|
|
Strukturní vývoj, magnetická stavba a mechanismus exhumace podolského komplexu
Burjak, Miroslav ; Žák, Jiří (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
V této diplomové práci jsou prezentovány výsledky detailní terénní analýzy podolského komplexu na J a JV od středočeského plutonického komplexu v centrální části Českého masívu. Jedná se o profil Vltavy od Podolí k Týnu nad Vltavou. Bylo proměřeno více než 160 výchozů, vzorky na AMS byly odebrány z 25 různých lokalit a vzorky pro studium mikrostruktur z 12 lokalit. Celkem bylo změřeno 290 válečků na AMS. Studiem mikrostruktur byly v leukokratních migmatitech zjištěny granáty, které by mohly být pozůstatkem relativně nejstarší fáze vysokotlaké metamorfózy. V biotitických migmatitech pestré jednotky je patrná retrogrese, která je zaznamenána sillimanitem a poté chloritem. Hlavní tektonometamorfní událostí podolského komplexu je extenzivní migmatitizace pravděpodobně spjatá s dekompresí a s tvorbou ploché stavby. Výsledky měření anizotropie magnetické susceptibility se shodují s terénními měřeními. Póly ploch foliací v obou případech ukazují hlavní směr SSZ-JJV. Makroskopicky nezřetelné lineace jsou dobře zdokumentovány metodou AMS a jejich směry se téměř shodují se směry lineací z granodioritu červenského typu, který se nachází ve strukturním nadloží podolského komplexu. Tato diplomová práce tedy dokládá výrazné deformační propojení mezi svrchní křehkou a střední silně anatektickou kůrou ve východní části...
|
|
|
Stavby a geodynamický vývoj ortorul moldanubika
Kryl, Jakub ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Venera, Zdeněk (oponent)
Stavby a geodynamický vývoj ortorul Moldanubika Český abstrakt Obsahem předkládané diplomové práce je strukturní analýza třech vybraných těles ortorul převážně kambro-ordovického stáří, které jsou součástí vysoce metamorfovaných hornin západní části moldanubika. Tyto horniny byly během variské orogeneze postiženy HT-MP/LP metamorfózou a polyfázovou deformací. V tělese blanické ortoruly (Qtz + Kfs + Plg + Bt ± Ms ± Sill ± Ky) byla zaznamenána reliktní submagmatická stavba upadající pod strmými úhly k JJV až VJV, která byla transponována do regionálních subsolidových staveb orientovaných pod mírnými úhly k S až SZ, které doprovází lineace protažení s úklonem k Z. Na základě indikátorů pohybu zde byla identifikována násunová kinematika ve směru měřených lineací. Mikrostrukturní analýza zde prokázala dominantní aktivitu procesu "vysokoteplotní migrace hranic zrn" (High Temperature Grain Boundary Migration). Mezi pozdní superponované struktury patří lokalizované střižné zóny násunového charakteru upadající pod středními úhly k VJV až VSV. Bechyňská ortorula (Qtz + Kfs + Plg + Bt ± Ms) tvoří výrazně protažené těleso ve směru S-J. V tomto případě byly identifikovány subsolidové stavby regionálního charakteru s úklonem pod mírnými úhly k JJZ až ZSZ, s výraznými lineacemi charakteru protažení s orientací k JZ a...
|
|
| |
|
|
Kinematický vývoj rozhraní tepelsko-barrandienské jednotky a moldanubika během svrchního devonu a spodního karbonu
Tomek, Filip ; Žák, Jiří (vedoucí práce) ; Babuška, Vladislav (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT KINEMATICKÝ VÝVOJ ROZHRANÍ TEPELSKO-BARRANDIENSKÉ JEDNOTKY A MOLDANUBIKA BĚHEM SVRCHNÍHO DEVONU A SPODNÍHO KARBONU Starosedelský komplex (SSC) představuje relikt metagranitoidů magmatického oblouku v jižní části sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova, který je obklopen granitoidy středočeského plutonického komplexu na rozhraní tepelsko-barrandienské jednotky (TBJ) a moldanubika (MJ) v Českém masívu. SSC zahrnuje především deformované ortoruly, jejichž vápenato-alkalický protolit granodioritu až tonalitu svrchnoddevonského stáří (Košler et al., 1993) byl často mechanicky mísen s méně zastoupenými bazičtějšími magmaty. Lokálně zachované subhorizontální intruzívní kontakty ortorul s jejich okolním metasedimentárním pláštěm naznačují, že tato magmata intrudovala v podobě generelně ploše uloženého žilného komplexu. V SSC se zachovaly ploché subsolidové foliace (sklon <40ř) a subhorizontální ~SV-JZ orientované minerální lineace. Studium mezoskopických staveb, anizotropie magnetické susceptibility (AMS) a analýza mikrostruktur odhalily konstrikční tvar deformačního elipsoidu s dominancí koaxiálního čistého střihu. Stupeň regionální metamorfózy byl odhadnut na podmínky facie zelených břidlic, hloubka vmístění SCC byla tedy odhadnuta na 10 až 12 km. S ohledem na výše zmíněná fakta navrhuji,...
|
|
|
Stavby a mechanismy vmístění granitoidů typu Weinsberg (Moldanubický batolit)
Pour, Ondřej ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Buriánek, David (oponent)
Předkládaná diplomová práce je věnována stručné rešerši struktur a staveb v tělesech granitoidních hornin a dále výsledkům provedené strukturní analýzy granitoidů prášilského a stráženského plutonu v jihozápadní části Moldanubika. Tento výzkum probíhal na základě kombinace terénních strukturních dat a výsledků analýzy anizotropie magnetické suceptibility (AMS). Vmístění a krystalizace obou studovaných těles proběhla v úzké součinnosti se závěrečnými etapami vývoje regionálních staveb S3 tzv. "bavorské fáze". V této fázi se jednalo o heterogenní deformaci s indikacemi pravostranného subhorizontálního střihu v průběhu ZSZ-VJV, během které došlo v čase ~322 Ma k syntektonickému vmístnění a vzniku vnitřních staveb v tělese stráženského plutonu. Následoval přechod k lokalizované transtenzní tektonice v severovýchodním směru, a to pravděpodobně v součinnosti s exhumací vysoce metamorfovaných hornin bavorského moldanubika. V této etapě okolo 320 Ma byly do prostředí výrazně exhumované kůry šumavského moldanubika vmístěny granitoidy prášilského plutonu.
|
|
|
Geodynamické aspekty vmístění granitoidů typu Eisgarn (Moldanubický batolit)
Paclíková, Jana ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá především identifikací magmatických (resp. magnetických) staveb, geodynamickým aspektům vmístění a geochronologii granitoidů typu Eisgarn, konkrétně na příkladu klenovského a mrákotínského plutonu, které se nacházejí ve východní části modanubického batolitu. V rámci této práce byla provedena petrologická a mezoskopická analýza okolních metamorfovaných hornin včetně zjištění P-T podmínek hlavní minerální asociace. Dále to pak byla petrologická, geochemická a mezoskopická analýza staveb klenovského a mrákotínského plutonu včetně využití anizotropie magnetické susceptibility, analýza krystalizačního stáří klenovského plutonu a tíhová charakteristika studované oblasti společně se zjištěním orientace hustotních rozhraní v různých hloubkách. Granitoidy klenovského i mrákotínského plutonu na základě geochemických analýz patří čistě mezi granitoidy S-typu, které vznikly parciálním tavením původně metasedimentárního protolitu. Z analýz je také patrné, že klenovský pluton zaznamenává relativně nižší stupeň frakcionace granitového magmatu než mrákotínský pluton. Vmístění a krystalizace granitoidů obou těles byly úzce spojeny s vývojem regionálních metamorfních staveb, které vznikaly mezi 329 a 327 Ma. V tomto období došlo k rychlé exhumaci metamorfovaných hornin v...
|
|
|
Mechanismy vmístění a magnetické stavby žil syenitových porfyrů (západní části Moldanubika)
Orságová, Lucie ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Žák, Jiří (oponent)
Magmatické horniny reprezentují konečný produkt velkého množství fyzikálních a chemických změn často jako odraz geotektonických procesů regionálního měřítka (např. Clarke, 1992). Na základě komplexní analýzy těles magmatických hornin lze tak interpretovat procesy a podmínky jejich geneze, výstupu, vmístění a krystalizace (např. Paterson et al., 1998). Předkládaná diplomová práce se v první části zabývá rešerší literatury problematiky strukturních aspektů geneze, vmístění a tvorby staveb žilných plutonických hornin. Dále je v této rešeršní části prezentována teorie aplikované laboratorní metody strukturního výzkumu při studiu magmatických hornin a to Anizotropie magnetické susceptibility (AMS). V části druhé jsou prezentovány výsledky vlastního strukturního výzkumu vybraných žilných těles z oblasti Středočeského plutonického komplexu (SPK) a přilehlých vysoce metamorfovaných hornin západní části moldanubika. Na základě nových terénních strukturních dat, mikrostrukturní analýzy, aplikované metody AMS a výsledků U-Pb datování krystalizace žil (Holub et al., unpublished data) jsou diskutovány a interpretovány: (i) Možné procesy, které se uplatňují při tvorbě vnitřních staveb žilných hornin a (ii) regionální geodynamické procesy okolních hornin moldanubika v časovém měřítku krystalizace studovaných hornin.
|
|
|
Nízko teplotní vývoj granulitů jižní části moldanubické zóny Českého masivu
Kořínková, Dagmar ; Svojtka, Martin (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Variská orogeneze probíhala během devonu až karbonu konvergencí perigondwanských částí kůry a severoevropské platformy (Baltiky). Následkem této konvergence vznikl variský orogenní pás, jehož nejvýchodnější a největší obnažený relikt reprezentuje Český masiv (ČM). Moldanubická zóna v jižní části ČM je tvořena několika korovými segmenty s různou polyfázovou tektono-metamorfní historií. Moldanubická zóna pravděpodobně představuje variský orogenní kořen obklopený rigidními a méně metamorfovanými bloky na SZ a JV. Strukturně nejvyšší jednotkou moldanubické zóny je Gföhlská jednotka tvořená heterogenním seskupením vysokotlakých korových a svrchnoplášťových hornin zahrnujích granulity, peridotity, pyroxenity a eklogity exhumované během variské orogeneze. Vzorky apatitů studované v mé diplomové práci pochází z různých typů granulitů z granulitového masívu Blanského lesa (GMBL) situovaného JZ od Českých Budějovic. GMBL je největší granulitové těleso v ČM a je tvořen většinou Ca-alkalickými HP felsickými granát-kyanitickými granulity, které v sobě uzavírají několik kilometrů dlouhé čočky ultrabazických hornin, četné budiny mafických (pyroxenických) granulitů, páskovaných granát-biotitických a K-živcových rul, granátických peridotitů a vzácně malá tělesa hyperdraselných granulitů s granátem (typ Plešovice)....
|
host ::
RSS.