|
|
Analýza mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda českého strakatého skotu.
NÁVARA VOLFOVÁ, Kateřina
Hlavním zájmem všech chovatelů dojených krav je, vlastnit ziskové stádo, které je při dobré reprodukci schopno dosahovat vysoké produkce. To je možné pouze v případě, že je zajištěna kvalitní genetická základna stáda. Úroveň mléčné užitkovosti krav je jedním z významných faktorů ovlivňující ekonomické výsledky výroby mléka. Cílem práce bylo vyhodnotit průběh a úroveň laktace a úroveň reprodukce u stáda vysokoužitkových dojnic plemene české strakaté s ohledem na genetické založení zvířat. Do sledování byly zařazeny dojnice, které započaly laktaci mezi 27.3. 08 a 13.6. 08 včetně (190 kusů). Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace, na dojnice na 1., 2. a 3. laktaci. Tyto skupiny byly dále rozděleny dle genetického podílu na plemenné skupiny C1 a C2. Ze skupiny C1 byly ještě odděleny dojnice plemenné podskupiny C100. Dále byly dojnice rozděleny dle otců a to tak, že na každé laktaci byli vybráni 2-3 býci, kteří měli jako otcové sledovaných dojnic v té dané skupině největší zastoupení, minimální hranice byla stanovena 5 dcer. U těchto skupin byly sledovány reprodukční ukazatele, mléčná užitkovost byla hodnocena na základě 305 denní užitkovosti, indexu perzistence laktační křivky a průběhu laktačních křivky u jednotlivých skupin. Skupina C2 s nejvyšším genetickým podílem mléčných plemen měla nejlepší výsledky na všech laktacích u reprodukčních ukazatelů a také vykázala s postupným nárůstem na jednotlivých laktacích nejvyšší užitkovost za 305 dní na 3. laktaci. U sledovaného chovu českého strakatého plemene se nepodařilo jednoznačně prokázat vliv genetického podílu na úroveň reprodukčních ukazatelů ani na úroveň mléčné užitkovosti. U většiny námi testovaných ukazatelů byl prokázán vliv pořadí laktace u skupin rozdělených dle genetického podílu. Při rozdělení sledovaných dojnic dle otců nebyl jednoznačně prokázán vliv otce na úroveň reprodukce ani na úroveň mléčné užitkovosti. Tyto výsledky ovšem mohou být zkresleny malým počtem sledovaných dojnic v tomto rozdělení. Jednoznačně se nepodařilo dokázat statistickou závislost mezi úrovní reprodukce a mléčnou užitkovostí. Ze zjištěných výsledků vyplívá, že ve sledovaném chovu dojnice dosahují nadprůměrné mléčné užitkovosti oproti průměru populace českého strakatého plemene v ČR a přitom vykazují průměrné hodnoty reprodukčních ukazatelů.
|
|
|
Vyhodnocení užitkovosti a plodnosti u plemenic montbeliardského skotu
JÍCHOVÁ, Eva
Cílem této práce bylo vyhodnocení užitkovosti a plodnosti u plemenic montbeliardského skotu a porovnání s užitkovostí a plodností plemenic českého strakatého skotu chovaných ve stejných podmínkách. Sledování bylo provedeno v Zemědělském družstvu Bělčice, kde jsou obě plemena chována ve shodných podmínkách technologie ustájení, úrovně výživy a ošetřování. Do sledování bylo zařazeno celkem 366 kusů plemenic z toho plemene montbeliard I (123 ks), dojnice plemene český strakatý skot C (109 ks) a dojnice s 50 % podílem krve plemene montbeliard a s 50 % podílem krve plemene český strakatý skot CI (134 ks), které ukončily laktaci v období od 1.10.2004 do 30.9.2007. Plodnost byla hodnocena podle reprodukčních ukazatelů (věk při prvním otelení, inseminační interval, servis perioda, mezidobí) a mléčná užitkovost podle ukazatelů užitkovosti (množství mléka, obsah tuku, bílkovin, laktózy, persistence laktace, délka laktace). Z reprodukčních ukazatelů byly zjištěny statisticky významné rozdíly v délce servis periody, délce mezidobí a ve věku při prvním otelení. U dojnic I byla nejdelší jak délka servis periody (124,5 dne) tak i délka mezidobí (414,6 dnů), naopak u skupiny CI bylo dosaženo hodnot nejnižších 99,7 dne resp. 377,2 dne. Montbeliardský skot dosáhl věku při prvním otelení 844,7 dne, což je o 52,6 dnů dříve oproti skupině C. Dojnice českého strakatého skotu vyprodukovaly za normovanou laktaci v průměru 7672,7 kg mléka, kříženky CxI 7677,1 kg, dojnice plemene I 8708,5 kg mléka. Rozdíly byly statisticky vysoce významné. Dojnice plemene montbeliard měly prokazatelně (P$łeq$0,001) nižší obsah tuku v mléce (4,06% oproti 4,23 u C resp. 4,21 u CxI). V obsahu bílkovin nebyl mezi plemeny prokázán statisticky významný rozdíl při hodnotách 3,46 u C, 3,48 u CxI a 3,46 u I. Vzhledem k vysoké mléčné užitkovosti dojnic montbeliardského plemene však byla dosažena u tohoto plemene nejvyšší produkce jak tuku (352,3 kg) tak i bílkovin (300,8 kg). Nejvyšší index perzistence laktace byl prokázán u dojnic plemene montbeliard na úrovni 89,9 oproti nejnižší dosažené hodnotě u skupiny plemenic českého strakatého skotu 85,4 (P$łeq$0,001).
|
|
|
Vliv technologie chovu na užitkové vlastnosti dojnic
TRCH, Jan
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit plodnost a mléčnou užitkovost vzhledem k použité technologii chovu nové produkční stáji pro dojnice. Sledování proběhlo v letech 2008 až 2009 v zemědělském podniku Agrospol, Malý Bor a.s., kde všechny dojnice byly chovány ve stejných technologických podmínkách. Sledování proběhlo u 110 dojnic plemene českého strakatého skotu (C), holštýnského skotu (R) a kříženek těchto dvou plemen (CxR). Byly zjišťovány ukazatele plodnosti (inseminační interval, servis perioda, mezidobí a věk při prvním otelení) a ukazatele mléčné užitkovosti (délka laktace, množství mléka, obsah tuku, obsah bílkovin a obsah laktózy).U reprodukčních ukazatelů byl zjištěn statisticky významný rozdíl v délce inseminačního intervalu. Dojnice C měly u všech ukazatelů reprodukce nejnižší hodnoty: inseminační interval 72 dní, servis perioda 101 dní, mezidobí 386 dní a věk při prvním otelení 779 dní (25/19). Holštýnský skot dosáhl délky servis periody 133 dní, což je o 32 dní vyšší hodnota oproti dojnicím C.Dojnice holštýnského skotu za normální laktaci vyprodukovaly průměrné množství mléka 9913,6 kg, dojnice CxR 9839,3 kg a dojnice českého strakatého skotu 9142,3 kg. Mezi těmito hodnotami nebyl statisticky významný rozdíl.Nejlepších výsledků v produkci mléka za normovanou laktaci dosáhly dojnice C (9528,7 kg) na druhé laktaci, dojnice CxR (9751,9 kg) na třetí a další laktaci a u dojnic R (10 695 kg) také na třetí a další laktaci. Nejvyšší průměrný obsah tuku měly dojnice CxR s hodnotou 4,71 %, dojnice R měly obsah tuku 4,61 % a dojnice C 4,56 %. V průměrném obsahu bílkovin nebyl u dojnic zaznamenán velký rozdíl. Dojnice C dosáhly hodnoty 3,36 %, dojnice CxR 3,38 % a dojnice R 3,35 % bílkovin.
|
|
|
Analýza užitkových vlastností u stáda dojnic.
POTUŽÁKOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení plodnosti a mléčné užitkovosti u stáda dojnic s převahou holštýnského skotu vzhledem k použité technologii z hlediska welfare zvířat. Sledování se uskutečnilo v zemědělském podniku AGROSPOL, Malý Bor a. s., v letech 2008-2010. Dojnice zde byly chovány ve stejných technologických podmínkách, při stejné úrovni výživy a ošetřování. Do sledování bylo zahrnuto celkem 662 dojnic českého strakatého skotu (C), čistokrevného holštýnského skotu (H1) a vysokopodílových kříženek těchto plemen (H2). Plodnost byla hodnocena podle ukazatelů reprodukce (věk při prvním otelení, inseminační interval, servis perioda, mezidobí) a u mléčné užitkovosti byly zjišťovány ukazatele užitkovosti (délka laktace, produkce mléka, produkce bílkovin, obsah tuku, bílkovin a laktózy). Z reprodukčních ukazatelů byly zjištěny statisticky významné rozdíly v délce inseminačního intervalu, délce servis periody (P ? 0,01) a délce mezidobí (P ? 0,05). U dojnice skupiny C bylo dosaženo výrazně kratší délky všech těchto ukazatelů: inseminační interval 70,6 dne, servis perioda 98,6 dne a mezidobí 395,9 dne. Mezi skupinami holštýnských dojnic nebyl zjištěn významný rozdíl v délce těchto ukazatelů. Pořadí laktace nemělo významný vliv na délku reprodukčních ukazatelů. Nebyl prokázán vliv otce na úroveň reprodukčních ukazatelů. Porovnáním produkce mléka a produkce bílkovin u dojnic podle pořadí laktace bylo prokázáno, že prvotelky mají nižší dojivost (8737,1 kg) než dojnice na vyšších laktacích (9669,3 ? 10209,3 kg) a stejně tak i produkci bílkovin (kg). Dojnice C nadojily za 305 dní laktace 9115,3 kg mléka, dojnice H1 9664,1 kg a krávy ve skupině H2 9511,0 kg mléka. Tyto rozdíly nebyly hodnoceny jako statisticky průkazné, stejně tak rozdíl v obsahu složek mléka mezi genotypy za normovanou laktaci. Vliv individuality býka na produkci mléka a produkci bílkovin se neprokázal. Významné rozdíly byly zaznamenány v procentním obsahu tuku (P ? 0,05), bílkovin a laktózy (P ? 0,01) v mléce dcer po jednotlivých býcích.
|
|
|
Analýza vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost u stáda českého strakatého skotu
HORA, Ondřej
Na plodnost a mléčnou užitkovost působí mnoho faktorů. Obecně lze tyto faktory rozdělit na vnější a vnitřní. Co se týče vnějších faktorů, je to například výživa, úroveň odchovu, technologie chovu a lidský faktor. Z vnitřních faktorů je nejvýznamnější genetická výbava jedince, heritabilita a plemenná hodnota rodičů. Cílem práce bylo vyhodnotit úroveň reprodukce a mléčné užitkovosti u vybraného stáda českého strakatého skotu. Data byla hodnocena za tři laktace v období 2007-2010. Sledovaná byla skupina dojnic českého strakatého skotu o velikosti 190 kusů.Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace, na dojnice na 1., 2. a 3. laktaci. Sledovaná skupina dojnic byla dále dělena podle genetického podílu na skupiny C1 a C2. Ze skupiny C1 byly ještě odděleny dojnice plemenné podskupiny C100. Dále byla ze sledované skupiny oddělena skupina dojnic dle otců. Vybráni byli 3 býci, jejichž dcery měly ve sledované skupině nejvyšší zastoupení, minimální hranice byla stanovena na 15 dcer. U této sledované skupiny nebyl prokázán vliv plemenné hodnoty otců na následnou užitkovost dcer. Tyto výsledky mohou být zkresleny malým počtem dcer ve sledované skupině. Nejvyšší mléčnou užitkovost vykázala skupina C2 na všech laktacích. Tato skupina měla nejvyšší genetický podíl mléčných plemen. U této skupiny byla nejvyšší užitkovost na 3. laktaci (6793,13 kg). Byl prokázán vliv genetického podílu na jednotlivé reprodukční ukazatele. Nejkratší SP byla na 1. laktaci u skupiny C100 (120,62 dní) a mezidobí na 2. laktaci rovněž u skupiny C100 (379,58 dní). U skupiny C2 s vyšším podílem mléčných plemen (A, R) byly tyto hodnoty horší (141,29 dní a 426,39 dní). Ze zjištěných výsledků kontroly užitkovosti vyplývá, že skupina dojnic českého strakatého skotu (C100) dosáhla ve sledovaném období podprůměrné hodnoty mléčné užitkovosti (6188 kg), oproti průměrným hodnotám mléčné užitkovosti českého strakatého plemene v České republice. Také reprodukční ukazatele ve sledovaném chovu vykázaly podprůměrnou úroveň v porovnání s průměrem českého strakatého plemene v ČR. U sledovaných skupin dojnic byl zjištěn významný rozdíl u poruch plodnosti. Bylo zjištěno, že nejčastějším důvodem vyřazení plemenic byly poruchy plodnosti (71,9%) a jiné zdravotní důvody (22,1%). Ve sledovaném chovu byla zjištěna průměrná dlouhověkost. Skupina C100 měla v průměru 3,07 otelení, skupina C2 pak 3,58 otelení.
|
|
|
Posouzení užitkovostia plodnosti u stád českého strakatého skotu chovaných v podhorských a horských oblastech.
BUDINOVÁ, Dagmar
Chov skotu v podhorských a horských oblastech se podílí na udržování vzhledu krajiny a v jejím udržování. Nejčastěji chovaným plemen v podhorských a horských oblastech je český strakatý skot. Český strakatý skot vykazuje v těchto oblastech velmi dobrou pastevní schopnost. V práci byla posuzována vhodnost chovu českého straktého skotu při maximálním využití objemných krmiv na trvalých travních porostech v oblasti Šumavy. Byla hodnocena mléčná užitkovost a plodnost ve vztahu k pořadí laktace, měsíci otelení, roku otelení a genotypu.
|
|
|
Vliv využití pastvy při odchovu jalovic na jejich užitkovost
KUKLOVÁ, Jana
Cílem práce bylo vyhodnotit průběh odchovu jalovic plemene české strakaté odchovávané s využitím pastvy a ve stáji a posoudit vliv využití pastvy na následnou užitkovost v 1. laktaci. Ve vybraném chovu byl sledován průběh růstu jalovic prostřednictvím pravidelného vážení ve 3 měsíčních intervalech, dále byly u těchto jalovic zjišťovány tyto reprodukční ukazatele: věk při 1. inseminaci, inseminační index, věk při 1. otelení. Jalovice jsou rozdělené podle způsobu odchovu (pastva, stáj) a porovnány rozdíly v intenzitě růstu a reprodukční výkonností mezi jednotlivými skupinami. Následně u krav na první laktaci byly zaznamenány a porovnány tyto údaje: úroveň mléčné užitkovosti, obsah složek mléka, stupeň tělesné kondice a ukazatele plodnosti. Dojnice jsou rozděleny taktéž do skupin podle toho, jakým způsobem byly odchovávané jako jalovice (pastva, stáj). Při porovnání růstu jalovic dosahovala skupina pasených jalovic vyšších hodnot než skupina nepasených jalovic. Jalovice pasené přirůstaly rychleji: ve věku 3 měsíců byla jejich průměrná hmotnost 93,26 kg oproti 88,30 kg jalovic nepasených. Ve věku 6 měsíců byla hmotnost pasených jalovic na úrovni 169,51 kg oproti 161,80 kg jalovic nepasených, ve věku 9 měsíců to byly hodnoty 236,47 kg pro pasené jalovice, 228,07 kg pro nepasené jalovice, ve věku 12 měsíců 326,62 a 299,87 kg, ve věku 15 měsíců 366,11 kg a 359,98 kg. Z reprodukčních ukazatelů byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve věku při 1. inseminaci, kdy jalovice pasené byly zapuštěny v průměrném věku 18,43 měsíců oproti jalovicím nepaseným ve věku 17,12 měsíců. Dále byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve věku při prvním otelení, kdy dosahované hodnoty byly pro skupinu pasených jalovic 28,63 měsíců a pro nepasené jalovice 27,73 měsíců. Prvotelky odchovávané na pastvě vyprodukovaly za laktaci v průměru 7 782,40 kg mléka, prvotelky odchovávané ve stáji vyprodukovaly za laktaci v průměru 7 068,40 kg mléka. Rozdíly byly statisticky významné. Průměrná délka laktace u prvotelek odchovávaných na pastvě byla 359,47 dní, délka laktace u prvotelek odchovávaných ve stáji byla 329,01 dní. Rozdíly byly statisticky vysoce významné. Z lineárního popisu je patrné, že pastva má pozitivní vliv na osvalení jalovic a končetiny. V celkovém hodnocení dosáhli jalovice odchovávané pastevně vyššího bodového ohodnocení a to 81,43 bodů pro jalovice pasené a 81,00 bodů pro jalovice odchovávané ve stáji. Tyto rozdíly se nepodařilo statisticky prokázat.
|
|
|
Vyhodnocení plodnosti a užitkovosti stáda holštýnských krav
PEŠTA, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení úrovně plodnosti a užitkovosti stáda dojnic holštýnského plemene v konkrétních podmínkách hospodařící farmy. Hodnocení proběhlo na rodinné farmě Vladimíra Pešty. Farma hospodaří na 73 ha půdy a chová 40 ks krav s uzavřeným obratem stáda. Shromažďování vstupních dat proběhlo v letech 2004 {--} 2007. Sledovány byly základní ukazatele mléčné užitkovosti, ukazatele reprodukce a průběh tělesné kondice během laktace. Rostoucí mléčná produkce u skupin s užitkovostí do 7 000 kg, 7 000 {--} 8 000 kg a nad 8 000 kg mléka negativně působila na reprodukční ukazatele a rozdíly mezi skupinami byly statisticky průkazné. Délka servis periody (SP) u skupin podle užitkovosti byla 154, 165 a 175 dnů. Pořadí laktace nemělo na plodnost vliv. Produkce mléka na 1. laktaci byla 6 910 kg, na 2. laktaci 8 435 kg a na 3. a dalších laktacích 7 894 kg. Vyšší produkce mléka byla u dojnic otelených na jaře a na podzim 7 822 kg a 7 898 kg. U dojnic otelených v zimě a v létě byla užitkovost cca o 400 kg nižší. Lepších výsledků reprodukce bylo dosaženo u dojnic otelených v zimě a na jaře, SP 164 a 153 dnů. U dojnic otelených v létě a na podzim byla SP 174 a 182 dnů. Rozdíly mezi skupinami podle sezóny roku nebyly statisticky průkazné u plodnosti ani u produkce mléka. Velikost tělesného rámce dojnic neměla žádný vliv na produkci mléka. Průměrná hodnota tělesné kondice (BCS) na začátku laktace byla 3,59 bodu. Hodnota kondice klesala až do 6. měsíce laktace na 2,43 bodu. V dalších měsících se kondice pozvolna zlepšovala. Hodnoty BCS v různých fázích laktace se pohybovaly v rozmezí 2 bodů. V době zabřeznutí byla hodnota tělesné kondice 2,65 bodu. Poměr složek mléka tuk/bílkovina byl na začátku laktace 1,57, do 4. měsíce laktace se snížil na 1,35 a v dalších měsících poměr kolísal mezi 1,3 a 1,4. Průměrný věk při 1. otelení byl 834 dnů (27,4 měsíce). S rostoucím věkem při prvním otelení klesala následná užitkovost. Tento vztah však nebyl statisticky prokázán. Průměrná výška v kříži u prvotelek činila 149,8 cm. Dosahovaná mléčná užitkovost byla uspokojivá. Výsledky reprodukce byly méně příznivé. Ze zjištěných vztahů lze vyvodit, že ve sledovaném chovu na produkci a plodnost působí především chovatelské podmínky, výživa, zdravotní stav a management stáda. Lepších výsledků reprodukce lze dosáhnout především zlepšením těchto faktorů. Vlivy jako sezóna roku nebo velikost tělesného rámce se příliš neuplatňují.
|
host ::
RSS.