| |
|
Symposium hudebního managementu, Praha 2014
Dekoj, Viktor ; RADOK ŽÁDNÁ, Ingeborg (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Práce se věnuje organizaci Symposia: UMĚNÍ | HUDBA | MANAGEMENT v roce 2014 na půdě Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze.
Symposium hudebního managementu se uskutečnilo ve dnech 14. a 15. dubna 2014. Jeho program byl rozdělen na přednášky pro odbornou veřejnost a praktickou část určenou studentům hudebního managementu ze tří uměleckých vysokých škol - JAMU, AMU a VŠMU.
|
|
Způsob financování vybraných evropských a amerických orchestrů
Moravec, Jaroslav ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Tato práce se zabývá nejen problematikou financování orchestrů, ale i kulturními systémy obecně, a to v rozdílných státech, společnostech a kulturách. Pro účely srovnání těchto systémů mezi sebou a zároveň pro určité vztaţení na poměry České republiky jsem vybral orchestry Wiener Philharmoniker, Berliner Philharmoniker a Concertgebouworkest v Amsterdamu jako zástupce kontinentální Evropy; New York Philharmonic společně s Chicago Symphony Orchestra ze Spojených států amerických; a London Symphony Orchestra z prostředí Velké Británie, která je svým způsobem dělící čárou mezi evropským a americkým světem. Cílem práce je vypracovat srozumitelný přehled nejzásadnějších charakteristik výše zmíněné problematiky.
|
|
Strategický management v malých uměleckých organizacích
Žák, Matěj ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Cílem této bakalářské práce je představit teoretické minimum z oblasti strategického managementu aplikovatelného v chodu malých uměleckých organizací. Zázemí autorů použité literatury a dalších informačních zdrojů je (až na výjimky) ne-umělecké. Stěžejní část je věnována přínosu M. Portera (teorie konkurenčních výhody), W. Chan Kima a Reneé Mauborgne (Blue Ocean Strategy) a okrajově také M. Kaiserovi (strategické plánování v umění). Popsané teoretické koncepce jsou přiblíženy na řadě reálných příkladů kulturních organizací. Zvláštní důraz je kladen na globální význam internetu a informačních technologií. Ze stejného důvodu jsou do skupiny malých uměleckých organizací zařazeny také startupy.
|
|
Srovnání ekonomického provozu Gymnázia Jana Nerudy a Hudební školy hlavního města Prahy
Králová, Tereza ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Stěžejními body mé práce jsou části zabývající se ekonomickým provozem Gymnázia Jana Nerudy a Hudební školy hlavního města Prahy a spoluprácí těchto dvou institucí.
Abych se mohla věnovat tématu Srovnání ekonomického provozu Gymnázia Jana Nerudy a Hudební školy hlavního města Prahy, musela jsem nejprve uvést historické zázemí všech zúčastněných škol. Poslední kapitola týkající se porovnání gymnaziálního studia s hudebním zaměřením s konzervatořemi v České republice je již jen poslední zajímavostí týkající se hudebních tříd Gymnázia Jana Nerudy.
V průběhu letošního roku, došlo k přetvoření hudebních tříd Gymnázia Jana Nerudy a Hudební školy hlavního města Prahy v novou instituci pod názvem Gymnázium a Hudební škola hlavního města Prahy.
I přes to, že Gymnázium a Hudební škola hlavního města Prahy bude i nadále raritou v Českém školství, není důvod se domnívat, že by došlo k jejímu zániku.
|
|
Internet jako nástroj marketingu a Public Relations v oblasti vážné hudby
Straková, Martina ; RADOK ŽÁDNÁ, Ingeborg (vedoucí práce) ; ŠTILEC, Jiří (oponent)
Uvedené téma magisterské práce jsem si zvolila nejen s ohledem na svou profesionální manažerskou činnost, ale také z důvodu svého osobního zájmu o problematiku věnovanou moderním technologiím, které zasahují do všech oblastí osobního a pracovního života.
Cíle diplomové práce je nejen vypracování souhrnného přehledu nástrojů již využívaných v prostředí internetu pro potřeby marketingu a Public Relations v oblasti vážné hudby, ale také přehled nových a nově vznikajících, které by mohly být využívány pro tyto potřeby, ale zatím ve vážné hudbě své uplatnění ještě nenalezly.
Práce se zabývá zvoleným tématem na uživatelské úrovni v obecné rovině, mapuje současné dostupné vhodné prostředky v prostředí internetu z pohledu možného využití pro instituce fungující v oblasti vážné hudby. Získané údaje o stávajících a nově přicházejících technologiích sumarizuje a dává uživatelsky srozumitelný uceleným přehled o dané problematice.
|
|
Způsob financování vybraných českých orchestrů v porovnání s vybranými evropskými orchestry
Moravec, Jaroslav ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Tato práce si klade za úkol prozkoumat problematiku financování vybraných českých orchestrů a konfrontovat mechanismy hospodaření, které jsou v České republice zavedeny, s některými evropskými orchestry. Jako zástupce českého prostředí jsem vybral celkem šest orchestrů; jmenovitě Českou filharmonii, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Filharmonii Brno, Plzeňskou filharmonii, Janáčkovu filharmonii Ostrava a PKF - Prague Philharmonia. Z Evropy jsem se potom věnoval orchestrům, které jsou buď českému prostředí blízké historicky či velikostně, nebo pro nás mohou být z různých důvodů inspirující. Konkrétně se věnuji těmto orchestrům: Berliner Philharmoniker, Het Koninklijk Concertgebouw v Amsterdamu, anglický London Symphony Orchestra a Slovenská filharmónia. Cílem práce je vytvořit přehled charakteristik hospodaření všech těchto českých i evropských orchestrů, tyto způsoby mezi sebou porovnat a zhodnotit.
|
|
Hudební umělecké školství v České republice
Vávrová, Kateřina ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; VÁLEK, Jiří (oponent)
Magisterská práce Hudební umělecké školství v České republice pojednává o hudebním školství v České republice od základního, středního až po vysokoškolské vzdělání. Dotýká se přijímacího řízení, průběhu studia, komorní hry, koncertů, soutěží, teoretických předmětů, studijních oborů, orchestrální a koncertní praxe, uplatnění studentů, budoucího zaměstnání a přináší vlastní názor na studium na Českých a Německých školách. Srovnává počet škol s Německem a Rakouskem, zamýšlí se nad celkovou situací ve školství a uplatněním v praxi. Porovnává způsob výuky na hudební škole, konzervatoři a na vysoké škole v České republice a v Německu.
|
|
Pražský filmový orchestr - analýza fungování
Kroužková, Marie ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Práce se zabývá především fungováním studentského symfonického tělesa Pražský filmový orchestr. Je zde zachyceno jeho působení od založení až po desetileté výročí, které probíhá v roce 2014. Detailně je rozvedena organizační struktura tělesa, finanční zajištění, organizace koncertní činnosti, repertoár. Zabývá se též nutnou změnou v názvu této právnické osoby vzhledem ke změně občanského zákoníku.
Poslední z částí uvádí příklady velkých projektů filmové hudby světové úrovně a jejich organizační specifika. Nechybí ani uvedení dalších těles s podobným zaměřením. Stručně je zde nastíněn vývoj a historie filmové hudby od němého filmu až ke zlatému věku Hollywoodu a nejslavnějším světovým skladatelům filmové hudby.
|
|
Osobnost manažera v oblasti vážné hudby
Čabalová, Katarína ; RADOK ŽÁDNÁ, Ingeborg (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo podrobně popsat osobnost hudebního manažera, sledovat jeho vývoj od dětství až po možnosti uplatnění, odlišit a zdůraznit jedinečné vlastnosti, jimiž musí disponovat, aby splnil alespoň základní předpoklady k tomu, aby se hudebním manažerem stal. Práce také upozorňuje na některé závažnější problémy, se kterými se česká kulturní scéna potýká, a které je nutné v budoucnu změnit.
Práce byla sepsána na základě literatury o obecném managementu, o efektivitě řízení a druhá aplikační část čerpala především z literatury týkající se specializovaného kulturního a hudebního managementu a dalších publikací, zabývajících se problematikou kulturního manažerství. Určitou měrou jsou zde také zastoupeny subjektivní názory autorky z dosud nabyvších znalostí a zkušeností.
Na základě informací uvedených v práci můžeme tvrdit, že z dlouhodobého hlediska je nutné přístup k hudebnímu manažerství radikálně změnit, zodpovědně přistupovat k jednotlivým fázím vývoje kvalitního hudebního manažera a vytvořit v Čechách velmi jednoznačně vymezený statut hudebnímu manažerství, které bude moci kvalitně spravovat české hudební národní dědictví.
|