|
|
Prevence pooperačních komplikací u ženy po císařském řezu
MUNKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se věnuje prevenci pooperačních komplikací u ženy po císařském řezu. Práce byla rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části bakalářské práce je objasněna problematika císařského řezu a jeho definice, historie, indikace, operační techniky a druhy anestezie, jež mohly být využity při této operaci. V neposlední řadě se práce zaměřuje na možné pooperační komplikace spojené s císařským řezem a na preventivní kroky pooperačních komplikací. Současně se teoretická část zabývá poskytovanou péčí porodní asistentky o ženu před, během a po výkonu. Cílem kvalitativní výzkumné části bylo zjistit, jaká je prevence pooperačních komplikací u ženy po císařském řezu. Byla stanovena jedna výzkumná otázka a to: Jakou péči poskytují porodní asistentky ženám po císařském řezu v rámci prevence pooperačních komplikací. Sběr dat probíhal během měsíce února a března roku 2023. Výzkumné soubory byly stanoveny dva. Prvním výzkumným souborem byly porodní asistentky pracující na ošetřovací jednotce šestinedělí, poskytující péči ženám po císařském řezu. Druhým výzkumným souborem se staly ženy, které měly v anamnéze vykonaný alespoň jeden císařský řez. Porodní asistentky PA1-PA9 a ženy I1-I8 souhlasily s poskytnutím polostrukturovaného rozhovoru. V polostrukturovaném rozhovoru bylo porodním asistentkám položeno celkem 10 otázek, které se týkaly preventivních opatření, které ženám v rámci pooperační péče poskytují. Ženám bylo položeno 15 otázek a zajímaly jsme se o to, jaké měly zkušenosti s poskytovanou pooperační péčí. Poté, co byly rozhovory doslovně přepsány, byla provedena jejich analýza barvením textu. Odpovědi porodních asistentek i žen byly okódovány a na základě analýzy dat vznikly hlavní kategorie a jejich podkategorie. Kategorie dat porodních asistentek nesly název: Péče o ženu po SC a Pooperační komplikace. Kategorie dat žen se nazývaly: Předoperační fáze, Pooperační fáze a Poskytovaná péče. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky, které pracují na ošetřovací jednotce šestinedělí, pečují o ženu po operačním výkonu tak, že sledují její zdravotní stav a předcházejí tím společně s edukací vzniku pooperačních komplikací. V rámci celoživotního vzdělávání se pravidelně zdokonalují na seminářích o oblasti předcházení pooperačních komplikací a o péči, kterou je nutno ženě poskytovat po císařském řezu. Bakalářská práce by mohla poskytnout porodním asistentkám a studentkám porodní asistence inspiraci pro zlepšení kvality poskytované péče ženě. I přes významná pozitiva získaných výsledků, z výzkumné části vyplynuly i nedostatky v poskytované péči po císařském řezu. Nedostatky se zejména nacházely v neefektivní komunikaci mezi porodní asistentkou a ženou, dále pak v nedostačující edukaci.
|
|
|
Edukace ženy porodní asistentkou v předoperačním období
TRUXOVÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá edukací ženy porodní asistentkou v předoperačním období. Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou popsány gynekologické operace a jejich dělení, dále rozdělení perioperačního období. Teoretická práce se detailněji zaměřuje na předoperační období, jeho členění, průběh a výkony s ním spojené. V neposlední řadě se teoretická část věnuje samotnému pojmu edukace, edukačnímu procesu, metodám edukace, cílům a vztahem mezi porodní asistentkou a edukovanou ženou. Praktická část bakalářské práce si kladla za cíl zjistit, jak porodní asistentky edukují ženy v předoperačním období. Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno pomocí anonymních polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření probíhalo od února do března roku 2023 a bylo realizováno na ošetřovacích jednotkách gynekologie v nemocnici v Českých Budějovicích, Liberci a Jablonci nad Nisou. Výzkumné soubory byly dva. První výzkumný soubor tvořily porodní asistentky, které edukují ženy v předoperačním období, a druhý výzkumný soubor se skládal z žen, jež podstoupily gynekologickou operaci. Rozhovory s informantkami byly pořízeny na základě jejich souhlasu a zůstaly zcela anonymní. Byly vytvářeny jako audiozáznamy. Rozhovory s porodními asistentkami obsahovaly 8 základních otázek a další doplňující podotázky, pro ženy podstupující gynekologický zákrok sestávaly z 10 otázek a dalších doplňujících podotázek. Získaná data byla přepsána a následně analyzována pomocí barvení textu. Pro vyhodnocení dat byly stanoveny hlavní kategorie a podkategorie, které jsou zahrnuty ve výzkumné části bakalářské práce. U prvního výzkumného souboru jsou vytvořeny hlavní kategorie (Edukace, Průběh edukace v předoperačním období), které obsahují podkategorie (Pojem edukace, Sestavení edukačního plánu, Edukace v předoperačním období, Spolupráce žen při edukaci, Zpětná vazba od žen po edukaci). V druhém výzkumném souboru jsou hlavní kategorie (Edukace, Chování žen), které se dále dělí na podkategorie (Průběh edukace, Změna postoje žen po edukaci, Vnímání edukace od porodní asistentky). První výzkumná otázka zjišťovala, jak ženy hodnotí získané znalosti. Informantky Ž2, Ž3, Ž4, Ž5 byly s edukací porodní asistentky velmi spokojené. Získané znalosti zhodnotily jako dostatečné. Informace jim byly sděleny srozumitelně. Informantka Ž1 s edukací porodní asistentky nebyla spokojená. Informantka Ž1 v předoperačním období edukována nebyla, což mělo i negativní vliv na její psychický stav. Pro informantku problém představovala i celková komunikace mezi ní a porodní asistentkou. Druhá výzkumná otázka se zabývala edukací porodních asistentek v předoperačním období. V předoperačním období většina informantek uvedla, že edukují nejdříve o chodu oddělení, jeho vybavení a prostorech. Všechny informantky dále popsaly, jak probíhá jejich edukace v předoperačním období. Edukace u všech porodních asistentek probíhala stejně a zahrnovala všechny potřebné aspekty. Edukace porodních asistentek se týkala informací ohledně výživy, vyprazdňování, hygieny, spánku a premedikace.
|
|
|
Porodní asistentka a reprodukční zdraví
KUBIŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zaměřuje na reprodukční zdraví v souvislosti s činností porodní asistentky. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá definicí reprodukčního zdraví, fyziologií lidské reprodukce, menstruačním cyklem, potřebou sexuální a reprodukční výchovy. Dále vysvětluje fungování veřejného zdravotnictví a preventivních prohlídek v rámci primární péče v České republice. Charakterizuje se zde práce porodní asistentky, její kompetence a význam v rámci prevence. Detailněji jsou popsány i faktory, které reprodukční zdraví ovlivňují, jako je věk, strava, užívání návykových látek, stres a další. Bakalářská práce se dále věnuje i plánování rodičovství, zdravému početí, popisuje druhy antikoncepčních metod a zmiňuje i informace o neplodnosti. Pro praktickou část byl stanoven cíl, kterým bylo zjistit názory studentů VŠ a žáků SŠ na výuku o reprodukčním zdraví. Dále měla práce stanoveny dvě hypotézy, které zněly následovně. Hypotéza 1: Studenti vysokých škol vnímají potřebu výuky o reprodukčním zdraví od porodní asistentky více než žáci středních škol. Hypotéza 2: Ženy vnímají potřebu výuky o reprodukčním zdraví od porodní asistentky více než muži. Zvolen byl kvantitativní sběr dat, pro který byl sestaven dotazník. Dotazník obsahoval celkem 41 otázek (31 uzavřených, 8 polouzavřených, 2 otevřené). Rozšířen byl v online podobě pomocí aplikace Google forms. Výzkumný soubor tvořilo 210 respondentů. Byli to žáci středních škol (3. a 4. ročník) a studenti vysokých škol různého zaměření. Výzkumný vzorek byl tedy tvořen studenty ve věku od 17 do 27 let z různých krajů České republiky. K vyhodnocení dat byl využit Fisherův přesný test, skrze který se posuzovaly stanovené hypotézy. Hladina významnosti byla stanovena na hodnotu alfa = 5 % (0,05). H1 se nepotvrdila. Bylo prokázáno, že zájem o výuku reprodukčního zdraví mají studenti nezávisle na středoškolském a vysokoškolském studiu. Nepotvrdilo se ani tvrzení, že tuto výuku vyžadují od porodní asistentky. H2 se potvrdila. Prokázalo se, že ženy vnímají potřebu výuky o reprodukčním zdraví od porodní asistentky více než muži. Z výzkumného šetření vyplynulo, že by se podle 87 % (182) respondentů měla tématika reprodukčního zdraví zařadit do školních osnov. 5 % (11) respondentů by problematiku reprodukčního zdraví do školních osnov nezařadilo a 8 % (17) respondentů neví. Výzkumné šetření prokázalo, že studenti by přijali za svého ideálního vyučujícího externího člověka se vzděláním o reprodukčním zdraví. Externí vyučující vzdělaný v problematice by byl vhodný pro 78,5 % (124) studentů, 8,2 % (13) studentů by pro výuku zvolilo lékaře. Pro 6,3 % (9) studentů by byl ideální vyučující v dané škole a pro 5,1 % (9) studentů by byla vhodná porodní asistentka. 1,9 % (3) studentů by jako ideálního vyučujícího přijalo někoho jiného. Práce a získané výsledky by mohly sloužit jako podklad pro sestavení plánu a materiálů k výuce a různým přednáškám pro studenty.
|
|
|
Postoj porodních asistentek k fyzioterapeutickým intervencím v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí
BÁRTOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá postojem porodních asistentek k fyzioterapeutickým intervencím v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí. Pro práci byly definovány dva cíle. Prvním cílem bylo sledovat zájem porodních asistentek o zařazení vybraných metod do své praxe a druhým cílem bylo ověřit zájem porodních asistentek o multidisciplinární spolupráci s fyzioterapeutem. Výzkumné šetření bylo vedeno na základě kvantitativního výzkumu pomocí dotazníků vlastní konstrukce. Dotazník byl distribuován elektronickou formou. Výzkumný soubor tvořilo 196 respondentů, z čehož bylo 195 žen a 1 muž. Největší zastoupení měla věková skupina mezi 25 a 36 lety. 75 % respondentů mělo vysokoškolské vzdělání, 11,2 % respondentů vystudovalo vyšší odbornou školu a 13,8 % respondentů uvedlo jako nejvyšší ukončené vzdělání střední školu. Výzkumné šetření prokázalo, že porodní asistentky mají zájem o zařazení metod do své praxe a o mezioborovou spolupráci s fyzioterapeutem. Porodní asistentky mladší 35 let vykazovaly vyšší zájem o navyšování vzdělání než porodní asistentky starší. Mezi věkem a používáním jednotlivých metod nebyla výzkumným šetřením prokázána korelace. Výsledky prokázaly, že 94 % respondentů považovalo multidisciplinární spolupráci za důležitou. 79,6 % respondentů mělo o multidisciplinární spolupráci s fyzioterapeutem zájem. Fyzioterapeuti, kteří působili na pracovištích respondentů, nejvíce řešili vertikalizaci a péči o jizvu u žen po císařském řezu a u žen po gynekologických operacích. Sami respondenti nejvíce využívali nácvik vstávání přes bok (93,9 %), vertikalizaci (86,7 %) a nácvik dýchání (79,6 %). Respondenti uváděli, že je největší posílení zapojení porodní asistentky do rehabilitační péče pociťují v péči o porodní poranění a jizvu (115x). Výsledky mohou být prezentovány na odborných konferencích pro porodní asistentky.
|
|
|
Porodnické operace a role porodní asistentky
LÁNÍKOVÁ, Alena
Tato práce se zabývá operacemi prováděnými v souvislosti s těhotenstvím, porodem a obdobím šestinedělí. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části popisuje jednotlivé chirurgické zákroky, jejich indikace a role porodních asistentek v nich. Rovněž otevírá tematiku informovanosti žen i porodních asistentek v těchto oblastech, na což navazuje část výzkumná, která se zaměřuje na studentky tohoto oboru a jejich informovanost a připravenost vykonávat svoji roli a edukaci. Výzkumná část ve formě dotazníkového šetření byla zaměřena na studentky porodní asistence z pěti univerzit v České republice. Byl zaměřen na kompetenci porodních asistentek instrumentovat císařský řez. Výzkumný soubor tvořilo celkem 80 respondentek. Všechny studentky byly ženského pohlaví a studovaly druhý nebo třetí ročník oboru porodní asistence.
|
|
|
Těhotenství s pozitivní diagnostikou preeklampsie a úloha porodní asistentky.
HUSÁROVÁ, Nela
Tato bakalářská práce se zabývá těhotenstvím, pozitivní diagnostikou preeklampsie. V práci je popsáno, jaká je úloha porodní asistentky a jaké jsou potřeby těhotných žen během hospitalizace. Cílem této práce bylo zjistit, jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a dalším cílem bylo zjistit, jak se změnily potřeby těhotných žen s diagnózou preeklampsie. Práce je členěna na dvě části, a to teoretickou a empirickou. V teoretické části je popsána charakteristika těhotenství, hypertenze, etiopatogeneze preeklampsie a úloha porodní asistentky u ženy s diagnózou preeklampsie. V empirické části pro tuto práci byly zvoleny dva cíle a to zjistit, jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a zjistit, jak se změnily potřeby těhotných žen s diagnózou preeklampsie. Zajímalo nás, jak porodní asistentky pečují o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a jaké mají tyto ženy potřeby během hospitalizace. Na základě těchto dvou cílů, byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a jak se změnily potřeby těhotných žen při poskytování péče. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní formou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s porodními asistentkami a ženami, které měly v těhotenství zkušenost s tímto onemocněním. První výzkumný soubor tvořilo 5 porodních asistentek pracujících na gynekologicko-porodnickém oddělení. Druhý výzkumný soubor tvořilo 8 informantek mající osobní zkušenost s onemocněním preeklampsie a od jejichž porodu neuplynulo více než 1 rok. První výzkumná otázka zkoumala, jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny dotazované porodní asistentky se shodly na zvýšeném sledování celkového stavu klientky, zejména monitorace krevního tlaku, otoků, laboratorní vyšetření krve a moči, subjektivních pocitů klientky a dále sledování ozev plodu pomocí doppleru. Dále porodní asistentky uvedly, důležitost edukace klientek během hospitalizace. Nejčastěji edukují ženy o klidovém režimu, omezení sledování televizoru a telefonu, mít na pokoji přítmí, dále mít klid na lůžku, o signalizačním zařízení a dostatečném spánku a odpočinku. Pouze některé porodní asistentky zmínily, edukaci žen o správné technice sběru moči za 24 hodin. Edukaci v oblasti vyprazdňování a prevence zácpy zmínila pouze porodní asistentka PA3. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jak se změnily potřeby těhotných žen při poskytování péče. Z výzkumného šetření vyplynulo, že informantky nejčastěji pociťují narušení psychosociálních potřeb, a to separace od rodiny a blízkých, strach a obava o své nenarozené dítě, stesk a smutek. Dále informantky uvedly, narušený spánek a odpočinek z důvodu hospitalizace a změny prostředí. Některé informantky se zmínily o omezeném výběru stravy a pouze informantka I8 uvedla problém s obstipací v souvislosti s dlouhodobou hospitalizací a klidovým režimem. Dále informantky uvedly, jako deficit informací v oblasti sebevzdělání z důvodů absence návštěv předporodních kurzů vzhledem k hospitalizaci a dřívější vzniklé epidemiologické situaci. Dlouhodobě hospitalizované těhotné ženy, nemají možnost navštěvovat kurzy pro těhotné mimo zdravotnické oddělení, a proto dochází k deficitu informací v oblasti sebevzdělání. Z této bakalářské práce vyplynulo, že je potřeba důslednější edukace žen během hospitalizace. Výsledky této práce mohou být použity jako podklad pro odborné semináře a přednášky pro porodní asistentky.
|
|
|
Péče o těhotnou ženu s gestačním diabetes mellitus
DVOŘÁKOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá onemocněním gestační diabetes mellitus a péčí, která je poskytovaná ženám, které tímto onemocněním trpí. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část práce v úvodu definuje pojmy fyziologické a rizikové těhotenství. Po vysvětlení pojmu diabetes mellitus a rozebrání jeho podstaty se práce zaměřuje na gestační diabetes mellitus a jeho charakteristiku. Je popsána jeho etiologie, možné komplikace, vliv na plod, způsoby vyšetření a léčby. Poslední část se zaměřuje na péči porodní asistentky, tato část teoretického úseku práce poukazuje na možnosti a oblasti edukace těhotných žen, které trpí na onemocnění gestační diabetes mellitus. Praktická část vznikla za pomoci kvalitativního výzkumného šetření. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem práce bylo zjistit, jakou úlohu sehrává porodní asistentka v péči o ženy s gestačním diabetem a druhým zjistit, jakými znalostmi disponují těhotné ženy s tímto onemocněním. K cílům se váží tři výzkumné otázky ve znění: "Jakou úlohu sehrává porodní asistentka v péči o ženu s gestačním diabetem?", "Jaké znalosti o problematice GDM těhotné ženy postrádají?" a "Jakými znalostmi o problematice GDM těhotné ženy disponují?". Pro dosažení cílů byla zvolena metodika kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Byly vytvořeny dva výzkumné soubory, které se skládaly z těhotných žen s osobní zkušeností s tímto onemocněním a z porodních asistentek, které o tyto ženy pečují. Samotné výzkumné šetření probíhalo v průběhu měsíců března a dubna roku 2022 formou rozhovorů při osobním setkání v domácím prostředí či v prenatální poradně. Po analyzování získaných dat byly vyvozeny výsledky výzkumného šetření, které byly zpracovány do kategorií a podkategorií. Výzkumem bylo zjištěno, že porodní asistentky ve své péči o ženy s diagnózou GDM kromě kontroly glykémií, spolupráce s diabetologickou poradnou a provádění oGTT, poskytují širokou škálu edukace. Nejčastěji edukují o dietě, jídelníčku a zásadách selfmonitorignu. Těhotné ženy měly často před stanovením své diagnózy pouze povědomí o existenci onemocnění a nejvíce jim chyběly informace o správnosti diety.
|
|
|
Menstruace z pohledu žen
MAURICOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá informovaností žen v oblasti menstruace. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá anatomií ženských pohlavních orgánů, fyziologií menstruačního cyklu, také zmiňuje poruchy menstruačního cyklu. V neposlední řadě se věnuje menstruačním pomůckám, a s tím související hygieně a menstruační chudobě. V teoretické části je dále zmíněn vliv celosvětové pandemie SARS-CoV-2 na menstruační cyklus ženy a role porodní asistentky v oblasti edukace. Pro praktickou část byly stanoveny 2 cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké mají ženy informace týkající se menstruace. Druhý cíl měl za úkol zmapovat, zda jsou ženy informované v oblasti menstruace od porodní asistentky. Výzkumné šetření probíhalo na základě dotazníkového šetření. Dotazník vlastní konstrukce byl tvořen uzavřenými a polouzavřenými otázkami. Pro vyhodnocení hypotéz byl použit Mann-Whitneyův test pro dva nezávislé výběry a test o shodě dvou relativních četností. Výzkumný soubor byl tvořen 1 499 respondentkami. Respondentky byly rozděleny do kategorií dle věku 18-25 let, 26-35 let, 36-45 let, 46-60 let a 61 a více let. Dotazník byl sdílen na sociální síti Facebook. Největší zastoupení z celkového počtu respondentek měly ženy ve věku 18-25 let. S výše uvedenými cíli souvisí hypotézy, které byly stanoveny následovně: H1: Ženy od 18-35 let jsou o menstruaci informovány více než ženy ve věku 36 a více. H2: Ženy od 18-35 let měly od matky více informací při zahájení menstruace, než měly ženy ve věku 36 a více let. H3: Ženy získávají informace o menstruaci spíše z internetu než od porodní asistentky. Z výzkumného šetření vyplynulo, že respondentky informace o menstruaci získávají zejména od matky. Od matky získalo informace 1 169 (77,9 %) ze všech dotázaných žen, jež hodnotí tyto informace převážně jako dostatečné (31,4 %; 470 odpovědí) anebo jako průměrné (22 %; 330 odpovědí). Dalších 712 (47,4 %) žen získalo informace z internetu a 602 (40,2 %) ze školy. 3,7 % dotázaných žen (56 žen) uvedlo, že jim nikdo žádné informace neposkytl. Od porodní asistentky získalo informace pouze 26 (1,7 %) žen. Výzkumné šetření dále prokázalo, že ženy ve věkové kategorii 18-35 let mají větší znalosti v oblasti menstruace než ženy ve věkové kategorii 36 a více let. Co se týče informací od matek, ženy ve věku 18-35 měly při zahájení menstruace více informací od matek, než měly ženy ve věku 36 a více. Podíl žen, které uvedly jako zdroj informací internet je větší než podíl žen, jež uvedly porodní asistentku. Výzkumné šetření prokázalo, že ženy jsou o menstruaci informovány. Je však důležité, aby porodní asistentky plně využívaly své kompetence.
|
|
|
Role porodní asistentky v podpoře partnera ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí
ČEJKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem role porodní asistentky v podpoře partnera ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí. Práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretické a části výzkumné. V teoretické části se objevují informace ohledně těhotenství, porodu, šestinedělí a témat týkajících se těchto oblastí. Edukace, zapojení partnera ženy a jeho spolupráce s porodní asistentkou jsou problematikou, kterou se zabývá výzkumná část bakalářské práce. Ve výzkumné části bakalářské práce byla pro sběr dat použita kvantitativní metoda. Sběr dat probíhal za pomoci dotazníku, který se skládal ze 48 otázek, z toho bylo 25 uzavřených, 9 polouzavřených a 14 otevřených. V úvodu se nacházely otázky třídicí. Dále byly otázky rozděleny do tří základních oblastí: těhotenství, porod a šestinedělí. Dotazník byl určen pro muže, jejichž žena již rodila. Dotazník byl šířen online prostřednictvím sociální sítě Facebook, nebo pomocí přímého odkazu a rozesílán byl mužům bez omezení věku, jejichž žena již rodila. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 120 mužů. Zpracování dotazníku proběhlo pomocí programu Microsoft Excel. Odpovědi jsou zpracovány pomocí grafického vyobrazení doplněné o slovní popis. V této práci jsme si stanovily 1 cíl: Zjistit, jaká je role porodní asistentky v podpoře partnera ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí. Pro výzkumnou část byly stanoveny 3 hypotézy. První měla zjistit, zda partner, který je edukován porodní asistentkou o období těhotenství u ženy, vnímá toto období více pozitivně než partner, který o období těhotenství edukován není. Zde nebyla nalezena závislost mezi informovaností partnera o průběhu těhotenství ženy a pozitivnějším vnímáním tohoto období. Druhá hypotéza měla zjistit, zda partner, který je edukován porodní asistentkou o období porodu u ženy, vnímá toto období více pozitivně než partner, který o období porodu edukován není. Hypotéza číslo dvě se nám potvrdila. Třetí hypotéza měla zjistit, zda partner, který je edukován porodní asistentkou o období šestinedělí u ženy, vnímá toto období více pozitivně než partner, který o období šestinedělí edukován není. Hypotéza číslo tři se nám též potvrdila.
|
|
|
Péče porodní asistentky o ženu při laktaci
KRYGLOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá péčí porodní asistentky o ženu při laktaci. Je členěna na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části jsou uvedeny informace o anatomii prsu, laktaci, složení mateřského mléka a jeho výhodách, o zásadách správného kojení, o potížích a problémech s kojením, podpoře kojení, a nakonec i o zástavě laktace. Pro praktickou část bakalářské práce byl stanoven jeden cíl. Cílem práce bylo zjistit, s jakými problémy se ženy v období laktace potýkají nejčastěji. K uvedenému cíli byly určeny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, kde vyhledávají ženy nejčastěji pomoc v případě výskytu problému při kojení. Druhá výzkumná otázka zjišťuje zkušenosti žen s péčí porodní asistentky v souvislosti s laktací a třetí výzkumná otázka řešila jaké informace ženy v edukaci postrádaly. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, pomocí polostrukturovaných individuálních rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo 10 žen, které kojily a ukončily období šestinedělí. Všechny ženy vyjádřily slovní souhlas s rozhovorem a jeho nahráváním na diktafon. Ženy taktéž souhlasily i s následným zpracování získaných informací. Výzkumné šetření probíhalo od února do dubna roku 2022. Rozhovory se ženami se skládaly z 20 hlavních otázek, které byly doplněny doplňujícími otázkami, za účelem získání podrobnějších informací. Rozhovory probíhaly v domácím prostředí žen. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány. Pro vyhodnocení dat byly stanoveny hlavní kategorie a podkategorie, které jsou popsány ve výzkumné části bakalářské práce. Byly vytvořeny tři kategorie a čtrnáct podkategorií. Výsledky této bakalářské práce mohou být využity na odborných seminářích, jako informační materiál pro porodní asistentky, které mohou na základě našich výsledků změnit svůj postoj k ženám a obsah edukace v oblasti laktace.
|
host ::
RSS.