|
|
Možnosti zkvalitnění hygienické péče o nemocné v nemocničním zařízení
MINÁŘOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce je zaměřena na možnosti zkvalitnění hygienické péče o nemocné v nemocničním zařízení. Nemocní při hospitalizaci jsou často odkázáni na pomoc ošetřujícího personálu, který by se měl snažit vyhovět potřebám nemocného i stanoveným kritériím standardní hygienické péče. Cílem této práce bylo zjistit, zda hygienická péče prováděná v nemocničním zařízení odpovídá potřebám nemocných, dále identifikovat faktory vedoucí k neposkytování hygienické péče dle platného standardu a navrhnout možnosti zkvalitnění hygienické péče o nemocné na lůžkovém oddělení. Na základě těchto cílů, byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Odpovídá prováděná hygienická péče v nemocničním zařízení potřebám nemocných? 2. Jsou nemocní spokojeni s prováděnou hygienickou péčí s pomocí zdravotnického personálu? 3. Jaké překážky brání sestrám v poskytnutí kvalitní hygienické péče o nemocné? 4. Je možné zkvalitnit hygienickou péči o nemocné na lůžkovém oddělení? Ke sběru dat byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Byla zvolena metoda dotazování, technikou strukturovaného rozhovoru s nemocnými. Rozhovor obsahoval 17 uzavřených otázek. Další použitou metodou byl polostrukturovaný rozhovor se sestrami, který obsahoval 11 otevřených otázek. Další metodou bylo strukturované pozorování nemocných a sester. Výsledky byly zaznamenány a zpracovány do tabulek. Výzkumný soubor tvořili hospitalizovaní nemocní a sestry pracující na neurochirurgickém oddělení Fakultní nemocnice v Plzni. Pomocí výzkumu došlo ke zmapování úrovně hygienické péče, dále k identifikaci překážek k jejímu poskytování dle standardu a k návrhům na zkvalitnění. Cíle výzkumu byly splněny. Na základě analýzy odpovědí v praktické části výzkumu byly stanoveny na 1. a 2. výzkumnou otázku hypotézy. H 1 - Prováděná hygienická péče v nemocničním zařízení odpovídá potřebám nemocných. H 2 - Nemocní jsou spokojeni s pomocí zdravotnického personálu při poskytování hygienické péče. Na základě analýzy odpovědí v praktické části výzkumu byly zformulovány odpovědi na 3. a 4. výzkumnou otázku. Odpověď 1 {--} K zajištění poskytování kvalitní hygienické péče nemocným brání sestrám nedostatek času a nedostatek personálu. Odpověď 2 {--} Možnosti ve zkvalitnění hygienické péče o nemocné na lůžkovém oddělení jsou respektování intimity nemocných, mytí rukou nemocným před jídlem a pořízení zvedacího zařízení pro ležící nemocné. Zjištěné skutečnosti mohou být prospěšné v uvědomění si důležitosti hygienické péče a dále v motivaci udržet stávající dobrou úroveň poskytování péče v nemocničním zařízení.
|
|
|
Komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace ve vybraném zdravotnickém zařízení
ZÁMOSTNÁ, Barbora
Tato bakalářská práce je zpracována na téma ,,Komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace ve vybraném zdravotnickém zařízení``. Práce je koncipována do teoretické a empirické části. Cílem empirické části šetření bylo zmapovat komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace ve vybraném zdravotnickém zařízení. V souladu s cílem, jsme si stanovili dvě hypotézy. H1: Sestry vedou ošetřovatelskou dokumentaci v souladu s platným standardem. A H2: Sestry na chirurgických jednotkách vedou ošetřovatelskou dokumentaci komplexněji nežli sestry na interních jednotkách. Pro sběr dat byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu formou ošetřovatelského auditu. Výzkumný vzorek tvořilo 60 ošetřovatelských dokumentací, 30 dokumentací na chirurgickém oddělení a 30 dokumentací na interním oddělení Nemocnice Tábor, a.s. Celková úspěšnost v auditu {\clqq}Komplexnost vedení ošetřovatelské dokumentace`` byla na interním oddělení 99,73% a na chirurgickém oddělení 91,12% . Zároveň v žádném ukazateli auditu neklesl výsledek u celkového souboru (60 dokumentací) pod 76 % a u dílčích souborů (30 dokumentací) pod 53 %. Na základě zjištěných výsledků se hypotéza H1: Sestry vedou ošetřovatelskou dokumentaci v souladu s platným standardem, potvrdila. Celková úspěšnost auditu ošetřovatelské dokumentace na interním oddělení byla o téměř 8,5% vyšší než na chirurgickém oddělení. Lze tedy vyslovit závěr, že se hypotéza H2: Sestry na chirurgických jednotkách vedou ošetřovatelskou dokumentaci komplexněji, nežli sestry na interních jednotkách, nepotvrdila. V závěrečné diskuzi byly shrnuty výsledky z provedeného auditu na obou odděleních a následně byly výsledky porovnány s literaturou. V závěrečné části bylo stanoveno využití pro praxi. Výsledky bakalářské práce byly poskytnuty hlavní sestře Nemocnice Tábor, a.s. k nápravě vedení dokumentací či provedení následných auditů. V neposlední řadě byl také zpracován a poté předložen lokální standard pro vedení ošetřovatelské dokumentace jako podklad pro vypracování nového standardu na jednotlivých odděleních ošetřovatelskému týmu.
|
|
|
Realizace koncepce českého ošetřovatelství v praxi
BALDOVÁ, Martina
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjištění realizace Koncepce ošetřovatelství, vydané Ministerstvem zdravotnictví v roce 2004, v českých nemocnicích. K dosažení výsledků byla použita kvantitativní metoda výzkumu. Pro sběr dat jsme využili metodu dotazování, technikou dotazníků. Tyto dotazníky byly určeny pro hlavní sestry/náměstky ošetřovatelské péče v českých nemocnicích. Jako výzkumný vzorek jsme zvolili nemocnice v České republice, které poskytují akutní lůžkovou péči. Zjištěné údaje by měly osvětlit, jaký je aktuální stav realizace Koncepce ošetřovatelství v českých nemocnicích.
|
|
|
Znalosti sester o hodnocení kvality poskytované ošetřovatelské péče
KLIMEŠOVÁ, Jana
Hodnocení kvality poskytované ošetřovatelské péče je názvem i tématem této diplomové práce. Kvalita ošetřovatelské péče, jako nedílná součást kvality léčebné péče, je ostře sledované téma, které se stále více dostává do popředí zájmu nejen zdravotníků, ale také veřejnosti. Slova jako kvalita, standard, audit jsou běžně používány všemi sestrami, ale znají vůbec význam jednotlivých slov? Vědí, jak zajišťovat kvalitní péči nebo podle čeho jí hodnotit? Na tyto a mnohé další otázky je třeba znát odpovědi, aby mohly být případné nedostatky napraveny a mohla tak být zajišťována kvalitní ošetřovatelská péče. A právě z tohoto důvodu jsem zvolila dané téma práce. Teoretická část práce nejdříve charakterizuje ošetřovatelství, jeho cíle a organizaci ošetřovatelské péče. Rozsáhlejší část je věnována kvalitě ošetřovatelské péče, systémům a modelům pro zajišťování a hodnocení kvality. Praktická část je zaměřena na výzkum a jeho interpretaci. Výzkumné soubory byly dva a tvořily jej sestry z chirurgických oddělení nemocnic České Budějovice a Jihlava. K získání potřebných dat jsem zvolila kvantitativní metodu, přičemž nástrojem sběru dat byl dotazník. Cílem práce bylo zmapovat znalosti sester o hodnocení kvality poskytované ošetřovatelské péče, a to skrze dvě hypotézy. Hypotéza, jenž předpokládala, že sestry pracující v českobudějovické nemocnici mají více znalostí o hodnocení kvality ošetřovatelské péče, než sestry pracující v jihlavské nemocnici, se mi potvrdila. Ovšem z výsledků je patrné, že určité rezervy ve znalostech mají oba zkoumané celky. Druhá hypotéza, která předpokládala, že více než 80 % sester považuje audity jako přínosné pro zvyšování kvality ošetřovatelské péče, se nepotvrdila. Z výsledků vyplynulo, že audit je pro více než polovinu dotazovaných sester pouze stresová záležitost, při které management nemocnice hledá chyby v jejich práci. Myslím si, že z velké části za tento názor může nedostatek znalostí, případně nesprávné pochopení smyslu ošetřovatelského auditu. Práci a její výsledky bych ráda použila jako podklad pro vytvoření odborných přednášek a jejich následnou prezentaci. Hlavní sestra českobudějovické nemocnice mě požádala, abych práci i s výsledky prezentovala na poradě vrchních sester na podzim roku 2008 a vedení jihlavské nemocnice mě požádalo o výsledky práce taktéž.
|
|
|
Podíl staničních a vrchních sester na kvalitě ošetřovatelské péče
NEKLOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá podílem staničních a vrchních sester na kvalitě ošetřovatelské péče. Teoretická část je tematicky členěna na tři části. První z nich pojednává o staničních a vrchních sestrách jako součásti ošetřovatelského managementu. Další se věnuje využití manažerských funkcí v činnosti těchto sester manažerek v souvislosti s kvalitou ošetřovatelské péče. Poslední se zaměřuje na problematiku kvality ošetřovatelské péče. Cílem 1 bylo zmapovat oblasti působnosti staničních a vrchních sester vzhledem ke kvalitě ošetřovatelské péče. Cílem 2 bylo identifikovat klíčové problémy bránící staničním a vrchním sestrám zvyšovat kvalitu ošetřovatelské péče Cílem 3 bylo analyzovat spolupráci staničních a vrchních sester vzhledem ke kvalitě ošetřovatelské péče. Pro účely kvalitativního výzkumného šetření jsme stanovili 6 výzkumných otázek: 1. V jakých oblastech se podílejí staniční sestry FN Plzeň na kvalitě ošetřovatelské péče? 2. Jaké překážky brání staničním sestrám FN Plzeň podílet se na kontinuálním zvyšování kvality ošetřovatelské péče? 3. Jakým způsobem spolupracují staniční sestry s vrchními sestrami ve FN Plzeň v souvislosti s kvalitou ošetřovatelské péče? 4. V jakých oblastech se podílejí vrchní sestry FN Plzeň na kvalitě ošetřovatelské péče? 5. Existují překážky, které brání vrchním sestrám FN Plzeň podílet se na kontinuálním zvyšování kvality ošetřovatelské péče? 6. Jakým způsobem spolupracují vrchní sestry se staničními sestrami ve FN Plzeň v souvislosti s kvalitou ošetřovatelské péče? Sběr dat probíhal prostřednictvím nestandardizovaných rozhovorů s 10 staničními a 10 vrchními sestrami FN Plzeň. Ke zpracování získaných údajů bylo využito rámcové analýzy. Na podkladě těchto výsledků byly stanoveny odpovědi na výzkumné otázky. Z šetření vyplynulo, že hlavními problémy, které brání staničním a vrchním sestrám ve zvyšování kvality ošetřovatelské péče jsou: neefektivní time-management staničních sester, nedostatečné kompetence staničních sester v oblasti finančního odměňování, nedostatečné využívání nástrojů zvyšování kvality ošetřovatelské péče v praxi staničními i vrchními sestrami, malé zapojení staničních a vrchních sester do tvorby interních standardních postupů, maladaptace zdravotnických pracovníků na změny. Na základě zjištěných nedostatků jsme vypracovali návrh doporučených opatření pro praxi.
|
host ::
RSS.