Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  předchozí11 - 13  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Analýza porodní hmotnosti a ztrát u selat
DULOVCOVÁ, Ivana
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční parametry prasnic se zaměřením na porodní hmotnost selat a ztráty u selat. Do sledování bylo zařazeno 42 vrhů.Průměrný počet živě narozených selat byl 12,38. Průměrně se v 1 vrhu narodilo 5,43 % mrtvých selat, úhyn selat do odstavu činil 27,8 %. Průměrná porodní hmotnost živě narozených selat byla 1,29 kg. Nejvíce selat spadalo do hmotnostní kategorie 1,051,5 kg (51 %) s průměrnou hmotností 1,30 kg. Vztah mezi počtem živě narozených selat a jejich porodní hmotností byl r = -0,121. Průměrná hmotnost mrtvě narozených selat byla 1,08 kg. U prasniček byla zjištěna o 0,28 dne kratší doba březosti a narodilo se jim o 4,03 méně živě narozených selat než prasnicím. Podíl selat uhynulých do odstavu byl vyšší u prasniček (o 3,46 %). Průměrná porodní hmotnost živě narozených selat byla vyšší u prasnic (o 0,19 kg). Prasnicím s delší dobou březosti ( 114 dní) se narodilo o 0,15 živě narozených selat více než prasnicím s kratší délkou březosti (do 113 dní). Podíl mrtvě narozených selat ze všech narozených byl nižší u prasnic s kratší délkou březosti, nižší podíl uhynulých selat do odstavu vykázaly prasnice s vyšší délkou březosti. Při porodech delších než 8 hodin se průměrně narodilo 10,37 živých selat, což bylo o 2,52 selete méně než prasnicím s délkou porodu kratší než 6 hodin, resp. o 2,60 selete méně než prasnicím s délkou porodu 68 hodin. Nejméně mrtvých selat na 1 vrh se narodilo u porodů kratších než 6 hodin. Nejvyšší úhyn selat byl do 24 hodin po narození selat (33 %), druhý den uhynulo 28 %, třetí den 12 % a čtvrtý den 9 % selat. Od pátého dne po narození se úhyn výrazně snižoval.
Vlivy působící na hmotnost jehňat ve 100 dnech u plemene texel
STRNAD, Ladislav
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit vybrané vlivy působící na hmotnost jehňat ve 100 dnech věku u plemene texel. Hodnocení proběhlo v roce 2014 a bylo do něj zařazeno celkem 283 jehňat. Sledovanými vlivy byly pohlaví, linie otce, měsíc narození a četnost vrhu jehňat. Z hlediska vlivu pohlaví dosahovali průměrné živé hmotnosti ve 100 dnech věku beránci 33,7 kg a jehničky 30,9 kg. Z hlediska vlivu linie otce dosahovala nejvyšších hodnot jehňata po linii TONDA (38,7 kg) a po linii TARTE (34,1 kg). Nejnižších hodnot dosahovala jehňata po linii TREFLE (30,1 kg) a po linii TUTU (30,1 kg). Z hlediska vlivu měsíce narození dosahovala nejvyšších hodnot jehňata narozená v měsíci červnu (34,7 kg) a měsíci březnu (33,1 kg). Nejnižších hodnot dosahovala jehňata narozená v dubnu (31 kg). Z hlediska vlivu četnosti vrhu dosahovali nejvyšších hodnot jedináčci (34,8 kg). Nejnižších hodnot dosahovala jehňata z trojčat (29,7 kg). U sledovaných vlivů bylo zjištěno, že vliv pohlaví, měsíce narození, linie otce a četnosti vrhu měly vliv na živou hmotnost jehňat ve 100 dnech věku.
Reproductive strategies and group dynamics in the genus \kur{Acomys}.
ČÍŽKOVÁ, Barbora
Reproductive behaviour and aspects of group dynamics in the genus Acomys were studied in the respect to the individuals? physical condition, life history traits and social environment. Three of the presented studies reveal the important effect of social environment on the behaviour of group members to the new-coming male and reproductive behaviour of females (sex ratio of the pups and litter size). The other two studies investigate the costs associated with group living and cooperative breeding in Sinai spiny mice and the factors influencing alloparental behaviour. Results of this Ph.D. thesis reveal several aspects of social and reproductive behaviour of group-living mammals and contribute to the understanding of the formation and maintenance of the societies in general.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   předchozí11 - 13  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.