|
|
Role zdravotnického záchranáře v péči o pacienta se srdeční zástavou ve specifických situacích
SAMCOVÁ, Markéta
Bakalářská práce je zaměřena na rozšířenou neodkladnou resuscitaci při vzniku náhlé zástavy oběhu ve specifických situacích. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části je stručně definována přednemocniční péče a nastíněna anatomie a fyziologie srdce. Popsány jsou zde vybrané poruchy srdečního rytmu a náhlá zástava oběhu. Podrobněji se práce zabývá náhlou zástavou oběhu ve specifických situacích. V rámci této bakalářské práce byl proveden kvalitativní výzkum zaměřený na postup zdravotnických záchranářů při péči o pacienta se srdeční zástavou ve specifických situacích v přednemocniční neodkladné péči. Následně byl jejich postup porovnán s aktuálními doporučenými postupy Evropské resuscitační rady pro resuscitaci z roku 2015. Výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři, jež byli osloveni, se dostatečně orientují v problematice, která se týká srdeční zástavy ve specifických situacích v rámci přednemocniční neodkladné péče. Výjimkou je rozšířená neodkladná resuscitace pacienta po zasypání lavinou. V této situaci neprojevili respondenti dostatečnou znalost doporučeného postupu. Ve všech ostatních situacích by zdravotničtí záchranáři postupovali v souladu s doporučenými postupy Evropské resuscitační rady z roku 2015. Práce může být využita jako studijní materiál pro studenty oboru zdravotnický záchranář a případně i pro zájemce z řad laické a odborné veřejnosti.
|
|
|
Telefonická asistovaná první pomoc
VÁŇOVÁ, Petra
Dispečer zdravotnického operačního střediska obsazuje důležitou a významnou roli v řetězci přežití pro neodkladnou resuscitaci. Během krátké chvíle musí rychle a přesně zajistit informace od volajícího, včas vyslat profesionální pomoc na místo vzniklé události a včas zahájit telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci, kterou se tato bakalářské práce zabývá. Prvním cílem bylo stanoveno zmapovat poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace dispečery na krajském operačním středisku zdravotnické záchranné služby. Zjistit postup, podle kterého se dispečeři řídí a podle kterého poskytují instrukce pro vedení neodkladné resuscitace, a zdali se těmito pokyny doopravdy řídí a poskytují správné instrukce zachráncům. Druhým cílem práce bylo zmapovat motivační faktory Fraňka, autora publikace Manuál dispečera zdravotnického operačního střediska, který se do hloubky zabývá telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitací. Tento cíl měl být zaměřen na analýzu příběhu autora a jeho počátek zájmu k dané problematice. Výzkum byl veden kvalitativní formou zpracování dat. Do výzkumné části práce jsem použila k analýze šest audio nahrávek tísňových výzev z archivu Krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje, ve kterých dispečeři rozpoznali u postižených osob poruchu základních životních funkcí a zahájili telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci. Nahrávky byly přepsány do elektronické podoby a zpracovány. Dále jsem realizovala polostrukturovaný rozhovor s Fraňkem, s Kratochvílem, vedoucím lékařem Letecké záchranné služby Jihočeského kraje a s paní Hornychovou, zástupkyní vedoucího nelékařských zdravotnických pracovníků Krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje. Z výsledků analýzy vyplynulo, že většina dispečerů nepostupuje adekvátně při poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Druhého cíle nebylo dosaženo z toho důvodu, že nebylo nemožné získat potřebná data k vyhodnocení cíle. Dispečeři, po přečtení mé práce, se mohou nad touto problematikou zamyslet. Práce je může motivovat k sebezdokonalování a ke zlepšení daných výsledků. Budoucím studentům oboru zdravotnický záchranář a personálu ve zdravotnictví může posloužit jako zdroj informací.
|
|
|
Potřeba resuscitačního týmu v nemocnici
GRAUSAM, Tomáš
V úvodu teoretické části bakalářské práce se dozvíme o historii a vývoji neodkladné resuscitace a objasníme funkci resuscitačního týmu (RT). Praktická část je zaměřena na zmapování existence a činnosti resuscitačních týmů v sedmi Jihočeských nemocnicích v případě potřeby rozšířené neodkladné resuscitace (ALS) u náhlé zástavy oběhu (NZO) vzniklé v nemocničním zařízení. Sběr dat probíhal formou dotazníků na základě řízeného rozhovoru autora, s náhodně vybranými respondenty, na předem stanovených pracovištích s největší pravděpodobností vzniku NZO. Všechna dotazování byla anonymní a respondentům i nemocnicím byla následně přidělena kódová označení. Práce by měla být přínosná pro získání informací o současném stavu resuscitačních týmu v nemocnicích Jihočeského kraje a poskytování kvalifikované resuscitační péče dle platných pravidel aktualizovaných evropskou resuscitační radou v říjnu roku 2015. Z výsledků výzkumné části je zřejmé, že resuscitační týmy existují ve všech jihočeských nemocnicích. Jejich činnost, personální a technické vybavení je standardní a srovnatelné ve všech nemocnicích. Určité rezervy, které by mohly znamenat ne zcela optimální výsledky KPR, byly zjištěny v počátečních fázích u prvních poskytovatelů na standardních lůžkových odděleních
|
|
|
Resuscitace pacienta systémem LUCAS II
CHRT, Michal
Bakalářská práce pojednává o mechanické resuscitaci systém LUCAS II. Systém LUCAS je jedním z nejpoužívanějších zařízení pro mechanickou srdeční masáž. Práce seznamuje čtenáře s aktuálními poznatky o jeho efektivitě a bezpečnosti. Úvodní kapitoly jsou věnovány náhlé zástavě oběhu a kardiopulmonální resuscitaci. Následující kapitoly seznamují čtenáře s použitím systému LUCAS během neodkladné resuscitace. Popisují jeho aplikaci ve specifických případech, kterými může být transport nebo resuscitace v katetrizační laboratoři. Závěrečné kapitoly hodnotí přínos a komplikace mechanické resuscitace. Bakalářská práce je zpracována teoretickou formou. Hlavní zdroje tvoří klinické studie a jiné odborné články. Cílem práce je shrnout dosavadní poznatky o mechanizované srdeční masáži přístrojem LUCAS II při poskytování kardiopulmonální resuscitace. Použití systému LUCAS nevykazuje zlepšení v přežívání pacientů ve srovnání s manuální srdeční masáži. Jeho hlavní benefit je uplatňován v komplikovaných situacích, kdy není možné provádět manuální komprese hrudníku. Během transportu a v katetrizační laboratoři se systém LUCAS jeví jako efektivní nástroj, který může zvýšit šanci na přežití srdeční zástavy. Bakalářská práce poskytuje aktuální souhrnný přehled dané problematiky a může posloužit jako studijní materiál pro zdravotnické obory.
|
|
|
Informovanost veřejnosti o možnostech využití Automatického externího defibrilátoru v laické první pomoci
Šilhavá, Lenka ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Novotná, Jindra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá informovaností veřejnosti o možnostech využití Automatického externího defibrilátoru v laické první pomoci. V teoretické části uvádím základní informace anatomické, fyziologické a patofyziologické. Větší část jsem věnovala Automatickému externímu defibrilátoru, jeho významu, popisu a doporučenému postupu použití. Empirická část vyhodnocuje mnou provedený kvantitativní výzkum, který jsem realizovala formou anonymního dotazníku umístěného na internetu. Dotazník byl určen dospělým osobám, které nepracují ve zdravotnictví. Odpovědělo na něj 99 osob, většina ve věku 18 - 39 let, převažovali lidé středoškolsky vzdělaní. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit úroveň informovanosti laické veřejnosti o AED, dílčími cíly bylo zjistit ochotu laiků školit se o AED a také zmapovat informační zdroje, které veřejnost nejčastěji vyhledává. Výsledky výzkumu jsem vložila do přehledných tabulek a grafů. Tabulky obsahují absolutní četnost, relativní četnost a celkovou četnost. Výsledkem je zjištění, že míra informovanosti se oproti výzkumům prováděným v minulých letech mírně zvýšila, přesto ji nelze hodnotit jako uspokojivou. Konstatovala jsem zájem veřejnosti o další informace a značnou ochotu školit se i ve volném čase. Klíčová slova: AED, arytmie, fibrilace, defibrilace, náhlá zástava oběhu,...
|
|
|
Náhlá srdeční zástava a význam kapnometrie v kardiopulmonální resuscitaci
Pokorná, Milana ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Bělohlávek, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na kardiopulmonální resuscitace prováděné v mimonemocničním prostředí lékaři záchranné služby. V první části se zabývá správností stanovení příčiny zástavy oběhu v průběhu kardiopulmonální resuscitace při omezených diagnostických možnostech v místě poskytnutí profesionální první pomoci. Je navržen a na souboru 211 pacientů použit původní způsob analýzy správnosti příčiny náhlé zástavy oběhu předpokládané lékaři záchranné služby (analýza "křížové shody", angl. "Crosscheck Tables"). Analýza ukazuje, že diagnostické závěry musí být činěny pro každého pacienta individuálně. Porovnání souhrnných údajů z celé sledované skupiny může vést k falešně dobrým výsledkům. Druhá část práce se zaměřila na využití kapnometrie ke sledování průběhu kardiopulmonální resuscitace poskytované lékaři záchranné služby. Zaměřila se především na odraz obnovení spontánní cirkulace (ROSC - Return of Spontaneous Circulation) na změně hodnoty parciálního tlaku oxidu uhličitého na konci výdechu (PETCO2) v porovnání s cirkulací plně závislou na hrudních kompresích. Studie prokázala, že u pacientů s konstantní umělou plicní ventilací v průběhu prováděné resuscitace, je PETCO2 signifikantně vyšší (přibližně o 10 mmHg) po ROSC než před ROSC. Uzavírá, že vzestup PETCO2 o více než 10 mmHg, který nastane náhle, velmi...
|
|
|
Náhlá zástava oběhu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
ŠVANDA, Pavel
Bakalářská práce se zabývá tématem náhlé zástavy oběhu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Tato problematika byla, je a bude aktuálním tématem, na které je třeba upozorňovat, protože náhlá zástava oběhu mimo nemocniční zařízení, je v civilizovaném světě nejčastější příčinou úmrtí. Teoretická část této práce obsahuje základní informace nejen v problematice NZO a její léčby, ale také se v ní popisuje, kdo je to zdravotnický záchranář, náplň jeho práce a kompetence dané zákonem. Marginální část teoretické části je věnována náhlé zástavě oběhu a její léčbě. Ta je podrobně popsána nejen pro laické zachránce, ale také pracovníky ve zdravotnictví. Výzkumná část proběhla kvalitativně formou polostrukturovaných rozhovorů. Práce má dva cíle. Prvním cílem bylo zmapování znalostí postupů laiků v oblasti základní neodkladné resuscitace. Druhý cíl měl za úkol zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v oblasti rozšířené neodkladné resuscitace. Rozhovory se skládaly z šestnácti otázek, na které odpovídali náhodně vybraní respondenti. Respondenty byli zdravotničtí záchranáři a studenti vysokých škol v Českých Budějovicích. Výsledkem výzkumné časti, je tvrzení, že laičtí zachránci nejsou schopni poskytnout adekvátní léčbu náhlé zástavy oběhu a zdravotničtí záchranáři, se z části rozcházejí s nejnovějšími doporučenými postupy v oblasti neodkladné resuscitace. Situace s laickou populací si žádá větší důraz na edukaci v tomto tématu. U zdravotnických záchranářů, se situace vyřeší po vydání doporučeného postupu reflektujícího změny v této problematice, který zpracuje zaměstnavatel.
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace prostřednictvím dispečera zdravotnické záchranné služby
LUŠOVSKÁ, Anna
Každému z nás se může kdykoliv přihodit to, že se stane svědkem události, kdy se někdo dostane do situace, která ho může bezprostředně ohrožovat na životě. Pro někoho je samozřejmostí zachovat si chladnou hlavu a bez většího zaváhání je schopen přistoupit k záchraně lidského života. Takových lidí je však méně než těch, kteří vlivem své neznalosti v poskytování neodkladné resuscitace mohou ohrozit šanci na život ostatních tím, že nejsou schopni sami poskytnout základní první pomoc. Operační střediska zdravotnických záchranných služeb znají způsob, jak těmto lidem pomoci v naléhavých situacích a zachovat se správně. Tímto způsobem je poskytování Telefonicky asistované neodkladné resuscitace (dále jen TANR), kdy pracovník operačního střediska je schopen v bezprostředním ohrožení života pomocí telefonního přístroje a spolupráce laika zachránit život člověka blízkého i život člověka zcela neznámého. Tato bakalářská práce ve své teoretické části popisuje činnost zdravotnické záchranné služby, hlavní úkoly a náplň práce operačního střediska a jejich pracovníků. Definuje také pojem Telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Popisuje také způsob, jak a v jakých situacích provádět neodkladnou resuscitaci. Výzkum této práce probíhal formou dotazníků na dispečerech Zdravotnických záchranných služeb Moravskoslezského a Zlínského kraje. Dotazník obsahoval otázky, týkající se jejich znalostí a zkušeností v poskytování TANR. Díky tomuto výzkumu jsem došla k závěru, že TANR je pro pracovníky operačních středisek způsob, jak lze v naléhavých situacích pomoci lidem postiženým těžkou život ohrožující situací.
|
host ::
RSS.