|
|
Vliv faktorů na reprodukci u mléčného skotu
Michnová, Sára
Diplomová práce byla zaměřena na analýzu vybraných faktorů, které mohou mít vliv na délku březosti u holštýnského skotu. Sledován byl vliv měsíce a roku zabřeznutí plemenic, měsíce a roku narození telat, parity plemenic, pohlaví telat, dvojčat a mrtvě narozených telat. Z výsledku je patrné, že na délku březosti má vliv mnoho faktorů, které je vhodné sledovat a analyzovat pro lepší využití reprodukčních vlastností plemenic.
|
|
|
Biologické a ekonomické aspekty reprodukce skotu
Tušarová, Helena
Bakalářská práce byla zaměřena na analýzu faktorů, které ovlivňují délku březosti mléčného skotu holštýnského plemene. Na délku březosti měl vliv měsíc zabřeznutí plemenic, pohlaví telat, narození dvojčat a parita plemenic. Délku březosti ovlivnily i živě či mrtvě narozená telata. Z výsledků vyplývá, že na délku březosti má vliv několik faktorů, kterým je potřeba věnovat dostatečnou pozornost.
|
|
|
Biologické a ekonomické aspekty délky březosti skotu
Svobodová, Simona
Bakalářská práce byla zaměřena na analýzu faktorů, které způsobují proměnlivost délky březosti mléčného skotu. Na délku březosti měl vliv měsíc zabřeznutí plemenic, měsíc narození telat, pohlaví telat a také parita plemenic. Významný vliv byl také zaznamenán při narození jedináčků a dvojčat a rovněž při narození živých či mrtvých telat. Výsledkům vyplývajícím z faktorů působících na délku březosti je třeba věnovat značnou pozornost v souvislosti s předvídáním dne porodu.
|
|
|
Vztah hladiny imunoglobulinů v krvi telat k jejich pozdější mléčné užitkovosti a zdravotnímu stavu
Drozdová, Michaela
S cílem analyzovat vztah hladiny imunoglobulinů v krvi telat k jejich pozdější mléčné užitkovosti a zdravotnímu stavu byla v letech 2014-2017 shromažďována potřebná data od 495 kusů jalovic holštýnského plemene. Na základě provedených analýz je možné konstatovat, že hladina imunoglobulinů v krvi telat neměla průkazný vliv na jejich pozdější produkci mléka, tuku a bílkovin. Co se týče zdravotního stavu, pak vyšší hladina imunoglobulinů v krvi byla spojena s průkazně nižším výskytem metritid a nižším výskytem mastitid (na hranici průkaznosti), avšak bez průkazného vlivu na poruchy ruminace. Hladina imunoglobulinů v krvi telat byla průkazně ovlivněna obtížností porodu, kvalitou mleziva při prvním napojení a objemem vypitého mleziva při napojení druhém. Na hranici průkaznosti byl vliv ročního období a kvalita mleziva při druhém napojení. Neprůkazný vliv vykázaly denní doba narození, denní doba napojení a objem prvního napojení.
|
|
| |
|
|
Vliv růstové intenzity jalovic českého strakatého plemene skotu na jejich mléčnou užitkovost
Andrýsek, Jiří
Předmětem této disertační práce bylo zanalyzovat vztah mezi růstovou intenzitou jalovic českého strakatého skotu a jejich mléčnou užitkovostí. Práci lze rozdělit do pěti částí. V první části probíhalo zjišťování věku, hmotnosti a průměrného denního přírůstku jalovic. Za celé období výzkumu bylo provedeno 8985 jednotlivých vážení. Ve druhé části práce byla hodnocena zejména kondice jalovic spolu s měřením jejich výšky v kříži, a to u 538 kusů zvířat. Ve třetí části této práce byl posuzován přírůstek živé hmotnosti u jalovic ve vztahu k jejich následné mléčné užitkovosti, která byla zjišťována u 1867 plemenic s 4536 jednotlivými váženími. Ve čtvrté části práce byl vyhodnocován vliv věku při prvním otelení na vybrané ukazatele mléčné užitkovosti v rámci jednotlivých laktací u 7871 dojnic. V páté části byl analyzován vliv přírůstku jalovic na vybrané ukazatele masné užitkovosti, kde činil celkový počet analyzovaných jalovic 480 kusů. Všechny hodnocené plemenice byly zapsány v hlavním oddílu plemenné knihy českého strakatého skotu. V případech, kde se hodnotil průměrný denní přírůstek živé hmotnosti, se jako počáteční živá hmotnost brala hmotnost telete při narození 32 kg. Statistické vyhodnocení výsledků bylo provedeno v programu SAS. Při vyhodnocení růstu jalovic bylo dosahováno dobrých výsledků BCS u plemenic s vysokou intenzitou jejich růstu. Jalovice, které dosahovaly nejvyšších přírůstků, měly taktéž nejvyšší hodnoty výšky v kříži. Dále se dá konstatovat, že se do 7. měsíce věku jeví jako optimální, z hlediska výše mléčné produkce, průměrný denní přírůstek 0,801 až 0,999 kg/den. U starších jalovic byl zjištěn jako optimální přírůstek nad 1,000 kg/den. V této práci bylo potvrzeno, že byl ideální věk pro první otelení v rozmezí 23 až 26 měsíců věku. Při analýze masné užitkovosti jalovic bylo pak prokázáno, že plemenice s vyššími přírůstky dosahují lepšího zatřídění i vyšší hmotnosti JUT.
|
|
|
Analýza chování jalovic v průběhu odchovu
SPURNÁ, Lenka
Cílem bakalářské práce bylo zjistit a porovnat chování jalovic různých věkových kategorií v průběhu odchovu. Sledování jalovic bylo prováděno v podniku Agriprod s. r. o. s chovem dojeného skotu rozhodujících plemen holštýnského skotu a českého strakatého skotu. Sledování probíhalo po dobu 24 hod v intervalech po 5 minutách. Sledovaným chováním bylo příjem krmiva, odpočinek, stání, pohyb a komfortní chování. Průměrný věk jednotlivých skupin byl 4,3 měsíce (skupina 1), 11,0 měsíce (skupina 2), 17,5 měsíce (skupina 3) a 23,0 měsíce (skupina 4). Délky základních kategorií chování se lišily podle věku zvířat. Délka příjmu krmiva byla u první skupiny 7,5 hod, u druhé skupiny 5,7 hod, u třetí skupiny 3,7 hod a u poslední čtvrté skupiny 1,3 hod. Průměrná délka odpočinku u věkových kategorií dosáhla hodnot: 13,4 hod, 14,7 hod, 13,4 hod, 12,3 hod. Rozdíly byly prokázány i u projevů komfortního chování.
|
|
|
Zhodnocení kvality konzervovaných krmiv a úrovně výživy jalovic ve vybraném zemědělském podniku
FIC, Josef
Odchov jalovic představuje jednu z nejdůležitějších aktivit, vykonávaných v rámci provozu farmy mléčného skotu. Kukuřičné siláže, ale i víceleté pícniny jsou významným krmivem pro hospodářská zvířata. Při jejich výrobě je důležité dodržet všechny technologické postupy od výběru osiva krmné plodiny až po kvalitní zakrytí sila. Nedodržení technologických postupů vede k problémům špatného fermentačního procesu, který má za následek špatné krmivo, které se vzápětí projeví na užitkovosti zvířat. Cílem této práce bylo zhodnotit výživovou hodnotu siláží. Literární přehled zpracovává výživu jalovic v zemědělském družstvu Zemědělská Klučenice, a.s., složení krmné dávky, zastoupení jednotlivých komponentů a jejich živinové složení. Zemědělské družstvo vlastní moderní technologie. Na základě výsledků nebyly shledány nedostatky krmné dávky ani v hygieně. V závěru jsou navržena možná řešení zlepšení.
|
|
|
Vyhodnocení reprodukčních ukazatelů u dojnic holštýnského plemene
Pokorná, Veronika
V diplomové práci s názvem Vyhodnocení reprodukčních ukazatelů u dojnic holštýnského plemene byla provedena analýza reprodukčních ukazatelů u jalovic a dojnic holštýnského plemene v zemědělském podniku na Vysočině. V práci byla hodnocena u krav a jalovic úroveň prvních inseminací, všech inseminací, počet reinseminací, březost po 1. inseminaci, březost po všech inseminací a index zabřezávání. Dále byly u krav hodnoceny ukazatelé reprodukce: interval, servis perioda (SP), mezidobí, inseminační index a počet inseminačních dávek. V roce 2014 bylo u dojnic ve stáji 1 v průměru za měsíc provedeno 26,58 prvních inseminací, 57,50 všech inseminací, 6,75 reinseminací a index zabřezávání byl 1,96. U stáje 2 v tomto roce bylo v průměru za měsíc provedeno 26,33 prvních inseminací, 59,75 všech inseminací, 16,33 reinseminací index zabřezávání byl 2,09. V roce 2015 u dojnic ve stáji 1 bylo průměrně za měsíc provedeno 23,33 prvních inseminací, 56,58 všech inseminací, 8,83 reinseminací a inseminační index byl 2,15. U stáje 2 v tomto roce bylo průměrně za měsíc provedeno 22,25 prvních inseminací, 57,25 všech inseminací, 16,25 reinseminací a inseminační index byl 2,28. U dojnic březost po 1. inseminaci a po všech inseminacích byla v obou stájích v letech 2014 i 2015 pod hranicí 40 %, a to u obou stájí v průměru za rok 2014 38,94 % a za rok 2015 37,53 %. U jalovic v roce 2014 bylo průměrně za měsíc provedeno 16,17 prvních inseminací, 32,58 všech inseminací, 1,58 reinseminací a index zabřezávání byl 2,01. V roce 2015 bylo u jalovic v průměru za měsíc provedeno 23,25 prvních inseminací, 46,42 všech inseminací, 2,75 reinseminací a index zabřezávání byl 1,93. Březost po 1. inseminaci u jalovic v roce 2014 byla v průměru 48,08 % a v roce 2015 39,92 %. Březost po všech inseminací u jalovic byla v roce 2014 průměrně 47,36 % a v roce 2015 45,85 %. V roce 2014 byl u dojnic inseminační index 3,61 a počet inseminačních dávek 4,64 ks. V roce 2015 byl inseminační index 4,14 a počet inseminačních dávek 5,26 ks. Hodnoty intervalu se u obou let pohybovaly v průměru kolem 68 dní. SP v roce 2014 byla v průměru 109,81 dní a v roce 2015 v průměru 111,33 dní. Mezidobí v roce 2014 dosahovalo v průměrně 405,46 dní a v roce 2015 průměrně 391,5 dní.
|
|
|
Faktory ovlivňující délku březosti skotu
Štěpánková, Hana
Bakalářská práce se zaměřovala na analýzu faktorů, které ovlivňují trvání březosti holštýnského skotu. Délku březosti ovlivnil rok a měsíc zabřeznutí plemenic. Dále se mezi důležité faktory řadilo pohlaví narozeného telete, parita plemenic, dvojčata a mrtvě narozená telata. Jak je patrné z výsledků, délka březosti je ovlivněna mnoha faktory, z čehož některé jsou zatím málo prozkoumané. Přitom poznatky týkající se březosti a celkově reprodukce jsou v intenzivním chovu skotu velmi důležité a budou významné nadále i v budoucnosti, protože na nich závisí ekonomika chovu. Z toho vyplývá, že porozumění tomuto tématu je nezbytné a je vhodné pro další výzkum.
|
host ::
RSS.