|
|
Habitatové preference skřivana polního (\kur{Alauda arvensis})
DUFEK, Luboš
V této práci jsme zjišťovali habitatové preference skřivana polního (Alauda arvensis) zmapováním jeho početnosti ve třech lokalitách v České republice a to na Českobudějovicku, Znojemsku a Žďársku. Mapování probíhalo od konce března 2008 do začátku června 2008. V každé oblasti jsme měli 54 bodů, kde jsme zaznamenávali nadmořskou výšku, souřadnice GPS, rychlost větru, teplotu a dominantní vegetaci. Jeho habitatové preference jsme určovali jak ze subjektivního pozorování, tak pomocí interakce se třídami CORINE Land Cover za využití technologie GIS.
|
|
|
Habitatové preference obojživelníků u nás a ve světě.
BLAŽKOVÁ, Zuzana
Prozkoumala jsem současnou literaturu o příčinách v pozadí poklesů populací obojživelníků ve světě s důrazem na komplexitu těchto mechanismů. Dále jsem udělala přehled metod používaných k výzkumu obojživelníků s důrazem na důležitost znalosti terestrického habitatu a stanovila jejich ochranný status s doporučeními, kudy a jak by se měl ubírat budoucí výzkum.
|
|
| |
|
|
Vybrané aspekty ekologie městských šelem
GRAUSAMOVÁ, Lucie
První část této práce je literární rešerše na dané téma. Druhá část je zaměřena na habitatové preference šelem v městském prostředí. Užitím metody pachových stanic byla studována distrubuce savčích predátorů v Českých Budějovicích a jejich habitatové preference.
|
|
|
Fragmentace a savčí predátoři v lesních habitatech: faktory ovlivňující jejich distribuci a výběr prostředí
PAVLUVČÍK, Petr
Využívání krajiny člověkem způsobuje fragmentaci a ztrátu původních habitatů. Rozdílné druhy jsou na změny původních habitatů různě citlivé. Zvláště šelmy se mohou, v závislosti na menší hustotě potravní nabídky, s tímto jevem vyrovnávat hůře. Na druhou stranu středně velcí predátoři mohou prospívat v takto změněné krajině. Tato studie byla provedena během roku 2008 a 2009 v oblasti Českobudějovické pánve a jejím cílem bylo určit habitatové preference šelem ve fragmentované krajině. Během těchto dvou let bylo sledováno sedm druhů šelem pomocí metody pachových stanic. Zjištěné záznamy o jejich výskytu byly porovnány s fyzionomií sledovaných lesních ostrůvků a strukturou okolní krajiny.
|
|
| |
host ::
RSS.