|
|
Připravenost obecní policie na krizové situace ve vybraných obcích s rozšířenou působností v Jihočeském kraji
BAREŠ, Jaroslav
Diplomová práce na téma "Připravenost obecní policie na krizové situace ve vybraných obcích s rozšířenou působností v Jihočeském kraji" byla zpracována především z důvodu, že tento stav není doposud nikde popsán. Hlavním úkolem této práce tedy bylo zmapovat připravenost vybraných městských policí na řešení situací, které mají za následek vyhlášení krizových stavů a následně potvrdit nebo vyvrátit dvě zadané hypotézy. Prvním cíle této práce bylo navrhnout možnosti zlepšení stavu připravenosti obecní policie s přihlédnutím k velikosti ORP, na základě získaných informací a provedené SWOT analýzy. Druhým cílem diplomové práce je zhodnotit finanční zabezpečení připravenosti obecní policie na krizové situace ve vybraných ORP Jihočeského kraje. Ke zpracování této práce bylo využito literárních zdrojů, platných právních předpisů, platných interních dokumentů a internetových zdrojů kvantitativní výzkum a strukturované rozhovory. Následně byla provedena SWOT analýza, která společně s výstupy získanými z provedeného kvantitativního a kvalitativního výzkumu, dokreslila připravenost vybraných městských policií a zároveň ukázala na možnost zlepšení stavu připravenosti městské policie u obou zkoumaných skupin městských policií. Strukturu práce tvoří obecná charakteristika veřejné správy a organizace územní samosprávy, především postavení obcí s rozšířenou působností a jejich působnost v bezpečnostním systému České republiky. Další část práce popisuje krizové stavy, jejich stručnou charakteristiku, začlenění do legislativy České republiky. V části zaměřené na městskou policii, byla popsána její právní úprava, vývoj až po současný stav, působnost a seznámení s městskými policiemi v jednotlivých obcích s rozšířenou působností Jihočeského kraje, včetně jejich rozdělení na dvě skupiny. Dále byl popsán rozpočet městské policie v návaznosti na krizové stavy, který je součástí rozpočtu obce s rozšířenou působností, jak v oblasti příjmů, tak v oblasti výdajů. V další části této práce jsou graficky a statisticky zpracovány a vyhodnoceny výsledky provedeného dotazníkového šetření. Následně jsou uvedeny výsledky ze strukturovaných rozhovorů, na které navazuje SWOT analýza a návrh na proškolení strážníků v oblasti integrovaného záchranného systému a krizového řízení. Vyhodnocením těchto metod byl učiněn závěr, že z pohledu teoretických znalostí, personálního, materiálního, tak i technického vybavení jsou zkoumané městské policie připraveny dostatečně. Úroveň připravenosti se ale liší dle velikosti obce s rozšířenou působností, ve které jsou městské policie zřizovány. Provedené dotazníkové šetření poukázalo na rozdíl v teoretických znalostech a praktických zkušenostech strážníků, provedené strukturované rozhovory nastínily rozdíly v technické vybavenosti, v rozdílných činnostech, které městské policie provádějí, dále byly zjištěny rozdíly v úrovni spolupráce s ostatními složkami a orgány. Provedená SWOT analýza poukázala na rozdílné silné a slabé stránky a odlišné příležitosti a hrozby, které ovlivňují činnost zkoumaných městských policií. Zároveň byly na základě vlastního šetření navrhnuty pro jednotlivé městské policie strategie pro další rozvoj a zdokonalení této připravenosti. K tomuto byl zároveň navrhnut rámcový obsah školení v legislativě krizového řízení pro strážníky a vrchní strážníky městské policie. Předložená diplomová práce potvrdila obě zadané hypotézy. Tento závěr byl učiněn na základě shrnutí a vyhodnocení provedeného dotazníkového šetření, volných rozhovorů a provedené SWOT analýzy.
|
|
|
Návrh zlepšení mobilních aplikací pro HZS ČR
Šímová, Marie ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Bruckner, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem na zlepšení mobilních aplikací pro Hasičský záchranný sbor České republiky. Teoretická část je zaměřena na význam informací, které jsou potřebné pro úspěšné ukončení mimořádné události. Tato část dále obsahuje popis činností krajského operačního střediska a informační systém využívaný hasiči. Celou teoretickou část uzavírá popis procesu zpracování mimořádné události. Jedním z cílů praktické části byla analýza mobilních aplikací využívaných na koncových zařízeních typu tablet v České republice a ve vybraných sousedních státech. Dalším cílem bylo navržení zlepšení a to formou nových mobilních aplikací, které by Hasičský záchranný sbor České republiky mohl vyvinout, kromě toho byly stanoveny doporučené aplikací pro tablety podle vybraných rolí hasičů.
|
|
|
Plán krizové připravenosti pro Jihočeskou univerzitu v ČB - Koleje a menzy, zajišťující plnění opatření vyplývajících z krizového plánu kraje.
JÍCHOVÁ, Marie
Po novelizaci zákona č.240/2000Sb., o krizovém řízení byla aktualizována povinnost zpracovávat plány krizové připravenosti pro jednotlivé subjekty, zajišťující plnění opatření vyplývajících z krizového plánu kraje. Z tohoto důvodu jsem se ve své diplomové práci zaměřila na zpracování Plánu krizové připravenosti pro Koleje a menzy Jihočeské univerzity. V teoretické části práce jsem se nejprve věnovala vysvětlení některých základních pojmů. Na tuto část jsem navázala deskripcí hrozeb a rizik spolu s hodnotícími metodami. Dále jsem se zaměřila na opatření k ochraně obyvatelstva, která jsou v ČR na velmi dobré úrovni, některá se dokonce stala vzorem pro okolní státy. Zmínila jsem se o krizových stavech, které se vyhlašují v případech, kdy mimořádná událost přeroste v krizovou situaci. Poté jsem formulovala úlohu státních orgánů, orgánů územních samosprávních celků, bezpečnostních rad a krizových štábů. Teoretické poznatky jsem zakončila problematikou bezpečnostního plánování, jež si klade za cíl redukovat následky situací, které nás ohrožují. Na teoretickou část navazuje výzkum, který proběhl kvalitativní formou sběru dat. Hlavní otázka, na niž chce tato práce odpovědět, zní: Jaká jsou rizika, která ohrožují plnění úkolů vyplývajících Jihočeské univerzitě v ČB - Koleje a menzy z krizového plánu kraje? Pro metodiku diplomové práce bylo stěžejní shromáždit údaje potřebné pro zpracování plánu krizové připravenosti, čehož jsem dosáhla pomocí řízených rozhovorů s ředitelem Kolejí a menz JU, bezpečnostním technikem JU, vedoucím menzy, zaměstnanců údržby a spoluprácí s ČHMÚ. Další významné informace jsem získala díky spolupráci s HZS Jihočeského kraje, který poskytoval nutnou součinnost ke zpracování tohoto plánu. Jednalo se zejména o informace k analýze vnějšího ohrožení. Následně jsem provedla analýzu vnitřních rizik, která by mohla narušit funkci subjektu a tím i plnění úkolů z krizového plánu kraje. V této fázi bylo nezbytné prozkoumat budovy Kolejí a menz JU.Při analýze rizik jsem došla k závěru, že provoz Kolejí a menz JU mohou přerušit následující ohrožení: přirozené povodně (pouze v případě kolejí K5 a K6), zvláštní povodně, přeprava nebezpečných látek po pozemních komunikacích, rizika plynoucí z klimatických podmínek (sněhové kalamity a dlouhotrvající mrazy, bouřky, vichřice, přívalové deště), požáry budov, úniky plynu (ohrožují budovy kolejí K1, K2, K3 a menzy, v kterých se plyn využívá pro provoz zařízení pro vaření), přerušení dodávek elektrické energie, přerušení dodávek tepla a výpadky v zásobování potravinami a vodou. Každému identifikovanému ohrožení jsem v operativní části plánu krizové připravenosti přiřadila možný dopad na provoz zařízení, postupy řešení a zvážila jsem možnost využití subjektu za daných situací.Výsledkem diplomové práce je zpracovaný Plán krizové připravenosti pro Koleje a menzy JU, který je vnitřním dokumentem právnické osoby k zabezpečení řešení úkolů za krizových situací. PKP je zpracován jak v listinné, tak elektronické podobě a bude umístěn v kanceláři rektora JU, ředitele a zástupce ředitele Kolejí a menz JU a v neposlední řadě u HZS JčK. Plány krizové připravenosti, jakož i ostatní plány, podléhají po čtyřech letech aktualizaci, neboť může docházet ke změně charakteru ohrožení, kontaktů či změně organizační struktury. Poznatky diplomové práce mohou sloužit nejen pro řešení krizových situací, ale zároveň je mohou využít také studenti JU, jako zdroj informací popřípadě mohou navázat další prací zaměřenou například na vytvoření vhodných podmínek a prostor pro komunikaci s lidmi, které zasáhla krizová situace, a kteří byli nuceni opustit své domovy a ubytovat se dočasně v budovách Kolejí a menz JU. Neboť při těchto událostech dochází k velkému nátlaku na lidskou psychiku, a proto je nezbytné těmto lidem zajistit pomoc.
|
|
|
Připravenost příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky na mimořádnou událost v Jihočeském kraji
VLAS, Vlastimil
Zpracovat diplomovou práci na téma Připravenost příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky na mimořádnou událost v jihočeském kraji jsem si vybral sám. Tento výběr byl zcela záměrný, jelikož tato složka je též začleněna do Integrovaného záchranného systému (dále jen IZS). Ovšem její nasazení na řešení mimořádné události může být velmi specifické. Vězeňská služba České republiky může být dle zákona č. 239/2000 Sb. o Integrovaném záchranném systému použita na řešení mimořádné události. Je začleněna mezi tzv. ostatní složky IZS. Všechny ostatní složky mohou být nasazeny na řešení mimořádné události, musí ovšem být splněna podmínka sepsané Dohody o poskytnutí pomoci. Musí být známy síly a prostředky, které může dotčený subjekt poskytnout. Na základě těchto skutečností byly stanoveny tyto cíle diplomové práce: ? analýza připravenosti příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky na mimořádnou v Jihočeském kraji, ? zjištění postupů, možností a podmínek využití Vězeňské služby v této problematice, ? návrh materiálů ke školení příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky. Byly také prověřovány tyto dvě hypotézy: ? příslušníci a civilní zaměstnanci jsou dostatečně proškoleni a jsou připraveni na řešení mimořádné události, ? Vězeňská služba České republiky je plně využitelná k nasazení na řešení mimořádné události. Pokud se zaměřím na první cíl mé práce, abych dostatečně provedl analýzu připravenosti, připravil jsem anonymní dotazník, který obsahoval osm otázek. Tyto dotazníky byly rozdány všem příslušníkům a civilním zaměstnancům VS v Jihočeském kraji. Z dosažených informací jsem mohl vyhodnotit provedenou analýzu a vyjádřit se k první hypotéze. Maximální počet bodů v dotazníku byl stanoven na 24. Průměrné bodové hodnocení dosahuje mezi 19 ? 20 body. Z toho lze vyvodit závěr, že příslušníci a civilní zaměstnanci jsou dostatečně proškoleni, a první hypotéza byla potvrzena. Abych mohl vyhodnotit druhou hypotézu, musel jsem provést historickou analýzu a z této analýzy jsem dospěl k závěru, že druhou hypotézu lze potvrdit jen částečně. Hypotéza byla směřována na možnost nasazení příslušníků a zaměstnanců VS na mimořádnou událost. Z historické analýzy ovšem vyplývá, že v minulosti byla tato složka nasazována, ale její síly a prostředky nepředstavovali příslušníci či civilní osoby, ale pracovní čety z řad odsouzených osob. Toto využití se opakovalo a dalo by se říci, že nasazení pracovní čety je úspěšné, proto jsem vyvodil závěr, že druhá hypotéza byla potvrzena, ale jen částečně. Vězeňská služba je plně využitelná k řešení mimořádné události, ale její síly a prostředky budou tvořit zejména pracovní čety z řad odsouzených osob. Pokud se zaměřím na legislativu upravující nasazení, komunikaci či koordinaci této složky s orgány města, tak toto upravuje pouze Dohoda o poskytnutí pomoci. Snažil jsem se navrhnout určitý dokument, jak by taková Dohoda o poskytnutí pomoci mohla vypadat. V další kapitole byly nastíněny informace, které by mohly být použity jako určité vodítko, do jaké oblasti a hloubky příslušníky a civilní zaměstnance proškolovat. Příslušníci a civilní zaměstnanci jsou z této problematiky jednou ročně proškolováni příslušným zaměstnancem VS. Všechny cíle diplomové práce byly naplněny a jsou doplněny o vlastní názor autora.
|
|
|
Způsoby ochrany obyvatelstva před nebezpečnými chemickými látkami při mimořádných událostech
MRÁZKOVÁ, Silvie
Diplomová práce se zabývá způsoby ochrany obyvatelstva před nebezpečnými chemickými látkami v případě vzniku mimořádné události. Teoretická část práce se zaměřuje na rozbor legislativy, která se týká nebezpečných chemických látek a soustřeďuje pozornost zejména na rizika spojená s přepravou nebezpečných chemických látek s jejich následným únikem. Práce popisuje vybrané nebezpečné chemické látky a upozorňuje na nehody, které se v nedávné době staly. Dále se zajímá o varování, evakuaci, ukrytí a prostředky improvizované ochrany, což je pro ochranu běžného občana nejdůležitější. S automobilovými cisternami přepravujícími chemické látky se obyvatelstvo setkává denně na každém kroku, a proto by se jejich ochrana měla ubírat především tímto směrem. Lidé často nevědí, jak se v takové situaci zachovat. Pro výzkum byl v praktické části vytvořen dotazník, který měl úroveň znalostí občanů zjistit. Vyhodnocením informovanosti obyvatelstva a na základě výsledků dotazníků byla navržena vhodná forma edukace pro doplnění znalostí (kapesní průvodce). Současně byly dotazníky rozdány mezi příslušníky HZS s cílem ověřit i jejich připravenost. Připravenost HZS dokazuje i rozbor a fotodokumentace taktického cvičení s tématikou únik nebezpečné chemické látky při přepravě.
|
|
|
Činnost Policie České republiky jako základní složky integrovaného záchranného systému u vybraných mimořádných událostí.
JILEČEK, Michal
Práce analyzuje činnosti Policie České republiky jako základní složky integrovaného záchranného systému na úrovni taktického řízení, při řešením vybraných mimořádných událostí. Součástí teoretické části práce je analýza dostupných právních norem a dokumentů týkajících se činností policie při provádění záchranných a likvidačních prací. Empirická část je zpracována ve formě kvalitativního a kvantitativního výzkumu prostřednictvím specifického vzorku respondentů. První výzkumný soubor je zpracován jako strukturovaný rozhovor s vedoucími výkonných útvarů policie, ve druhém výzkumném souboru bylo použito dotazníkové šetření u souboru policistů z přímého výkonu služby. Průzkum odhaluje úroveň informovanosti policistů s problematikou integrovaného záchranného systému. Výsledky dotazníkového šetření jsou zpracovány do grafů. Práce poukazuje na neexistenci systematického vzdělávání pracovníků u Policie České republiky a nabízí variantní řešení metod vzdělávání s problematikou integrovaného záchranného systému na pracovišti při výkonu práce.
|
|
|
Zajištění psychologické pomoci a krizové intervence civilnímu obyvatelstvu při mimořádné události
ŠČERBOVÁ, Nikola
Diplomová práce nese název: Zajištění psychologické pomoci a krizové intervence civilnímu obyvatelstvu při mimořádné události. Teoretická část je především zaměřena na zmapování rozvoje a stavu systému psychosociální pomoci v ČR, včetně jednotlivých subjektů a organizací, které poskytují pomoc na zasažených místech. Výzkum je založen na podkladě kvalitativního a kvantitativního šetření. Kvalitativní část byla realizována prostřednictvím nestrukturovaného interview s definovaným klinickým psychologem a hlavním psychologem HZS Karlovarského kraje. Touto formou jsem plnila cíle práce 1. Popsat strukturu a funkčnost systému psychologické intervence, 2. Posoudit připravenost odborníků poskytnout pomoc obětem mimořádné události. Metoda kvantitativního šetření zahrnovala sběr dat od náhodného vzorku 150 občanů, kteří se touto formou vyjadřovali k dané problematice krizové intervence a psychické pomoci z vlastního úhlu pohledu. Výzkum probíhal v Karlovarském kraji. Struktura systému psychosociální pomoci vzniká roku 1997, kdy se této problematice začíná věnovat pozornost jak ze strany státních orgánů, neziskových organizací tak i komerčních institucí. Stěžejním státním orgánem v řízení a koordinaci systému psychosociální pomoci je Ministerstvo vnitra, které má vypracovaný systém posttraumatické intervenční péče ve vztahu k zasaženým občanům i ve vztahu k zasahujícím jednotkám, dále rozvíjí spolupráci s IZS a zahraničními subjekty. Nedílnou součástí výzkumu jsou výsledky dotazníkového šetření. Civilní obyvatelstvo má základní informace o psychické pomoci, kterou hodnotí jako významný faktor pro zvládnutí psychicky náročné situace. Tato diplomová práce je strukturována tak, aby poskytla čtenáři ucelený přehled aktuálního stavu psychosociální pomoci. Prací chci také upozornit na chybějící odbornou posttraumatickou intervenční péči ve zdravotnickém sektoru.
|
|
|
Občan v krizovém managementu
SUCHANOVÁ, Jana
Diplomová práce řeší postavení a úlohu občana v krizovém managementu, neboť se ho rozsáhle dotýká. Volbu tématu podnítilo především to, že se o problematiku občana v krizovém managementu málokdo zajímá, je málo dostupných informací a v rámci krizového managementu, občan a jeho rodina, jako základní prvek není vyspecifikován už vůbec. Velice ráda bych tento přístup k občanovi a jeho rodině změnila a přispěla tak ke zkvalitnění krizového plánování a tvorbu nových pohledů na oblast obrany, bezpečnosti a ochrany. Cílem práce bylo především analyzovat, popsat a definovat postavení občana v krizovém managementu. Dále pak cílem je zkoumat postavení občana z hlediska všech částí krizového managementu a změnit tak náhled na problematiku krizového managementu a zároveň rozšířit ho o celou jednu oblast osobní část krizového managementu. V souvislosti s vymezenou hypotézou je velmi významné zajistit preventivně výchovnou činnost pro občany při předcházení následkům mimořádných událostí a krizových situací. Za pomoci dotazníkového průzkumu a doplňujících otázek byl zjišťován současný stav připravenosti občana na možnost vzniku mimořádné události a krizové situace. Získané údaje potvrzují hypotézu, že v připravenosti občana na vznik mimořádné události nebo krizové situace a ve znalostech problematiky krizového managementu u občanů, existují značné nedostatky. V závěrečné části práce jsou popisovány zjištěné výsledky, na základě kterých je zpracován postup ke zlepšení situace, který spočívá v návrhu způsobu prevence směrem k občanovi a jeho rodině. Jeden ze způsobů prevence je realizace vzdělávání širokého spektra občanů v oblasti krizového řízení po celou dobu jejich života.
|
|
|
Postavení a úkoly ochrany obyvatelstva zařazené v integrovaném záchranném systému
PICEK, Vladimír
Tato bakalářská práce si klade za cíl, pomocí dotazníkového šetření zjistit stav znalostí z řad široké veřejnosti, různorodých věkových skupin či dosaženého vzdělání obyvatel České republiky, co dělat při mimořádné události, kdy jsou ohroženy životy, zdraví, majetek obyvatelstva nebo i životní prostředí. Dále seznámit veřejnost s postavením ochrany obyvatelstva, úkoly a opatření složek IZS, všeobecná doporučení , jestliže se ocitneme v jakékoliv krizové situaci, či mimořádné události, je třeba neprodleně přivolat odbornou pomoc. Výsledky bakalářské práce budou využity hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje, přiblížení a seznámení ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému veřejnosti . Pro splnění cílů a ověření hypotézy jsem využil anonymní dotazník, který je součástí bakalářské práce, jeho cílem bylo zjistit, zpochybnit znalosti široké veřejnosti v oblasti ochrany obyvatelstva. V současné době je ochrana obyvatel v České republice na dobré evropské úrovni, ale i nadále je potřeba mluvit se svými sousedy, žijeme hekticky a nezbývá nám čas nebo energie na přátelský sousedský vztah, natož na organizování a řešení problémů, přestože v České republice dosud nedochází k větším mimořádným událostem velmi často, tak nelze vyloučit, že i v budoucnosti docházet nebude. Proto je velmi důležité, pokud nastane mimořádná událost, aby široká veřejnost byla včas a odborně proškolena, či prakticky procvičena, než spoléhat na prováděná rozhodnutí až na místě zásahu.
|
|
|
Historie četnictva a policie, jejich úloha ve společnosti a začlenění této složky do integrovaného záchranného systému a krizového řízení
NOVÁK, Petr
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na vývoj policie a četnictva a podíl práce policie v době řešení mimořádné události včetně nutnosti koordinace s dalšími složkami, která vyústila zřízením integrovaného záchranného systému a krizového řízení. Policie České republiky je řízena zákonem č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky jako ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky. Jako výkonný orgán státní moci plní své specifické poslání při ochraně pořádku, bezpečnosti občanů i ochraně majetku jak osobního, tak veřejného. Vzhledem ke své struktuře a organizaci a neustálé pohotovosti je předurčena i v době mimořádných událostí plnit své odpovědné úkoly bezpečnostní složky. Příprava a způsob zabezpečení veřejného pořádku a bezpečnosti ze strany Policie ČR při vzniku mimořádné události je proto jedním z důležitých úkolů. Toho se dosáhne především zodpovědným přístupem, znalostí regionu, informovaností o vzniku mimořádné události, jejím správným vyhodnocením, dokonalou součinností, rychlým monitorováním situace, včasným a účelným nasazením sil a prostředků pro předcházení narušení veřejného pořádku a bezpečnosti. V bakalářské práci byl zdokumentován postup policie při taktickém cvičení ``Zimní stadion 2006{\crqq}, při cvičném svolání policistů a proveden průzkum mezi policisty provedený formou dotazníku. Mezi zasahujícími, to znamená i mezi policisty, musí být vytvořeno odpovídající právní prostředí v oblasti krizového řízení a IZS a musí být k dispozici moderní a účinná technika. Bakalářskou prací bylo prokázáno, že stanovená hypotéza se potvrdila, neboť zřízením IZS a krizového řízení a začleněním policie do tohoto systému je jednoznačným přínosem pro její činnost při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních pracích.
|
host ::
RSS.