|
|
Vývoj a přenos infekčních onemocnění po povodních a ochrana obyvatelstva
ZÁMEČNÍKOVÁ, Klára
Úvod práce obsahuje popis povodní a hrozící rizika, která mohou povodně vyvolat. Nebezpeční spočívá také v tom, že se s rozsáhlými přírodními povodněmi setkáváme čím dále častěji. Jedním z hlavních nebezpečí je v tom, že lidé mohou podceňovat možná rizika, které s sebou povodně přinášejí. Obyvatelstvu postižených oblastí hrozí především nebezpečí zvýšeného výskytu infekčních nemocí přenášených vodou či potravinami, které by mohly přerůst v lokální epidemie. Tato část obyvatelstva je k nákazám vnímavější také vzhledem k snížené obranyschopnosti organismu dané stresem, zhoršenými hygienickými podmínkami, prochladnutím, úzkým kontaktem většího množství lidí atd. Následky povodní mohou dále způsobit řadu zdravotních rizik počínaje utonutím, zranění způsobená předměty unášenými vodou, kontaminaci vody a půdy ropnými produkty, fyzické vyčerpání až po psychosomatická onemocnění. Cílem práce bylo zjistit, jaká infekční onemocnění se při povodních šíří a analyzovat prevenci jejich vzniku. Část cíle jsem splnila v teoretické části, kde jsou popsána nejčastější onemocnění, které při povodních hrozí nejvíce. V praktické části je cíl práce dokončen prevencí vzniku infekčních onemocnění, byl splněn ale jen částečně, z důvodu nedostatků vedených informací Krajskou hygienickou stanicí. V praktické části jsme se zabývali důležitý faktorem, jako jsou nákazy a dostatečná připravenost obyvatelstva pro dodržování pravidel základní hygieny po povodních. Například úklid zaplavených obydlí, nakládání s potravinami z těchto oblastí, pravidla pro likvidaci plísní, desinfekce oděvů a prádla apod.
|
|
|
Skladba a četnost infekčních onemocnění na území Plzeňského kraje u vybraného vzorku při mimořádných událostech
BLABOLOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá skladbou a četností infekčních onemocnění na území Plzeňského kraje u vybraného vzorku při mimořádných událostech. Vybraný vzorek představuje základní složky integrovaného záchranného systému. Úvod práce popisuje jednotlivé části práce, cíle práce a způsob vedoucí ke splnění cílů práce. V teoretické části se zaměřuji na aktuální vývoj celé problematiky a právní předpisy upravující problematiku infekčních onemocnění a opatření proti nim na území Plzeňského kraje. Teoretická část dále uvádí členění území s ohledem na povodí, popis integrovaného záchranného systému z hlediska Plzeňského kraje a z obecného hlediska, včetně základních právních norem upravujících činnost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a charakteristiku mimořádných událostí. V této části rovněž popisuji obecně infekční onemocnění, jejich šíření, přenos, infekční agens, formy výskytu, příznaky a formy průběhu. Z mimořádných událostí, při kterých panuje riziko infekčních onemocnění, s možností významného nárůstu onemocnění u vybraného vzorku, jsem vybrala povodně (záplavy). Z infekčních onemocnění jsem pro potřeby práce vybrala leptospirózy, úplavici, virovou hepatitidu A a tularémii, jelikož tyto druhy infekčních onemocnění byly identifikovány jako hrozící v souvislosti s povodněmi. Vybrané druhy infekčních onemocnění byly v této části práce podrobně rozpracovány. Rovněž byl popsán jejich výskyt a riziko, které představují pro příslušníky základních složek integrovaného záchranného systému a možná preventivní opatření k minimalizaci rizika jejich vzniku. Ve výzkumné části bakalářské práce se zabývám hypotézami a metodikou práce. Ke splnění cílů práce a ověření hypotéz jsem použila strukturovaný anonymní dotazník. Cílový soubor respondentů dotazníku se skládal z příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému na území Plzeňského kraje z příslušníků Policie České republiky zařazených na obvodních odděleních, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky zařazených na požárních stanicích a z členů zdravotnické záchranné služby umístěných na výjezdových stanovištích. Cílem práce bylo zjistit případný nárůst vybraných infekčních onemocnění u základních složek integrovaného záchranného systému při určitých mimořádných událostech a v určité době po nich na území Plzeňského kraje, identifikovat nejčastější druhy infekčních onemocnění a zjistit informovanost příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému týkající se těchto vybraných infekčních onemocnění. Dotazník obsahoval 26 otázek. Otázky byly zaměřeny ke zjištění případného nárůstu vybraných infekčních onemocnění při mimořádných událostech a v určité době po nich na území Plzeňského kraje, k informovanosti u základních složek integrovaného záchranného systému a k identifikování nejčastějších infekčních onemocnění v souvislosti s mimořádnými událostmi na území Plzeňského kraje. Výsledky dotazníkového šetření a diskuzí k hypotézám práce: u příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému došlo k nárůstu vybraných infekčních onemocnění v souvislosti s mimořádnou událostí a informovanost příslušníků integrovaného záchranného systému na vybraná infekční onemocnění je dostatečná, bylo zjištěno, že u příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému nedošlo k nárůstu vybraných infekčních onemocnění v souvislosti s mimořádnou událostí a informovanost příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému na vybraná infekční onemocnění je dostatečná. Obě hypotézy spolu souvisí, neboť součástí informovanosti je také dodržování zásad hygieny, používání ochranných pomůcek a tím minimalizace rizika vzniku infekčních onemocnění. Výsledky dále ukázaly, že pouze jeden respondent onemocněl vybraným infekčním onemocněním, avšak nikoliv v souvislosti s mimořádnou událostí. Nejnižší procento správných odpovědí z charakteristiky vybraných infekčních onemocnění bylo u leptospirózy.
|
|
|
Studie proočkovanosti a vakcinační disciplíny u povinného očkování
MAXOVÁ, Marie
Tato práce slouží k zjištění proočkovanosti u povinného očkování dětí v prvních letech jejich života, dodržování doby dávky očkování podle očkovacího kalendáře a zjištění důvodů, pro které nebyly děti očkované. Dále také k zjištění z jakých důvodů dochází k pozdějšímu provedení očkování v prvních letech života dítěte a zda jsou děti, patřící do rizikové skupiny, očkované proti tuberkulóze. Použili jsme metodu kvantitativního výzkumu formou deskriptivní průřezové studie s technikou sběru a analýzy dat. Výzkumným souborem byly děti narozené v okrese České Budějovice v letech 2009, 2010 a 2011. V tomto termínu narozené děti byly vybrány proto, že při dodržení platného očkovacího kalendáře by měly být kompletně očkované proti záškrtu, tetanu, dávivémumu kašli, hemofilové invazivní infekci, žloutence typu B a dětské obrně (DTPHibHB). Skupina 831 dětí (427 chlapců a 404 dívek) byla vybrána technikou náhodného výběru registrujících praktických lékařů pro děti a dorost. Od vybraných lékařů jsme získali data o všech dětech narozených v uvedených letech. Zjistili jsme, že celková proočkovanost vakcínou Infanrix Hexa, teda čtyřmi dávkami, je 98,2% a vakcínou Priorix, teda dvěmi dávkami, 97,26%. Proočkovanost proti tuberkulóze v letech 2009 a 2010 je 90,05%. Až 88,1% novorozenců bylo v prvním týdnu života očkováno proti tuberkulóze, teda podle pokynů očkovacího kalendáře (vyhlášky). Před dovršením jednoho věku života bylo 98,9% dětí očkováno třemi dávkami vakcíny Infanrix Hexa proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, přenosné dětské obrně, invazivnímu onemocnění Haemophilus influenzae typu b a virové hepatitidě B. Do osmnáctého měsíce věku bylo čtvrtou dávkou očkováno 97,4% dětí sledovaného souboru. První dávku vakcíny Priorix bylo od patnáctého měsíce věku očkováno 68,6%. Druhou dávkou bylo s odstupem šesti až deseti měsíců očkováno 75,4% dětí. Dále bylo zjištěno, že v 40,5% prověřených záznamech nebyly dodrženy termíny některé z dávek očkování. Nejčastěji bylo oddálení očkování ze zdravotních důvodů dítěte. Opomenutí rodičů k očkování bylo zaznamenáno ve dvou případech oddálení očkování. V roce 2010 byla indikace očkování proti tuberkulóze zaznamenána u jednoho novorozence. V roce 2011 bylo očkování proti tuberkulóze doporučeno čtyřem dětem ze sledovaného souboru. Ve všech případech bylo v kalmetizačním středisku provedeno očkování proti tuberkulóze. Podle provedené studie a získaných výsledků se domnívám, že cíle mé diplomové práce byli splněny a stanovené hypotézy pomocí výzkumného šetření potvrzeny.
|
|
|
Význam spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví s veterinární službou v prevenci infekčních onemocnění
RICHTROVÁ, Daniela
Slovo infekce je pojem, který v lidech vyvolává nejistotu. Vždyť není to tak dávná minulost, kdy umírali lidé při pandemiích moru, cholery či chřipky. Člověk může být infikován viry, bakteriemi, houbovými organizmy nebo parazity, z nichž řada může nakazit více živočišných druhů. Choroby přenášené ze zvířat na člověka se nazývají zoonózy. Pro účinnou surveillance zoonóz je nutná spolupráce jak veterinární, tak i hygienické služby. Jejím cílem je včasné odhalení a eliminace zdrojů nákazy. Zakládá se především na cíleném veterinárním a hygienicko-epidemiologickém dozoru. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na význam spolupráce veterinární a hygienické služby v prevenci infekčních onemocnění. Jedním z cílů práce je porovnání výskytu vybraných humánních onemocnění zoonózami v Jihočeském kraji v letech 2002-2010. Druhým cílem je porovnání rozsahu protiepidemických opatření přijatých cestou veterinární služby a orgánu ochrany veřejného zdraví. V této diplomové práci byl využit kvalitativně-kvantitativní výzkum. Předmětem výzkumu bylo zjištění významu spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví a veterinární služby v oblasti prevence infekčních onemocnění. Kvantitativní část šetření probíhala metodou sekundární analýzy dat. V kvalitativní části šetření byl proveden polostrukturovaný rozhovor s vedoucí odboru epidemiologie Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích a ředitelem Krajské veterinární správy pro Jihočeský kraj. Na základě výsledků výzkumu a daných rozhovorů jsem došla k tomuto závěru: 1) Spolupráce při předávání informací o výskytu infekčních nemocí je zajištěna dostatečně. 2) Rozsah protiepidemických opatření přijatých ve veterinární oblasti a v oblasti ochrany veřejného zdraví je dostačující. Tato diplomová práce může sloužit jako edukační materiál pro studenty studující bakalářský nebo magisterský stupeň ochrany veřejného zdraví, jelikož jako zaměstnanci hygienické služby budou v praxi řešit problematiku související s otázkami veterinárního dozoru.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva při výskytu epidemického ohniska infekce
SÝKOROVÁ, Žaneta
Informovanost obyvatelstva při výskytu epidemického ohniska infekce Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku biologických zbraní. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se snažila popsat biologické zbraně jako takové, popsat možnosti jejich zneužití a principy ochrany obyvatel a to jak z hlediska epidemiologického, tak z hlediska principů ochrany krizového řízení. Dále jsem se věnovala vybraným onemocněním, která jsou považována za biologické zbraně. Informace jsem čerpala z dostupné literatury, internetu a platné legislativy. V praktické části diplomové práce bylo mým cílem prozkoumat názory obyvatelstva České republiky na možné riziko ohrožení biologickými zbraněmi a zjistit, zda se populace orientuje v základních otázkách dané problematiky. Současně jsem porovnávala, zda se liší názory a úroveň informovanosti ve věkových skupinách osob produktivního věku a seniorů. Použila jsem metodu dotazování pomocí anonymního dotazníku s dvaceti jedna otázkami. Vybraný vzorek tvořilo dvě stě respondentů. Tento celek byl dále rozdělen na dvě skupiny. První skupinu tvořilo sto respondentů z řad osob v produktivním věku, druhou skupinu zastupovalo sto respondentů z řad seniorů. Na základě získaných výsledku jsem zjistila, že problematika biologických zbraní je spíše podceňována a že se názory při porovnání obou skupin nijak zvláště neliší. Dále analýza získaných dat ukázala, že úroveň informovanosti v základních otázkách problematiky je v populaci nízká a že obyvatelstvo zároveň nemá dostatečné informace o tom, jak by mělo postupovat v případě podezření na útok způsobený biologickými zbraněmi. Rozdíly v informovanosti populace dle věkových skupin se nepotvrdily. Výzkum rovněž ukázal, že respondenti mají pocit, že nemají k dispozici dostatek informačních zdrojů, které by jim problematiku biologických zbraní blíže osvětlily. Na základě získaných informací jsem sestavila brožuru, která nabídne základní informace o biologických zbraních a o tom, jak by se člověk v případě podezření na ohrožení měl zachovat. Rovněž přikládám návrh možné realizace projektu a distribuce příručky.
|
|
|
Výskyt infekčních onemocnění přenášených krví a pohlavním stykem se zaměřením na VHB a VHC ve Středočeském kraji.
VELEKOVÁ, Petra
K nejrozšířenějším a zároveň nejzávažnějším infekčním onemocněním přenášených krví a pohlavním stykem patří virová hepatitida typu B a C. Světová zdravotnická organizace považuje výskyt obou infekcí za epidemii a odhaduje, že na světě jsou infikovány virem hepatitidy B asi 2 miliardy osob a virem hepatitidy C více než 170 milionů osob. Virové hepatitidy B a C jsou onemocněními napadající játra s velmi častým přechodem do chronicity a jsou významným faktorem pro vznik hepatocelulárního karcinomu. U virové hepatitidy C je udáváno, že asi v 85 % akutní hepatitida C progreduje do chronicity, asi u jedné třetiny osob s chronickou hepatitidou C se vyvine cirhóza a u mnoha z nich vede ke karcinomu jater. Pravděpodobnost přechodu akutní hepatitidy B do chronicity s možným vznikem cirhózy nebo hepatocelulárního karcinomu je nepřímo závislá na věku infikovaného, udává se 90 {--} 95 % u novorozenců, 25 {--} 50 % u 1 {--} 5letých dětí, 5 {--} 10 % u starších dětí a dospělých. Nezanedbatelný je i socioekonomický dopad těchto onemocnění. U virové hepatitidy B je nejúčinnější prevencí očkování, proti viru hepatitidy C účinná očkovací látka zatím neexistuje. U obou typů virové hepatitidy je základem prevence dodržování nespecifických preventivních opatřeních vyplývajících z cesty přenosu nákazy, zejména vyhýbat se kontaktu s krví a s dalšími tělesnými tekutinami infikované osoby. K přenosu viru hepatitidy B i C nejčastěji dochází parenterálně, sexuální cestou, méně často vertikálně. Do zavedení screeningových testů dárců krve byly virové hepatitidy B a C přenášeny nejčastěji transfúzí krve. V současnosti je významným rizikovým faktorem pro přenos viru hepatitidy B a C intravenózní užívání drog v důsledku sdílení injekčních jehel, stříkaček a dalších pomůcek mezi narkomany. Teoretická část diplomové práce shrnuje současné poznatky o virových hepatitidách typu B a C. V praktické části jsem se zaměřila na incidenci a cesty přenosu virové hepatitidy typu B a virové hepatitidy typu C ve Středočeském kraji za období 10 let. Dále jsem si kladla za cíl prověřit informovanost o rizicích významných pro přenos virové hepatitidy typu B a C, a dodržování zásad bezpečnějšího sexu u vybrané skupiny populace Středočeského kraje.
|
|
|
Role sestry edukátorky na infekčním oddělení
PŘITASILOVÁ, Vladimíra
Jedna z velmi důležitých kompetencí sester je edukační činnost. Tento výzkum se zabývá edukační činností sester na infekčním oddělení. Jak sestry edukační činnost vykonávají, jakými způsoby se tato činnost provádí a jaké problémy brání sestrám ve výkonu edukační činnosti. Zároveň zkoumá informovanost klientů a jejich názory na informace předávané sestrami. Cílem práce bylo zjistit realizaci edukačního procesu na infekčním oddělení. Zjistit informovanost klientů o péči o své zdraví na infekčním oddělením. Zjistit připravenost sestry k výkonu edukační činnosti. Pro naplnění tohoto cíle a potvrzení hypotéz byl využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazníkového šetření. Byly sestaveny dva dotazníky: první pro příjemce edukační činnosti {--} pacienty/klienty a druhý pro poskytovatele edukační činnosti {--} sestry. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 177 respondentů, z toho 96 pacientů/klientů a 81 sester. Data byla zpracována popisnou statistikou pomocí grafů. Výzkumné šetření probíhalo v pěti nemocnicích. Byly vysloveny tři hypotézy. Sestry na infekčním oddělení realizují edukační činnost. Klienti infekčního oddělení jsou informováni o péči o své zdraví. Všeobecná sestra infekčního oddělení má dovednosti k výkonu edukační role. Všechny tři hypotézy byly realizací a analýzou výzkumného šetření potvrzeny. Z analýzy dat vyplývá důležitost edukační činnosti sester. Pozitivním zjištěním je poznání, že sestry infekčního oddělení realizují edukační proces, cítí potřebu dále se vzdělávat v oblasti edukace a komunikace, mají zájem uplatňovat svoje kompetence i ve specifických oblastech práce s HIV pozitivními klienty a s klienty s chronickými infekčními hepatitidami. Z výzkumu je patrné, že cílů, které byly stanoveny, bylo dosaženo. Problematice je nutné se nadále věnovat, neboť v edukačním procesu se vyskytly problémy, které brání sestrám v provádění edukační činnosti. Jedná se o nedostatečné prostorové, časové a materiální podmínky, které lze navrženými organizačními a personálními opatřeními řešit.
|
host ::
RSS.