Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 199 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Složení krmné dávky a vliv na produkci a reprodukci dojnic
MALECHA, Matyáš
Práce se zabývá problematikou správné výživy dojnic a vlivu na produkci a reprodukci. Součástí je seznámení s chovem skotu, mléčnou užitkovostí, trávením a hlavními reprodukčními ukazateli. Vysoká užitkovost dojnic a úspěšná reprodukce se úspěšně odrážejí v ekonomice podniku. Bude sledována dynamika krmné dávky při postupném zařazování objemných krmiv do jednotlivých fází výživy a také reprodukční ukazatele na vybrané farmě.
Vliv ročního období a četnosti pastvy na produkci mléka a mléčných výrobků od krav holštýnského skotu ve vybraném podniku
Kulišťáková, Michaela
V této práci byl sledován vliv ročního období a četnosti pastvy na kvalitu mléka a mléčných výrobků holštýnského skotu. Pro získání výsledků byla použita data z kontroly užitkovosti za rok 2015 z farmy Z. P. Z. ve Valašské Bystřici. Dojnice byly rozděleny podle pořadí laktace do tří početně vyrovnaných skupin a to dojnice na 1., 2. a 3. až 6. laktaci. Byly sledovány odchylky v dojivosti v průběhu roku a v závislosti na pastvě. Dále také změna zastoupení dalších mléčných složek, především tuku a bílkovin, jak u jednotlivých skupin, tak celého sledovaného stáda. Z výsledků analýz vyplývá, že nejvyrovnanější dojivosti vykazovaly námi sledované dojnice v zimních měsících. Při příchodu a odchodu z pastvy jsme zaznamenali významné poklesy tuku a nádoje. V průběhu pastvy jsou výsledky značně rozkolísané, nejnižší dojivosti (24,65 kg) a obsahu tuku (3,67 %) bylo zaznamenáno v srpnu, což přisuzujeme vysokým průměrným denním teplotám. U bílkovin byla nejnižší průměrná hodnota celého stáda naměřena v měsíci únoru a srpnu (3,13 % a 3,14 %). Naopak nejvyšších hodnot bylo u nádoje zaznamenáno v měsíci lednu (32,25 kg), u tuku a bílkovin v prosinci (4,47 % a 3,37 %). Vliv ročního období na mléčné výrobky byl posuzován podle poptávky na trhu. Byla zaznamenána vyšší poptávka po sýrech a tvarohu v jarních měsících.
Zhodnocení vybraných ukazatelů mléčné užitkovosti u ovcí plemene východofríská ovce
Pokorná, Michaela
Cílem této disertační práce bylo zhodnocení vlivu vybraných faktorů na ukazatele množství a kvality ovčího mléka. Do pozorování, jež probíhalo v letech 2009 a 2010 bylo zapojeno celkem 80 ovcí na první až čtvrté laktaci, s jedním až třemi jehňaty. Jednotlivé měření denní dojivosti a odběry vzorků mléka probíhali vždy v květnu až září. Ze vzorků mléka se stanovovaly: obsahy sušiny (S), tuku (T), bílkovin (B), kaseinu (Kas), syrovátkových bílkovin (SB), laktózy (L) a močoviny (Moč), dále pH, titrační kyselost (TK), syřitelnost (SYŘ), jakost sýřeniny (JS) a počet somatických buněk (PSB). Vlivy fáze laktace, pořadí laktace, četnosti vrhu a měsíce obahnění na tyto vybrané ukazatele kvality ovčího mléka byly posuzovány. V roce 2009 měla fáze laktace průkazný vliv na denní dojivost (Doj), složení ovčího mléka, pH a TK. Pořadí laktace průkazně ovlivnilo obsah B, SB, L a také SYŘ. Pokud se jedná o četnost vrhu, ta měla průkazný vliv na Doj, obsah L, TK a obsah močoviny. Měsíc obahnění poté průkazně ovlivnil Doj, obsahy S, B, Kas, L a TK. V roce 2010 měla fáze laktace průkazný vliv na Doj, složení mléka, pH, TK, SYŘ a PSB. Pořadí laktace průkazně ovlivnilo obsah S, T, L a Moč. Dále četnost vrhu měla průkazný vliv na obsah L a měsíc obahnění na obsah L a PSB. V roce 2010 se dále stalo dílčím cílem posouzení vlivu fáze laktace na zastoupení vybraných mastných kyselin v mléčném tuku a jejich dopočítaných obsahů. Fáze laktace měla v tomto případě průkazný vliv na obsahy všech sledovaných ukazatelů.
Analýza životních projevů dojnic ve volném kotcovém ustájení
Surmová, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku analýzy životních projevů dojnic ve volném kotcovém ustájení. Cílem práce je tyto životní projevy analyzovat a vyhodnotit výsledky. První polovina práce je věnována teoretickému základu dané problematiky. Úvodní část seznamuje čtenáře s pojmy Holštýnský skot, mléčná užitkovost, pořadí laktace, etologie a technologie ustájení skotu. V praktické části je zpracována konkrétní analýza. Pozorování proběhlo v letním období, a to v měsíci červenci a srpnu, vždy jednou za měsíc. Sledovaly se především tyto činnosti: žere, pije, přežvykuje, kálí, močí, stojí a leží. Pozornost byla věnována také užitkovosti dojnic a pořadí laktace. Z výsledků bylo zjištěno, že čím vyšší byla užitkovost, tím obsah mléčných složek byl nižší. I toto se projevilo u pořadí laktace se zvyšující se laktací nám stoupá užitkovost, ale nižší hodnoty mléčných složek. Dojnice na 2. a vyšší laktaci ležely více, než dojnice na 1. laktaci.
Preference boxové řady v závislosti na aktuální mléčné užitkovosti dojnic holštýnského plemene
Trněná, Iva
Cílem této bakalářské práce bylo objasnit preferenci boxového řady v závislosti na aktuální mléčné užitkovosti dojnic holštýnského plemene. Pokus proběhl v konkrétním chovu v zimním a letním období. Mezi faktory byly zařazeny: aktuální dojivost (kg mléka), pořadí laktace (n) a fáze laktace (dny). Předmětem pozorování byla jedna sekce s 59 boxy rozmístěnými ve 2 řadách. Řada 1 - nacházející se blíže krmnému stolu (n = 29), řada 2 - nacházející se blíže obvodové stěně stáje (n = 30). U dojnic nacházejících se v boxu byla sledována frekvence stání a ležení, u ležících dojnic pak preference levého a pravého boku (lateralita). Záznam byl prováděn při přímém sledování dojnic do přesného schématu sekce metodou skupinových snímků. Z výsledků je prokázána statisticky vysoká průkaznost, že všechny dojnice nejvíce zaplňovaly řadu nacházející se nejblíže krmnému stolu. Dále bylo zjištěno, že u dojnic s užitkovostí 30,1 - 40 kg mléka byla preferovanou řadou byla řada nacházející se blíže obvodové stěně stáje (P< 0,01). U dojnic s užitkovostí pod 15 kg a nad 45 kg mléka byla pak zjištěná vyrovnaná preference obou řad. Pořadí laktace mělo statisticky vysoce průkazný vliv na preferenci boxové řady, kdy řadu 1 preferovaly ve větší míře dojnice na první, druhé a třetí laktaci. Naopak dojnice na 5. laktaci tuto řadu obsazovaly nejméně. Dojnice nad 90 dnů laktace statisticky vysoce průkazně preferovaly řadu nacházející se nejblíže krmnému stolu a nejméně pak řadu nacházející se blíže obvodové stěně stáje (P< 0,01).Dále byla zjištěna u všech sledovaných faktorů (užitkovost, pořadí a fáze laktace) vyšší míra upřednostňování pravého boku při ležení(P< 0,01).
Vliv technologie ustájení dojnic holštýnského skotu na parametry mléčné užitkovosti ve vybraném chovu
Zapletalová, Lenka
Téma diplomové práce se zaměřuje na vliv technologie ustájení dojnic holštýnského skotu na parametry mléčné užitkovosti ve vybraném chovu. Cílem práce bylo provést analýzu vlivu 2 různých technologií ustájení v jednom podniku na parametry mléčné užitkovosti v průběhu jednoho kalendářního roku. Analýza probíhala v podniku Dubická zemědělská a.s. od ledna 2020 do prosince 2020. U technologie A se jednalo o vazné ustájení se středním stáním, u technologie B o volné boxové ustájení. Byly získány a následně vyhodnoceny údaje o počtu zvířat, dojivosti, obsahu tuku, obsahu bílkovin, pořadí laktace, fáze laktace a počtu somatických buněk. Při srovnání technologie ustájení A a B bylo zjištěno, že technologie ustájení neměla velký vliv na mléčnou užitkovost z hlediska množství vyprodukovaného mléka, obsahu bílkovin a tuku. Měla však zásadní vliv na počet somatických buněk v mléce. Technologie A vykazovala ve srovnání s technologií B u průměrných ročních hodnot z kontroly užitkovosti nižší dojivost, vyšší obsah tuku i bílkovin, nižší průměrné pořadí laktace a vyšší počet somatických buněk. Hodnoty z bazénových vzorků mléka se lišily pouze v počtu somatických buněk, kdy technologie A vykazovala vyšší počet. Jako perspektivní se jeví technologie B, kdy zvířatům poskytuje lepší životní i produkční podmínky a z hlediska pracovní náročnosti je výhodnější.
Vliv věku při prvním otelení na mléčnou užitkovost dojnic českého strakatého skotu ve vybraném chovu
Melounová, Andrea
Diplomová práce byla zaměřena na sledování vlivu věku při prvním otelení na mléčnou užitkovost dojnic českého strakatého skotu v konkrétním zemědělském podniku. V literární části byla popsána základní charakteristika českého strakatého skotu, byla podrobněji rozebrána plodnost, reprodukce krav, mléčná užitkovost a vlivy, které na mléčnou užitkovost působí. V praktické části byla popsána společnost v kraji Vysočina, ve které vyhodnocení probíhalo. Data byla získána z kontroly užitkovosti sledovaného podniku a pocházela z období leden 2017 až červen 2020. Z výsledků je patrné, že věk při prvním otelení měl statisticky průkazný vliv na mléčnou užitkovost dojnic. Bylo zjištěno, že dojnice otelené ve věku 24 měsíců a méně dosáhly statisticky průkazně (p<0,01) nejnižší produkce mléka (7 201 kg). Naopak dojnice otelené ve věku 28 měsíců a více dosáhly statisticky průkazně (p<0,01) nejvyšší produkce mléka (7 859 kg). Ve všech věkových skupinách dosáhly dojnice nejnižší produkce mléka na 1. laktaci a s přibývajícím počtem laktací produkce mléka rostla.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 199 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.