|
|
Využití procesního řízení ve službách záchranné služby při dopravních nehodách.
Zámečník, Ondřej ; Franěk, Ondřej (oponent) ; Jurová, Marie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá uplatněním principů procesního řízení ve službách zdravotnické záchranné služby při dopravních nehodách. V teoretické části práce jsou zmíněné nezbytné pojmy a znalosti k pochopení části praktické, kde je analyzován současný přístup Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje pomocí procesních diagramů. Na výsledcích z analýzy se práce snaží navrhnout řešení, které by vedlo k optimalizaci zdravotní péče zdravotnické záchranné služby.
|
|
|
Základní aspekty ochrany obyvatelstva před následky chemického terorismu v České republice
Drápal, Stanislav ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce jsou Základní aspekty ochrany obyvatelstva před následky chemického terorismu v České republice. V této bakalářské práci bylo čerpáno z domácích a zahraničních zdrojů za posledních deset let. V úvodní části práce pojednává o základních pojmech týkajících se terorismu a jeho odnoží. Uvádí některé případové studie teroristických útoků na civilní obyvatelstvo za pomoci některých vybraných nebezpečných chemických toxických látek. Střední část se zabývá charakteristikou a rozdělením jednotlivých bojových chemických látek a nebezpečných toxických chemických látek. Jsou zde uvedeny zákonné normy a opatření používaná v České republice. Také postupy zdravotnických složek IZS v poskytování před nemocniční neodkladné péče v případech hromadného postižení zdraví. Na závěr je analyzována připravenost obyvatelstva v České republice na možnost chemického teroristického útoku a navrhuji příručku „Nebezpečí chemického napadení“ pro civilní obyvatelstvo.
|
|
|
Úlohy zdravotnického operačního střediska, poskytovatele zdravotnické záchranné služby
JIRKŮ, Tomáš
Bakalářská práce se týká zdravotnického operačního střediska a jeho činnosti. Moc lidí si nedovede přestavit, co vlastně zdravotnické operační středisko je. Já sám jsem před začátkem studia věděl jen velice málo. Rád bych tedy lidem nastínil problematiku, úlohy a také náročnost práce operátorů. Právě proto bylo cílem této práce zmapovat úlohy zdravotnického operačního střediska. Snad každý zná pojem zdravotnická záchranná služba a hned si pod ním představí žlutou dodávku s reflexními pruhy a modrými majáky. Málokdo si však uvědomuje, že k tomu, aby byla zdravotnická záchranná služba funkční, je potřeba i zdravotnické operační středisko. Někteří ho mohou znát pod výrazem dispečink. Toto středisko je nedílnou součástí záchranné služby a také integrovaného záchranného systému. Práci zde zastávají specializovaní zdravotničtí pracovníci, kterým se říká operátoři nebo, chcete-li, dispečeři. Ti, mimo jiné, nepřetržitě zajišťují příjem tísňových výzev, jejich vyhodnocení a předání výjezdovým skupinám a v neposlední řadě asistují volajícímu při podávání první pomoci. Celou touto problematikou se zabývá teoretická část práce. Pro účely výzkumné části práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První se týká využití všech legislativou určených úloh operačním střediskem a druhá výzkumná otázka se zabývala problematikou telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Tedy, jestli je tato telefonicky asistovaná resuscitace využívána vždy při indikaci bezvědomí. K zodpovězení těchto otázek byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, která spočívala v sekundární analýze dat. Výzkumný soubor tvořilo krajské operační středisko Jihomoravského kraje. Přesněji byla použita dokumentace zdravotnické záchranné služby - záznam operátora a audio záznam tísňového volání. Tato dokumentace je součástí každé tísňové výzvy. Sekundární analýzou dat byla získána data z 20 tísňových volání. Tísňová volání byla vybrána prostým náhodným výběrem. Vzorek těchto 20 tísňových volání byl vybrán za období roku 2014. Kvůli ochraně osobních údajů nejsou v práci uvedená žádná jména, pouze iniciály. Ze stejného důvodu nejsou ve výzkumu použity žádné konkrétní adresy. V diskuzi jsou uvedeny všechny legislativou určené úlohy a doporučené postupy z odborných zdrojů. Tyto informace jsou následně porovnány se získanými daty. Výsledky práce v případě první výzkumné otázky ukázaly, že některé legislativou určené úlohy nejsou využívány moc často. Některé úlohy zase nebyly v rámci malého zkoumaného vzorku využity vůbec a naopak některé jsou zase využité při příjmu každého tísňového volání. Úlohy, které nebyly využity ani jednou, byly celkem tři. V případě druhé výzkumné otázky výsledky ukázaly, že indikace bezvědomí nemusí vždy znamenat, že použití telefonicky asistované neodkladné resuscitace je na místě. Je důležité rozlišovat i další aspekty, nejen vědomí pacienta. Z deseti zkoumaných tísňových výzev týkajících se bezvědomí byla u pěti z nich tato telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace využita. Bylo zjištěno, že využití úloh zdravotnickou operačního střediska je při každé tísňové výzvě individuální. Z pohledu celkové činnosti střediska by ale bylo možné tvrdit, že využívá většinu legislativou určených úloh. Tato bakalářská práce může být použita jako materiál, který bude rozšiřovat vědomosti jak laické veřejnosti, tak i vědomosti zdravotnického personálu o práci zdravotnického operačního střediska. Práce může být také odrazovým můstkem pro další výzkum týkající se zdravotnického operačního střediska.
|
|
|
Vyprošťování osob z dopravních prostředků při likvidaci následků hromadných neštěstí.
GABRIŠKA, Michael
Abstract Tato práce přináší pohled na vyprošťování osob při dopravních nehodách a následnou likvidaci následků hromadných neštěstí. První část práce je zaměřena na současný stav nehodovosti v české republice. Druhá část se zabývá metodikou, kterou lze použít u jednotek PO a ostatních složek IZS a následné likvidaci mimořádných událostí v dopravě. V bakalářské práci je zpracován návrh situací pro provádění nácviků a soutěží při vyprošťování osob z havarovaných vozidel, z kterých lze vycházet při skutečném zásahu u dopravních nehod.
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace prostřednictvím dispečera zdravotnické záchranné služby
LUŠOVSKÁ, Anna
Každému z nás se může kdykoliv přihodit to, že se stane svědkem události, kdy se někdo dostane do situace, která ho může bezprostředně ohrožovat na životě. Pro někoho je samozřejmostí zachovat si chladnou hlavu a bez většího zaváhání je schopen přistoupit k záchraně lidského života. Takových lidí je však méně než těch, kteří vlivem své neznalosti v poskytování neodkladné resuscitace mohou ohrozit šanci na život ostatních tím, že nejsou schopni sami poskytnout základní první pomoc. Operační střediska zdravotnických záchranných služeb znají způsob, jak těmto lidem pomoci v naléhavých situacích a zachovat se správně. Tímto způsobem je poskytování Telefonicky asistované neodkladné resuscitace (dále jen TANR), kdy pracovník operačního střediska je schopen v bezprostředním ohrožení života pomocí telefonního přístroje a spolupráce laika zachránit život člověka blízkého i život člověka zcela neznámého. Tato bakalářská práce ve své teoretické části popisuje činnost zdravotnické záchranné služby, hlavní úkoly a náplň práce operačního střediska a jejich pracovníků. Definuje také pojem Telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Popisuje také způsob, jak a v jakých situacích provádět neodkladnou resuscitaci. Výzkum této práce probíhal formou dotazníků na dispečerech Zdravotnických záchranných služeb Moravskoslezského a Zlínského kraje. Dotazník obsahoval otázky, týkající se jejich znalostí a zkušeností v poskytování TANR. Díky tomuto výzkumu jsem došla k závěru, že TANR je pro pracovníky operačních středisek způsob, jak lze v naléhavých situacích pomoci lidem postiženým těžkou život ohrožující situací.
|
|
|
Kompetence zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci
ŠUSTA, Jan
Téma mé bakalářské práce zní "Kompetence zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci". Jedním cílem bylo zjistit názory lékařů a záchranářů ke kompetencím zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci. Druhým cílem bylo zmapovat situaci na jednotlivých pracovištích záchranných služeb v Jihočeském kraji. V teoretické části práce se věnuji zdravotnické záchranné službě z hlediska jejího vzniku, charakteristiky a činnosti. Dále se věnuji popisu profese zdravotnický záchranář z hlediska vzdělání, činnosti a právní odpovědnosti, která je s výkonem této profese spojena. V praktické části jsem zvolil metodu kvantitativního výzkumu. Jako metoda sběru dat byl použit dotazník a znalostní test. Výzkumný soubor tvořili lékaři a zdravotničtí záchranáři pracující na výjezdových místech ZZS Jihočeského kraje. Ve vztahu k cíli práce jsem stanovil 3 hypotézy. První hypotéza zněla: "Většina zdravotnických záchranářů považuje své kompetence, vzhledem k svému vzdělání, za nedostačující". Druhá hypotéza zněla: "Většina lékařů považuje kompetence zdravotnického záchranáře za dostačující". Třetí hypotéza zněla: "Většina zdravotnických záchranářů má odpovídající odborné znalosti o rozsahu svých kompetencí". Provedeným výzkumem byly dvě hypotézy potvrzeny. Druhá hypotéza v pořadí se nepotvrdila. Ačkoliv v posledních letech je téma kompetencí zdravotnického záchranáře v odborných kruzích aktuálním tématem, nepodařilo se do dnešní doby prosadit jakékoliv legislativní změny týkající se rozšíření současných kompetencí.
|
|
|
Znalost práce s traumatologickým plánem pracovníky zdravotnické záchranné služby
SCHLINDENBUCHOVÁ, Eliška
Téma {\clqq}Znalost práce s traumatologickým plánem pracovníky zdravotnické záchranné služby`` jsem si vybrala z důvodu aktuálnosti dané problematiky. V dnešní době stále častěji dochází k tzv. mimořádným událostem. Mezi nejčastější v České republice bychom mohli zařadit povodně, vichřice a dopravní nehody a to jak železniční, tak silniční. Také hrozba teroristických útoků je čím dál aktuálnější nejen ve světě, ale i na našem území. Mimořádná událost je prakticky vždy spojována s vyšším počtem raněných osob. Proto je třeba, abychom na tyto situace (události) byli co nejlépe připraveni a to především z hlediska poskytnutí včasné a efektivní přednemocniční neodkladné péče, tedy poskytnutí odborné zdravotnické první pomoci na místě mimořádné události. Pro tyto účely byl sestaven traumatologický plán zdravotnické záchranné služby, který je dvakrát ročně aktualizován podle nejnovějších poznatků. Cílem práce bylo zmapovat znalost práce s traumatologickým plánem v přednemocniční neodkladné péči u pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Pro výzkum byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje mají teoretickou znalost traumatologického plánu, se potvrdila celkovým podílem 71% všech správných odpovědí všech respondentů. Toto číslo je dle mého názoru na spodní hranici únosnosti, tak aby bylo možné hypotézu 1 potvrdit. Nicméně tuto hodnotu považuji za dostatečnou pro konstatování potvrzení teoretické znalosti traumatologického plánu a tedy hypotézy 1. Hypotézu 2, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje dokáží využít teoretické znalosti traumatologického plánu v praxi, se nepotvrdila na základě 52% podílu respondentů, kteří za dobu svého působení na zdravotnické záchranné službě účastnili praktického cvičení v rámci traumatologického plánu. Podíl 52% však v tomto případě nepovažuji za dostatečný pro potvrzení hypotézy 2. Z toho plyne vyvrácení hypotézy 2. Tato bakalářská práce by se mohla využít jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů na vysokých a vyšších odborných školách.
|
|
|
Přednemocniční neodkladná péče o klienta s akutním infarktem myokardu v rámci zdravotnické záchranné služby
KALÁŠKOVÁ, Dana
Přednemocniční neodkladná péče o klienty s akutním infarktem myokardu v rámci zdravotnické záchranné služby je tématem, které jsem si vybrala záměrně. Jednak mě k tomu vedla vlastní a stále živá zkušenost s mým otcem, ale na druhé straně i skutečnost, že výjezdy zdravotnické záchranné služby k pacientům s bolestmi na hrudi jsou stále nejčastějšími indikacemi. Při současném životním stylu a způsobu života většiny našich obyvatel jde o aktuální téma. Pod termínem akutní koronární syndrom se rozumí všechny stavy spojené patofyziologicky s nestabilním plátem a na něj nasedající trombózou v koronární tepně. Mezi hlavní příznaky patří klidová bolest na hrudi nebo její ekvivalenty. Bakalářská práce byla zpracována kvantitativním způsobem, technikou dotazníků. Výzkumný soubor byl tvořen pracovníky Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Prvním cílem práce bylo zmapovat znalost pracovníků zdravotnické záchranné služby o akutním infarktu myokardu. Druhým cílem bylo zmapovat jejich názor na využití automatických externích defibrilátorů. ( AED ) Výsledky výzkumného šetření bylo prokázáno, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje jsou znalí doporučených postupů v přednemocniční péči o klienty s akutním infarktem myokardu, čímž se také povedlo potvrdit první hypotézu. Bohužel i druhou hypotézu se povedlo verifikovat, protože automatické externí defibrilátory stále nepatří mezi samozřejmou součást vybavení veřejných míst, a proto i jejich využití v praxi je minimální Chtěla bych prostřednictvím výsledků této práce, které budou zveřejněny v odborném časopise Rescue a Urgentní medicína apelovat na vedoucí pracovníky zdravotnických záchranných služeb k větší propagaci automatických externích defibrilátorů a také na samostatné ministerstvo zdravotnictví k rychlejšímu rozšiřování současné etapy AED v právním řádu České Republiky, kde není doposud upraven veřejný přístup k defibrilaci, což neřeší rozdíl mezi manuální a automatickou defibrilací.
|
|
|
Výkony záchranných týmů RZP, RLP- v čase
BOŽOVSKÁ, Petra
Ve své bakalářské práci jsem se věnovala problematice zdravotnické záchranné služby a jejích výjezdových skupin rychlé lékařské pomoci a rychlé záchranné pomoci a časům, během nichž vykonávají členové těchto výjezdových skupin svou činnost. Zdravotnická záchranná služba zajišťuje poskytování odborné neodkladné přednemocniční péče postiženým na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení. Tuto přednemocniční neodkladnou péči poskytují postiženým členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby. Výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby mají povahu skupiny rychlé zdravotnické pomoci (RZP), skupiny rychlé lékařské pomoci (RLP) a skupiny letecké záchranné služby (LZS). Systém zdravotnické záchranné služby je koncipován na principu návaznosti a doplňování možností jednotlivých úrovní poskytujících neodkladnou přednemocniční péči a na principu organizace zdravotnické záchranné služby tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy, s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele. Při likvidaci následků mimořádných událostí s výskytem hromadných zdravotnických ztrát by měl být záchranný systém na úrovni okresu schopen ošetřit 50 postižených osob (ve statutárních městech až 150 postižených osob).
|
host ::
RSS.