|
|
Kvantitativní uvolňování jako měnová politika: příčiny, průběh a rizika
LEXA, David
Bakalářská práce se zabývá měnovou politikou kvantitativního uvolňování, nekonvenčím způsobem boje cenrálních bank proti deflaci a podpory ekonomiky. Cílem mé bakalářské práce je představit politiku kvantitativního uvolňování v kontextu s okolnostmi, které determinují ochotu centrálních bank k této politice přistupovat, zhodnotit efektivitu tohoto měnově-politického nástroje na konkrétním příkladu centrální banky, která tuto politiku v nedávné době realizovala, a v neposlední řadě určit největší rizika spojená s kvantitativním uvolňováním.
|
|
|
Nestandardní měnová politika centrálních bank: kvantitativní uvolňování.
Čáp, Daniel ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Osička, Štěpán (oponent)
Tato práce popisuje nestandardní měnovou politiku tří centrálních bank během světové finanční krize. Důvodem pro použití nestandardních opatření byla krom jiného past likvidity, kdy začíná být měnová politika neúčinná. Důležitým mezníkem bylo září 2008, kdy došlo ke krachu Lehman Brothers. Před tímto datem jsou prováděna některá nestandardní opatření, jako vznik nových nebo rozšiřování stávajících facilit. Po krachu však dochází k panice na finančních a kapitálových trzích a k růstu spreadů u tržní úrokové míry. Centrální banky byly nuceny reagovat rozšiřováním své rozvahy a snížením měnově-politických sazeb k nule. Hlavním důvodem rostoucí bilanční sumy byly nákupy cenných papírů centrálními bankami. Opatření, kdy dochází k rozšiřování rozvahy, se nazývá kvantitativní uvolňování. V této práci se snažím popsat a porovnat nestandardní opatření (se zaměřením na kvantitativní uvolňování) tří centrálních bank (Bank of England, Fed a ECB) a odpovědět si na otázku, zda jejich opatření byla účinná a zda je možné jimi nahradit standardní měnovou politiku.
|
|
|
Pod nulou: Ekonomie záporné úrokové míry
Stroukal, Dominik ; Šťastný, Daniel (vedoucí práce) ; Špecián, Petr (oponent)
Tato práce diskutuje problematiku záporné nominální úrokové míry. Důsledné následování Taylorova pravidla může vést k doporučení nastavit úrokovou míru pod nulovou hranici. Přestože je záporná nominální úroková míra považována za nerealistickou, jsou představeny návrhy, které centrální bance tuto možnost otevřou. Jejich společným rysem je zvýšení nákladů na držení peněz. Je dokázáno, že bez zákonného ukotvení a vynutitelnosti nemůže politika umělého zvyšování těchto nákladů fungovat. Protože čistá úroková míra nemůže být nikdy záporná, je koncept záporné nominální úrokové míry pouze nekonvenční formou zdanění.
|
host ::
RSS.