|
| |
|
| |
|
|
Vlivy působící na reprodukci prasnic
TŮMOVÁ, Petra
Cílem bakalářské práce bylo provést analýzu reprodukčních vlastností prasnic, tj. plodnosti a mléčnosti a vlivů na ně působících. Práce objasňuje z vnitřních vlivů především plemennou příslušnost, věk a hmotnost prasnic, pořadí vrhu a délku mezidobí a z vnějších vlivů výživu a krmení a ustájení prasnic. Pozornost je věnována i mateřským plemenům prasat, která jsou na reprodukční vlastnosti šlechtěna.
|
|
|
Faktory působící na reprodukční vlastnosti prasnic
DULOVCOVÁ, Ivana
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat literární přehled k problematice reprodukce prasnic a faktorům, které ji ovlivňují. Práce je zaměřena na plodnost prasnic (počet všech a živě narozených selat, počet dochovaných selat, věk při 1. zapuštění, délka mezidobí, hmotnost selat při narození) a na mléčnost prasnic. Byly zohledněny vlivy ovlivňující reprodukční parametry prasnic, jako např. plemenná příslušnost, pořadí vrhu, výživa a mikroklimatické podmínky.
|
|
|
Analýza vlivů působících na reprodukci prasnic
BRÁZDOVÁ, Ivana
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat reprodukční ukazatele prasnic, tj. plodnost a mléčnost prasnic a vlivy na ně působící. Na reprodukci se podílí zejména plemenná příslušnost a heteroze, věk a hmotnost prasnic, velikost a pořadí vrhu, délka mezidobí, heritabilita, individualita kance, výživa, krmení, ustájení aj. Těmito vlivy se práce zabývá a objasňuje je. V práci jsou popsána i mateřská plemena prasat, u nichž se reprodukční vlastnosti sledují. Dále je v práci věnována pozornost metodám řízené reprodukce.
|
|
|
Srovnání užitkovosti vybraných populací dvou plemen králíků
POUSTKA, Milan
Cílem bakalářské práce bylo srovnat užitkové vlastnosti vybraných populací dvou plemen králíků moravský modrý (Mm) a holandský králík (Ho), tedy velkého a malého plemene. Sledovány byly jak produkční znaky (přírůstek, jatečná výtěžnost), tak reprodukční znaky (průměrný počet mláďat, počet všech narozených, z toho živě a mrtvě narozených a počet odstavených mláďat, schopnost zabřezávání, mléčnost). Sledovány byly populace od každého plemene o výběrové základně 68 vrhů moravského modrého a 84 vrhů holandského králíka. Oba chovy jsou uznány v Českém svazu chovatelů jako plemenné a klubové chovy králíků. Přírůstek byl sledován v pravidelných intervalech od narození až do ukončení výkrmu, tj. do 8 měsíců věku u moravského modrého a 6 měsíců věku u Holandského králíka. Výsledky byly porovnány s přírůstky uvedenými ve vzorníku plemen. Pro vyhodnocení mléčnosti byl každý vrh vážen ve 2 a 21 dnech. Pro porovnání reprodukčních znaků byla u obou populací sledována četnost vrhu, celková natalita a mortalita mláďat a počet odchovaných mláďat. Zjištěné hodnoty byly porovnány mezi oběma plemeny a zhodnoceny v závislosti na přírůstku živé hmoty a dobou výkrmu. Jatečná výtěžnost byla provedena podle klasického postupu u vybraných jedinců při průměrné živé hmotnosti a při průměrném věku dosažení porážkové hmotnosti. Z výsledků jsou patrné znatelně vyšší přírůstky po celou dobu růstu v chovu holandského králíka, než požaduje standard ze vzorníku plemen. Moravský modrý vykazoval nižší průměrné přírůstky v prvních 5 měsících věku oproti standardu. Průměrný počet mláďat ve vrhu byl zjištěn 6,3 kusu Mm a 6,48 kusu Ho. Naopak úspěšnost připouštění a celková natalita mláďat vykazovala lepší výsledky u Mm. Dále byla zjištěna lepší mléčnost u Mm a to 3985,4 g oproti 2582,2 g u Ho, což je dáno především velikostí plemene. Jatečným rozborem byla zjištěna výtěžnost 56,1 % u Mm a 62,4 % u Ho, to je hodnota přibližující se masným plemenům, avšak při nižší produkci masa. Celkovým shrnutím dosažených výsledků byla zjištěna větší produkce živé hmoty u Mm ovšem za předpokladu vyšších nároků na prostor ustájení a větší krmivové základny. Jeho potomstvo poskytuje větší potenciál růstu a v některých ohledech lepších reprodukčních vlastností. Oproti tomu Ho dosahoval paradoxně vyššího počtu mláďat ve vrhu a větší jatečnou výtěžností s nepochybně kvalitnějším masem. Výsledky práce mohou být přínosem pro začínající chovatele při výběru plemene i stávajícím chovatelům těchto plemen při snaze o zdokonalení jejich předností a odstranění jejich nedostatků.
|
|
|
Úroveň užitkových vlastností činčily vlnaté (Chinchilla chinchilla) ve vybraném chovu
TUROŇOVÁ, Kamila
Hlavním cílem diplomové práce bylo analyzování reprodukčních ukazatelů v soukromém chovu. Dále byly vyhodnoceny růstové schopnosti činčil barevných rázů standard, black velvet a mléčnost. Celkem byla získána data z 1292 vrhů činčil vlnatých standardního barevného rázu z let 1999 až 2008. Reprodukční schopnosti byly vyhodnoceny v počtu narozených a odstavených mláďat, délkou mezidobí, pravděpodobností odstavu a velikosti vrhu v závislosti na pořadí vrhu, roku sledování a příslušností k rodině. Růstové schopnost imláďat barevných rázů standard a black velvet byly vyhodnoceny v závislosti na pořadí vrhu, ze kterého mláďata pocházela. Data o vývoji živé hmotnosti byla tvořena údaji od 25-ti mláďat standardního barevného rázu a 23 mláďat rázu black velvet. Záznam hmotností proběhl v roce 2009 v den narození mláděte a po té v týdenních intervalech až do věku 49 dní. Data byla sumarizována a statisticky zpracována v programech MS Excel a Statistica Statsoft verze 10. Analýzou reprodukčních schopností bylo v chovu zjištěno průměrně 1,82 mláďat narozených a 1,52 mláďat odstavených s průměrnou délkou mezidobí 202,34 dní. Nejčastěji se ve vrhu vyskytovala 2 mláďata. Mláďata standardního barevného rázu vykazovala větší průměrnou hmotnost než mláďata barevného rázu black velvet.
|
|
|
Bakalářská práce
KORČÁKOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat reprodukční vlastnosti prasnic, tj. plodnost a mléčnost a vlivy na ně působící. Práce popisuje i mateřská plemena prasat, u nichž se reprodukční vlastnosti sledují. Na reprodukci se podílí zejména plemenná příslušnost, pořadí vrhu, počet vrhů, délka mezidobí, ustájení, výživa, aj. Těmito faktory se práce zabývá a objasňuje je.
|
host ::
RSS.