření mělo dvě etapy. V první etapě kvalitativního šetření byla vytvořena ošetřovatelská dokumentace pro sestry. Podkladem pro tuto dokumentaci byly NIC, NOC klasifikace související s péčí o pacienty se stomií. V druhé etapě tohoto šetření byl veden rozhovor s deseti sestrami, které měly možnost pracovat s danou ošetřovatelskou dokumentací.
|
|
|
Spokojenost sester s ošetřovatelským procesem v praxi v Nemocnici České Budějovice, a. s.
KŘESALOVÁ, Danuše
Výzkumné šetření bylo kvantitativně kvalitativní. Cílem práce bylo zjistit postoj sester na interních a chirurgických odděleních k ošetřovatelskému procesu v praxi. Ke sběru dat při kvantitativním šetření v diplomové práci byla použita metoda dotazování, technika dotazníků. Druhým cílem bylo zjistit možnosti zlepšení ošetřovatelského procesu v praxi se zaměřením na specifická oddělení. Kvalitativní výzkumné šetření bylo prováděno s vrchními i staničními sestrami na odděleních s interním zaměřením i chirurgickým zaměřením, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor z kvantitativního výzkumného šetření tvořily sestry pracující na odděleních s interním zaměřením a odděleních s chirurgickým zaměřením v Nemocnici České Budějovice, a. s. Na těchto odděleních bylo rozdáno 200 dotazníků a 180 sester tyto dotazníky plně vyplnilo. 90 sester bylo z oddělení s interním zaměřením a druhých 90 sester bylo z oddělení s chirurgickým zaměřením. První dvě otázky byly identifikační, další čtyři byly zaměřené na vzdělávání sester, zbývající se týkaly spokojenosti s prováděním ošetřovatelské anamnézy, určováním ošetřovatelských diagnóz, vedením ošetřovatelské dokumentace, plánováním a realizací ošetřovatelské péče, kde byl poskytnut prostor pro vyjádření vlastního názoru (nápadu na zlepšení). Posledních sedm otázek se týkalo motivace sester. Pro kvantitativní šetření bylo stanoveno pět hypotéz. H1 - Sestry na interních odděleních jsou spokojenější s ošetřovatelským procesem v praxi než chirurgické sestry. H2 - Vysokoškolsky vzdělané sestry jsou spokojenější s ošetřovatelským procesem než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H3 - Sestry nejsou spokojené se zaznamenáváním ošetřovatelských diagnóz v praxi. H4 - Chirurgické sestry by uvítaly méně dokumentace proti sestrám z interních oddělení. H5 - Sestry jsou spokojenější s ošetřovatelským procesem na dobře fungujícím pracovišti než na pracovišti s dlouhodobě neutěšenou situací. Výzkumný soubor z kvalitativního výzkumného šetření tvořilo 8 staničních a vrchních sester, pracujících v Nemocnici České Budějovice, a. s. Čtyři vedoucí sestry byly z oddělení s interním zaměřením a čtyři vedoucí sestry z oddělení s chirurgickým zaměřením. Rozhovory byly vedeny na jednotlivých pracovištích. Byla položena výzkumná otázka: Jak je možné zlepšit spokojenost sester s ošetřovatelským procesem v praxi v Nemocnici České Budějovice, a. s.? Cílem práce bylo zjistit postoj sester na interních a chirurgických odděleních k ošetřovatelskému procesu v praxi. Z výsledků kvantitativního šetření vyplynulo, že sestry vyjadřují nespokojenost se zaznamenáváním ošetřovatelských diagnóz, žádají jednotný stručný formulář, který by je neodváděl od ošetřovatelské činnosti. Další nespokojenost vyjadřují sestry se zapisováním ošetřovatelské anamnézy, kde by žádaly formulář co nejvíce zjednodušit a přizpůsobit podle jednotlivých oddělení. Z výsledku šetření vyplynulo, že sestry na chirurgických odděleních vykazují celkově větší nespokojenost, jsou přetěžované a mají málo času na pacienta. Druhým cílem bylo zjistit možnosti zlepšení ošetřovatelského procesu v praxi se zaměřením na specifická oddělení. Zde při porovnávání výsledků šetření byla patrná shoda vedoucích sester z chirurgických oddělení, v časové tísni sester při zpracovávání anamnestických údajů pacientů i nemožnosti zajistit intimní prostor k rozhovoru. Dále z výsledku šetření je patrné, že spokojenost sester s ošetřovatelským procesem je možné zlepšit efektivnějším zorganizováním práce, zjednodušením ošetřovatelské dokumentace, která zbytečně ubírá sestrám čas.
|
|
|
Model Leiningerové a Gigerové-Davidhizarové a jejich využívání v praxi
HRÁZSKÁ, Kateřina
V současné době může stále častěji docházet k setkání zdravotnických pracovníků, tedy i sester s pacienty cizinci. Není pochyb o tom, že tito klienti mají své specifické biopsychosociální potřeby, které by sestry měly respektovat. Teoretická část práce popisuje problematiku transkulturního ošetřovatelství, jeho definici, význam a historický vývoj. Dále rozpracovává některé z modelů multikulturní péče, a sice model Leiningerové, Gigerové-Davidhizarové, Campinhy-Bacote a Blochův průvodce etnicko-kulturním posuzováním. Na obecné rovině se také věnuje tématu koncepčních modelů ošetřovatelství, uvádí jejich definici, vznik a význam. V této diplomové práci byly stanoveny následující cíle. Cíl 1: Zmapovat problematiku týkající se modelů Leiningerové a Gigerové-Davidhizarové a jejich využívání v praxi ve vybraných nemocnicích České republiky. Cíl 2: Zjistit, zda sestry používají prvky multikulturního ošetřovatelství v rámci ošetřovatelské péče u pacientů cizinců. Cíl 3: Zjistit, jaký přínos má pro sestry používání modelů transkulturní péče v rámci ošetřovatelského procesu u pacientů cizinců. Cíl 4: Vytvořit ošetřovatelskou dokumentaci vhodnou pro aplikaci ošetřovatelského procesu u pacientů cizinců. Na základě výše uvedených cílů bylo definováno několik výzkumných otázek. 1. S jakými ošetřovatelskými modely pracují vybrané nemocnice České republiky? 2. Jakým způsobem ošetřovatelská dokumentace vybraných nemocnic České republiky zohledňuje specifika ošetřovatelského procesu u pacientů cizinců? 3. Do jaké míry znají sestry podstatu modelu Leiningerové a Gigerové-Davidhizarové? 4. Jak sestry využívají při poskytování ošetřovatelské péče pacientům cizincům modely transkulturní péče? 5. Jak sestry ze svého pohledu uspokojují pacientům cizincům biopsychosociální potřeby s ohledem na jejich kulturní odlišnosti? 6. Jakým způsobem se sestry vzdělávají v oblasti multikulturní péče? V praktické části práce probíhal sběr ošetřovatelských dokumentací, respektive anamnéz z vybraných nemocnic České republiky a jejich následná obsahová analýza se zaměřením na vyhledávání multikulturních prvků. Získané výsledky byly pro přehlednost zpracovány do schémat. V druhé fázi šetření byl veden polostrukturovaný rozhovor s deseti sestrami pracujícími na standardních odděleních ve vybraných zdravotnických zařízeních, která poskytla ošetřovatelskou anamnézu, přičemž každá ze sester pracovala v jiném zařízení. Výstupem práce je návrh ošetřovatelské anamnézy dle modelu Leiningerové vhodný pro sběr údajů od pacienta pocházejícího z jiné kultury.
|
|
|
používání společného ošetřovatelského jazyka
HLAVÁČOVÁ, Lucie
Společný ošetřovatelský jazyk zahrnuje především klasifikace, mezi které patří mimo jiné i Nanda taxonomie. Nanda taxonomie (původně Nort American Nursing Diagnosis Association - severoamerická asociace pro sesterské diagnózy) je profesionální organizace sester pro standardizaci sesterské terminologie. Založena roku 1982. Má za úkol uspořádat ošetřovatelské diagnózy dle určitého principu. Cílem je vytvořit standartní jednotné názvy. Nanda taxonomie 2 vychází z funkčních vzorců Marion Gordonové. Obsahuje 13 diagnostických domén, 47 tříd a 172 diagnóz.
|
|
|
Sestra a ošetřovatelská dokumentace
VČELOVÁ, Stanislava
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou používání ošetřovatelské dokumentace a práce s tímto dokumentem. Ošetřovatelská dokumentace patří k základním materiálům, které patří ke správnému fungování nemocniční péče o pacienty. Ke každému hospitalizovanému pacientovi by se měla bezpodmínečně tato dokumentace vést, neboť to vyplývá i z české legislativy. Práce sestry s ošetřovatelskou dokumentací spočívá ve správném, bezchybném a čitelném vedení. Sestra do ošetřovatelské dokumentace zaznamenává kvalitní, reálné, kompletní a podstatné informace o zdravotním stavu pacienta a pracuje s těmito údaji, které využívá v ošetřovatelském procesu. Nejvíce využívanou formou vedení ošetřovatelské dokumentace je písemná. V současné době se sestra setkává i s elektronickou formou ošetřovatelské dokumentace, která má pomoci sestře získat více času na komunikaci a péči o pacienta. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit používání ošetřovatelské dokumentace ve vybraném nemocničním zařízení. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní metodou. Na podkladě rozhovorů byly zpracovány kazuistiky a nejdůležitější data vypracována do kategorizačních tabulek. Výzkumné šetření probíhalo u deseti náhodně vybraných sester, které pracují na neurochirurgickém a kardiochirurgickém oddělení v Nemocnici Na Homolce. Z výsledků vyplynulo široké spektrum potíží u vedení ošetřovatelské dokumentace.
|
|
|
Aplikace ošetřovatelského modelu Kathryn Barnardové u dítěte s tělesným handicapem
STRNADOVÁ, Eva
Tělesný handicap je postižení, které se projevuje buďto dočasnými anebo trvalými problémy v motorických dispozicích dítěte. Tělesně postižené děti mohou takto být postiženy od narození nebo mohou tělesné postižení získat v průběhu svého života. Tyto problémy mohou negativně působit na vnímání a prožívání dítěte a jeho blízkých. Problémy vznikají i ve vzájemném vztahu rodič- tělesně handicapované dítě. Ošetřovatelský model K. Barnardové se zaměřuje na vzájemnou interakci mezi rodiči a jejich dětmi. Ve svém modelu K. Barnardová poukazuje na důležitost tohoto vzájemného vztahu. Na základě hodnocení interakcí rodič-dítě, které je založené na třech hlavních činitelích: dítě, matka, prostředí, zjišťuje celkový vývoj dítěte. Vzájemná interakce rodič-dítě působí na vývoj dítěte, jeho zdraví, růst a rozvoj. Cílem ošetřovatelské péče je pomoci nalézt správnou cestu ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě, aby působila pozitivně na celkový vývoj dítěte. V diplomové práci jsme si stanovili cíle hledat nejdůležitější problémy při vzájemné interakci rodič-handicapované dítě. Zhodnotit možnosti ošetřovatelské péče při řešení problémů ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě. Pro splnění těchto cílů jsme si položili výzkumné otázky: Jaké jsou nejdůležitější problémy ve vzájemné interakci rodič- handicapované dítě? Jak může ošetřovatelská péče pomoci ve vzájemné interakci rodič- handicapované dítě? Jak správně postupovat při ošetřovatelské péči o handicapované dítě a jeho blízké? Po provedení výzkumného šetření si na dané otázky dokážeme odpovědět. 1. Nejdůležitější problémy ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě jsou: smiřování se rodiče se stanovenou diagnózou u dítěte, častější výskyt stresových situací, nadměrná citová vazba handicapovaného dítěte na jeho pečovatele. 2. Sestra může pomocí ošetřovatelského procesu aktivně pomáhat řešit výše stanovené problémy ve vztahu rodič a tělesně handicapované dítě. Na základě nastudovaných informací z odborné literatury a z odpovědí získaných od rodičů tělesně handicapovaných dětí byla vypracována ošetřovatelská dokumentace podle interakčního modelu Kathryn Barnardové a standard ošetřovatelské péče u tělesně handicapovaných dětí. Tím jsme splnili i třetí a čtvrtý cíl. S vytvořenou ošetřovatelskou dokumentací pracovaly sestry, které poskytují péči tělesně handicapovaným dětem a byly s ní spokojeny. Ošetřovatelská dokumentace a standard mají pomoci sestrám při poskytování kvalitní ošetřovatelské péče tělesně handicapovaným dětem.
|
|
|
Vliv akreditace na kvalitu poskytované péče ve vybraných zdravotnických zařízeních.
SOMROVÁ, Jana
Kvalita ošetřovatelské péče se stává stále významnějším pojmem v současném ošetřovatelství. Nejúčinnějším prostředkem k dosahování kvalitní ošetřovatelské péče a také důkazním prostředkem je akreditace zdravotnických zařízení. Je to významné ocenění profesionality, práce zdravotnických pracovníků a důležitý signál pro pacienty. Kvalita péče, bezpečnost jejího poskytování a předcházení možným rizikům jsou pro zdravotnická zařízení prioritou. Hlavním záměrem diplomové práce ?Vliv akreditace na kvalitu poskytované péče ve vybraných zdravotnických zařízeních? bylo zmapovat nastavení systému řízení kvality a vliv sledování a vyhodnocování indikátorů kvality v akreditovaných nemocnicích České republiky. Zjistit, zda se akreditace stala nástrojem k zajištění porovnatelné kvality a časem se změnila z nepopulárního nástroje v nástroj kontinuálního zvyšování kvality. Výzkumné šetření probíhalo od listopadu 2010 do března 2011 formou kvantitativního sběru dat, pomocí anonymního dotazníkového šetření ve vybraných akreditovaných nemocnicích České republiky. Při výzkumném šetření byli osloveni manažeři ošetřovatelské péče, hlavní, vrchní a staniční sestry. V diplomové práci bylo stanoveno 6 cílů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké indikátory kvality ošetřovatelské péče se v akreditovaných nemocnicích sledují. Zajímali nás i indikátory kvality, které byly sledovány před akreditací, a které indikátory kvality si zdravotnické zařízení nastavilo během přípravy na akreditaci. Druhým cílem bylo zjistit, jaký nejčastější sledovaný indikátor kvality je sledován v nemocnicích. Třetím cílem bylo zjistit, zda došlo v akreditovaných nemocnicích ke snížení nežádoucích událostí ? pádů. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda došlo v akreditovaných nemocnicích ke snížení výskytu nozokomiálních nákaz v souvislosti s dodržováním bariérového ošetřovatelského režimu. Pátým cílem bylo zjistit, jaké největší problémy vznikly při zavádění auditů ,,Úplnost a komplexnost vedení ošetřovatelské dokumentace do praxe?. Šestým cílem bylo zjistit, zda došlo během přípravy nemocnice k navýšení ošetřovatelského personálu. V diplomové práci pak bylo ověřováno 6 hypotéz. Hypotéza 1. Akreditované nemocnice sledují kvalitu poskytované péče minimálně pomocí deseti indikátorů kvality - byla potvrzena. Hypotéza 2 Nejčastějším sledovaným indikátorem kvality ošetřovatelské péče je prevalence dekubitů - byla potvrzena. Všichni respondentiuvedli, že sledují prevalenci dekubitů, jako indikátor kvality ošetřovatelské péče. Hypotéza 3 Získáním akreditace došlo ke snížení výskytu pádů - byla potvrzena. Hypotéza 4 Získáním akreditace došlo ke snížení nozokomiálních nákaz - byla potvrzena. Hypotéza 5 Největším problémem při zavádění auditu ,,Komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace do praxe?, bylo navýšení administrativy pro ošetřovatelský personál - byla potvrzena. Hypotéza 6 Během přípravy na akreditaci došlo k navýšení ošetřovatelského personálu - nebyla potvrzena. Akreditace je vnímána respondenty jako přínosná pro nemocnici. Díky akreditačním standardům a vytvořením indikátorů kvality byly identifikovány rizikové oblasti v poskytované péči a nemocnice se může detailně věnovat prevenci nežádoucích událostí, nozokomiálních nákaz a dalším rizikům. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickým zařízením, ve kterých bylo výzkumné šetření provedeno, prezentace výzkumného šetření bude nabídnuta na konferenci ,,Jihočeské ošetřovatelské dny? a také bude poskytnuta Spojené akreditační komisi ČR jako prezentace na konferenci, která se uskuteční na počátku příštího roku (jaro) 2012. Byly vytvořeny ošetřovatelské standardy .
|
|
|
Hodnotící škály jako součást ošetřovatelské dokumentace
HANDREJCHOVÁ, Ivana
Téma bakalářské práce bylo "Hodnotící škály jako součást ošetřovatelské dokumentace". Bakalářská práce byla rozdělena do dvou částí. V teoretické části se zabývala ošetřovatelskou dokumentací a hodnotícími škálami. Práce se snažila vystihnout součásti ošetřovatelské dokumentace, které jsou zakotveny v legislativě a používání ošetřovatelské dokumentace v průběhu ošetřovatelského procesu. Popisovala oblasti hodnocení zdravotního stavu pacienta sestrou s možností používání více typů hodnotících škál. V praktické části byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jaké hodnotící škály používají sestry ve vybraných zdravotnických zařízeních. Druhým cílem bylo zmapovat orientovanost sester v používání hodnotících škál. Třetím cílem bylo zjistit, zda se sestry mohou aktivně zapojit do výběru hodnotících škál na jejich oddělení. Dále byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza zněla, že "Používání hodnotících škál se liší dle zdravotnického zařízení". Druhá zněla, že "Sestry mají přehled o možnostech využívání hodnotících škál". Třetí zněla, že "Sestry mají možnost aktivního výběru hodnotících škál". Ke zjištění skutečného stavu byla použita kvantitativní metoda technikou anonymního dotazníku. Byl použit jeden druh dotazníku pro sestry. Dotazník obsahoval 33 otázek a 12 podotázek, které byly uzavřené a polootevřené k doplnění stručné odpovědi. V dotazníku měly úvodní otázky identifikační charakter. Následující otázky byly zaměřeny na různé oblasti hodnocení, používání hodnotících škál a vnímání používání hodnotících škál sestrou. Výzkumný soubor tvořily sestry z Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Písek a.s. Bylo rozdáno celkem 168 dotazníků. Sestrám v Nemocnici České Budějovice a.s. 84 dotazníků, sestrám v Nemocnici Písek a.s. 84 dotazníků. Výsledky byly vyjádřené grafy, které byly zpracovány na základě odpovědí sester. Diskuse byla konfrontována s odbornou literaturou. V závěru práce jsou uvedeny výsledky sumarizace práce a potvrzení či vyvrácení hypotéz. První hypotéza "Používání hodnotících škál se liší dle zdravotnického zařízení" byla potvrzena. Druhá hypotéza "Sestry mají přehled o možnostech využívání hodnotících škál" byla potvrzena. Třetí hypotéza "Sestry mají možnost aktivního výběru hodnotících škál" byla potvrzena.
|
|
|
Aplikace modelu Kingové v péči o klienta na ortopedickém oddělení
KREMSOVÁ, Alžběta
V diplomové práci jsem se zabývala možností aplikace modelu Kingové v péči o klienta na ortopedickém oddělení. Model Kingové je zaměřen na interakci mezi sestrou a nemocným. Dosažení shody v interakci mezi sestrou a pacientem/klientem vytváří lepší předpoklad pro dosažení cíle v péči a tím saturování jeho potřeb. S kombinací s modelem Gordonové dochází k lepšímu uspokojování potřeb člověka a tím ke zkvalitnění péče na ortopedickém oddělení.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů záměrně se intoxikujících v suicidálním úmyslu.
DRÁBKOVÁ, Iveta
Sebevražda jako jednotlivá událost i jako společenský jev vzbuzuje velký zájem a pozornost v různých sférách. Ať už se jedná o bezprostřední okolí sebevraha, či širší veřejnost. Definice sebevraždy je u různých autorů a v historickém vývoji různá. Většina definic se shodne na dvou podstatných znacích sebevražedného jednání. Jde o dobrovolný úmysl jedince ukončit svůj život a cílevědomě zaměřené jednání vedoucí ke smrti. Sebevražda je vědomé a úmyslné ukončení vlastního života. Asi 95 % suicidálních pokusů tvoří právě akutní intoxikace jakýmkoliv množstvím či druhem otravné látky. Akutní intoxikace patří do skupiny závažných stavů, které ohrožují zdraví i život člověka. Akutní otravy patří mezi častou příjmovou diagnózu jednotek intenzivní nebo anesteziologicko-resuscitační péče. 80% intoxikací je způsobeno léky. Poškození organismu požitím otravné látky, je tím významnější, čím delší je interval od expozice noxy do poskytnutí odborné lékařské pomoci. Pro další osud nemocného je také rozhodující vybavenost zdravotnického zařízení a odborná způsobilost zdravotníků, kteří zajišťují intenzivní péči o tyto pacienty. Po stabilizaci všech fyziologických funkcí, vyrovnání vnitřního prostředí pacienta a překonání doby, kdy může dojít k pozdním komplikacím intoxikace, přichází další součást léčby a tou je psychologicko psychiatrická intervence. Stanovení suicidálního rizika patří k nejběžnějším problémům urgentní psychiatrie. Cílem je zabránit dalšímu pokusu o sebevraždu. Cílem práce bylo zjistit, s ohledem na kompetence sestry, převažující charakter prožitku pacientů po intoxikaci, a také příčiny agresivního chování intoxikovaných pacientů vůči ošetřujícímu personálu. Třetím cílem této práce bylo vytvořit standard ošetřovatelské péče o intoxikované pacienty. Výzkum byl koncipován jako explorační a měl zmapovat ošetřovatelský proces u intoxikovaných pacientů a přinést informace pro vytvoření standardu ošetřovatelské péče, který by zahrnoval jak stránku somatickou, tak psychickou. Byly kombinovány postupy kvantitativní a kvalitativní. Ve výsledku této práce jsme očekávali, že odhalíme nejčastější problémy ošetřovatelské péče u pacientů záměrně se intoxikujících v suicidálním úmyslu a vypracováním ošetřovatelského standardu pomůžeme zlepšit péči o tyto klienty.
|
host ::
RSS.