|
Využití termochromních systémů pro testování distribuce tepla
Klimeš, Jan ; Sedlaříková, Marie (oponent) ; Zatloukal, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá principy termochromismu a jeho možnými aplikacemi při testování distribuce tepla. Teoreticky jsou zde popsány jednotlivé mechanismy, které umožňují termochromní vlastnosti látek. Zvláštní pozornost je věnována cholesterickým kapalným krystalům, u nichž došlo k ověření jejich rozlišovací schopnosti pro měření tepla. Dále došlo k ověření jejich dlouhodobé životnosti v prostředí s vysokou vlhkostí vzduchu, intenzivním UV zářením, cyklickými změnami teplot či ponořením ve vodě. Také byla ověřena možnost jejich praktického využití v diagnostice při mapování distribuce tepla na osazené desce plošného spoje. Závěrem došlo k porovnání a zhodnocení této metody z hlediska přesnosti, uživatelského komfortu a ekonomické náročnosti, a to oproti komerčně dostupným termokamerám.
|
|
Analýza vlastností kapalně krystalických materiálů
Bodeček, Martin ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce zahrnuje úvod do problematiky materiálů se specifickými vlastnostmi nazvaných kapalné krystaly. Teoretická část práce uvádí základní rozdělení těchto látek, jejich mechanické, elektromagnetické a optické vlastnosti. Zajímavou kapitolou je popis vybraných aplikací zahrnující asi nejznámější použití kapalných krystalů - displeje s kapalnými krystaly neboli LCD. V tomto trendu pokračuje i experimentální část, kde jsou nejprve uvedeny parametry LCD, a poté samotná měření kapacitních charakteristik displeje s aktivní maticí. Hlavní pozornost v experimentu je však soustředěna na vyhodnocení frekvenčních závislostí složek komplexní permitivity vzhledem k rostoucí teplotě na předloženém vzorku kapalných krystalů.
|
|
Fresnelova nekoherentní korelační holografie (FINCH)
Bouchal, Petr ; Slabý, Tomáš (oponent) ; Chmelík, Radim (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na teoretické a experimentální aspekty Fresnelovské nekoherentní korelační holografie, která byla navržena teprve nedávno a v odborné literatuře se objevuje pod názvem FINCH. Její hlavní přednost spočívá v možnosti realizace holografické rekonstrukce nekoherentně osvětlených 3D objektů. V metodě FINCH se záznam objektu provádí s využitím metod optické holografie a digitální difraktivní optiky. Rekonstrukce objektu se realizuje numericky pomocí principů známých z digitální holografie. V experimentech se efektivně využívají moderní optoelektronická zařízení známá jako prostorové modulátory světla. Bakalářská práce obsahuje přehled zahrnující popis základních principů metody FINCH, ale vlastní příspěvek práce spočívá v matematickém popisu metody a vytvoření numerického simulačního modelu v prostředí Matlab. Hlavním výsledkem práce je návrh a realizace experimentů umožňujících praktické ověření metody. V bakalářské práci jsou prezentovány výsledky dvou nezávislých experimentů provedených se dvěma rozdílnými typy prostorových modulátorů světla firem HOLOEYE a HAMAMATSU. Experimentální výsledky mají velmi dobrý soulad s teoretickou předpovědí. Bakalářská práce zahrnuje také krátkou diskuzi získaných výsledků, dalších možných výzkumných směrů a aplikací metody FINCH.
|
| |