|
|
Role sociálního učení při vytváření averze vůči aposematické kořisti u ptačích predátorů
Bělová, Magdalena ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Vliv sociálního učení v různých kontextech je studován u mnoha živočišných druhů. V naší práci jsme se zabývali vlivem sociálního učení na vznik averze vůči aposematické kořisti. Modelovým ptačím predátorem byly adultní a juvenilní sýkory koňadry (Parus major), u nichž je již poměrně dobře prostudováno averzivní učení ve vztahu k aposematické kořisti. Jako umělá kořist byly použity červené a zelené papírové siluety ploštic s vespod nalepenou larvou potemníka moučného (Tenebrio molitor) namočenou buď ve vodě, nebo v roztoku chininu. Jako jedinci předávající sociální informaci byli použiti konspecifičtí demonstrátoři dvojího typu - naivní ptáci předvádějící averzivní reakci při kontaktu s nejedlou kořistí a poučení ptáci, kteří jedlou kořist úplně odmítali. Testován byl vliv obou typů demonstrátorů na průběh diskriminačního učení. Zjišťovali jsme, zda se vliv sociálního učení liší u dospělců a u ptáčat. U dospělých ptáků mělo vliv sledování poučeného demonstrátora, a to na počáteční fázi diskriminačního učení. Testovaní ptáci, kteří sledovali tohoto demonstrátora, neodmítali nejedlou kořist úplně, ale počet kol, ve kterých správně diskriminovali mezi jedlou a nejedlou kořistí byl na počátku diskriminačního učení průkazně vyšší než u skupiny s naivním demonstrátorem a skupiny bez demonstrátora. Ptáci...
|
|
|
Závislost mimetické podobnosti myrmekomorfních pavouků na nechutnosti modelu
DOBROVODSKÝ, Juraj
Widely known fact is the generalist predators are averse to ants. This is the reason why more than 300 species of spiders choos special life strategy myrmecomorphy. In my master thesis I tested proteective quality of myrmecomorphyof Phrurolithus festivus compared whith cricket Gryllus assimilis, non-myrmecomorph spider Lycosa sp young nymps and Lasius niger ants. The chosen predator was great tit Parus major. This is the first time when vertebrate predator was used for testing myrmecomorphy. In the experiment great tits choose between combination of two preys. These combinations were ant-cricket, non-myrmecomorp spider-myrmecomorph spider, ant myrmecomorph spider. I was interested in two facts: for first how long time grat tits spend by detecrement between both of the preys and for second which prey was choosen. The time while great tits recognize the prey was short and very similar for all of the experiments. The difference was not significant. In the prey choice experiment for first, great tits prefer crickets before ants. In comparison experiment bitween myrmecomorp spider non-mrmecomorp spider great tits unambigously choose common spider, the myrmecomorph spiders were not attacked. Experiment whit myrmecomorph spider and ant show us the protection of myrmecomorphy is good but not perfect. Both of them was choosen, but still less commonly then other edible preys in experiments above. This experiment show me antoher interesting fact. While great tit choose between ant and myrmecomorp in time they came to be more inaccurate. Quite commonly choose ants on the and of experimental series. It maybe means the protection leads tits to incorrect choice. This experiment shown us, the myrmecomorph protection of the P. festuvis is functional, but it depends on enviroment and the comparison. I believe protection of spider greatly work on field, because tits do not have chance to make comparison and the enviroment is more dissected and dispersive.
|
|
|
Research on cognitive abilities in untrained birds
NÁCAROVÁ, Jana
This study investigates the cues used for predator recognition by wild-living untrained birds great tits (Parus major). The experimental approach is used to test the reaction to the variously modified dummies of sparrowhawk (Accipiter nisus) and pigeon (Columba livia f. domestica) under laboratory conditions. The role of key features (yellow eye, hooked beak and talons), colour and size is tested. The results imply that the presence of raptor-specific features is mostly necessary but not sufficient to recognize predator in the presented dummies. Following research revealed that the part of the variability in response of great tits can be taken on the account of personality.
|
|
| |
|
|
Efekt velikosti stimulu v diskriminačních a kategorizačních procesech u ptáků
NÁCAROVÁ, Jana
The mechanism of predator categorization has not been understood well yet. I examined how coloration pattern and predator size influence categorization by a prey under laboratory conditions. I tested the reaction of great tit (Parus major) to the plush dummies of sparrowhawk (Accipiter nisus), coloured as sparrowhawk, pigeon, robin and great tit. The same color variations were made in the sizes of a sparrowhawk and great tit. My results indicate that the coloration plays the main role in the recognition. The size is not important in the dummies coloured as the predator and the conspecific but it plays a role in recognition of other tested dummies (coloured as the pigeon and robin).
|
|
|
Sýkora koňadra (\kur{Parus major}) jako modelový druh v prostorově kognitivních úlohách
NÁCAR, David
In this thesis the spatial cognitive experiment with great tits (Parus major) as a model species is described. In this experiment tits learnt to respond to one of four response keys according the presented stimuli. Two types of stimuli were used: one of them contained configural information about response keys, but the other didn´t. The experiment tested the difference of using these two types of spatial information in great tits in two experimental designs. In the first design stimuli were presented in computer screen, in the other they were presented in the floor of experimental chamber. The thesis then discusses the performance of tits in two types of stimuli and two versions of experimental design and compares these results with pigeons in similar experiment.
|
|
|
Klíčové znaky a prototypy ve vizuálním rozpoznávání predátorů - laboratorní experimenty se sýkorou koňadrou (\kur{Parus major})
TUMOVÁ, Petra
Rozpoznávání predátorů hraje v životě ptáků zásadní roli. Jak ale probíhá mechanismus této kategorizace není dosud zcela objasněno. Testovali jsme proto dvě ze základních teorií kategorizace v laboratorních podmínkách, kde máme možnost se zaměřit na chování jednotlivců a jeho detaily. V experimentech jsme se zaměřili na význam klíčových znaků a barevných vzorů. Testovali jsme odpovědi sýkory koňadry na různě modifikované atrapy krahujce. Výsledky potvrzují, že pták predátora nerozpoznává pouze na základě klíčových znaků a barevné vzory mají na kategorizaci zásadní vliv. Kategorizace predátora je procesem komplexním a nedá se vysvětlit pouze jednou z psychologických teorií. Pravděpodobně využívá kombinaci klíčových znaků a prototypu dané kategorie vytvořeného v průběhu života.
|
|
|
Holub s krahujčí hlavou: přítel nebo nepřítel?
NÁCAROVÁ, Jana
Existují dvě teoretická vysvětlení, jak by zvířata mohla rozpoznávat predátory. Podle teorie znaků by pro kategorizaci měly být důležité pouze určité klíčové znaky. Podle teorie konceptu mají zvířata obecnou představu, jak má predátor vypadat a místní znaky nejsou tak důležité. My jsme testovali tyto dvě teorie v laboratorních podmínkách. Sledovali jsme reakci sýkory koňadry (Parus major) na dřevěné atrapy krahujce (Accipiter nisus), holuba (Columba livia f. domestica) a chiméry mezi nimi, které se lišily typem hlavy. Naše výsledky ukazují, že sýkory při rozpoznávání predátora pravděpodobně využívají obou přístupů.
|
|
|
Role osobnosti v ptačí reakci na výstražně zbarvenou kořist
TESAŘOVÁ, Monika
Tato práce zkoumala osobnost a individuální rozdíly v reakcích na aposematickou kořist u sýkory koňadry, Parus major. Cílem bylo ohodnotit individuální rozdíly v chování čtyřiceti jedinců sýkor a najít možné korelace s reakcemi těchto ptáků k nápadně zbarvené kořisti, pátému larválnímu instaru ruměnice pospolné, Pyrrhocoris apterus.
|
host ::
RSS.