|
|
Pobělohorské konfiskace v městském prostředí na příkladu Starého Města pražského
Sojková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bacík, Radek (oponent)
Tato práce pojednává o průběhu pobělohorských konfiskací se zacílením na postih měst a jejich obyvatel a soustřeďuje se především na pražská města, konkrétně na Staré Město pražské. V práci je nejprve nastíněn obecný průběh těch událostí po prohrané bitvě na Bílé hoře, které nakonec vyústily v majetkové postihy provinilých osob. Práce se zaměřuje především na činnost dvou komisí, a to komise exekuční a komise konfiskační, jejichž zásahy do majetkové struktury v Čechách byly asi nejvýraznější, částečně se dotýká i zabavování po odchodu osob ze země z náboženských důvodů, tedy po vydání Obnoveného zřízení zemského. V otázce komise exekuční se zaměřuje spíše na dopady finanční, nikoliv na samotné popravy, které jsou zmíněny jen velmi okrajově (počet popravených, kteří měšťané byli popraveni atd.). Každý typ postihu (hrdelní exekuce, propuštění, pokuta atd.) je pak dokladován na případech měšťanů Starého Města pražského, kteří byli účastníky těchto procesů. V každém typu je vybrán jeden nebo dva případy, které jsou rozebrány podrobněji, osudy zbylých osob takto potrestaných (nebo nakonec nepotrestaných) jsou zmíněny pouze s ohledem na množství a výčet zkonfiskovaného majetku.
|
|
|
Nectní pardubičtí občané - město a měšťané ve 2. polovině 16. století
Růžková, Zuzana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
a klíčová slova Tato bakalářská práce je věnována dějinám města Pardubic ve druhé polovině 16. století, zejména pak období 60. a 70. let, kdy se město stává komorním majetkem. Končí tak sedmdesátiletá pernštejnská éra, které je věnována náležitá pozornost badatelů i veřejnosti, neboť bývá označována za tzv. "zlatý věk" města a panství. Účelem následujících stran je však spíše přiblížení bezprostředního vývoje Pardubic, potažmo jeho obyvatel po odprodeji panství královské komoře. Veškeré závěry jsou učiněné na základě prostudované literatury a zejména některých dobových pramenů. Jedná se především o podobu sociální struktury a vzájemné interakce jednotlivých skupin, správu města (případně panství) a o městské soudnictví - záležitosti civilní i trestní. Úkolem práce je tedy rozšířit alespoň o několik drobných poznatků regionální historii daného období a zároveň připravit základnu pro další studium dějin Pardubic v období raného novověku. Klíčová slova: Pardubice, měšťané, správa, soudnictví
|
|
|
Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích
Žabková, Gabriela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce zpracovává renesanční fasádní nástěnné malby a sgrafita v Prachaticích. Časově je práce vymezena 16. stoletím, kdy město vlastnili Rožmberkové. Největší rozkvět města je spojen s vládou Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století, kdy ve městě také vnikly všechny výpravnější figurální výzdoby domů. Výzdoba jednotlivých domů odráží postupný majetkový vzestup prachatických měšťanů. Realizace z 50. a 60. let 16. století jsou spíše výtvarně a také technologicky skromnější. Největší vzepětí jak majetkové tak také umělecké lze sledovat od začátku 70. let. Hrdost měšťanů a jejich estetické nároky nejlépe dokládá výzdoba Staré radnice. Nesmírně zajímavá a kvalitní výzdoba prachatických domů otvírá jako celek řadu otázek. Vedle dílenských a uměleckých souvislostí s ostatními jihočeskými městy, je to problém autenticity památky. Na některých fasádách, které byly pokládány za renesanční, se již s renesanční malbou ve skutečnosti nesetkáme. Jedná se o barokní novotvary, které motivickými částmi navázaly na původní výzdobu. Výrazné jsou odkazy na Rožmberky, které připomíná téměř každá fasáda. To nelze vysvětlit jinak, než jako výraz subordinace majiteli panství a tamnímu panovníkovi. Rožmberky na počátku 17. století v této roli vystřídal český král a říšský císař. KLÍČOVÁ SLOVA - Prachatice - renesance -...
|
|
|
Zbraně v domácnostech měšťanů Volyně podle soupisu z roku 1551
GAJDOŠ, Patrik
Předkládaná bakalářská práce se zabývá zbraněmi v domácnostech města Volyně podle dochovaného soupisu ozbrojení z roku 1551. Klade si za cíl představit úroveň osobní výzbroje obyvatel v raně novověkém městě a interpretuje ji v kontextu dějin Prácheňska. Předkládá i srovnání doloženého vojenského vybavení s vývojovými trendy středoevropského válečnictví, které během 16. století prodělalo velký vývoj v důsledku významných společenských změn. Předmětem zájmu se rovněž stali vlastníci zbraní. Práce strukturálním přístupem hodnotí, zda množství a kvalita jejich výzbroje měla souvislost s jejich sociálním a majetkovým postavením. Neopomíjí ani možné motivy, které mohly vést měšťana k potřebě opatřit si zbraň. Zjištěná fakta se opírají o svědectví pramenů evidenční povahy. V závěru práce shrnuje zjištěné poznatky a nabízí možné směry, kterými by se bádání o tématu mohlo ubírat v budoucnosti.
|
|
|
Paměti netolické rodiny Mollerů
KONZALOVÁ, Martina
Bakalářská práce ?Paměti netolické rodiny Mollerů? si klade za cíl představit paměti netolické měšťanské rodiny, které pocházejí z let 1628 až 1854. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole jsou stručně nastíněny dějiny města Netolice od jeho vzniku až do poloviny 19. století. Druhá kapitola se věnuje problematice memoárové literatury 16.-18. století. Třetí kapitola podává informace o autorech Pamětí rodiny Mollerů. Stěžejní část práce tvoří čtvrtá kapitola, která se zabývá Pamětmi po formální a obsahové stránce. V závěru jsou shrnuty všechny poznatky. Součástí bakalářské práce je ediční zpracování části rozsáhlého rukopisu připojené v příloze.
|
|
|
Mezi hanbou a ctí. Nadávky ve Vodňanech v 16. století
KOŠTOVÁ, Jindřiška
Má diplomová práce se věnuje soudním sporům vedených z nářku cti nebo zhanění ve společnosti jihočeského města Vodňany. Teoretická část je věnována dosavadnímu historickému a historicko-právnímu bádání na domácím a zahraničním poli v této tematice. Produktem tohoto zájmu je typově pestrá paleta prací, které se s větším či menším úspěchem snaží o jejich zpřístupnění a využití získaných výsledků v rámci studia dějin společnosti, kultury, vývoje práva a městské správy. Druhá část diplomové práce tematizuje pojem čest na základě různých typů pramenů. Jedná se zvláště o městské zákoníky, literární texty a v prvé řadě prameny trestně právní agendy městského soudu ve Vodňanech (SOkA Strakonice, AM Vodňany). Jedna z kapitol je také zaměřena na klasifikaci nadávek, které byly v trestně právní agendě městského soudu nalezeny. Cílem této práce byla snaha nastínit, co pojem čest pro vodňanského měšťana v druhé polovině šestnáctého století znamenal.
|
|
|
Poznamenání někderých pamětí od léta Páně 1587. Paměti soběslavského primasa Řehoře Smrčky ze Sabinova (1587-1605)
NOVOTNÁ, Lenka
Hlavním tématem předkládané diplomové práce bylo ediční zpracování rukopisu soběslavského měšťana Řehoře Smrčky ze Sabinova Poznamenání někderých pamětí od léta Páně 1587. Rukopis náleží mezi memoárovou literaturu raného novověku. Podle charakteru obsahu se jedná o písemnost, kterou můžeme považovat za měšťanské i městské pamětí, jež nám napomáhají k poznání dějin města v době jeho největšího rozkvětu, ale především zaznamenávají zásluhy samotného autora. Edice se snaží o co nejpřesnější zpřístupnění raně novověkého rukopisu tak, aby byly zachovány všechny formální znaky textu. Druhá část mé práce se věnuje interpretaci témat, kterým se autor Poznamenání ve svých zápiscích věnoval. Řehoř Smrčka ze Sabinova byl dlouholetým představitelem městské samosprávy poddanského městečka Soběslavi. Součástí jeho Poznamenání se tedy staly písemnosti, které vzešly z činnosti soběslavské městské rady, záznamy o městském hospodářství, časté jsou zprávy o kontaktech s vrchností a nechybí ani záznamy z rodinného života. Právě osobnost pisatele a jeho společenské postavení ovlivnilo charakter a formu zápisů v rukopisu.
|
|
|
Křest v myšlení raně novověkého měšťana
JIROUTOVÁ, Kateřina
Narození a křest dítěte patřily ve všech dobách k významným událostem v životě člověka. Předkládaná diplomová práce chce ukázat, jaký význam měl křest a jak byl reflektován v měšťanské společnosti raného novověku. Oproti předchozí práci jsem rozšířila pramennou základnu. Rozbor šesti rodinných pamětí je doplněn analýzou druhé českokrumlovské matriky v rozmezí let 1662 až 1666, přičemž její databáze je přílohou této práce. Prameny církevní provenience zastupují agendy katolického, bratrského a luteránského křtu a zejména náboženské polemiky. Větší spektrum pramenů umožnilo hlubší pohled na význam křtu, roli kmotra a také na konfrontaci mezi církevními nařízeními a soudobou životní praxí ve městech 16. a 17. století.
|
|
|
Solní obchod v pamětech prachatických měšťanů
TOMEČKOVÁ, Petra
Tato práce je prostřednictvím editovaného pramene Zápisky Zikmunda Turnovského z Turnštejna a jeho zetě Tobiáše Rumpála z Kunratic v Prachaticích, počaté roku 1666 zaměřená na problematiku měšťanstva raného novověku. Tento rukopis patří do okruhu měšťanské memoárové literatury, která reflektuje vlastní život pisatelů i dění v jejich městě. Svým charakterem stojí rukopis na pomezí měšťanské a městské kroniky. Cílem této práce je nalézt či vyvrátit vztahy předkládaného rukopisu k dalším {\clqq}pamětem`` 16. a 17. století. Hlavní důraz je kladen na společné znaky rukopisů s přihlédnutím k jejich specifickým zvláštnostem. Tato práce proto může být rozdělena na dvě části. Zatímco edice rukopisu se zabývá formálními znaky textu, interpretace je zaměřená na jeho tématické pojetí. Především se jedná o solní obchod, který měl velký vliv na historii a vývoj Prachatic i život jednotlivých měšťanů, mezi něž patřili také pisatelé zápisů. Jejich osobnost podmiňuje formální zpracování i tématické zaměření textu.
|
host ::
RSS.