|
|
Tažní psi v Arktidě jako potenciální zdroj parazitárních infekcí lidí a volně žijících zvířat
BROŽ, Marek
Cílem této práce bylo posoudit tažné psy jako potenciální zdroj parazitárních infekcí lidí a volně žijících zvířat. Byly vyšetřeny vzorky výkalů tažných psů ze Svalbardu a Grónska pomocí molekulárních a mikroskopických metod na přítomnost mikrosporidií, kryptosporidií, giardií a helmintů. Jeden vzorek ze Svalbardu byl pozitivní na přítomnost vajíček hlístice Toxocara canis a čtyři vzorky ze Svalbardu byly pozitivní na DNA mikrosporidie Enterocytozoon bieneusi neobvyklého genotypu.
|
|
|
Střevní paraziti savců introdukovaných na Svalbard
BROŽ, Marek
The aim of this thesis was the research of parasites of mammals introduced to Svalbard: sibling voles, horses and dogs. Faeces of this three species were used for examination of intestinal parasites. Samples were collected in central part of Svalbard and examined in Czech Republic by microscopic and molecular methods for detection of protists and helminths.
|
|
|
Struktura a funkce invazního aparátu mikrosporidií
Dohnálek, Vít ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Mikrosporidie jsou obligátní intracelulární parazité, kteří jsou významní z medicínského a hospodářského hlediska. Vyvinul se u nich vysoce specializovaný invazní aparát, který nemá u žádných jiných organismů obdoby. Při invazi dochází k uvolnění sporoplasmy z obalu spory a jejímu přenosu polární trubicí do cytoplasmy hostitelské buňky. Současný výzkum tohoto aparátu je zaměřen především na polární trubici, která je jeho nejviditelnější strukturou. Funkčně neméně významný polaroplast a posteriorní vakuola zůstávají mimo hlavní zájem výzkumu, přestože hrají klíčovou roli v aktivaci a exekuci invaze. Při optimální kombinaci vnějších faktorů dochází ke změnám v organizaci polaroplastu, zvětšování objemu posteriorní vakuoly a vystřelení polární trubice. Sporoplasma je následně vytlačena rostoucí posteriorní vakuolou skrze trubici do hostitelské buňky. Mechanismus tohoto procesu zatím není objasněn, ale existuje řada teorií snažících se průběh germinace vysvětlit. V této práci jsou shrnuty dosavadní poznatky a teorie o struktuře a funkci jednotlivých částí invazního aparátu. Klíčová slova: Mikrosporidie, invaze, polární trubice, intracelulární parazitismus, germinace
|
|
|
Interakce mezi mikrosporidiálními parazity a hostitelskou perloočkou Daphnia pulex v jednoduchém prostředí lesní tůně
Krylová, Pavla ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Hyliš, Miroslav (oponent)
Mezi nejběžnější endoparazity, kteří napadají drobné korýše perloočky Daphnia pulex, patří mikrosporidie. Tito intracelulární paraziti zdánlivě vypadají jako jednoduché jednobuněčné organismy, ale jejich stavba buňky a životní cyklus dokazují opak. Mikrosporidie jsou druhově specifické, přestože napadají většinu organismů zvířecí říše, ještě nejsou dostatečně probádané. Tato práce nepřímo navazuje na studie perlooček druhového komplexu Daphnia longIispina a mikrosporidií Berwaldia schaefernai z přehradních nádrží. Cílem bylo prozkoumat blíže mikrosporidiální infekci na hostitelských perloočkách Daphnia pulex v jednoduchém prostředí lesní tůně, což zahrnovalo sledování časové dynamiky populace perlooček a identifikace nákazy způsobené mikrosporidiemi Berwaldia singularis a mikrosporidií, pracovně označené jako "HVH". Laboratorní práce zahrnovala determinaci zooplanktonu a parazitů a určení prevalence, laboratorní pokusy s přenosy mikrosporidiální nákazy mezi zdravou a nakaženou kulturou perlooček, nebo pomocí izolovaných spor. Životní cyklus mikrosporidii a hypotézu o sekundárním vektorovi pomohlo přiblížit otestování vodních bezobratlých, zejména larev pakomárů a komárů, na přítomnost DNA patogenu pomocí specifické amplifikace DNA mikrosporidií. Klíčová slova: Daphnia pulex, mikrosporidie,...
|
|
|
Mikroparaziti a plodnost perlooček rodu Daphnia na gradientech v korytovitých přehradních nádržích
Hubová, Jana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent)
Původním cílem mé diplomové práce bylo vyšetření fixovaných vzorků perlooček z druhového komplexu Daphnia longispina z přehradních nádrží Vír a Vranov na přítomnost 4 skupin mikroparazitů: mikrosporidií, oomycetů, prvoka Caullerya mesnili a kvasinky Metschnikowia bicuspidata, u opakovaných odběrů pak zjištění vlivu parazitů na plodnost perlooček a určení jejich časové a prostorové distribuce v rámci nádrže. Z celkového počtu 4452 vyšetřených samiček perlooček bylo ale nakaženo pouze 56 jedinců. Tento počet nebyl dostačující pro plánované analýzy. Při vyšetřování perlooček jsem také zaznamenávala jejich počet vajíček ve snůšce. Ve výsledkové části diplomové práce se proto zabývám alternativní problematikou - vlivem environmentálních faktorů na plodnost perlooček. Obě zmíněné údolní přehradní nádrže mají charakteristický kaňonovitý profil, který umožňuje vytváření environmentálních gradientů na horizontální a vertikální ose nádrže. Výsledky potvrzují, že vybrané faktory (identita nádrže, sezona a poloha v rámci nádrže resp. potravní nabídka) mají signifikantní vliv na plodnost perlooček. Během své práce jsem se potýkala s řadou potíží spojených s určováním mikroparazitů u fixovaných vzorků perlooček. Problematikou fixace zooplanktonu se zabývá přílohová část mé diplomové práce, ve které uvádím:...
|
|
|
Porcelánová nemoc u raků: biologie, dopady a rozšíření
Jelínková, Tereza ; Balcarová, Eva (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Porcelánová nemoc je onemocnění postihující raky způsobované mikrosporidií Thelohania contejeani. Tento vnitrobuněčný parazit napadá svalové buňky hostitele, které postupně vyplní sporami. Tím vzniká pro toto onemocnění charakteristické bělavé či opaleskující zabarvení abdominálního svalstva raků. Parazit takto postupně napadá další svalová vlákna, což pravděpodobně vede ke snížení pohybové aktivity napadeného jedince a následné smrti. Ačkoli T. contejeani nepředstavuje při nízké prevalenci pro račí populace vážné ohrožení, a není tedy tak zásadní hrozbou jako račí mor, bylo v souvislosti s ní popsáno několik masových úhynů raků. Tato práce shrnuje základní poznatky o infekci tímto parazitem, rozebírá její dopady na hostitele a faktory, které mohou šíření a rozvoj nemoci ovlivnit. Také popisuje životní cyklus T. contejeani, sumarizuje dosud zaznamenané případy výskytu tohoto parazita a hodnotí rizika, která pro račí populace znamená. Závěrem jsou popsány metody, kterými je možné nákazu detekovat. Klíčová slova: Thelohania contejeani, porcelánová nemoc, rak, mikrosporidie, parazit, sval
|
|
|
Hodnocení vlivu patogenů na plodnost samic lýkožrouta modřínového (Ips cembrae)
Klačmerová, Zuzana ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Vanická, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením vlivu různých skupin patogenů na plodnost samic lýkožrouta modřínového (Ips cembrae). V roce 2015 probíhal výzkum, při kterém se porovnávaly počty vykladených vajíček u zdravých a nakažených samic. Na třech lokalitách Středočeského kraje v rozmezí měsíce března a dubna byly pokáceny modřínové lapáky. Napadené stromy byly podříznuty a ponechány na slunném místě přikryté větvemi. Sběr vzorků vykladených samic byl proveden v měsíci červnu, kdy byly samice I. cembrae vykladené. Vzorky byly prohlédnuty po pitvě vnitřních orgánů pod mikroskopem v laboratoři ČZU v Praze. Celkem bylo pro studii vypitváno 381 samic lýkožrouta modřínového. Výsledky byly statisticky analyzovány a porovnávány s výsledky jiných autorů. Nalezené patogeny lze zařadit mezi patogeny běžně parazitující u lýkožrouta modřínového. Z výsledků mé studie plyne, že obecně nejsou zjevné rozdíly mezi zdravými a nakaženými I. cembrae. Výjimku však tvoří lokalita Rakovník, na které byl zaznamenán vyšší počet vajíček u samic bez přítomnosti hlístovek a ty s přítomností Chytridiopsis typographi vytvářely signifikantně delší matečné chodby.
|
|
|
Srovnání druhového spektra patogenů lýkožrouta smrkového a jeho predátorů pestrokrovečníků rodu Thanasimus chycených do feromonových lapačů
Šídová, Michaela ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus (Linnaeus, 1758)) je náš nejvýznamnější kalamitní škůdce nejčastěji napadající smrkové porosty. Mezi jeho nejznámějšími predátory patří pestrokrovečníci rodu Thanasimus - Thanasimus formicarius (Linnaeus, 1758) a Thanasimus femoralis (Zetterstedt, 1828). Odchyty uvedených tří druhů byly prováděny od dubna do srpna za použití feromonových lapačů typu Theyson s odparníky určenými pro jejich odchyt. Byl testován nový feromonový odparník lákající pestrokrovečníky rodu Thanasimus. Celkem se použilo šest lapačů umístěných na třech lokalitách, tedy na každém stanovišti vždy po dvou lapačích. Jeden měl feromonový odparník Pheroprax pro lákání lýkožrouta smrkového, druhý s feromonovým odparníkem Thanasiwit na lákání pestrokrovečníků. Všechny lapače byly ve sledovaném období kontrolovány jedenkrát týdně. Celkem bylo odchyceno 10 291 lýkožroutů, 25 jedinců T. formicarius a 7 jedinců T. femoralis. Letová aktivita u lýkožrouta smrkového měla dvě generace a mezi nimi jednu generaci sesterskou. První odchyty byly zaznamenány dne 26. 4. 2015 a letová aktivita skončila 26. 7. 2015. U druhu T. formicarius trvala letová aktivita od 12. 4. 2015 do 2. 8. 2015 a za toto období byly zaznamenány dvě generace. U T. femoralis trvala letová aktivita od 17. 4. 2015 až do 9. 8. 2015. Během tohoto období byly zaznamenány také dvě generace, které proběhly před letovou aktivitou I. typographus a po ní. Po skončení odchytů byly provedeny laboratorní práce, kde bylo z každého odběru vypitváno 20 jedinců a poté byli pomocí světelného mikroskopu vyšetřeni na patogeny. Nejčastěji se zjistila přítomnost hlístic u lýkožrouta a u T. formicarius se vyskytla jen v jediném případě. Další nákazy byly zjištěny jen u lýkožroutů, a to mikrosporidie Chytridiopsis typographi, neogregarina Mattesia schwenkei a hlístovky rodu Contortylechus sp.
|
|
|
Mléko jako potenciální zdroj Encephalitozoon cuniculi
TOMANOVÁ, Vendula
Cílem této práce bylo zjistit výskyt a prevalenci mikrosporidiových infekcí v syrovém kravském mléce. Bylo vyšetřeno 147 dojnic ze vzorku mléka, trusu či moči, z nichž jedna byla pozitivní na Encephalitozoon cuniculi a to opakovaně ve vzorku mléka i trusu. Teoretická část práce zahrnuje informace o mikrosporidiích, jako je například jejich vývojový cyklus, přenos a průběh onemocnění nebo terapie a prevence. V této části je popsáno i tepelné ošetření mléka. V praktické části je popsán metodický postup detekce mikrosporidiové DNA ze vzorků mléka, trusu či moči. Tato práce byla zaměřena na experimentální ověření devitalizační schopnosti různých pasterizačních metod. Mléko bylo inokulované spórami Encephalitozoon cuniculi a následně tepelně ošetřeno podle metod používaných v praxi. Toto mléko bylo perorálně vpraveno laboratorním SCID myším. Pro zjištění zda bylo tepelné ošetření účinné nebo zda propukla infekce, byly myši po třech týdnech usmrceny a jejich orgány vyšetřeny na přítomnost mikrosporidiové DNA v orgánech pomocí molekulárních metod.
|
|
|
Průběh mikrosporidiózy způsobené novým genotypem Encephalitozoon cuniculi na experimentálním modelu
VOTOČKOVÁ, Tereza
Mikrosporidie jsou obligátní intracelulární paraziti způsobující onemocnění zvané mikrosporidióza. Infekční strategií je spóra vysoce organizovaná buňka, díky níž dochází infikování hostitele. Má práce zaznamenává průběh mikrosporidiózy, která je vyvolaná infikováním experimentálního modelu druhem mikrosporidií Encephalitozoon cuniculi a to konkrétně genotypem ECIII. V teoretické části práce je zahrnuto seznámení s mikrosporidiemi. Jsou v ní obsaženy první záznamy, které započaly zvýšenou pozornost k jejich podrobnějšímu zkoumání. V této části jsou popsány biologické vlastnosti a systematické zařazení mikrosporidií, popis jejich infekčního materiálu, kterým je spóra. Popisu spór a jejich životnímu cyklu, díky kterému se mikrosporidie dostávají do hostitelského těla, kde se rozmnožují a způsobují onemocnění, se práce zabývá podrobněji. Jsou zmíněny zdroje, způsoby přenosů mikrosporidií a nejčastěji detekované mikrosporidie u lidí, jejichž pozornost je nejvíce věnována právě Encephalitozoon cuniculi jeho historii, vývoji, infekčnímu průběhu u hostitelů, detekci a léčbě. V praktické části je popsán metodický postup způsobu sledování mikrosporidiózy na experimentálních modelech, kterými byly laboratorní myši imbredního imunokompetentního kmene BALB/c a myši s těžkou kombinovanou deficiencí SCID. Myši byly per orálně nainfikovány spórami druhu Encephalitozoon cuniculi kmene ECIII vyizolovaným z pestrušky písečné (Lagurus lagurus). Průběh infekce byl sledován na základě koprologického vyšetření trusu myší a na základě vyšetření vzorků orgánů. Zpracování jednotlivých vzorků probíhalo za pomoci molekulární diagnostiky v parazitologické laboratoři AV ČR v Českých Budějovicích. DNA z jednotlivých tkání, orgánů a tělních tekutin byla vyizolována pomocí komerčního kitu QIAamp DNeasy Blood & Tissue Kit (QIAGEN), trus byl zpracováván pomocí komerčně dodávaného kitu QIAamp DNA Stool Mini Kit (QIAGEN). Principem bylo rozbití jednotlivých spór a získání čisté DNA, která byla vhodná k dalšímu zpracování. Následně byla provedena dvoukroková polymerázová řetězcová reakce. Díky této metodě dojde k rychlému zmnožení DNA založenému na principu replikace nukleových kyselin. Následujícím krokem byla gelová elektroforéza, při níž dochází k rozdělení DNA na jednotlivé fragmenty na základě rozdílných molekulových hmotností působením jednosměrného elektrického proudu. Výsledky byly vizualizovány UV transluminátorem při vlnové délce 312 nm, propojeným s počítačem, na kterém byly jednotlivé výsledky pozorovány. Součástí výzkumu byla léčba albendazolem BALB/c myší. Lék byl perorálně podáván v rozmezí od 28. do 42. dne po infekci. Získané výsledky o průběhu mikrosporidiózy jednotlivými orgány a tkáněmi, včetně zahrnuté léčby, byly zaznamenány do přehledných tabulek. V závěru práce je sepsáno shrnutí výzkumu a jeho porovnání s předchozími studiemi. Výsledky poukázaly na to, že mikrosporidie mohou být hrozbou nejenom pro lidi trpící imunodeficiencí, ale díky jejich úspěšnému přežití v orgánech imunokompetentních hostitelů a jejich schopnosti aktivace z nedetekovatelné hladiny, zdůrazňují nebezpečí latentní mikrosporidiózy jako rizikový faktor život ohrožující skupiny osob podstupující chemoterapii nebo transplantaci orgánů, kdy pacienti mohou získat infikovaný štěp od dárce.
|
host ::
RSS.