|
|
Význam nutriční podpory při léčbě ran
PUCHNAROVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřená na význam nutriční podpory při léčbě ran. Význam nutrice je dnes znám ve všech medicínských odvětvích. V důsledku nesprávné výživy dochází u pacientů ke špatnému hojení ran, a proto by sestra při ošetřování těchto pacientů měla znát důležitost správně vyvážené stravy a správnou péči o hojící se ránu. Díky správné výživě je člověk odolný proti infekci, dochází k lepšímu hojení rány a zlepšuje se léčebný výsledek. Teoretická část bakalářské práce se zabývá významem nutriční podpory, malnutricí, nutričním týmem, perorální podporou, enterální a parenterální výživou. Dále se zaobírá ránami akutními a chronickými, fázemi hojení, faktory ovlivňující hojení a ošetřovatelskou péčí o ránu. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny dva cíle. První cíl si kladl za úkol zjistit, zda sestry znají význam nutriční podpory u pacientů při léčbě ran. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry aktivně přistupují k řešení problematiky nutriční podpory při léčbě ran. V empirické části bakalářské práce byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření a metoda sběru dat pomocí nestandardizovaného dotazníku. Výzkumný soubor se skládal ze směnných sester a staničních sester pracujících na interních, chirurgických odděleních a odděleních následné péče v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s, a Nemocnici České Budějovice a.s. Na dotazník složený z 31 otázek odpovědělo 126 sester. Jeho zpracování statistického šetření bylo provedeno pomocí Microsoft Office Excel 2007. Dotazník s otázkami je uveden v příloze 2. Na podkladě cílů byly stanoveny tři hypotézy. H1: Sestry znají význam nutriční podpory při léčbě ran. H 2: Nutriční podpora je podávána pacientům dle výsledku nutričního screeningu. H 3: Záznam nutriční podpory je prováděn staniční sestrou.
|
|
|
Spolupráce sester a nutričního terapeuta v rámci multidisciplinárního týmu
VĚTROVSKÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá spoluprací sester s nutričním terapeutem v rámci multidisciplinárního týmu. Teoretická část bakalářské práce se věnuje multidisciplinárnímu týmu, jeho úkolům a také tomu, kdo je ze zdravotnických pracovníků členem týmu a jakou úlohu v týmu zastává. Bakalářská práce dále zkoumá vztahy mezi zdravotnickými pracovníky i jejich problémy a popisuje vzdělání, kompetence, náplň práce sester a nutričních terapeutů. Poslední část teoretické práce se zaměřuje na nutriční péči a na možnosti nutričního screeningu. Praktická část zahrnuje výsledky kvalitativního výzkumu. Na začátku byl stanoven cíl, který spočíval ve zjištění, jakým způsobem probíhá spolupráce mezi sestrami a nutričním terapeutem v rámci multidisciplinárního týmu. K cíli bylo stanoveno šest výzkumných otázek. K výzkumnému šetření byl použit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 20 respondentů, 10 sester z oddělení dermatovenerologie, gastroenterologie, chirurgie, neurologie, onkologie a 10 nutričních terapeutů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že jak sestry, tak nutriční terapeuti vzájemně spolupracují při navrhování diety a nutriční péče pro klienta. Ve spolupráci se vyskytly problémy pouze s nutričními terapeuty, kteří pracují v centrální kuchyni a se sestrami se nesetkávají. Vzájemně spolu komunikují při zadávání diet, při zadávání přídavků pro klienta nebo v případě, když na daném oddělení chybí nutriční terapeut. Spolupráce mezi sestrami a nutričními terapeuty na oddělení byla převážně bezproblémová a obě strany se snaží vzájemně si vyjít vstříc. Sestry si u nutričních terapeutů pochvalovaly ochotu, vstřícnost a snahu najít pro klienta co nejvhodnější dietu a přídavky ve stravě. Také se jim líbí vzájemná komunikace a ochota řešit problémy u diet pro klienty. Sestry by se měly při vzájemné spolupráci zaměřit na dietní systém nemocnice, na to, jaké mají typy diet, jak objednávat stravu pro klienty pomocí nemocničního informačního systému. Také by se měly dále vzdělávat na seminářích a školeních o možnostech a novinkách v nutriční terapii. Nutriční terapeuti by měli poskytovat více informací sestrám o novinkách v nutriční péči a následně by to s nimi měli konzultovat. Obě strany by měly spolu více mezi sebou komunikovat a snažit se o celkové zlepšení vzájemných vztahů.
|
|
|
Výživa v nemocničních zařízeních jako součást komplexní ošetřovatelské péče
ZELENKOVÁ, Klára
Kvalitní výživa v nemocničních zařízeních by měla být nedílnou součástí komplexní léčby, její opomíjení má však za následek snížení celkové kvality ošetřovatelské péče. Komplexní ošetřovatelská péče detekuje aktuální a potencionální zdravotní problémy, stanovuje si priority a definuje úlohy sestry při jejím poskytování. Pouze vysoce kvalifikovanou a plánovitou ošetřovatelskou péčí může sestra uspokojovat potřeby pacientů/klientů. Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit požadavky klientů hospitalizovaných v nemocničních zařízeních na změny v systému stravování, zmapování spokojenosti klientů s podávanou stravou a zjištění, zda-li strava podávaná v nemocničních zařízeních odpovídá potřebám klientů. Výzkum byl prováděn v Nemocnici Strakonice, a.s. na oddělení interním, chirurgickém a gynekologickém formou dotazníkového šetření. Stanoveno bylo šest hypotéz, z nichž pět bylo potvrzeno a jedna vyvrácena. První hypotéza posuzovala, zda by klienti hospitalizovaní v nemocničních zařízeních uvítali změnu skladby stravy. Na základě dotazníkového šetření byla hypotéza potvrzena. Hypotéza druhá posuzovala, zda-li by klienti hospitalizovaní v nemocničních zařízeních ocenili možnost výběru stravy. Dle výsledků je zřejmé, že tato možnost je klienty velmi vítána a hypotéza tedy potvrzena. Třetí hypotéza zjišťovala, jsou-li klienti spokojeni s podávanou stravou. Výsledky poukazují na fakt, že chuť, množství a zasycení jednotlivými jídly byla pro většinu respondentů nevyhovující. Výsledky spokojenosti s teplotou podávané stravy dokazovali, že pacientům/klientům vyhovuje. Hypotéza třetí byla potvrzena, jelikož větší část odpovědí dokazovala nespokojenost s podávanou stravou. Hypotéza čtvrtá, mají-li klienti rozdílné nároky na podávanou stravu dle věkových kategorií, byla po podrobném porovnání výsledků potvrzena a výsledky poukazují na jednoznačný rozdíl u starších a mladších respondentů. Hypotéza pátá posuzovala, zda-li klienti hodnotí podávanou stravu jako nedostačující jejich potřebám. Z výsledků vyplynulo, že spokojenost nad nespokojeností převyšuje, a proto byla hypotéza pátá nepotvrzena. Hypotéza šestá zjišťovala, mají-li klienti potřebu obstarávat si stravu mimo nemocniční zařízení. Z výsledků je zřejmé, že klienti opravdu mají tuto potřebu, a tak se hypotéza šestá také potvrdila. Získané výsledky předám hlavní sestře Nemocnice Strakonice, a.s. a společně se pokusíme o změny, které by zvýšily spokojenost pacientů/klientů se stravováním a výživou v této nemocnici.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o pacienty s perkutánní endoskopickou gastrostomií.
KUBŮ, Eva
Tématem bakalářské práce byla problematika ošetřovatelské péče, poskytované lidem, ať již jim říkáme pacienti či klienti, s perkutánní endoskopickou gastrostomií. Perkutánní endoskopická gastrostomie je dle odborníků relativně jednoduchý operační výkon, který je však ve svém důsledku velmi efektivní. Za pomoci endoskopu zavede lékař do žaludku stomickou kanylu, jejíž jeden konec ústí právě v žaludku a druhý je vyveden přes kůži břicha ven. Zavedená kanyla poté slouží k podávání výživy. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit problematiku ošetřovatelské péče o perkutánní endoskopickou gastrostomii u klientů v rámci ošetřovatelského procesu z pohledu sester. Druhý cíl se týkal úrovně využitelnosti nutričního screeningu v rámci ošetřovatelského procesu u klientů s perkutánní endoskopickou gastrostomií. Na tyto cíle navazovaly čtyři výzkumné otázky. K získání dat v rámci výzkumného šetření byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu. Pro sběr dat byl použit hloubkový polostrukturovaný rozhovor, který byl veden s pěti sestrami z DÚSP v Černovicích. Rozhovory se sestrami byly v rámci kvalitativního šetření doplněny ještě přímým pozorováním respondentek s následným zapisováním zjištěných skutečností do záznamového archu.Z celého výzkumného šetření vyplývá, že ošetřovatelská péče o klienty s perkutánní endoskopickou gastrostomií má svá specifika, například při podávání stravy či při péči o stomický katetr. Též se ukázalo, že je z pohledu sester náročnější, například tím, že klade na sestry požadavky na znalosti vztahující se k PEG a jejímu ošetřování. Je zřejmé, že ošetřovatelská péče o klienta s perkutánní gastrostomií je péče, která musí být poskytována komplexně, v rámci holistického přístupu ke klientovi.Výsledky šetření budou poskytnuty zařízení, ve kterém šetření probíhalo a mohou sloužit ke zlepšení ošetřovatelské péče o klienty s gastrostomií a k vytvoření či úpravě stávajícího standardu ošetřovatelské péče o PEG.
|
|
|
Nutriční screening jako indikátor kvality ošetřovatelské péče
LENKOVÁ, Klára
Správná výživa je nezbytná pro každého člověka, ať už zdravého, či nemocného. Výživa je ale podle docenta Kohouta ve zdravotnických i sociálních zařízeních v České Republice jednou z oblastí, která bývá nejvíce zanedbávána. Ve všech nemocnicích by měla být zavedena standardizovaná nutriční péče, která představuje komplexní a kvalifikované řešení výživy klientů/pacientů. Standardizovaná nutriční péče zahrnuje systematické posuzování výživového stavu klienta/pacienta a vyhledávání klientů/pacientů v nutričním riziku. Dále zahrnuje odpovídající úpravu stravy podle potřeb a schopností klienta/pacienta a včasné zajištění odpovídající nutriční podpory pro klienty/pacienty, kteří byli identifikováni jako nutričně rizikoví. V neposlední řadě standardizovaná nutriční péče zahrnuje také sledování a dokumentování efektu nutriční léčby, protože bez řádně vedené dokumentace nelze sledovat efekt jednotlivých opatření Cílem práce je zmapovat proces identifikace, vyhodnocení a provádění činností k zajištění nutriční péče ve vybraných zdravotnických zařízeních z pohledu vrcholového managamentu ošetřovatelství. Dalším cílem je zmapovat, jak významný je to indikátor kvality a jaké vidí problémy k vytvoření a udržení standardní situace. Sběr dat byl realizován metodou dotazování technikou dotazníků. Výzkumný soubor tvořili nemocnice v České republice, kde jsme se obraceli na představitele vrcholového managementu ošetřovatelství. H1 {\clqq}Nemocnice používají vypracované kontrolní mechanismy na zjišťování stavu výživy pro dodržování vytvořených standardů nutriční péče`` byla potvrzena. H2 {\clqq}Nutriční screening provádí sestra všem klientům/pacientům při příjmu`` byla potvrzena. H3 {\clqq}Nutriční screening se v průběhu hospitalizace opakuje pouze u rizikových klientů/pacientů`` byla potvrzena. H4 {\clqq}V rámci spolupráce sester s nutričním terapeutem v poskytování standardizované nutriční péče sestry vypracovávají nutriční screening`` byla potvrzena a H5 {\clqq}Výsledky nutričního screeningu používají sestry jako podklad pro saturaci potřeb výživy`` byla rovněž potvrzena. Druhým cílem bylo zmapovat jak významný je to indikátor kvality a jaké vidí problémy k vytvoření a udržení standardní situace. Provádění nutriční screeningu se stalo dle výzkumného šetření druhým, nejvýznamnějším indikátorem kvality. Co se týče problémů, které vidí respondenti ve vztahu k vytvoření a udržení standardní situace, lze z výsledků výzkumného šetření říci, že největším problémem k vytvoření a udržení standardní situace je nedostatek personálu, ekonomická náročnost a přístup personálu, jejich neochota a nezájem. Naší snahou bylo zmapovat proces identifikace, vyhodnocení a provádění činností k zajištění nutriční péče ve vybraných zdravotnických zařízeních z pohledu vrcholového managamentu ošetřovatelství a na základě výsledků pak navrhnout řešení, jak by bylo možné stávající situaci v oblasti výživy klientů/pacientů vylepšit.
|
|
|
Vliv sledování nutričního screeningu a spolupráce s nutričním terapeutem na stav výživy pacientů v Nemocnici Znojmo, p.o.
OUJEZDSKÁ, Radka
Příjem potravy patří mezi základní biologickou potřebu. Podvýživa vyskytující se v nemocnicích je podmíněna nejen nízkým počtem nutričních terapeutů, ale i malým zájmem o stav výživy pacientů ze strany lékařů i sester. Počet pacientů přijímaných do nemocnice s poruchou výživy dosahuje 20-80% v závislosti na onemocnění, se kterým je pacient přijímán. To má za následek prodloužení doby hospitalizace v závislosti na zvýšené náchylnosti k infekcím, zhoršený účinek podávaných léků, prodlouženou dobou hojení a v té souvislosti i vyššího rizika vzniku dekubitů. Chybějící energii i živiny lze pacientům nahradit podáváním nutričních doplňků vedoucích ke zlepšení výživy. K aktivnímu vyhledávání pacientů s poruchou výživy slouží nutriční screening. Cílem této práce bylo zjistit rozsah nutričního screeningu prováděného sestrami u hospitalizovaných, a zda má podávání nutričních doplňků vliv na zkrácení doby hospitalizace u žen a mužů nad 70 let v Nemocnici Znojmo, příspěvkové organizaci. Výzkumným souborem byly zdravotní sestry pracující v Nemocnici Znojmo, p.o. na oddělení chirurgickém, interním, neurologickém, lůžkovém oddělení vnitřních oborů a oddělení dlouhodobě nemocných. Stanovená hypotéza potvrdila, že rozsah nutričního screeningu prováděného sestrami u hospitalizovaných v Nemocnici Znojmo, p.o. není dostatečný. Tento závěr potvrdilo nejen srovnání nutričního screeningu prováděného v Nemocnici Znojmo, kde se u přijímaných pacientů sleduje standardně pouze BMI a jejich váhový úbytek, s nutričním screeningem používaného FTN v Praze, který vychází z Nottinghamského screeningového dotazníku ( příloha č. 2 ), ale i absence standardu k provádění nutričního screeningu a nedostatečného složení nutričního týmu. Skutečnost, že hodnocení dalších parametrů nutričního screeningu v Nemocnici Znojmo závisí pouze na interním nařízení daného oddělení, znamená prostor pro možné rozšíření sledování stavu výživy u hospitalizovaných pacientů, které může znamenat zlepšení stavu výživy u pacientů na určitých odděleních. Hypotézy o nedostatečném vlivu podávání nutričních doplňků na zkrácení doby hospitalizace u žen a mužů nad 70 let se nepotvrdily. Mimo oddělení dlouhodobě nemocných došlo v období let 2004 až 2008 na každém ze sledovaných oddělení ke zkrácení doby hospitalizace i v případě, že sledování nutričního screeningu bylo omezené. Otázkou zůstává, jakých výsledků lze dosáhnout při organizaci podávání nutriční podpory, výběru správných produktů a mezioborové spolupráci.
|
host ::
RSS.