|
|
Výskyt potenciálních původců parazitárních zoonóz na Svalbardu
HONSOVÁ, Lucie
Ve své práci jsem zjišťovala výskyt parazitárních zoonóz u suchozemských obratlovců na Svalbardu. Parazitární vyšetření bylo zaměřeno na zjištění přítomnosti kryptosporidií, mikrosporidií a giardií. K dispozici jsem měla 87 vzorků trusu z 12 druhů zvířat. Na Svalbardu žijí 3 suchozemští savci. Původně tam byly pouze sobi polární (Rangifer tarandus platyrhynchus) a lišky polární (Alopex lagopus). V první polovině 20. století tam byl zavlečen hraboš východoevropský (Microtus levis), nejspíše z Ruska z oblasti Petrohradu. V létě na souostroví můžeme najít různé druhy ptáků a jediný bělokur horský (Lagopus muta) na Svalbardu přezimuje. Vzorky byly analyzovány jak barvícími, tak i molekulárně genetickými metodami. Pro mikroskopické vyšetření bylo použito barvení podle Miláčka ? Vítovce ke zjištění přítomnosti oocyst kryptosporidií v trusu zvířat. Molekulární diagnostika kryptosporidií, mikrosporidií a giardií byla provedena metodou PCR. U pozitivních nálezů následovala sekvenční analýza, která prokázala přítomnost kryptosporidií vždy u jednoho vzorku: C. parvum u husy krátkozobé, C. goose genotype II u bernešky bělolící a C. muris TS 03 u soba polárního. Dále prokázala přítomnost E. cuniculi genoype II u třech vzorků ze sobů polárních, jednoho vzorku z lišky polární a jednoho vzorku z bernešky bělolící. Dalším diagnostikovaným druhem mikrosporidií byl E. bieneusi u soba polárního a husy krátkozobé. V obou případech se jedná o nové genotypy. Tyto nálezy potvrdily, že extrémní podmínky vysoké Arktidy na Svalbardu umožňují šíření střevních jednobuněčných parazitů, kryptosporidií a mikrosporidií.
|
|
|
Kryptosporidiové infekce zájmových zvířat
MAROUŠOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá výskytem a prevalencí kryptosporidií ve vybraných zoo buticích a zájmovém chovu zvířat na území Českých Budějovic. V letech 2011 až 2012 bylo vyšetřeno celkem 104 vzorků trusu zájmových zvířat (Mus musculus, Rattus norvegicus, Cricetinae ssp., Cavia aperea porcellus, Oryctolagus cuniculus). Vzorky byly vyšetřeny pomocí mikroskopických metod, pozitivní vzorky byly následně vyšetřeny molekulárně (PCR). Kryptosporidiové infekce byly pozorovány pouze u myší (Mus musculus) a potkanů (Rattus norvegicus). Byly detekovány dva druhy zoonotických kryptosporidií, C. tyzzeri a C. muris. Výsledky ukazují na to, že zvířata chovaná v zájmových chovech, jsou infikována kryptosporidiemi a představují tak riziko pro člověka
|
|
| |
|
|
Detekce kryptosporidií pomocí molekulárních metod v klinických vzorcích: infekce nebo pasáž oocyst zažívacím traktem hostitele?
MUNZAROVÁ, Lucie
Zástupci rodu Cryptosporidium jsou lékařsky a veterinárně významní jednobuněční parazitičtí prvoci, kteří infikují všechny třídy obratlovců včetně člověka. Jejich vývojový cyklus je monoxenní, což znamená, že je kompletně ukončen v jednom hostiteli. Jejich exogenní infekční vývojová stádia - oocysty - jsou většinou vylučovány výkaly. Způsobují onemocnění zvané kryptosporidióza. Obecně se předpokládá, že izoláty kryptosporidií z jedné třídy obratlovců nejsou infekční pro jiné hostitele z dalších tříd, a také, že většina druhů a genotypů kryptosporidií má nízkou hostitelskou specifitu. Nicméně existuje celá řada případů, kdy byla prokázána přítomnost oocyst, respektive specifické kryptosporidiové DNA v trusu tzv. netypických hostitelů. Vzhledem k tomu, že většina genotypů a jejich potenciálních hostitelů byla popsána pouze na základě přítomnosti specifické kryptosporidiové DNA v trusu, vyvstává otázka, kterou se zabývá tato bakalářská práce, zda tito hostitelé jsou ve všech případech vnímaví k dané infekci nebo se jednalo o pouhou kontaminaci vzorku či pasáž oocyst zažívacím traktem hostitele. Na tuto otázku se studie snaží odpovědět sérií experimentů. Pro experimentální infekci hlodavců byly použity různé izoláty kryptosporidií, kterými byla zvířata perorálně infikována a po dosažení předpokládané patentní periody utracena. Pomocí kombinace standardních paratzitologických a molekulárních metod jsme sledovali přítomnost oocyst a specifické DNA kryptosporidí v trusu a ve sliznici zažívacího traktu infikovaných hostitelů. Výsledky studie ukázali, že pasáž oocyst zažívacím traktem je možné detekovat v rozmezí pouze 6-24 hodin po infekci, a to ne ve všech případech. Na základě tohoto zjištění jsme částečně potvrdili hypotézu 1: Detekcí specifické kryptosporidiové DNA ve vzorcích stolice nebo trusu nelze jednoznačně posoudit, zda se jedná o probíhající infekci v hostiteli nebo o pasáž oocyst zažívacím traktem. Hypotézu 2: Specifickou kryptosporidiovou DNA v klinických vzorcích stolice nebo trusu lze detekovat pouze v případě úspěšné infekce hostitele, jsme zavrhli.
|
|
|
Výskyt prvoků střev u selat před odstavem a po odstavu.
KOTILOVÁ, Jiřina
Ve dvouletém sledování (jaro 2006, podzim 2006, jaro 2007, podzim 2007) bylo ze tří farem na Českobudějovicku odebráno a parazitologicky vyšetřeno celkem 459 vzorků trusu (285 vzorků od sajících selat do 28 dne věku a 174 vzorků od selat po odstavu do 8 týdne věku). K vyšetření byla použita flotačně-koncentrační metoda (Sheatherův cukerný roztok) a v roce 2007 také specifické barvení anilin-karbol-methyl violetí pro detekci Cryptosporidium spp. s následnou genotypizací při použití molekulární charakterizace (sekvenování části genu malé podjednotky). Nejčastěji se v chovech vyskytovala infekce způsobená Cryptosporidium spp. nalezená v roce 2006 v 4,1 % (9/221) vzorcích trusu a v roce 2007 v 32,8 % (78/238) vzorcích trusu. Z toho se 14,4 % (41/285) vyskytlo u selat sajících a 26,4 % (46/174) u selat po odstavu. Na základě genotypizace prováděné u pozitivních vzorků z roku 2007 založené na sekvenční analýze SSU rRNA byl popsán výskyt C. suis, Cryptosporidium pig genotyp II a C. muris. Vysoká prevalence byla taktéž zaznamenána u infekce Isosporou suis 13,9 % (64/459) s výskytem převážně u selat sajících 21,4 % (61/285). Dalšími identifikovanými druhy byly Eimerie spp. 5,7 % (26/459) s výskytem převážně u selat po odstavu 10,9 % (19/174) a Giardia intestinalis 2,4 % (10/459). Většina pozitivních vzorků se vyskytla v trusu formovaném a u žádného ze sledovaných parazitů nebyla jasně prokázána sezónnost jejich výskytu.
|
|
|
Kryptosporidiové infekce prasat
FORNBAUMOVÁ, Iva
Na základě genetických a biologických studií byly charakterizovány 2 rozdílné genotypy s adaptací na prasata, a to Cryptosporidium suis a Cryptosporidium pig genotype II. Infekce těchto zmíněných kryptosporidií je mnohem mírnější než infekce Cryptosporidium parvum. Přestože byly zaznamenány ojedinělé výskyty C. suis u lidí, jejich infektivita pro člověka je nejasná.
|
|
|
Kryptosporidiové a mikrospordidiové infekce ve chovech prasat
HANZLÍKOVÁ, Dagmar
Kryptosporidie a mikrosporidie jsou celosvětově rozšíření oportunní paraziti. Vzhledem k jejich širokému hostitelskému spektru a zootickému potenciálu přestavují významné riziko pro imunodeficitní jedince, zejména AIDS pacienty. Přirozené kryptosporidiové infekce u prasat jsou rozšířené, ale zpravidla apatogenní. Celkem bylo vyšetřeno 411 vzorků trusu, 39 prasnic, 127 selat, 122 odstavených selat a 123 selat z předvýkrmu ze 3 farem na kryptosporidiové infekce použitím anilin-karbol-methyl-violeť barvící metodou a pozitivní vzorky molekulárně charakterizované (sekvenování části genu malé podjednotky). Celkově, infekce byly potvrzeny v 84 ze 411 zvířat (20 %), s nejvyšší výskytem u kategorie odstav (27 %). Všechny pozitivní vzorky byly genotypizovány na základě sekvenční analýzy malé podjednotky. Nalezeny byly C.suis, Cryptosporidium pig genotype II a C. muris. Mikrosporidiové infekce u prasat jsou velmi časté. Prasata byla často infikována E. biuneusi. Spory byly nalezeny v 258 vzorcích ze 342 (75 %). Nejvyšší prevalence byla u kategorie předvýkrm (86 %). Genotypizací založenou na stanovení ITS části rRNA genu bylo stanoveno, že prasata jsou nejčastějji nakažená genotypem F, zatímco u dvou zvířat byl identifikován zoonotický genotyp D a u dalších dvou zvířat genotyp Peru 9.
|
|
|
Role vířníků při filtraci oocyst kryprosporidií ve vodním sloupci
BRŮČKOVÁ, Petra
Byla studována schopnost filtrace oocyst Cryptosporidium parvum u vířníků (Brachionus calyciflorus). Průchod oocyst trávicím traktem vířníků je pouze několik minut: Během prvních deseti minut prošlo trávicím traktem 100 vířníků 24300 oocyst kryptosporidií z celkového množství jednoho miliónu oocyst. 93% oocyst bylo po průchodu vířníky mrtvých. Všechny vyloučené oocysty nebyly infekceschopné pro sající BALB/c myši. Oocysty byly degradovány v mastaxu, žaludku a střevě vířníků. Vířníci mohou být používáni v detekci oocyst kryptosporidií ve vodě a účinně snižují jejich počty.
|
host ::
RSS.