|
|
Epidemiologická situace ve výskytu svrabu v České republice v letech 2003 - 2012
KUCHAŘOVÁ, Eliška
Teoretická část diplomové práce, která byla vytvořena na základě studia odborné literatury, podává přehled o onemocnění svrabem, o epidemickém výskytu tohoto onemocnění, o jeho přenosu, klinickém průběhu, diagnostice a také léčbě. Praktická část byla zpracována retrospektivně na základě kvalitativního výzkumu, sekundární analýzou dat. Tato data byla získána z publikací Státního zdravotního ústavu v Praze a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Cílem této práce bylo analyzovat trend výskytu svrabu v České republice za období deseti let (2003 2012). Praktická část této práce obsahuje informace týkající se trendů výskytu svrabu v jednotlivých krajích České republiky, výskytu svrabu podle věku, pohlaví, kolektivu, sezónního indexu, epidemického výskytu nebo o výskytu svrabu jako nemoci z povolání. Na základě získaných informací a dat byl vyhodnocen výskyt svrabu proložením trendu regresní přímkou a následným zjištěním korelací za pomoci metody výpočtu korelačního koeficientu. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že registrovaný výskyt onemocnění svrabem má od počátku sledovaného období (tzn. od roku 2003) spíše klesající charakter. Dle sezónního indexu bylo ve sledovaném období toto onemocnění nejčastěji zaznamenáváno v měsíci říjen. Naopak nejnižší počet onemocnění byl zaznamenáván v měsíci červen. Nejvyšší nemocnost byla ve sledovaném období zaznamenávána v Ústeckém kraji, kde specifická nemocnost činila téměř 50 případů na 100 000 obyvatel. Svrab jako nemoc z povolání patří mezi nejčastěji hlášená přenosná a parazitární onemocnění v České republice, a to především u zdravotních sester a ošetřovatelek v domovech důchodců, na interních odděleních a v ústavech sociální péče. Nejvyšší nemocnost byla ve sledovaném období zaznamenávána ve věkové kategorii 5 9 let, kde existovala silná přímá lineární závislost mezi výskytem svrabu a věkem. Výskyt epidemií svrabu v České republice v období let 1965 - 2012 měl dva hlavní vrcholy a to v roce 1970 a 1993.
|
|
|
Srovnání ošetřovatelské péče o klienty s MRSA na ARO, JIP a standardním oddělení
AMBROŽOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá jednou z nejvýznamnějších multirezistentních infekcí- MRSA. Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus je nozokomiální patogen, který má schopnost rychle se šířit. Infekce způsobené MRSA jsou vždy spojené s vysokou mortalitou. Antibiotická rezistence je příčinou dvojnásobně zvýšené morbidity, prodlužuje hospitalizaci pacienta a tím i významně zvyšuje náklady vynaložené na zdravotní péči (Evropský antibiotický den, 2012). Přitom náklady vynaložené na prevenci multirezistentních infekcí představují méně než 20 % nákladů potřebných k léčbě nemocných s touto infekcí. Mezi rizikové faktory, které souvisí se vznikem MRSA infekce či jejím nosičstvím patří dlouhodobý pobyt v nemocnici, zejména na JIP či ARO, invazivní výkony, léčba antibiotiky, diabetes mellitus, chronické ledvinové selhání spojené s dialýzou, kožní choroby. Přenos se děje nejčastěji rukama ošetřujícího personálu, nedá se vyloučit ani přenos vzduchem (Maďar a kol., 2006).Pro práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče u pacientů s MRSA při hygieně, stravování, vyprazdňování a při převazech na odděleních ARO, JIP a standardní oddělení. Druhým cílem bylo zmapovat dostupnost ochranných pomůcek pro personál na jednotlivých odděleních. Třetím cílem bylo zjistit rozdíly ve znalostech ošetřujícího personálu o problematice MRSA na jednotlivých odděleních. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jak na jednotlivých odděleních zapojují do ošetřovatelského procesu rodinu pacienta s MRSA.Závěry práce ukazují, že nejlépe poskytovaná ošetřovatelská bariérová péče je na oddělení ARO a to ve všech oblastech. Výzkumem bylo zjištěno, že možnost izolovat pacienta s MRSA na samostatném boxe nebo pokoji mají všechna oddělení . Nedostatky v bariérové ošetřovatelské péči se týkaly oddělení JIP i standard. Z výzkumu vyplynulo, že existují standardní oddělení a JIP, na kterých se nepoužívají dekolonizační prostředky jak při hygienické péči, tak při převazech pacienta s MRSA. V případě specifik výživy u pacienta s MRSA na těchto odděleních správně neindividualizují a nedezinfikují použité pomůcky. U specifik vyprazdňování pacienta s MRSA respondenti z JIP a standardních oddělení chybují v postupu zacházení s infekčním biologickým odpadem. Pozitivním výsledkem je neomezená dostupnost ochranných pomůcek na jednotlivých odděleních. Ovšem jsou standardní oddělení, kde z ochranných pomůcek využívají jen rukavice. Zarážejícím zjištěním je, že ruce si před vstupem na pokoj a po jeho opuštění myjí dezinfekčním prostředkem jen respondenti z ARO. Znalosti respondentů o problematice MRSA byly kromě jednoho respondenta ze standardního oddělení na velmi dobré úrovni. Zapojit rodinu do ošetřovatelského procesu mají snahu respondenti na všech odděleních.
|
|
|
Laboratorní diagnostika Clostridium difficile
JANDOVÁ, Romana
Clostridium difficile s produkcí toxinů je nejčastějším původcem nozokomiálních střevních infekcí. Způsobuje zánětlivé onemocnění tračníku nazývané Clostridium difficile infection (CDI) různé závažnosti - od banálního průjmu až po život ohrožující stav jako je paralytický ileus a toxické megakolon. C. difficile stále ještě uniká pozornosti laické veřejnosti a stojí v pozadí za jinými bakteriemi, jako je např. MRSA. Clostridium difficile je striktně anaerobní bakterie. Je to grampozitivní tyčinka tvořící oválné subterminální spóry. C. difficile může produkovat dva typy toxinů - a to toxin A (enterotoxin) a toxin B (cytotoxin). Vlivem toxinů dochází k poškození střevního epitelu i hlubších vrstev střevní stěny. Vznikají zánětlivé ulcerace, které se pokrývají pseudomembránami. Některé kmeny produkují ještě binární toxin, jehož přesná funkce zatím není objasněna. Předpokládá se, že potencuje účinek toxinů A a B zvyšováním jejich koncentrace. K průkazu CDI je nutné odebrat vzorek stolice do sterilní zkumavky. Na Pracovišti bakteriologie Nemocnice České Budějovice, a.s. se provádí přímý průkaz antigenu a toxinu imunochromatografickou metodou. Jedná se o membránovou enzymovou imunoanalýzu pro detekci antigenu - glutamát dehydrogenázy (GDH) a toxinu A/B. Negativní výsledek GDH vyloučí s velkou spolehlivostí klostridiovou infekci. Za potvrzenou CDI se považuje průkaz toxigenního kmene C. difficile. To je zřejmé buď přímo z výsledku imunochromatografie, kdy se prokáže zároveň antigen i toxin, nebo průkazem genu pro toxin B metodou PCR. Pokud totiž vyjde v přímém průkazu pozitivní pouze antigen, vzorek se zasílá na PCR vyšetření do Laboratoře molekulární biologie a genetiky. Nezávisle na výsledku imunochromatografie se ze stolice zhotovuje mikroskopický preparát obarvený podle Grama. V případě prokázaného toxinu C. difficile se provádí anaerobní kultivační vyšetření, které trvá dva dny. K identifikaci narostlých bakterií se používá nejčastěji latexová aglutinace. Jde o metodu, kdy se IgG protilátky navázané na latexových partikulích specificky vážou k antigenům buněčné stěny. K identifikaci bakterie lze použít též přístroj VITEK - MS, který používá metodu ionizaci laserem za přítomnosti matrice s následnou hmotnostní spektrometrií. V případě pozitivního kultivačního nálezu Clostridium difficile se z narostlé kultury stanovuje citlivost k antibiotikům pomocí E-testu a diskové difuzní metody. Za rok 2011 bylo na Pracoviště bakteriologie vyšetřeno 291 vzorků stolic. Z nich mělo v imunochromatografickém vyšetření 13,4 % pozitivní antigen i toxin; 15,1 % pozitivní antigen a negativní toxin a 71,5 % bylo negativních. U 74 vzorků byl prokázán toxin C. difficile. U těchto vzorků bylo následně provedeno i kultivační vyšetření - pozitivní bylo v 62,2 %. Nejvíce pozitivních vzorků bylo odesláno z Infekčního oddělení. V počtu vyšetřených pacientů převažovaly ženy, bylo jich 53,6 % a mužů 46,4 %. Procentuální zastoupení toxigenních kmenů bylo u obou pohlaví prakticky totožné - 25 %. Všechny kmeny byly citlivé k vankomycinu a pouze jeden kmen byl rezistentní k metronidazolu.
|
|
|
Sledování nozokomiálních infekcí v nemocnici okresního typu
VOJÍKOVÁ, Lucie
Diplomová práce obsahuje základní informace týkající se nozokomiálních nákaz, zejména procesu šíření nákaz, jejich rozdělení z různých hledisek, hlavních původců nozokomiálních nákaz a metod surveillance. Praktická část je zaměřena na popis výskytu vybraných nozokomiálních infekcí, které mohou sloužit jako indikátory kvality nemocniční péče, včetně spektra nejčastějších etiologických mikrobiálních agens a jejich rezistence k antibiotické léčbě. Pro zpracování praktické části práce byl zvolen smíšený výzkum, jelikož byly použity metody kvantitativní i kvalitativní. Hlavní část představovala analýza dat. Výzkum probíhal v nemocnici okresního typu, konkrétně v Nemocnici Strakonice, a.s. Sledovány byly infekce v místě chirurgického výkonu, a to od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 na oddělení chirurgie a gynekologie. Dále byly sledovány infekce krevního řečiště od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2011 na všech odděleních. Výzkumný soubor tvořili pacienti Nemocnice Strakonice, a.s, kteří byli v době výzkumu hospitalizovaní, operovaní nebo ti, u kterých byla provedena v uvedeném období katetrizace centrálního krevního řečiště. Výsledky práce budou využity jako jeden ze zdrojů poznatků o epidemiologii nozokomiálních nákaz v daném zdravotnickém zařízení. Práce bude využita k dalšímu zdokonalení přehledné celonemocniční dokumentace vybraných nozokomiálních infekcí.
|
|
|
Riziko vzniku nozokomiální pneumonie u pacientů na umělé plicní ventilaci
HOMOLKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce pojednává o nejčastěji se vyskytující nozokomiální nákaze v intenzivní péči ? o ventilátorové pneumonii. Jejím záměrem je zvýšit povědomí o této nemocniční nákaze, především o možnostech, jak předcházet jejímu vzniku. Ventilátorová pneumonie vzniká v souvislosti s umělou plicní ventilací, a proto je úvod teoretické části práce věnován základním pojmům týkajícím se umělé plicní ventilace. Jsou zde popsány důvody a způsoby její aplikace a úkoly sestry při péči o ventilovaného pacienta. Následující část je věnovaná nozokomiálním nákazám, jsou v ní rozebrány faktory ovlivňující vznik nozokomiálních nákaz, dále nozokomiální nákazy v intenzivní péči a způsoby prevence těchto nákaz. Po uvedení do problematiky umělé plicní ventilace a nozokomiálních nákaz je poslední oddíl teoretické části věnován nozokomální nákaze spojené s trváním umělé plicní ventilace ? ventilátorové pneumonii. Zde je popsána patogeneze této nemoci, faktory rizikové pro její vznik, diagnostika, léčba a především způsoby předcházení této nemoci. Praktická část této práce obsahuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo založeno na získání dat pomocí anonymního dotazníku, jenž byl určen sestrám anesteziologicko-resuscitačních oddělení, a na následném pozorování sester. Pro splnění hlavního záměru práce bylo vytyčeno pět cílů a stanoveno šest hypotéz. Prostřednictvím vytyčených cílů bylo zjišťováno, jakým způsobem sestry pečují o tracheostomii a toaletu dýchacích cest ventilovaných pacientů, jak pečují o ventilační přístroj a jeho komponenty, ale také jaká je informovanost sester o aseptických zásadách při ošetřování dýchacích cest a ventilátoru. Poslední vytyčený cíl měl zjistit, jakými způsoby je na daných pracovištích předcházeno vzniku nozokomiálních nákaz u pacientů na umělé plicní ventilaci. Současně byly potvrzeny hypotézy H1: Sestry péči o tracheostomii provádějí za aseptických podmínek; H2: Sestry toaletu dýchacích cest provádějí za aseptických podmínek; H3: Sestry při péči o ventilační přístroj postupují dle aseptických zásad; H4: Sestry jsou seznámeny s aseptickými postupy ošetřování tracheostomie; H5: Sestry jsou seznámeny s aseptickým prováděním toalety dýchacích cest a H6: Sestry jsou seznámeny s péčí o ventilační přístroj. Na základě studia této problematiky a výsledků výzkumného šetření byl jako výstup z práce vytvořen standard ošetřovatelské péče zaměřený na odsávání z dolních dýchacích cest. Druhým výstupem této práce je plakát, na němž jsou zaznamenány způsoby prevence ventilátorové pneumonie, jenž by měl jednoduchým způsobem motivovat sestry k dodržování těchto preventivních opatření.
|
|
|
Diagnostika Clostridium difficile jako nozokomiální nákazy v Nemocnici České Budějovice a.s. pomocí molekulárně-biologických metod
ŠTĚRBOVÁ, Denisa
Clostridium difficile se v posledních letech zařadilo na přední příčky původců nozokomiálních nákaz. Produkcí toxinů způsobuje zánětlivé onemocnění střev, které v těch nejtěžších případech končí perforací střeva, ohrožující život pacienta. Proto je důležitá jeho včasná a přesná diagnostika. V laboratoři molekulární biologie a genetiky v Nemocnici ČB a.s. jsem pro tyto účely vyzkoušela následující dvě metody, založené na detekci toxinů. První metodou byly dva obdobné testy od firmy BAG Health Care s názvem ?hyplex? ClosTox? a ?hyplex? ClosTox 027?. Druhou testovanou metodou, založenou na detekci real ? time PCR, byl test ?Xpert C. Difficile? od firmy Cepheid. První zmiňovaná metoda ukázala i přes svoji vysokou citlivost množství nedostatků a to především náročnost provedení a časovou dostupnost výsledků, pohybující se kolem 4 ? 5 hodin. Za zmínku stojí fakt, že touto metodou nelze prokázat binární toxin. Druhá metoda ve výsledku vykazovala sice zanedbatelně nižší citlivost, ale oproti metodě první také výrazné přednosti. Jednalo se zejména o jednoduchost provedení, automatické vyhodnocení výsledků a jejich dostupnost do jedné hodiny. Z těchto důvodů se test ?Xpert C. Difficile? ukázal jako optimální metodou pro stanovení toxinů Clostridium difficile.
|
|
|
Dodržování BOZP u studentů oboru Všeobecná sestra při ošetřovatelských postupech
KUŘÍMSKÁ, Yvette
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je široký obor, který je součástí státní politiky. Cílem BOZP je vytvářet systémy pravidel, které chrání studenty na odborné praxi, zaměstnance a zaměstnavatele . Má snahu o omezení všech negativních hledisek, které souvisejí s výkonem praxe nebo povolání. Dodržování zásad BOZP je nezbytnou součástí všech zdravotnických pracovníků při výkonu jejich povolání. Pro studenty oboru Všeobecná sestra to platí také a to při výkonu praktické výuky, čili praxe. Studenti jsou seznámeni s problematikou BOZP již v prvním ročníku v předmětu ošetřovatelské postupy. Před nástupem na praxi by studenti měly být schopni řídit se zásadami BOZP a měly by chápat závažnosti, které jsou spojené s nedodržováním BOZP. Cílem této bakalářské práce je zmapovat, jak studenti oboru Všeobecná sestra dodržují zásady BOZP a zjistit znalosti studentů v oblasti BOZP. Empirická část práce byla zpracována formou kvantitativního šetření. Metoda sběru dat byl dotazník, který byl určen studentům oboru Všeobecná sestra z druhého a třetího ročníku. Výsledky dotazníku byly zpracovány do grafů . Výsledky výzkumného šetření sice potvrdily, že studenti dodržují zásady BOZP, avšak v oblasti osobní hygieny byli značně nezodpovědní. V souvislosti se znalostmi BOZP jsou studenti informováni a jejich znalosti jsou velmi dobré. Na základě výsledků byl vytvořen letáček, který může být použit jako studijní či informační materiál pro studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Vliv akreditace na kvalitu poskytované péče ve vybraných zdravotnických zařízeních.
SOMROVÁ, Jana
Kvalita ošetřovatelské péče se stává stále významnějším pojmem v současném ošetřovatelství. Nejúčinnějším prostředkem k dosahování kvalitní ošetřovatelské péče a také důkazním prostředkem je akreditace zdravotnických zařízení. Je to významné ocenění profesionality, práce zdravotnických pracovníků a důležitý signál pro pacienty. Kvalita péče, bezpečnost jejího poskytování a předcházení možným rizikům jsou pro zdravotnická zařízení prioritou. Hlavním záměrem diplomové práce ?Vliv akreditace na kvalitu poskytované péče ve vybraných zdravotnických zařízeních? bylo zmapovat nastavení systému řízení kvality a vliv sledování a vyhodnocování indikátorů kvality v akreditovaných nemocnicích České republiky. Zjistit, zda se akreditace stala nástrojem k zajištění porovnatelné kvality a časem se změnila z nepopulárního nástroje v nástroj kontinuálního zvyšování kvality. Výzkumné šetření probíhalo od listopadu 2010 do března 2011 formou kvantitativního sběru dat, pomocí anonymního dotazníkového šetření ve vybraných akreditovaných nemocnicích České republiky. Při výzkumném šetření byli osloveni manažeři ošetřovatelské péče, hlavní, vrchní a staniční sestry. V diplomové práci bylo stanoveno 6 cílů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké indikátory kvality ošetřovatelské péče se v akreditovaných nemocnicích sledují. Zajímali nás i indikátory kvality, které byly sledovány před akreditací, a které indikátory kvality si zdravotnické zařízení nastavilo během přípravy na akreditaci. Druhým cílem bylo zjistit, jaký nejčastější sledovaný indikátor kvality je sledován v nemocnicích. Třetím cílem bylo zjistit, zda došlo v akreditovaných nemocnicích ke snížení nežádoucích událostí ? pádů. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda došlo v akreditovaných nemocnicích ke snížení výskytu nozokomiálních nákaz v souvislosti s dodržováním bariérového ošetřovatelského režimu. Pátým cílem bylo zjistit, jaké největší problémy vznikly při zavádění auditů ,,Úplnost a komplexnost vedení ošetřovatelské dokumentace do praxe?. Šestým cílem bylo zjistit, zda došlo během přípravy nemocnice k navýšení ošetřovatelského personálu. V diplomové práci pak bylo ověřováno 6 hypotéz. Hypotéza 1. Akreditované nemocnice sledují kvalitu poskytované péče minimálně pomocí deseti indikátorů kvality - byla potvrzena. Hypotéza 2 Nejčastějším sledovaným indikátorem kvality ošetřovatelské péče je prevalence dekubitů - byla potvrzena. Všichni respondentiuvedli, že sledují prevalenci dekubitů, jako indikátor kvality ošetřovatelské péče. Hypotéza 3 Získáním akreditace došlo ke snížení výskytu pádů - byla potvrzena. Hypotéza 4 Získáním akreditace došlo ke snížení nozokomiálních nákaz - byla potvrzena. Hypotéza 5 Největším problémem při zavádění auditu ,,Komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace do praxe?, bylo navýšení administrativy pro ošetřovatelský personál - byla potvrzena. Hypotéza 6 Během přípravy na akreditaci došlo k navýšení ošetřovatelského personálu - nebyla potvrzena. Akreditace je vnímána respondenty jako přínosná pro nemocnici. Díky akreditačním standardům a vytvořením indikátorů kvality byly identifikovány rizikové oblasti v poskytované péči a nemocnice se může detailně věnovat prevenci nežádoucích událostí, nozokomiálních nákaz a dalším rizikům. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickým zařízením, ve kterých bylo výzkumné šetření provedeno, prezentace výzkumného šetření bude nabídnuta na konferenci ,,Jihočeské ošetřovatelské dny? a také bude poskytnuta Spojené akreditační komisi ČR jako prezentace na konferenci, která se uskuteční na počátku příštího roku (jaro) 2012. Byly vytvořeny ošetřovatelské standardy .
|
|
|
Využití bariérového režimu při výskytu nozokomiální nákazy na oddělení
JAREŠOVÁ, Marie
Nozokomiální nákaza vzniká v přímé souvislosti s pobytem osob ve zdravotnických zařízeních. Historie těchto nákaz je stejně dlouhá jako existence prvních zařízení, ve kterých se nemocné osoby sdružovaly. K tomu, abychom vzniku nozokomiálních nákaz předcházeli, napomáhá ošetřovatelská bariérová péče. Jedná se o soubor pracovních postupů, které mají za úkol zabránit výskytu a šíření nozokomiální nákazy. Je nutné, aby si sestry a veškerý zdravotnický personál význam dodržování této bariérové ošetřovatelské péče plně uvědomoval. Náplní bakalářské práce bylo zjistit informovanost všeobecných sester v oblasti nozokomiálních nákaz, zda sestry pracující na lůžkových odděleních nemocničních zařízení, znají zásady ošetřovatelské bariérové péče a zda tyto zásady dodržují. Šetření probíhalo pomocí distribuce anonymního dotazníku v Nemocnici Písek a.s. a v Nemocnici Strakonice a.s. Rozdáno bylo celkem 110 dotazníků a do výzkumu bylo zařazeno 90 dotazníků. Výsledky výzkumného šetření byly zpracovány v grafické podobě. Stanoveny byly následující hypotézy: Hypotéza 1: Sestry znají správný postup využívání bariérového režimu při výskytu nozokomiální nákazy na oddělení. Hypotéza 2: Sestry dodržují zásady bariérového režimu při výskytu nozokomiální nákazy na oddělení. Obě tyto hypotézy byly po provedení výzkumného šetření potvrzeny. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že informovanost sester v oblasti prevence nozokomiálních nákaz a dodržování bariérové ošetřovatelské péče je na velmi dobré úrovni. Je velmi pravděpodobné, že zásluhu mají povinné účasti na seminářích v rámci prevence nozokomiálních nákaz. Výsledky práce budou poskytnuty managementu nemocnice, kde byl výzkum proveden
|
|
|
SEPSE V INTENZIVNÍ PÉČI, PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ ZE STRANY OŠETŘOVATELSKÉHO PERSONÁLU A MANAGEMENTU ODDĚLENÍ
JANOUŠKOVÁ, Ludmila
Sepse představuje závažný problém nejen medicínský, ale i společenský. Každý rok umírají na těžkou sepsi a septický šok statisíce pacientů. Pacienti s vážnou sepsí jsou léčeni na jednotkách intenzivní péče a jejich léčba je dlouhodobá, velmi nákladná a při tom málo efektivní. Z těchto důvodů se klade důraz zejména na prevenci sepse, která je zaměřena na předcházení a efektivní léčbu nozokomiálních infekcí nebo včasné řešení jiného problému např. šoku. Na jednotkách intenzivní péče postihují nozokomiální nákazy asi 30 % pacientů a mohou být příčinou závažného onemocnění, sepse i úmrtí. Tato práce se zabývá možnostmi sester jak mohou ovlivnit sepsi a to zejména dodržováním aseptických postupů a prevencí nozokomiálních nákaz, které mohou následně přejít v nozokomiální sepsi. K výzkumu byla použita kombinace kvantitativního a kvalitativního šetření. Cíle kvantitativního šetření byly stanoveny dva. 1 Zjistit, zda se vyskytují překážky při dodržování správných aseptických postupů při ošetřovatelských výkonech, jakožto prevence vzniku nozokomiálních nákaz a následně vzniklých septických stavů u pacientů hospitalizovaných na pracovištích intenzivní medicíny. 2 . Zmapovat slabá místa při dodržování aseptických postupů při ošetřovatelských výkonech v intenzivní péči. Na cíle navazovaly hypotézy H1 V intenzivní péči existují překážky, které brání důslednému dodržování správných aseptických postupů při ošetřovatelských výkonech. H 2 Na pracovištích intenzivní péče dochází nejčastěji k porušení aseptických postupů při ošetřovatelských výkonech z důvodu nedostatku času na daný výkon. Výzkumný soubor tvořily sestry intenzivních pracovišť ARO a JIP z 8 nemocnic. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Celkem bylo rozdáno 342 dotazníků, konečný výzkumný soubor tvořil 272 sester. Hypotéza 1 byla zamítnuta, hypotéza 2 byla zamítnuta, zjistili jsme, že se překážky pro dodržování správných aseptických postupů při ošetřovatelských výkonech nevyskytují, zmapovali jsme slabá místa při dodržování aseptických postupů při ošetřovatelských výkonech v intenzivní péči. Cíle kvalitativního šetření byly stanoveny dva. CÍL 3 Zjistit, jaká jsou preventivní opatření vzniku nozokomiálních nákaz a následně vzniklých septických stavů u pacientů hospitalizovaných na pracovištích intenzivní medicíny ze strany managementu oddělení. CÍL 4 Zjistit, jak management oddělení řeší případný výskyt nozokomiálních nákaz a následně vznik septických stavů u pacientů hospitalizovaných na pracovištích intenzivní medicíny. Byly stanoveny výzkumné otázky. 1. Jaká jsou preventivní opatření nozokomiálních nákaz a následně vzniklých septických stavů u pacientů hospitalizovaných na pracovištích intenzivní medicíny ze strany managementu oddělení ? 2. Jak management oddělení řeší případný výskyt nozokomiálních nákaz a následně vznik septických stavů u pacientů hospitalizovaných na pracovištích intenzivní medicíny? Výzkumný soubor tvořilo 5 staničních sester a 5 vrchních sester intenzivních pracovišť z nemocnic, kde zároveň probíhal kvantitativní výzkum. Výzkum byl proveden metodou polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Na základě studia této problematiky a provedeného výzkumu byl vytvořen manuál pro sestry s názvem ?Doporučení pro sestry k prevenci nozokomiálních nákaz a nozokomiální sepse nejen na odděleních intenzivní péče.? Dále pak byla vytvořena myšlenková mapa pro management oddělení, která znázorňuje prevenci a řešení nozokomiálních nákaz a nozokomiální sepse. Oba dokumenty a výsledky výzkumu budou poskytnuty především managementu nemocnic, které se zúčastnily našeho výzkumu. Tato práce také může sloužit sestrám, studentům a ostatním zájemcům k utvoření uceleného přehledu o této problematice.
|
host ::
RSS.