|
|
Abrazivní vodní paprsek
Kopečný, Libor ; Kalivoda, Milan (oponent) ; Osička, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na vysvětlení problematiky nekonvenční technologie obrábění abrazivním vodním paprskem. Úvodní kapitoly pojednávají a rozebírají jednotlivé techniky a metody dělení vodním paprskem. Poté se následující text věnuje detailnímu popisu samotného stroje a to z důvodu důkladného pochopení principu této technologie. Třetí kapitola je zaměřena na kvalitu výsledného povrchu a možností jejího ovlivnění technologickými parametry. S touto částí souvisí i praktická část diplomové práce, ve které se porovnávaly dosažené povrchy různých materiálů zhotovené různými řeznými parametry. Další část nastiňuje vývojové směry této technologie. Technicko-ekonomické zhodnocení je poslední část před samotným závěrem.
|
|
|
Porovnání plastových výtisků vyrobených na vybraných modelech 3D tiskáren
JANOVSKÝ, Daniel
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním mechanických vlastností a kvality po-vrchu u vybraných zkušebních vzorků vytištěných na třech různých 3D tiskárnách, které používají jako vstupní materiál PET-G. Na vytištěných vzorcích byly prováděny celkem tři zkoušky porovnávající jejich mechanické vlastnosti, konkrétně tahová zkouška, zkouška vrubové houževnatosti a optická zkouška kvality povrchu. Pro tiš-tění vzorků byly použity odlišné 3D tiskárny, kterými jsou Creality Ender-3 V2, PRUSA i3 MK3 a upravená tiskárna Tevo Tarantula s vyměněnými komponenty. Mo-dely byly pro 3D tisk zpracovány slicerem PrusaSlicer.
|
|
|
Pilový kotouč v procesu podélného řezání materiálů na bázi dřeva
Veselý, Přemysl
V této disertační práci je uvedena charakteristika pilových kotoučů, jejich rozdělení, vliv konstrukčních úprav na výsledné chování pilového kotouče v procesu obrábění, problematika kmitání pilových kotoučů a s tím vzájemná interakce mezi kvalitou obrobeného povrchu, hlučností a prašností. Práce se podrobně zabývá problematikou kmitání pilových kotoučů jak při chodu na prázdno tak i za vykonávání práce -- řezného procesu a to za použití třech pilových kotoučů s různými konstrukčními úpravami. Tyto zmíněné konstrukční opatření se dále vzájemně porovnávají vzhledem ke standartním provedením konstrukce pilových kotoučů nejen z pohledu kmitání, ale i drsnosti obrobené plochy, rozboru dřevního odpadu vzniklého při řezání a hlučnosti. V teoretické časti je uvedena analýza dostupné literatury a vědeckých prací. Shrnuty jsou zejména publikace věnované metodám určování tvarů kmitů, stanovování kritických, rezonančních a doporučených otáček, konstrukcím pilového kotouče, včetně možných modifikací, teorii obrábění pilovými kotouči včetně určení velikosti a tvaru třísky a účinkům hlučnosti na pracovní prostředí. Důležitou částí práce je metodika zahrnující přímé měření pro zjištění nestabilních stavů kotoučů (rezonanční a kritické otáčky). V této časti je dále vyhodnoceno měření kmitání na zkušebním pilovém kotouči a ověření navržené metodiky s jinou a již běžně praxí zaběhlou metodou tzv. chladných obrazců. Autor se také snaží prozkoumat a stanovit vliv rozdílné rozteče zubů a způsobu provedení dilatačních drážek spolu s odhlučňovacími drážkami na hladiny hluku, výslednou kvalitu obrobeného povrchu různých dřevin a vzniklý odpad podrobit rozboru dřevních částic s rozdělením do jednotlivých velikostních skupin s procentuálním zastoupením jednotlivých třísek. Výsledky experimentu jsou v diskuzi konfrontovány s dostupnými vědeckými pracemi při zohlednění běžných provozních podmínek, z čehož je vyvozen závěr práce.
|
|
|
Broušení titanové slitiny Ti-6Al-4V ELI
Chalupa, Adam ; Dvořáková, Jana (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou titanových slitin. První část pojednává o vlastnostech titanových slitin a využití v praxi. Druhá část popisuje problematiku obrábění titanových slitin, konkrétně broušení. Zaměřuje se zejména pak konkrétní výhody a nevýhody broušení titanových slitin. V rámci praktické části práce byla broušena titanová slitina Ti-6Al-4V ELI, u které byly zjišťovány síly, které se u broušení vyskytují a analyzována dosažená kvalita povrchu.
|
|
|
Povrchové úpravy zahradních dřevěných altánků a pergol lazurovacími nátěrovými hmotami
Vaněk, Vladimír
Abstrakt Česky Jméno: Vladimír Vaněk Název bakalářské práce: Povrchové úpravy zahradních dřevěných altánků a pergol lazurovacími nátěrovými hmotami. Tato bakalářská práce je zaměřena na sledování změn kvality povrchové úpravy dřeva dřevěných altánků a pergol. Cílem této práce bylo ověřit fyzikálně-mechanické vlastnosti dílců, které jsou během doby expozice vystaveny v exteriéru a jsou určeny k výrobě dřevěných altánků a pergol. V teoretické části se zabýváme současným trendem dokončování dřevařských výrobků, včetně faktorů, jež ovlivňují vlastnosti dokončovaného povrchu. Praktická část je zaměřena na změnu kvality povrchové úpravy dílců. Masivní smrkové dřevo (Picea abies) bylo zvoleno jako podkladový materiál, které bylo tvarově upraveno, povrchově přebroušeno a následně naimpregnováno. Smrkové dílce byly rozděleny na dvě poloviny, z nichž každá polovina byla ošetřena odlišnou lazurou. Jedna polovina byla ošetřena tenkovrstvou lazurou a druhá polovina silnovrstvou lazurou. Po dokončení povrchové úpravy byly všechny zkušební vzorky vystaveny do exteriéru. Cílem bakalářské práce v experimentální části bylo porovnat změnu kvality povrchu v průběhu jednoho kalendářního roku. Výsledky jsou podloženy praktickým měřením zkušebních vzorků. Měření probíhalo na ústavu nábytku, designu a bydlení Mendelovy univerzity v Brně, kde byla měřena barevnost, tvrdost, lesk a drsnost.
|
|
|
Kvalita povrchu při frézování dřeva a použitelnost pro nanášení nátěrových hmot
Lysáček, Pavel
Práce hodnotí kvalitu povrchu při 6000 a 9000 otáčkách hřídele za minutu. Byly zde použity rychlosti posuvu obrobku od 10 do 40 m/min, pro nanášení nátěrové hmoty a bližšímu zkoumání byly vybrány rychlosti posuvu 10 a 20 m/min. Pro hodnocení kvality povrchu byly použity dva přístroje s různými metodami hodnocení povrchu. Drsnoměr Mitutoyo SJ - 201 P zastupuje kontaktní měření a Talysurf CLI 1000 je pro měření bezkontaktní. Oba tyto přístroje byly použity před i po nanášení nátěrové hmoty a snaží se prokázat, který povrch je vhodnější pro nanášení vodou ředitelných nátěrových hmot ve stavebně truhlářské výrobě.
|
|
|
Kvalita povrchu při broušení tepelně zpracovaného dřeva ThermoWood®
Vrzal, Jan
Tato práce je zaměřena na hodnocení kvality povrchu hydrotermicky modifikovaného dřeva Thermowood® po broušení. Kvalita broušeného povrchu je hodnocena v závislosti na změně řezných podmínek. Mezi ně patří změna rychlosti posuvu a různá zrnitost brusných papírů. Pro srovnání bylo toto měření provedeno i na rostlém dřevě borovice. Vyhodnocování drsnosti povrchu proběhlo pomocí zařízení KEYENCE. Naměřená data byla dále vyhodnocena pomocí programu Microsoft Excel. Z vyhodnocených dat byly zvoleny optimální podmínky pro broušení Thermowoodu.
|
|
|
Kvalita povrchu dřeva při frézování tloušťkovací frézkou
Buťa, Jiří
Tato práce, prováděna formou experimentu, se zabývá hodnocením kvality povrchu obráběného dřeva, konkrétně pří obrábění tloušťkovací frézkou. V teoretické části se pojednává především o procesu frézování, rozdělením typů frézek a používaných nástrojů. Je zde nastíněna geometrie nožového hřídele při řezu a popsán proces otupování břitu, jakožto jedna z příčin nedokonalého povrchu. Dále jsou rozlišeny metody hodnocení kvality povrchu. Cílem práce je především porovnání povrchu dřeva při různých posuvných rychlostech tloušťkovací frézky. Pro experiment je použito dřeva buku. Kvalita povrchu je hodnocena dotykovou i bezdotykovou metodou přístrojem Taylor Hobson – Talysurf CLI 1000. Výsledky obou metod jsou mezi sebou porovnány.
|
|
|
Vliv přípravy povrchu na kvalitu transparentní povrchové úpravy
Kovařík, Radek
Bakalářská práce se zabývá problematikou přípravy daného povrchu na bázi masivního dřeva, aglomerovaného materiálu, a to především zadýhovaných ploch, na kvalitu dokončovaného povrchu, a to různými typy dokončení tedy broušením, písková-ním, kartáčováním, dokončování cidlinou, brusnou houní, a brusnou vatou. Cílem bylo zabývat se problematikou vlivu přípravy povrchu na vlastnosti povrchových úprav. Dále pak zjištění působení těchhle procesu na kvalitu transparentně dokončeného povrchu lakovým filmem, polyuretanovou nátěrovou hmotou. Hlavním cílem této práce je stanovení vlivu přípravy povrchu na drsnost povrchu před konečnou povrchovou úpravou a po povrchové úpravě. Kvalita plochy byla měřena drsnoměrem SJ- 201. Pro účely měření byla vybrána nejrozšířenější dřevina a to dub.
|
|
| |
host ::
RSS.