|
|
Houby energeticky významných rostlin
Janďourková, Hana ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Marková, Jaroslava (oponent)
Tato práce je literární rešerší o houbách energeticky významných rostlin. Uvedeny jsou nejdůležitější fytopatogenní a endofytické houby energetických rostlin, se zvláštním zřetelem k rodu Fusarium. Energetické rostliny jsou rostliny pěstované pro fytoenergetiku. Druhy vhodné pro tento účel byly vybrány zejména pro vysoké výnosy biomasy při co nejnižší vložené práci. Jedná se o rozmanité druhy rostlin od trav až po dřeviny. Mykobiota energeticky významných rostlin je stále ještě málo prozkoumána ve srovnání s tradičně pěstovanými zemědělskými plodinami. Více je známo o fytopatogenních houbách než o endofytech energetických rostlin. Ve své diplomové práci se budu věnovat studiu endofytické mykobioty ozdobnice čínské, šťovíku krmného a čiroku, proto byla excerpce mykobioty těchto rostlin provedena do větší hloubky. Anamorfní rod Fusarium je jeden z nejvýznamějších rodů fytopatogenních a endofytických hub bylin. Z tohoto důvodu je mu věnován větší prostor. Klíčová slova: fytopatogenní houby, endofyty, energetické rostliny, fytoenergetika, Fusarium
|
|
|
Vliv pěstování energetických rostlin na biodiverzitu
BRUSOVÁ, Dagmar
Bakalářská práce se zabývá hodnocením vlivu pěstování řepky olejky (Brassica napus subsp. napus) a kukuřice seté (Zea mays L.) na diverzitu a aktivitu společenstev epigeických brouků. Počet monokultur energetických rostlin v posledních letech roste, což má vliv na mnoho různých aspektů krajiny a životního prostředí. Práce přináší údaje o zastoupení jednotlivých druhů epigeických brouků v energetických kulturách a hodnotí hlavní faktory, které ovlivňují populaci daných druhů a zastoupení jednotlivých druhů ve sledovaných porostech. V této práci je možné se seznámit s metodikou odebírání vzorků, taxonomií základních druhů a statistickými metodami hodnocení vzorků.
|
|
|
Vliv pěstování energetických rostlin na biodiverzitu
DVOŘÁK, Jan
Práce je zaměřena na pěstování energetických rostlin v České republice a možnosti jejich využití jako obnovitelných zdrojů energie. Popisuje energetické rostliny pěstované za účelem výroby kapalných paliv, výroby bioplynu nebo přímé spalování. Dále je v práci kladen důraz na environmentální aspekty pěstování těchto rostlin. Hodnocena je zejména erozní ohroženost pozemků, na kterých se energetické rostliny pěstují. Popisována je dále druhová biodiverzita porostech se zaměřením na plevele a na střevlíkovité brouky, jako bioindikátory prostředí. Součástí práce je také vypracování dotazníku u subjektů, které se zabývají pěstováním energetických plodin, kdy je sledována celková výměra a procentuální zastoupení druhů energetických a ostatních kulturních rostlin. Subjekty byly také dotazovány na nové druhy energetických plodin, a zda plánují jejich pěstování v brzké době.
|
|
|
Environmentální aspekty pěstování energetických plodin - produkce CO2eq
PÍSAŘÍK, Martin
Diplomová práce se zabývá částečným hodnocením životního cyklu třech druhů energetických rostlin, konkrétně kukuřicí setou (Zea mays L.), chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea L.), Szarvasi I (Agropyron elongatum L.) a jejich environmentálních dopadů během jejich pěstování. Jako rámec hodnocení byla použita doba od předseťové přípravy v prvním roce až po poslední sklizeň po desetiletém pěstitelském cyklu. K výpočtu emisí skleníkových plynů byl použit softwarový nástroj SimaPro. Cílem bylo zjistit kolik emisí skleníkových plynů (kg CO2eq na 1 kg sušiny) vznikne při pěstování vybraných energetických rostlin a porovnat, která rostlina je z environmentálního hlediska nejvíce šetrná k životnímu prostředí. Celková emisní zátěž vyprodukovaná během životního cyklu kukuřice seté je 0,199210 kg CO2eqv na 1kg sušiny, u chrastice rákosovité 0,182075 kg CO2eqv na 1kg sušiny. Szarvasi I je z environmentálního hlediska nejvíce šetrná produkuje 0,110232 kg CO2eqv na 1kg sušiny.
|
|
|
Enviromentální aspekty pěstování energetických plodin
KELBLEROVÁ, Veronika
V našich podmínkách má mezi obnovitelnými zdroji energie významnou roli biomasa, a to jak odpadní, tak cíleně pěstovaná. Stále častěji je kladen důraz na tzv. netradiční rostliny (miscantus, konopí, ale např. i krmný šťovík). Cílem této bakalářské práce je zhodnotit využitelnost rostlin záměrně pěstovaných pro energetické účely v České republice a objasnit environmentální dopady jejich pěstování. Podle literárních údajů tak posoudit vhodnost pěstování za účelem energetického využití na základě vybraných produkčních schopností a energetických parametrů.
|
|
|
Technologie pěstování rychle rostoucích rostlin a jejich vliv na biodiverzitu
REKTORYS, Jan
Byla provedena rešerše týkající se energetických zdrojů dneška. Byly posouzeny výhody i nevýhody využití různých druhů rychle rostoucích bylin i dřevin z hlediska náročnosti na stanoviště a množství biomasy. Byly určeny indikátory antropogenního ovlivnění jednotlivých kultur s využitím bezobratlých živočichů. Jako perspektivní bioindikátory se ukázaly druhy a společenstva epigeických brouků. Celkově bylo zjištěno, že největší biomasy dosahuje klon vrby S-705 (15 t sušiny ha/rok v prvním obmýtí) a z bylin invazní křídlatka sachalinská (až 60 t sušiny ha/rok). Nejméně náročná na pěstování je lebeda rozkladitá a merlík bílý.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání vhodnosti vybraných rostlinných kultur pro různé způsoby energetického využití.
PAVELOVÁ, Lenka
Bakalářská práce byla zpracována formou literární rešerše, doplněné případně o tabulkové a grafické zpracování získaných údajů a o vlastní komentář (diskuzi) k literárním údajům. Cílem práce bude posouzení vhodnosti vybraných rostlinných kultur pro pěstování na energetické využití s ohledem na jejich pěstební technologie a posouzení vhodnosti biomasy k různým způsobům zpracování a získávání energie. Stručný nástin hospodářského, ekonomického a ekologického významu tématu. V úvodu literárního přehledu ve druhé kapitole, jsou uvedeny informace týkající se obnovitelných zdrojů energie, co jsou obnovitelné zdroje energie, jejich význam a využití. Kapitola se dále zabývá významem a využitím rostlinné biomasy jako zdroje energie, charakteristikou jednotlivých typů biomasy a na závěr je zmíněna budoucnost biomasy. Ve třetí kapitole ?Výběr a pěstování rostlin pro energetické využívání? jsou uvedeny informace o vybraných dřevnatých a nedřevnatých plodinách uvažovaných pro energetické využití. Jedná se o tyto plodiny ? obiloviny, kukuřice, rychle rostoucí dřeviny, monokultury trav, jetelotravní směsi, monokultury jetelovin, byliny, trvalé travní porosty: jejich produkční a mimoprodukční význam. Pro jednotlivé plodiny jsou zpracovány: obecná charakteristika plodiny, botanické zařazení, nároky na stanoviště, agrotechnika, sklizeň a posklizňové ošetření. Dále jsou uvedeny možnosti využití produkce a nastíněno využití jednotlivých plodin pro energetické účely. Čtvrtá kapitola se zabývá způsoby využití biomasy k energetickým účelům. Využitím dřevní hmoty, slámy obilovin a energetických rostlin pro přímé spalování, využití biomasy na výrobu bioplynu a ostatními způsoby využití. Závěrem v páté kapitole je shrnutí nejdůležitějších poznatků a doporučení vyplývajících ze studované problematiky, obohacené o tabulkové a grafické zpracování.
|
host ::
RSS.