|
|
Efektivita dohod o příslušnosti soudu v režimu nařízení Brusel I. s ohledem na rozhodovací praxi Evropského soudního dvora
Vydrová, Jana ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Mezinárodní obchod je ústředním motivem a jednou ze základních hnacích sil evropské integrace. Potřeba dosažení vysokého stupně právní jistoty v této oblasti, jež je pro správné fungování vnitřního trhu stěžejní, vedla k stanovení jednotných pravidel pro určení příslušnosti soudů v rámci Evropské unie - k přijetí Nařízení Brusel I. Tato diplomová práce zpracovává projev principu autonomie vůle stran v tomto Nařízení. Konkrétně se zaměřuje na čl. 23, který upravuje možnost stran založit příslušnost soudu členského státu na základě dohody, jež splňuje určité formální požadavky. Na půdě Evropského soudního dvora však tato zásada tvrdě narazila na další teoretické právní principy, na kterých je Nařízení vystavěno. Zejména pak na princip právní jistoty, který soud při svém civilisticky orientovaném způsobu rozhodování zdůrazňuje nejvíc. Přílišné lpění na principu právní jistoty, a nedbání praktických následků, se v posledních letech odrazilo ve třech rozhodnutích ESD- Gasser, Turner a Owusu. Paradoxně výsledkem těchto tří rozhodnutí bylo, že efektivita dohod o volbě soudu je v Evropě momentálně zásadním způsobem ohrožena, a tím i právní jistota. Tato práce zpracovává úpravu prorogace v českém, evropském a mezinárodním právu. Dále se zaměřuje na rozbor tří výše zmíněných rozsudků, s důvody o které ESD...
|
|
|
International arbitration and the Brussels' jurisdictional regime
Macháčová, Paulína ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
v českém jazyce Účelem této diplomové práce je analýza styčných ploch mezi mezinárodním rozhodčím řízením a soudním řízením v rámci Bruselského režimu určování soudní příslušnosti a pravidel pro uznávání a výkon soudních rozhodnutí. Rozhodčí řízení bylo vždy vyloučeno z oblasti působnosti Bruselského jurisdikčního režimu. Přesný rozsah tohoto vyloučení (dále jen "Výjimky") byl ovšem vždy nejasný a byl předmětem dlouhotrvajících debat a sporů. Dělící čára mezi rozhodčím a soudním řízením mnohdy není vůbec tak zřejmá, jak by se mohlo zdát. Přitom určení, zda se na konkrétní případ Výjimka vztahuje, anebo jestli se uplatní pravidla Bruselského režimu, má často zásadní význam a dalekosáhlé důsledky, které mohou ohrozit vymahatelnost rozhodčí dohody, a tím i znemožnit uskutečnění rozhodčího řízení. Hlavním problémem spojeným s nejasným obsahem Výjimky je riziko paralelního rozhodčího a soudního řízení v téže věci a s tím související nebezpečí vydání vzájemně rozporného soudního rozhodnutí a rozhodčího nálezu. V úvodních kapitolách poskytuje diplomová práce obecnou charakteristiku alternativních způsobů řešení sporů se zaměřením na mezinárodní rozhodčí řízení a zdroje jeho regulace. Následuje přehled historického vývoje Výjimky. Jádro práce se pak soustředí na vlastní analýzu obsahu Výjimky, a to zejména...
|
|
|
Soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech v EU
Králová, Tereza ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Koucká, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech v Evropské unii. Práce je rozdělena do 5 kapitol. V první kapitole je soudní spolupráce popsána jaka součást evropského mezinárodního práva soukromého. Druhá kapitola poskytuje tématu soudní spolupráce legislativní východisko v primárním právu. Třetí a čtvrtá kapitola obsahuje úpravu soudní spolupráce ve stěžejních předpisech - Bruselké úmluvě a tzv. Nařízení Brusel I. V páté kapitole je analyzován spor mezi společností CEZ, a.s. a Horními Rakousy.
|
host ::
RSS.