|
|
Laboratorní diagnostika plísní rodu Fusarium
Vitáčková, Petra ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Vejsová, Marcela (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá laboratorní diagnostikou vláknitých mikromycet (plísní) rodu Fusarium v laboratořích lékařské mykologie. Nejprve je věnován prostor pro obecné seznámení s vláknitými mikromycetami. Následuje samostatná kapitola zaměřená na popis rodu Fusarium, a to především ve vztahu k humánní medicíně. Poslední část práce sumarizuje aktuální možnosti laboratorní diagnostiky vláknitých mikromycet, se zaměřením na rod Fusarium. Invazivní infekce způsobené vláknitými mikroskopickými houbami jsou stále častější komplikací, zvláště u imunokompromitovaných pacientů. Postihují nejčastěji nemocné s hematologickou malignitou a pacienty po transplantaci krvetvorných buněk nebo solidních orgánů. Nejběžnějším původcem těchto infekcí je jednoznačně rod Aspergillus. Avšak v posledních letech jsou stále častěji popisovány případy infekcí způsobených méně častými vláknitými houbami, včetně Fusarium spp. Invazivní mykotické infekce jsou spojeny s velice vysokou mortalitou. Zásadním požadavkem se tak stává rychlost a přesnost diagnózy. Základním kamenem pro laboratorní diagnostiku invazivních infekcí způsobených vláknitými mikromycetami jsou konvenční metody - mikroskopie, kultivace a histologické vyšetření. Tyto postupy jsou však časově náročné a mnohdy vykazují omezenou citlivost a/nebo...
|
|
|
Humorální aspekty častých obtíží hybného systému
Stanžovská, Adéla ; Machač, Stanislav (vedoucí práce) ; Vránová, Hana (oponent) ; Stollinová Šromová, Lucie (oponent)
Tato rešeršní bakalářská práce pojednává o humorálních aspektech častých poruch pohybového aparátu. Úvodem je podán přehled o nejčastějších diagnózách, se kterými se fyzioterapeut ve své praxi setkává a s jejichž výskytem mohou mít souvislost látky cirkulující v organismu. Z tohoto důvodu je také zařazen stručný přehled možností laboratorní diagnostiky, která je pro stanovení správné diagnózy často zásadní a pomocí níž mohou být odhaleny příčiny zdravotních potíží. Laboratorní diagnostika je důležitá také z pohledu tzv. red flags, jež jsou příznaky závažných patologií, na které by mělo být zvláště při neefektivitě terapie pomýšleno. Nezanedbatelný vliv na tuto problematiku má celkový psychický stav pacienta, který má schopnost tyto parametry výrazně ovlivňovat.
|
|
|
Genetické příčiny deficitu cytochrom c oxidázy u dětí
Vondráčková, Alžběta ; Tesařová, Markéta (vedoucí práce) ; Brdička, Radim (oponent) ; Procházková, Dagmar (oponent)
Mitochondrie jsou hlavním, nepostradatelným zdrojem ATP, který je produkován především systémem oxidativní fosforylace (OXPHOS). Mutace v genech podmiňujících správnou funkci OXPHOS způsobují mitochondriální onemocnění, jejichž incidence je odhadována na 1:5000 živých narozených dětí. Cytochrom c oxidáza (COX) je klíčovým enzymem dýchacího řetězce, který katalyzuje přenos elektronů na kyslík za vzniku molekuly vody. Izolované nebo kombinované poruchy aktivity COX jsou spolu s deficitem komplexu I nejčastějším typem mitochondriální poruchy u dětí. Způsobeny jsou mutacemi v mitochondriálních nebo jaderných genech kódujících strukturní podjednotky a asemblační faktory jednotlivých komplexů OXPHOS. Přesná genetická podstata poruchy aktivity COX však zůstává u mnoha pacientů neobjasněna navzdory vzrůstajícímu počtu nově charakterizovaných genů. Cílem dizertační práce bylo popsat genetickou příčinu mitochondriálního onemocnění u skupiny 60 nepříbuzných dětí z České republiky s biochemicky potvrzenou poruchou COX. Optimalizovanou metodikou high-resolution melting byly identifikovány čtyři heterozygotní varianty v exonech genů COX4I2, COX5A, COX7A1 a COX10, které byly klasifikovány jako patologické, a proto jsou vhodnými kandidáty pro provedení cílené mutační analýzy u dětí s deficitem COX. Pomocí SNP DNA...
|
|
|
Laboratorní diagnostika feochromocytomu
Chlupáčová, Tereza ; Bílek, Radovan (vedoucí práce) ; Švandová, Ivana (oponent)
1 Feochromocytom je vzácné neuroendokrinní onemocnění vyskytující se převážně v chromafinní tkáni dřeně nadledvin. Pokud se tumor vyskytuje v chromafinní extraadrenální tkáni, nazývá se paragangliom. Feochromocytom způsobuje zvýšení hladiny vyplavovaných katecholaminů, což může mít v neléčených případech fatální důsledky. Cílem této práce je formou literární rešerše shrnout dosud získaná fakta o tomto závažném onemocnění. První část této práce je zaměřena na otázky spojené s výzkumem feochromocytomu, jsou zde uvedeny základní informace o tomto onemocnění včetně klinických projevů. Je zde také diskutován význam genetických vlivů v souvislosti s léčebnou strategií určenou pro pacienty s feochromocytomem. Druhá část této práce shrnuje postupy a metody, které se používají při laboratorní diagnostice feochromocytomu. V závěru práce jsou stručně popisovány možnosti lokalizace tumoru zobrazovacími technikami a postupy následné léčby pacientů s feochromocytomem.
|
|
|
Pertuse, možnosti ovlivnění nepříznivé epidemiologické situace v ČR.
PINĎÁKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá epidemiologickou problematikou pertuse v ČR, především možnostmi zlepšení epidemiologické situace pertuse. Pertuse je vážné infekční onemocnění dýchacích cest, které je v ČR dlouhodobě sledováno. Incidence pertuse se od 90. let ve svých epidemických cyklech stále zvyšuje. V loňském roce byla zaznamenána celková nemocnost 11,7/100 000 obyvatel (1233 případů). Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána charakteristika pertuse. Dále jsou popsány preventivní a represivní opatření. V poslední části teoretického celku je popsána epidemiologická situace pertuse od její historie až do dnešní doby. Posledním čtyřem rokům je práce věnována detailněji. Praktickou část diplomové práce tvoří výzkum.Výzkum byl realizován kvalitativní metodou. Pro sběr dat bylo zvoleno interview s lékaři prvního kontaktu, kterými jsou pediatři a praktičtí lékaři pro dospělé. V rámci výzkumu byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapování dodržování podmínek stanovených v rámci "case" definice pertuse a metod její diagnostiky u pediatrů a praktických lékařů pro dospělé (lékařů prvního kontaktu). Druhým cílem práce bylo vytvoření intervence pro ovlivnění nepříznivé epidemiologické situace pertuse. Intervence vychází z výsledků výzkumu, zaměřeného na dodržování postupů "case" definice pertuse a ze znalostí pediatrů a praktických lékařů pro dospělé ohledně epidemiologické problematiky pertuse a jejich názorů na vakcinaci.
|
|
|
Diagnostika a terapie infekce Helicobacter pylori
POSPÍŠILOVÁ, Michaela
H pylori je pohyblivá gramnegativní mikroaerofilní tyčka. Je charakteristická produkcí ureázy. Kolonizuje povrch žaludeční sliznice. Přítomnost bakterie vyvolá ve všech případech rozvoj chronické gastritidy, na jejímž podkladě mohou vzniknout další závažné choroby ? gastroduodenální vředová choroba nebo adenokarcinom žaludku. V roce 1994 byla tato bakterie vyhlášena za karcinogen 1. třídy. K diagnostice infekce H pylori využíváme invazivní a neinvazivní metody. Mezi invazivní metody patří kultivace, histologické vyšetření a rychlý ureázový test. K neinvazivním metodám řadíme dechový test s ureou značenou izotopem uhlíku 13C, test vyšetření antigenu HpSA ve stolici a sérologické vyšetření. H pylori je citlivý na betalaktamová antibiotika, proto by měla být základem léčebného schématu. Rezistence bakterie na tato antibiotika je výjimečná. Pokud je pacient alergický na batalaktamová antibiotika, můžeme je nahradit nitroimidazoly. Bakterie je citlivá i na makrolidy. Hlavním cílem mé bakalářské práce je osvojení si praktických znalostí správné laboratorní praxe při zpracování stolice a krevního séra při podezření na výskyt bakterie H pylori. Ve svojí práci jsem chtěla též popsat současné trendy v diagnostice a terapii infekce H pylori a zjistit četnost výskytu bakterie v závislosti na věku, pohlaví a ročním období. Zjištěné skutečnosti jsem porovnala s údaji uváděnými v odborné literatuře. Dále jsem zjišťovala v ambulancích českobudějovických gastroenterologů způsoby, jakými je v současné době diagnostikována a léčena gastroduodenální vředová choroba způsobená infekcí H pylori. Sběr dat pro kvantitativní výzkum jsem prováděla v mikrobiologické laboratoři Synlab czech s.r.o. v Českých Budějovicích. Tato laboratoř má spádovou oblast z celého jihočeského kraje. Vyšetřovaný materiál pocházel nejčastěji z ordinací praktických lékařů ale i lékařů jiných specializací. Sběr dat jsem prováděla od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012. Data jsem sbírala pomocí dvou vyšetřovacích metod. Jednalo se o metodu euroSCREEN HP a metodu EIA Helicobacter MONO IgG. Metoda euroSCREEN HP je založena na detekci antigenu HpSA ve stolici. EIA Helicobacter MONO IgG je imunoenzymatická metoda pro stanovení IgG protilátek proti H pylori v lidském séru nebo plazmě. Výzkumný soubor pro kvalitativní výzkum byl tvořen lékaři, kteří působí v gastroenterologických ambulancích v Českých Budějovicích. Z každé ambulance byl vybrán jeden lékař. Jako metodu zpracování získaných informací jsem zvolila řízený polostrukturovaný rozhovor. Získané rozhovory jsem zpracovala do kazuistik, na základě kterých jsem pak vytvořila kategorizační tabulky. V kvantitativním výzkumu se mi podařilo potvrdit všechny tři hypotézy. Ve vyšších věkových kategoriích pacientů byl vyšší výskyt infekce H pylori. Výskyt infekce H pylori nebyl závislý na pohlaví pacientů ani na ročním období. V kvalitativním výzkumu jsem zjistila, že českobudějovičtí gastroenterologové diagnostikují gastroduodenální vředovou chorobu především gastroskopicky s odběrem bioptických vzorků. Vzorky následně odesílají do mikrobiologické laboratoře na kultivaci, histologické vyšetření a rychlý ureázový test. Infekci H pylori léčí klasickou trojkombinační léčbou inhibitorem protonové pumpy, amoxicilinem a klaritromycinem. Při přecitlivělosti na betalaktamová antibiotika užívají trojkombinaci inhibitoru protonové pumpy, metronidazolu a klaritromycinu. S rezistencí na metronidazol a klaritromycin se setkávají občas. V případě rezistence provedou kultivaci se stanovením citlivosti na antibiotika. Efekt eradikační léčby ověřují vždy 6 až 8 týdnů po eradikaci pomocí kontrolní gastroskopie s odběrem bioptických vzorků, které jsou odeslány do mikrobiologické laboratoře. Někteří využívají i stanovení antigenu HpSA ve stolici.
|
|
|
Kultivace a citlivost kmenů Streptococcus pyogenes ze sliznice nosohltanu a uší u dětí a jejich citlivost na {$\beta$}-laktamová antibiotika a makrolidy
SIVOKOVÁ, Jaroslava
Téma Kultivace a citlivost kmenů Streptococcus pyogenes ze sliznice nosohltanu a uší u dětí a jejich citlivost na {$\beta$}-laktamová antibiotika a makrolidy mě zaujalo, protože mě zajímala otázka, zda zvýšená spotřeba antibiotik a následkem toho i stoupající rezistence projeví i u této bakterie. Cílem mé práce je kromě získání praktických poznatků o kultivaci a identifikaci bakterie Streptococcus pyogenes i ověření její citlivosti na beta-laktamová antibiotika a makrolidy. Dále mě zajímalo, jak ve své terénní praxi lékaři pro děti a dorost postupují při podezření na streptokokové onemocnění horních cest dýchacích. Také toto téma stalo jedním z cílů. Tato práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsem nejdříve vyšla z dostupných informací o bakterii Streptococcus pyogenes. Popisuji zde její morfologii a vlastnosti, faktory patogenity a virulence. Těchto informací se využívá při kultivaci bakterie a její následné identifikaci. Dále se zmiňuji o onemocnění, která pyogenní streptokok způsobuje. Součástí je i popis antibiotik, která jsou doporučena k léčbě onemocnění vyvolaných touto bakterií. Do druhé části jsem zahrnula metody kultivace a identifikace Streptococcus pyogenes, které se používají v mikrobiologické laboratoři Laboma mikrobiologická laboratoř s.r.o. Identifikační metody vychází z aplikace PYR-testu, latexové aglutinace, u nejednoznačných výsledků pak použití identifikačního systému Api 20 Strep. Z výsledků, které jsem získala v mikrobiologické laboratoři, vyplývá, že záchyt bakterie Streptococcus pyogenes u onemocnění horních dýchacích cest tvořil 4,4% ze všech výtěrů z horních dýchacích cest zaslaných do laboratoře Tato onemocnění jevila sezónní výskyt s maximem na jaře a v zimě. Z výsledků vyšetření citlivosti vyplynulo, že citlivost k penicilinu byla ve 100% a k erythromycinu v 91,6%. Zkřížená rezistence mezi erythromycinem a clindamycinem se vyskytla u 57 případů, což představovalo 4,5 %. Streptococcus pyogenes podle mého šetření způsobil otitidu ve 13 případech, což odpovídá 10%. Nejvyšší výskyt otitid způsobených Streptococcus pyogenes se objevil na jaře. Kmeny vyizolované ze sliznice uší byly citlivé ze 100% k penicilinu a z 92,3% k erythromycinu. Tyto uvedené výsledky platí pro materiál zaslaný do mikrobiologické laboratoře Laboma mikrobiologická laboratoř s.r.o. Pro získání uceleného obrazu jsem navštívila 20 lékařů pro děti a dorost, kteří byli ochotní vyplnit můj dotazník. Vyhodnocením dotazníku jsem zjistila, že všichni dotázaní lékaři čekají na výsledek kultivace a citlivosti kmene na antibiotika, pokud klinický stav pacienta není vážný. Přednostně podávají penicilin. Kontrolní výtěr provádí většina lékařů jen u recidivujících infekcí. Z dat v mikrobiologické laboratoři Laboma s.r.o. jsem se dozvěděla, že tři lékaři zasílají materiál ke kultivačnímu vyšetření a následné citlivosti kmene na antibiotika až poté, co u pacienta selhala již nasazená léčba.
|
host ::
RSS.