|
|
Postoje osob se zdravotním postižením vzhledem ke stereotypům majoritní společnosti
FERDANOVÁ, Miroslava
Práce zachycuje situace související s integrací osob se zdravotním postižením do majoritní společnosti. Zaznamenává pohled osob se zdravotním postižením na majoritní společnost z hlediska jejich postojů, specifik jejich chování a vnímání prožitých situací. Výzkum této práce je zaměřen na každodenní pocity a prožívání spojené se začleňováním těchto jednotlivců do většinové společnosti. Teoretická část objasňuje jednotlivé pojmy týkající se percepce, komunikace, sebepojetí, sebehodnocení, stresu a postojů. Základ praktické části tvoří výňatky jednotlivých polostrukturovaných rozhovorů, jejichž cílem je získat informace směřující k určité charakteristice postojů osob se zdravotním postižením a stereotypům majoritní společnosti. Závěr vyhodnocuje a shrnuje získané poznatky a informace.
|
|
|
Příčiny a projevy trestné činnosti romských dětí a mládeže v okrese České Budějovice
SCHMIDT, Roman
Příčiny a projevy trestné činnosti romských dětí a mládeže v okrese České Budějovice ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá výchovou romských dětí a mládeže z několika hledisek, která by mohla ovlivňovat jejich jednání a to v oblasti páchání trestných činů. V práci je rozebrána výchova romských dětí ze strany rodiny, spoluvrstevníků a třídního kolektivu. Dále je zde nastíněno i to, zda má vliv na tuto patologickou činnost i bydlení v sociálně vyloučených lokalitách. V této práci jsem použil kvantitativní výzkum, kdy bylo použito metod sekundární analýzy dat. Následně jsem provedl kategorizaci výzkumného problému. Z provedených analýz bylo zjištěno, že velký vliv na páchání trestné činnosti romských dětí a mládeže mají spoluvrstevníci a to i z řad neromské mládeže. V několika případech se trestné činnosti dopouští se sourozencem. Nebylo výjimkou, že trestné činnosti se dopouští opakovaně. Výzkum ukázal, že trestné činnosti se dopouští převážně chlapci. Ve svém výzkumu jsem použil vyšetřovací spisy, jedná se o dokumenty obsahující informace, které se jen těžko získávají, a proto mohou pomoci k získání přehledu o sociálních problémech romského obyvatelstva a to především dětí a mládeže. Získané informace mohou využít jak sociální pracovníci, tak i jiné složky státní správy pro svoji činnost při řešení romských otázek se zaměřením na výchovu a zařazení romských dětí do majoritní společnosti. Velký význam má i řešení bydlení v sociálně vyloučených lokalitách, jenž má taktéž vliv na trestnou činnost romských dětí a mládeže. Jedno z řešení může být účast příhraničních měst a obcí, které by měli vytipovat objekty pro rekonstrukci a tak začlenit romské obyvatele do kulturního, pracovního a sociálního procesu majoritní společnosti.
|
|
|
Význam terénní sociální práce pro romskou komunitu v Jihočeském kraji
KAŠPAROVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá terénní sociální prací ve vztahu k romským uživatelům. Je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce charakterizuje romskou komunitu, její stručnou historii a problematiku sociálního vyloučení. Jsou zde uvedeny specifika sociální práce s romskou menšinou a terénní sociální práce jako jedna z možných metod sociální práce. V práci jsou také vymezeny problémové oblasti života Romů v kontextu terénní sociální práce. V poslední kapitole je zmíněno, jak probíhá terénní sociální práce v Jihočeském kraji. V rámci praktické části bakalářské práce bylo cílem zjistit jaký význam má terénní sociální práce pro Romy. Výzkum proběhl formou rozhovorů ve třech městech Jihočeského kraje, v Milevsku, Písku a Českých Budějovicích. Otázky byly kladeny, jak terénním sociálním pracovníkům, tak jejich romským klientům. Rozhovory všech dotazovaných byly vyhodnoceny v prezentaci výsledků a poté shrnuty v závěrečné diskuzi.
|
|
|
Analýza postojů studentů základních a středních škol k romské populaci
JANOTA, Pavel
Bakalářská práce stručně popisuje podstatu postojů a jejich utváření, seznamuje čtenáře se současnou situací Romů v České republice, naznačuje a stručně popisuje určité problémy, se kterými se Romové v jednotlivých oblastech svého života potýkají. Teoretická část také stručně popisuje hlavní aspekty vztahu mezi majoritní společností a Romy, seznamuje čtenáře s mediální prezentací Romů a jejich současné situace a upozorňuje na extrémní podobu vztahu majoritní společnosti k Romům. Praktická část obsahuje analýzu informovanosti respondentů o Romech, jejich historii a současné situaci, analýzu zkušeností respondentů s Romy, analýzu vzájemného vztahu mezi informacemi, které respondenti o Romech, mají s tím, jak respondenti Romy hodnotí, analýzu vzájemného vztahu mezi zkušenostmi, které respondenti s Romy mají, s tím, jak respondenti Romy hodnotí a analýzu zdrojů, prostřednictvím kterých respondenti informace o Romech získávají. Cílem práce bylo zjistit postoje mládeže k romské populaci a analyzovat některé vlivy, které se na utváření těchto postojů podílejí.
|
|
|
Role předsudků při práci s romskou mládeží v salesiánských střediscích
FUJDLOVÁ, Anna
Bakalářská práce hledá odpověď na otázku, zda se u oslovených zaměstnanců tří salesiánských středisek díky kontaktu a práci s romským etnikem snížila nebo naopak zvýšila úroveň jejich etnických předsudků. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. První kapitola teoretické části objasňuje problematiku předsudků. Poukazuje na jejich vznik, vývoj a zvláště na podmínky vedoucí k redukci předsudků. Druhá kapitola seznamuje s romským etnikem, jeho historií a vztahy s majoritní společností. Praktická část zahrnuje dvě výzkumná šetření a jejich vyhodnocení. Ze získaných dat vyplývá, že u většiny zaměstnanců při kontaktu a práci s romskými dětmi a mládeží nedochází k zvyšování úrovně jejich předsudků. Naopak třetina uvedla, že se jejich předsudky snižují.
|
|
|
Změny v dodržování romských tradic a zvyků
KVASNIČKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá změnami v dodržování tradic a zvyků v životech Romů a jejím cílem bylo tyto změny zmapovat a popsat. V první teoretické části jsou popsána důležitá období v historii života Romů na českém území, ve kterých byli Romové, mnohdy pod nátlakem a hrozbou ztráty svobody a dokonce i života, nuceni svůj tradiční způsob života změnit a přizpůsobit se majoritní společnosti. Právě pod vlivem společnosti Romové přestali dodržovat některé své tradice a zvyky, nepředávali je pak ani dál mladším generacím Romů, a tak postupem času mnoho jejich tradic a zvyků upadlo v zapomnění. Druhá praktická část obsahuje rozhovory s Romy, vyhodnocení a diskuzi, ve které jsou porovnávány mnou dosažené informace s údaji autorů použitých zdrojů. Po vyhodnocení rozhovorů je zřejmé, že staří Romové a Romové narození před rokem 1980 mají dostatečnou znalost tradic a zvyků, některé ve svých rodinách stále dodržují, ale generace mladší se o tradiční způsob svých předků již nezajímají, tradice a zvyky sami od sebe nedodržují, svůj život a hodnotový systém již z velké části přizpůsobili majoritní společnosti, mnohdy se již ani za Romy nepovažují.
|
|
|
Znalost romské kultury a tradic ve městě Tábor
KOVÁČOVÁ, Silvie
Jak již vyplývá ze samotného názvu, tato diplomová práce pojednává o romské kultuře a tradicích, zejména mapuje úroveň znalostí jak ze strany samotných Romů, tak Neromů ve městě Táboře. Volba tématu vychází ze všeobecně známé skutečnosti týkající se problematického soužití těchto dvou tolik rozdílných skupin. Řada příslušníků majoritní společnosti nemá povědomí o tom, že Romové jsou specifickou skupinou obyvatel, mající svou vlastní kulturu a své tradice. Na druhou stranu se však tradiční způsob života Romů také výrazně změnil, spíše upadá, zvláště v jazyce. Oba tyto pohledu mohou hrát důležitou roli ve vzájemném porozumění Romů a většinové společnosti. Cílem práce bylo zmapovat znalost romské kultury a tradic romskou komunitou v Táboře a taktéž zmapovat tyto znalosti ze strany majoritní společnosti v Táboře. V souladu s tímto cílem byly stanoveny dvě hlavní hypotézy. První hlavní hypotéza předpokládala, že Romská komunita v Táboře své tradice a kulturu většinou již nezná. Druhá hlavní hypotéza předpokládala, že majoritní společnost v Táboře nezná romskou kulturu a tradice. Provedeným výzkumem se však tyto hypotézy nepotvrdily, protože převážná část dotazovaných jak strany Romů, tak Neromů znalo alespoň jeden prvek romské kultury a tradic. Z mých studií dále vyplynula další důležitá zjištění, která jsou podrobně rozvedena v diskusní části této práce. Vzhledem k tomu, že se touto problematikou na území města Tábora doposud nikdo nezabýval, domnívám se, že by její výsledky mohly být přínosné pro organizace, které poskytují služby romské komunitě v Táboře. K naplnění tohoto cíle proto budu svou práci prezentovat na webových stránkách města Tábora.
|
host ::
RSS.