|
|
Replikace a transkripce nukleolární DNA
Flusser, Michal ; Smirnov, Evgeny (vedoucí práce) ; Staněk, David (oponent)
Jadérko je nejvýznamnější částí buněčného jádra a je místem, kde je ribosomální RNA (rRNA) syntetizována, zpracovávána a spojena s ribosomálními proteiny. Přestože bylo jadérko studováno po mnoha desetiletí, je jeho strukturální a funkční organizace stále nejasná. Například, není známa role různých typů DNA, které se účastní tvorby jadérek společně s ribosomálními geny. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky a názory týkající se jadérka, se zaměřením na dva syntetické procesy, a to replikaci a transkripci v savčích buňkách. Specifické rysy těchto procesů v souvislosti s nukleolární ultrastrukturou zůstávají nevyřešeným problémem moderní molekulární biologie.
|
|
|
Role of PML in nucleolar functions
Kučerová, Alena ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Skalníková, Magdalena (oponent)
Promyelocytic leukemia protein (PML) je nádorový supresor, jehož hladina bývá často snížená u různých typů nádorů. PML hraje roli v celé řadě buněčných procesů včetně odpovědi na DNA poškození, senescenci či apoptóze a v buňce se nachází převážně ve strukturách nazývaných PML jaderná tělíska. Jadérko je klíčová jaderná struktura, kde dochází k transkripci ribozomální DNA a k tvorbě ribozomů. Jadérko bývá také označováno jako senzor stresu, protože hraje roli například ve stabilizaci p53 proteinu. Výrazně patrný přesun PML na periferii jadérka se objevuje při narušení jadérkových funkcí například při inhibici úprav rRNA nebo při inhibici aktivity RNA polymerázy I a II, které vedou k segregaci jadérka. Z toho vyplývá, že vztah mezi jadérkem a PML jadernými tělísky se jeví být důležitým při odpovědi na stres. Nicméně přesná role PML jadérkových struktur ve funkcích jadérka a mechanismus formování těchto struktur zůstává stále nejasný. V této práci popisujeme PML jadérkové struktury a mechanismus jejich vzniku. Ukázali jsme, že příčinou tvorby PML jadérkových struktur není replikační stres a že jejich výskyt není závislý na specifické fázi buněčného cyklu. Na základě pátrání potom, co indukuje PML expresi po inhibici DNA topoisomeráz, jsme prokázali, že PML exprese je v tomto případě řízená...
|
|
| |
|
|
Cytochemická vyšetření akvitivity nukleolů po podání genisteinu na modelovém objektu
PICMONOVÁ, Veronika
V této práci byl zkoumán vliv genisteinu na proteosyntetickou aktivitu jadérek sledováním změn v jejich morfologii. Vliv genisteinu na funkci jadérek byl sledován v hemocytech experimentálního živočicha Spodoptera littoralis (Boisd.) (Lepidoptera: Noctuidae). V hemolymfě S. littoralis (Boisd.) byly nalezeny 4 typy hemocytů: granulocyty, prohemocyty, plasmatocyty a sferulocyty. Vliv genisteinu na jednotlivé typy a koncentraci hemocytů není jednoznačný. Genistein byl podáván v dávkách 0,135 mg a 0,54 mg na larvu a poté byly zkoumány změny v morfologii, počtu a velikosti jadérek s časovým odstupem 8 a 24 hodin. Dále změny v morfologii hemocytů, jejich koncentraci pomocí barvení toluidinovou modří, stříbrem, Pappenheimova panoptického barvení a Türkova roztoku. Pro hodnocení změn byl materiál zpracováván pomocí optického mikroskopu a počítačového softwaru Nis Element AR 2.30. V průběhu sledování byly po působení genisteinu zjištěny změny v počtech jadérek. Počet kompaktních jadérek a mikrojadérek se zvýšil. Naproti tomu se počet prsténčitých jadérek snížil. Plocha jadérek se zvětšila po působení nižší dávky genisteinu (0,135 mg), ale po působení vyšší dávky (0,54 mg) se naopak zmenšila. Hodnoty nukleolárního indexu zůstaly bez významnějších změn. Genistein na použitém biomodelu vyvolal změny, které z hlediska hematotoxikologie mohou být považovány za imunitní reakce.
|
host ::
RSS.