|
|
Porovnání hladiny celkového cholesterolu v séru obyvatel Plzeňska a Českobudějovicka za předpokladu podobných stravovacích návyků
FRAITOVÁ, Lucie
Stanovení cholesterolu je považováno za screeningové vyšetření využívané především ke stanovení kardiovaskulárního rizika a k monitorování hypolipidemické léčby. Jelikož se jedná o screeningové vyšetření, je zapotřebí další laboratorní vyšetření, tzv. lipidový profil (HDL cholesterol, LDL cholesterol, triacylglyceroly). Pacienti, u kterých se provádí vyšetření sloužící pro kontrolu hypolipidemické léčby, musejí dodržovat dietu. Těmto pacientům se vyšetření provádí častěji. Obyvatelé České Republiky jsou považováni za populaci ohroženou předčasným výskytem aterosklerózy a jejími komplikacemi. Každý rok umírá v České Republice na srdeční a cévní onemocnění skoro 60 000 osob. Kardiovaskulární onemocnění postihuje stále mladší věkovou skupinu. Jsou také příčinou invalidity lidí v produktivním věku. Jedním z hlavních ukazatelů je vysoká hladina cholesterolu. Správné a přesné měření hladiny cholesterolu v krvi hraje roli v redukci morbidity a mortality u lidí se srdečně cévním onemocněním. Mezi cíle mé bakalářské práce patří: 1)Změřit hladiny celkového cholesterolu vzorků obyvatel Plzeňska a Českobudějovicka 2)Porovnat a zjistit rozdíly v hladině celkového cholesterolu v obou lokalitách V teoretické části bakalářské práce jsem se zajímala o to, jaké potraviny zvyšují cholesterol a jakými potravinami můžeme vysokou hladinu cholesterolu snížit. Dále jsou v teoretické části popsána onemocnění, která se mohou při hypercholesterolémii objevit. Mezi nejzákladnější patří ateroskleróza a její komplikace, jimiž jsou ischemická choroba srdeční či cévní mozková příhoda. Jsou zde popsané preanalytické faktory, které mohou významně ovlivnit laboratorní vyšetření. V praktické části je popsáno vše od příjmu biologického materiálu v laboratoři, přes jeho přípravu (centrifugaci, vytvoření aliquotů) až po vložení sekundárních vzorku do analytického přístroje. Výzkum k bakalářské práci jsem uskutečnila v biochemické laboratoři synlab czech s.r.o. v Českých Budějovicích. Zde jsem pod odborným dohledem vyšetřila celkem 100 vzorků venózní krve z Plzně a Českých Budějovic, u nichž jsem stanovila hladinu celkového cholesterolu v séru. Vyšetření biologického materiálu jsem provedla na automatickém biochemickém analyzátoru Cobas Integra 800. Ke stanovení cholesterolu se v rutinní praxi využívají enzymatické metody. Estery cholesterolu jsou cholesterol esterázou převedeny na volný cholesterol a mastné kyseliny. Volný cholesterol je oxidován cholesterol oxidázou na cholestenon a peroxid vodíku. Vzniklý peroxid vodíku reaguje s 4-aminoantipyrinem a fenol za vzniku červeného zabarvení a vody. Intenzita zabarvení je přímo úměrná koncentraci cholesterolu a je stanovena absorpční spektrofotometrií při 512 nm.Naměřené laboratorní výsledky byly statisticky zpracovány a přehledně seřazeny do tabulky a grafů za pomoci počítačového programu. Výsledky z obou lokalit jsem si rozdělila podle pohlaví a vyhodnotila je pomocí grafů. Výsledky z Plzně a Českých Budějovic jsem postavila proti sobě a zjistila rozdíl v hladinách cholesterolu. Vše je uvedeno v tabulce i grafech. V Plzni byla naměřena hypercholesterolémie u 29 lidí. V Českých Budějovicích byla vysoká hladina cholesterolu detekována u 27 lidí. Výzkumem jsem zjistila, že u více než poloviny náhodně vybraných zdravých jedinců z obou lokalit, byla zjištěna vysoká hladina cholesterolu v séru. Důvodem hypercholesterolémie u většiny vzorků může být špatné stravování, špatný životný styl či neúplná informovanost veřejnosti o rizicích aterosklerózy či jejích komplikacích. Během praktické části bakalářské práce jsem si osvojila principy laboratorní metody a získala praktické dovednosti při práci s biologickým materiálem.
|
|
|
Vitální kapacita plic po operaci srdce v Institutu klinické a experimentální medicíny Praha
CHVOJKOVÁ, Lenka
Kardiovaskulární onemocnění v České republice jsou hlavní příčinou úmrtí a významně přispívají k nemocnosti a předčasné invaliditě. Možnosti léčby kardiovaskulárních onemocnění se v dnešní době čím dál více rozvíjejí. Důležitou součástí je navazující lázeňská péče a v dostatečné míře prováděna účinná kardiorehabilitace. Teoretická část charakterizuje funkční vyšetření plic a zátěžové testy v kardiologii. Současně také popisuje časnou lázeňskou péči a definuje kvalitu života. Cílem diplomové práce, která se zabývá vitální kapacitou plic, bylo prokázat pozitivní vliv časné lázeňské péče na vitální kapacitu plic a na zlepšení kvality života, konkrétně na pozitivní vnímání svého celkového fyzického zdraví. Hypotézy ? H1: Časná lázeňská terapie pozitivně ovlivňuje hodnoty spirometrie. H2: Pacienti s časnou lázeňskou terapií lépe vnímají své celkové fyzické zdraví. K ověření stanovených cílů a hypotéz diplomové práce byla zvolená forma kvantitativního výzkumu. Ke sběru byl využit standardizovaný mezinárodní dotazník kvality života Short Form SF ? 36. Ke zjištění objektivních funkčních parametrů byla použitá spirometrie. K porovnání bylo použito hodnot spirometrického vyšetření. Do výzkumu bylo zařazeno 32 pacientů po kardiorevaskularizační operaci, kteří 6 ? 8. den po operaci byli přeloženi do Lázní Poděbrady, 22 mužů (69 %) a 10 žen (31 %). Průměrný věk probandů byl 66,06 + 11,48 let. Kontrolní skupinu tvořilo 10 zdravých dobrovolníků. Do výzkumu bylo zařazeno 8 žen (80 %) a 2 muži (20 %) s průměrným věkem 37,1 + 13,3 let. Z výsledků spirometrie před operací srdce v Kardiocentru IKEM, při vstupním a výstupním vyšetření v Lázních Poděbrady vyplývá, že rozdíl ve výsledcích mezi druhou a třetí spirometrií nastal. Druhé a třetí spirometrické vyšetření je období, kdy respondent absolvuje časnou lázeňskou péči. Po operaci srdce dochází k zhoršení spirometrických výsledků a v průběhu lázeňské terapie se hodnoty zlepší. Z výzkumu vyplynulo, že pocit vnímání celkového fyzického zdraví po operaci srdce je závislý na vnímání bolesti, která podle výzkumu negativně ovlivnila pocit celkového vnímání fyzického zdraví. H1 se potvrdila a H2 se nepotvrdila. Pro zlepšení současné situace by bylo vhodné v průběhu lázeňské terapie věnovat nejen kardiorehabilitaci, ale i zlepšení vnímání bolesti, například psychoterapii (arteterapie, muzikoterapie?). Důležité je i rozšířit možnost ambulantní kardiorehabilitace v každém kardiocentru pro pacienty po operacích srdce.
|
|
|
Analýza účinnosti poskytovaných preventivních intervencí u pacientů s ICHS
ZLATINSKÁ, Sandra
Preventivní intervence jsou důležitou součástí léčby ICHS. Díky jejich správnému dodržování, dosáhneme u pacientů rychlejší rekonvalescence, dřívějšího zapojení do plnohodnotného života a především předcházení časných či pozdních komplikací. Cílem této bakalářské práce bylo stanovit, nakolik jsou poskytované preventivní intervence od zdravotnického personálu účinné při sekundární prevenci ischemické choroby srdeční. K tomuto cíli byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Je účinná sekundární prevence u pacientů s ICHS? Sekundární prevence není účinná, neboť respondenti nezměnili svůj životní styl a nadále je u nich vysoký výskyt behaviorálních rizikových faktorů ICHS. 2. Dodržují pacienti s ICHS poskytované preventivní intervence? Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že respondenti jsou si vědomi rizikových faktorů ICHS, ale dodržují jen některé oblasti sekundární prevence. 3. Pokud nedodržují režimové zásady v oblasti sekundární prevence, v čem mají tito pacienti problém? Pacienti mají problém již v samotné změně zažitého životního stylu, který musejí kvůli těmto zásadám změnit. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že pacienti mají problém především ve změně svých stravovací zvyklostí a sedavého způsobu života. 4. Je dodržování preventivních opatření závislé na délce od vzniku příhody {--} onemocnění? Z rozhovoru z 10 {--} ti respondenty, kteří se léčí různou délku od vzniku příhody se tento fakt nepotvrdil. Z výsledků výzkumného šetření vyšlo, že rozdíl v dodržování preventivních intervencí je mezi respondenty zanedbatelný. Jako výzkumný vzorek bylo vybráno 10 respondentů s ischemickou chorobou srdeční. Sběr dat byl proveden formou kvalitativního výzkumu pomocí dvou strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. První rozhovor byl uskutečněn v průběhu ledna 2009 na kardiologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. s respondenty trpícími ICHS. Druhý rozhovor byl uskutečněn v pohospitalizační fázi léčby {--} po třech měsících a dále od propuštění pacienta z nemocnice. Tato práce by mohla přispět k rozšíření znalostí zdravotnických pracovníků v oblasti sekundární prevence ICHS a dále by mohla stát podkladem pro další studium této problematiky.
|
|
|
Využití kompetencí sestry v oblasti preventivní péče u pacienta s ICHS
MATSCHEOVÁ, Linda
Ischemická choroba srdeční je jedno z nejčastěji se vyskytujících onemocnění v rozvinutých zemích. Toto téma jsem si vybrala nejen proto, že mě daná problematika zajímá, ale také proto, že pracuji na jednotce intenzivní péče na interním oddělení a převážnou část našich pacientů tvoří právě nemocní s ischemickou chorobou srdeční. Tato diplomová práce obsahuje teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části se zabýváme anatomií a fyziologií srdce, epidemiologií a etiologií, rizikovými faktory, klasifikací, klinickým obrazem, diagnostikou, léčbou a prevencí ischemické choroby srdeční. Dále se zabýváme edukačním procesem, rolí, posláním, funkcí a kompetencemi sestry. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit znalosti kompetencí sester v oblasti sekundární preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Cílem druhým bylo zjistit, zda sestry dovedou aplikovat své kompetence v oblasti sekundární preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Třetím cílem bylo zjistit zapojení jednotlivých složek managmentu (vrchní, staniční a směnné sestry) do oblasti preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. A čtvrtým cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda sestry využívají své znalosti v oblasti sekundární prevence u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. K těmto cílům byly stanoveny 4 hypotézy. H1: Sestry znají své kompetence v oblasti sekundární preventivní péče u pacientů s ICHS. H2: Sestry dovedou plně aplikovat své kompetence v oblasti sekundární prevence u pacientů s ICHS. H3: Do sekundární prevence u pacientů s ICHS jsou zapojovány více směnné sestry, na podkladě motivace vedoucích sester. A H4: Sestry využívají své znalosti v oblasti sekundární prevence u pacientů s ICHS. Pro dosažení cílů a potvrzení či vyvrácení hypotéz tohoto výzkumu byl vytvořen dotazník. Dotazník obsahoval 24 otázek, které byly uzavřené a polootevřené. Výzkumný soubor tvořily sestry z Jihočeského a Středočeského kraje. Sestrám bylo celkem rozdáno 377 dotazníků. Zpět se vrátilo 242 dotazníků a pro výzkum jich bylo použitelných 230. První, druhá a čtvrtá hypotéza byly potvrzeny, Do sekundární prevence u pacientů s ischemickou chorobou jsou zapojovány více směné sestry, ale většinou needukují na podkladě motivace vedoucích sester, proto čtvrtá hypotéza nebyla potvrzena. Zjistily jsme, že sestry nemají dostatečné znalosti v oblasti preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Na základě těchto výsledků jsme se rozhodly vytvořit mentální mapy o ischemické chorobě srdeční a její prevenci. Tyto mapy by mohly zlepšit znalosti sester a také pomoci zlepšit život pacientů s ischemickou chorobou srdeční.
|
host ::
RSS.