|
|
Molecular biology and ecology of microbial decomposition of plant-derived biopolymers in forest ecosystems
Žifčáková, Lucia ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Bárta, Jiří (oponent)
V této dizertační práci byly studovány schopnosti hub a bakterií degradovat jednoduché i složité uhlíkaté sloučeniny získané z různých zdrojů, jako jsou kořenové exsudáty, opad, půdní organická hmota nebo houbové mycelium. Znalost funkčních vlastností, zejména degradačních schopností hub a bakterií, je důležitá pro dešifrování černé skříňky fungování mikrobů v půdě, a tím pomáhá při modelování a předpovídání budoucích směrů vývoje mikrobiálních společenstev tváří v tvář globálním změnám. U sbírkových kmenů hub s různou taxonomií a ekofyziologií byla ekofyziologie důležitější při projevu funkčních vlastností než taxonomie. U bakteriálních izolátů z opadu a půdy smrkového lesa, bylo potvrzeno, že Acidobakterie produkují širokou škálu enzymů ve velkém množství in vitro, byly také hojně zastoupeny a také aktivní v procesech rozkladu v kyselé smrkové půdě. Exprese degradačních enzymů u bakterií i hub byly dále studovány in situ v půdě smrkového lesa, která představuje důležité životní prostředí vzhledem k širokému rozšíření jehličnatých lesů na severní polokouli. Naše znalosti, pokud jde o pochopení sezónního vlivu na mikrobiální činnost, jsou nedostatečné. To je důvod, proč byl studovaný vliv sezónnosti na transkripci všech funkčních genů u hub a bakterií. Stejné experimentální uspořádání bylo použito...
|
|
|
Management zemědělské krajiny a jeho vliv na koncentrace iontů v tekoucích vodách
MIKEŠOVÁ, Aneta
Náplní této práce bylo porovnání vybraných chemicko-fyzikálních parametrů povrchových vod říční sítě v Novohradských horách a zjištění možného vlivu zemědělství na hodnoty těchto parametrů. Použita byla data za rok 2015 a 2016. Odběrová místa zahrnovala zemědělsky obdělávané pozemky, ale i lesní ekosystémy. Práce je zaměřena především na tyto parametry: vodivost, pH, alkalita, NO3-N a PO4-P, tedy především parametry způsobující eutrofizaci vod. Rozdíl mezi horními uzávěry toků v lesních ekosystémech a dolními uzávěry toků v blízkosti zemědělsky obdělávaných pozemků byl rozporuplný. Hodnoty vodivosti jednoznačně prokázaly, že zemědělská činnost zhoršuje kvalitu vod, neboť vodivost dolních uzávěrů toků byla někdy i třikrát vyšší, než vody v lesních ekosystémech, ale například hodnoty koncentrace PO4-P byly vyšší na horních uzávěrech toků, tedy v lesních ekosystémech.
|
|
|
Chemicko-fyzikální parametry povrchových vod říční sítě na Novohradsku.
BERNASOVÁ, Tereza
Obsahem bakalářské práce bylo porovnání chemicko-fyzikálních parametrů povrchových vod říční sítě na Novohradsku. Použita byla data za rok 2014. Jednotlivá odběrová místa se od sebe lišila způsobem hospodaření a typem ekosystému. Sledovány byly parametry, které souvisí s eutrofizací vod: konduktivita, pH, KNK4,5, dusičnany a fosforečnany. Na základě výsledků lze tvrdit, že zemědělsky obhospodařovaná území vykazovala vyšší koncentrace sledovaných látek a vyšší hodnoty parametrů. Největší rozdíly byly zjištěny u konduktivity, kde se hodnoty pohybovaly v rozmezí od 51,8 mS cm-1 do 164,4 mS cm-1.
|
|
| |
|
| |
|
|
Chemické parametry povrchových vod vybraných modelových ekosystémů kulturní krajiny
STRNADOVÁ, Johana
Cílem bakalářské práce bylo zjistit a porovnat koncentrace chemických parametrů v pěti tocích v Novohradských horách. Jednotlivá odběrová místa se od sebe lišila typem ekosystému, způsobem hospodaření, vegetačním složením porostů a podložím. Sledované parametry v lesních ekosystémech byly: konduktivita, pH, sírany a vápník. V agroekosystémech byly sledovány parametry: konduktivita, pH, vápník, chloridy a dusičnany. Z nasbíraných dat byly vytvořeny grafy za období let 2005 ? 2010. Na základě výsledků lze konstatovat, že přirozený smíšený porost odolává koncentracím síranů a nedochází k acidifikaci povrchových vod. Na rozdíl od smrkové monokultury, v němž má povrchová voda nejnižší pH protože smrkový porost zachycuje větší množství síranů. Chemismus vod v agroekosystémech odpovídá tomu, že protékají krajinou, která je využívána pro hospodářskou činnost. Nejvíce patrné to bylo u potoka, který v horním odběrovém místě protéká smrkovou monokulturou a konduktivita tam dosahovala pouze 65?S.cm-1. Naopak v dolním odběrovém místě byla konduktivita podstatně vyšší 175 ?S.cm-1. Hodnota konduktivity potoka, který protéká vlhkými loukami, činila 191 ?S.cm-1. Výsledky měření potvrdily, že voda dosahuje vyšší konduktivity v obhospodařované krajině.
|
|
|
Udržitelné pěstování lesních ekosystémů - indikátory biodiverzity
HOŠKOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se věnuje tématu biodiverzity a jejím indikátorům v oblasti udržitelného pěstování lesních ekosystémů. Práce je pojata jako literární rešerše daného problémů a snaží se nahlížet na jednotlivá témata, která s danou problematikou úzce souvisejí. Pozornost je v jednotlivých kapitolách zaměřena zejména na shrnutí (rešerši) základních poznatků vztahující se nejen k podstatě lesních ekosystému a trvalosti funkcí lesa z hlediska jejich ekologické stability a odolnosti, zejména pak byla práce zaměřena na zjištění hlavních metod sledování biodiverzity v lesních ekosystémech. Hlavním cílem této bakalářské práce je srovnat konvenční a přirozené obnovy lesních ekosystémů, přičemž na tuto problematiku bylo pohlíženo také z hlediska půdních organismů (bezobratlých živočichů), které lze považovat za ukazatele změn biodiverzity v oblasti lesních ekosystémů.
|
|
|
Vliv těžebních technologií na lesní ekosystémy v Národním parku Šumava
VOKÁČ, Otakar
V důsledku diferenciace péče o lesní ekosystémy jsou na území NP Šumava lokality, kde vlivem lesní těžby dochází ke škodám na lesních ekosystémech. Jeden z nejvíce ovlivňovaných ekosystémů je půdní ekosystém, který je narušován četnými přejezdy používaných mechanizací. Mezi mechanizaci, která vykoná největší počet přejezdů na těženém území, se řadí přibližovací technika. Cílem této práce bylo získat a analyzovat údaje o používaných přibližovacích technologiích a vyhodnotit jejich vliv na lesní ekosystémy. Ve vybraných lokalitách Národního parku Šumava byla provedena analýza těžby, měření zahloubení stop, zhutnění půdy a odběr půdních vzorků pro zjištění hmotnostní vlhkosti půdy. Na základě získaných výsledků byly definovány negativní vlivy těchto technologií na vodní i vzdušný režim půdy. Součástí vyhodnocení jsou i doporučení pro snížení negativních důsledků těžby na půdu.
|
host ::
RSS.