|
|
Porovnání získaných informací o množství nadojeného mléka z kontroly užitkovosti a z dojírenských systémů
Žáková, Monika
Cílem této práce bylo porovnání dat o nádojích z kontroly užitkovosti a dojírenských systémů. Byl zde využit sběr dat pomocí PDA v rámci kontroly užitkovosti, kdy byl zaznamenán nádoj od každé dojnice ručně z aktuálně kalibrovaného měřícího systému. Data z dojírenského systému byla stažena z programu Farmsoft, který je na farmách využíván k řízení stáda. Srovnání proběhlo u 90 dojnic, kdy od každé byly zhodnoceny 3 laktace. Rozdílnost údajů ze systému dojíren a KU byla potvrzena na jedné z tří farem, a to s více než 5 % pravděpodobností. Průměrná diference mezi nádoji byla 4,2 kg a maximální odchylka dosáhla hodnoty 54,1 kg. Jako důvody odlišnosti bylo stanoveno více možností. První možností je nevhodné identifikační zařízení v podobě respondérů na obojcích, kdy dochází k většímu poškození a znemožnění načtení dojnic na dojírně. Následně je možné poukázat na odlišnou technologii dojíren, kdy technologie od farmy BouMatic se jeví jako méně spolehlivá. Další možnou příčinou je špatná konfigurace dojící technologie se systémem v počítači. Doporučen je další výzkum možných příčin špatné identifikace dojnic a pořízení inovativních technologií pro identifikaci zvířat.
|
|
|
Význam KU ve vztahu k produkčním a reprodukčním ukazatelům a zdraví dojného skotu v ČR
Brynda, Jiří
Bakalářská práce se zabývá popsáním Kontroly užitkovosti holštýnského skotu. V práci je popsána metodika odběru vzorků až po samostatné výsledky. Dále je v práci znázorněna statistická úprava dat z kontroly užitkovosti komerčními programy a programem ČMSCH. Mezi hlavní faktory, které práce sleduje při hodnocení Kontroly užitkovosti skotu, patří produkce, reprodukce a zdraví skotu. Kontrola užitkovosti u dojeného skotu sleduje výkonnost jednotlivých krav a celkovou efektivitu chovu, s cílem zlepšit zdraví a výkonnost krav a zvýšit produkci mléka. Během kontroly užitkovosti se sledují různé faktory, jako je množství produkovaného mléka, kvalita mléka, zdraví krav, reprodukční výkonnost a celková kondice krav. Výsledky se porovnávají s očekávanými výsledky a s výsledky jiných chovů. Cílem kontroly užitkovosti je zlepšit efektivitu chovu a maximalizovat zisk z produkce mléka. Kontrola užitkovosti také pomáhá identifikovat potenciální zdravotní problémy u krav a umožňuje včasnou intervenci, což může snížit náklady na veterinární péči a snížit riziko úhynu krav. Cílem práce bylo představit a objasnit témata týkající se Kontroly užitkovosti, popsat jednotlivé stanovující složky a popsat zpracované výsledky komerčního programu společnosti Milkprogres s.r.o a VVS Verměřovice s.r.o.
|
|
|
Hodnocení kvality mleziva dojnic českého strakatého skotu v ekologickém a konvenčním chovu
Buďová, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo v teoretické části informovat čtenáře o mléčné žláze, mlezivu, jeho složení a kontrole, druzích mlék, technologiím a technikám dojení, dojírnách, o významu chovu skotu a plemeni český strakatý skot. V praktické části se jednalo o vyhodnocení a porovnání kvality mleziv v ekologickém a konvenčním chovu. Do hodnocení bylo zapojeno celkem 266 kusů dojnic českého strakatého plemene. Jednotlivé dojnice byly rozděleny do jednotlivých laktací a hodnotily se u nich, jak kvalita mleziva v % Brix, tak pohlaví narozeného telete a počet litrů na první nádoj. Získané hodnoty byly vyhodnoceny a zapsány do přehledných tabulek a grafů. Celkově bylo zjištěno, že na podniku v ekologickém chovu Dalečín mají lepší mleziva, jak v konvenčním chovu ve Věstíně. V Dalečíně bylo hodnoceno 114 dojnic, kdy dosahovali průměrných hodnot Brix za první laktaci 20,97 %, na druhé 20,42 %, na třetí 21 %, na čtvrté 25,15 %, na páté 23 % a v posledním mixu laktací 22,17 % Brix. Bylo zde narozeno 57 jalovic, 53 býků a 9 mrtvě narozených telat. Průměrný nádoj za jednotlivé laktace byl za první 2 litry, za druhou 4,1 litrů, za třetí 4 litry, za čtvrtou 4,1 litrů, za pátou 6,2 litrů a za mix laktací 4,9 litrů. Podle zjištěných hodnot můžeme konstatovat, že v ekologickém chovu Dalečín je čtvrtá laktace nejlepší díky hodnotám Brix 25,15 %. Na podniku Věstín bylo hodnoceno 152 dojnic, kdy se narodilo 79 jalovic, 73 býků a 8 mrtvě narozených telat. V průměru bylo vyhodnoceno za první laktaci 20,22 %, za druhou 19,95 %, za třetí 21,17 %, za čtvrtou 20,63 %, za pátou 21,24 % a za mix laktací 21,08 % Brix. Průměrný první nádoj za první laktaci byl 2,47 litrů, za druhou 4,58 litrů, za třetí 4,17 litrů, za čtvrtou 6,6 litrů, za pátou 5,38 litrů a za mix laktací 5,42 litrů. Pátou laktaci můžeme vyhodnotit jako nejlepší s 21,24 % Brix.
|
|
|
Vliv různých zdrojů dusíkatých látek na užitkovost a metabolismus dojnic
Lužová, Veronika
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení úrovně výživy dojnic ve vybraném zemědělském podniku s následným experimentem v podobě změny zastoupení sóji, řepky a slunečnice v bílkovinném koncentrátu, který je součástí krmné dávky dojnic. Experiment se konal v Bohuňovicích s.r.o. v roce 2022, kde byla krmná dávka upravena na čtyři měsíce v podobě změny složení bílkovinného koncentrátu (před změnou 60 % zastoupení sójového a 30,8 % řepkového extrahovaného šrotu a po změně 45,8 % řepkového, 30 % sójového a 15 % slunečnicového extrahovaného šrotu). Sledování bylo zaměřeno na dojnice v první fázi laktace, kde každý měsíc byla zhodnocena dojivost a vybrané složky mléka. Následně byl zhodnocen vliv změny krmné dávky na užitkovost dojnic a vybrané složky mléka. Dále byly zhodnoceny ekonomické ukazatele upravené krmné dávky. Během sledovaného období bylo zjištěno, že krmná dávka odpovídala potřebám živin u dojnic v první fázi laktace, ale v letních měsících vykazovala nedostatek dusíkatých látek a energie. Průměrná denní dojivost se na konci sledovaného období mírně neprůkazně snížila, ale upravená krmná dávka neměla průkazný vliv na užitkovost dojnic. Dále bylo zjištěno, že upravená krmná dávka má statisticky průkazný vliv na zvýšení obsahu tuků, bílkovin, močoviny a volných mastných kyselin v mléce. Z výsledků vyplynulo, že upravená krmná dávka měla optimální množství energie a dusíkatých látek a že po zvýšení podílu řepky, snížení podílu sóji a zařazením slunečnicového extrahovaného šrotu zajišťovala krmná dávka vyrovnanější obsah dusíkatých látek, hodnocený dle koncentrace močoviny v mléce, a došlo ke zvýšení hlavních složek mléka (bílkovina, tuk).
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti dojnic českého strakatého skotu v průběhu roku ve vybraném chovu
Čurda, Jaroslav
Cílem této bakalářské práce byla analýza mléčné užitkovosti u dojnic českého strakatého skotu v průběhu jednoho kalendářního roku ve vybraném chovu. Za tímto účelem bylo provedeno 12 měření v jednotlivých měsících, kdy mezi sledované parametry patřila fáze laktace (dny), pořadí laktace (n), dojivost (kg mléka) a složky v mléce, konkrétně tuk (%) a bílkovina (%). Z výsledků je patrné, že vliv ročního období mělo průkazný vliv na množství nadojeného mléka (kg) a na složky v mléce (tuk, bílkovina). Nejvyšší denní užitkovosti dosahovaly dojnice v jarních měsících a nejnižší v podzimních a zimních měsících (P < 0,01). Nejvyššího obsahu tuku a bílkoviny bylo dosaženo v podzimních a zimních měsících (P < 0,01). Vliv pořadí laktace na mléčnou užitkovost byl vysoce průkazný. Nejvyšší mléčnou užitkovost dojnice dosahovaly na 3. laktaci. Nejvyššího obsahu tuku, bílkoviny a laktózy bylo dosaženo na 1. laktaci (P < 0,01). Vliv fáze laktace na mléčnou užitkovost byl statisticky průkazný, kdy nejvyšší dojivost byla dosažena v prvních 100 dnech laktace. Nejnižší pak ve 301 a více dnech. Obsah sledovaných mléčných složek (tuk, bílkovina) byl nejvyšší ve 301 a více dnech (P < 0,01).
|
|
|
Vztah negativní energetické bilance a poruch reprodukce u dojnic
Drlíčková, Zuzana
Bakalářská práce je zaměřena na nadměrnou negativní energetickou bilanci (NEB) u dojnic, vzniklou v důsledku vysoké mléčné užitkovosti, a její dopady na reprodukční výkonnost. Cílem bylo přiblížit zásady výživy dojnic, vznik, důsledky a monitoring NEB a popsat vzájemné souvislosti s metabolickými a reprodukčními poruchami. V praktické části byla realizována analýza chovu dojnic (n = 177) holštýnského skotu v období od 1. ledna do 30. června 2022. Vyhodnocení poruch reprodukce bylo provedeno na základě veterinárního vyšetření a sonografického vyšetření lineární rektální sondou reprodukčním technikem. Ze všech sledovaných dojnic byla detekována zadržená placena u 10,73 %, zánět dělohy u 31,07 %, folikulární cysty u 16,38 % a luteální cysty u 5,65 %. Prevalence výskytu NEB byla určena pomocí individuálních vzorků mléka, odebíraných v rámci kontroly užitkovosti. K analýze byly využity vzorky odebrané 5. – 30. den po otelení a 31. – 60. den po otelení. U pozorovaných složek mléka (aceton, beta-hydroxybutyrát, poměr tuku a bílkovin) byla zjištěna statisticky průkazná (p < 0,05) pozitivní korelace a statisticky průkazně (p < 0,01) vyšší koncentrace v prvním vzorku po otelení oproti druhému vzorku. U vybraných složek byly použity k hodnocení hraniční hodnoty indikující riziko nadměrné NEB a ketózy: koncentrace acetonu ≥ 0,12 mmol/l, beta-hydroxybutyrátu ≥ 0,10 mmol/l a poměr tuku a bílkovin ≥ 1,3. Při zhodnocení prvních vzorků po otelení byly hodnoty překročeny průměrně u 48,77 % dojnic a v případě druhých vzorků u 31,64 % dojnic. Poměr tuku a bílkovin byl využit pro zhodnocení vztahu NEB a poruch reprodukce. Hraniční hodnota (≥ 1,3), indikující riziko NEB, byla překročena u 90 dojnic, u kterých byl, ve srovnání s jedinci bez NEB, zjištěn vyšší výskyt zadržené placenty o 5,28 %, zánětu dělohy o 6,85 % a folikulárních cyst o 5,10 %. Výsledky analýzy prokázaly vyšší výskyt ovariálních cyst při vyšší užitkovosti (p < 0,01). U prvotelek docházelo k statisticky průkazně (p < 0,01) intenzivnější NEB oproti dojnicím na 2. laktaci a nejvyššímu výskytu zánětu dělohy. Výsledky práce dokládají souvislost vysoké užitkovosti, NEB a poruch reprodukce.
|
|
| |
|
|
Onemocnění paznehtů u dojnic
NOVOTNÁ, Michaela
Bakalářská práce je zaměřená na celosvětově problematické téma, kterým je onemocnění paznehtů u dojnic. Teoretická část pojednává o anatomii a fyziologii hrudních a pánevních končetin, dále o vlivech, které působí na stavbu a onemocnění paznehtu. Také se v této kapitole píše o infekčních a neinfekčních onemocněních paznehtů a prevenci. V praktické části byl sledován počet nemocných dojnic a druhy onemocnění paznehtů v podniku AGRA Březnice a.s. Do sledování bylo zapojeno 804 krav v období tří let, od ledna roku 2018 do prosince roku 2020. Během tohoto pozorování bylo zjištěno, že nejvíce se objevuje v chovu dermatitida a vředová onemocnění paznehtů. Onemocnění paznehtů postihuje okolo 50 % dojnic na všech laktacích. U nemocných krav dochází ke snížení mléčné užitkovosti.
|
|
|
Analýza reprodukčních ukazatelů v chovu dojnic
KOCOUR, Daniel
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit trendy ve vývoji reprodukčních ukazatelů v konkrétním chovu dojnic a definovat možné příčiny zjištěných problémů a navrhnout opatření k jejich odstranění nebo řešení. Literární přehled se zabývá fyziologií plodnosti krav, synchronizace říje, hormonální či nervové řízení pohlavního cyklu, působení vnitřních a vnějších vlivů na reprodukci dojnic, vliv reprodukce na mléčnou užitkovost a ekonomické souvislosti spojené s reprodukcí dojnic. Analýza reprodukce dojnic probíhala ve stádě krav českého strakatého skotu ZD Lukavec v okrese Pelhřimov. Celkem bylo do sledování zahrnuto 120 dojnic, které ukončily laktaci v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022. V rámci souboru bylo 40 dojnic na 1. laktaci, 40 dojnic na 2. laktace a 40 dojnic na 3. a vyšší laktaci. Za účelem vyhodnocení vlivů působících na reprodukční ukazatele (interval, inseminační index, délka servis periody a mezidobí) byl soubor dat tříděn podle věku při 1. otelení, pořadí laktace, období otelení, ročního období při 1. inseminaci, denního nádoje při vrcholu laktace, délky předchozího mezidobí, RPH otců pro plodnost dcer, RPH pro plodnost inseminovaného býka, výskytu mastitid a jiných onemocnění. Z výsledků vyplývá, že nejlepší reprodukční výsledky byly zjištěny u dojnic, které se poprvé otelily mezi 715. až 790. dnem, jalovice zapouštěné v pozdějším věku měly největší počet inseminací potřebných pro zabřeznutí v hodnoceném mezidobí (insem. index 3,6). Délka servis periody byla nejkratší u prvotelek. Pořadí laktace ale nemělo průkazný vliv na inseminační index. Krávy otelené v letních měsících (21.06.2021 až 23.9.2021) měly průkazně nejhorší ukazatele reprodukce. Roční období, kdy byla provedena 1. inseminace, ale reprodukční ukazatele významně neovlivnilo. Délka předchozího mezidobí významně ovlivnila jen délku inseminačního intervalu. Krávy s nejnižším denním nádojem na vrcholu laktace měly nejkratší servis periodu i mezidobí. Měly ale také nejnižší průměrné pořadí laktace. Vliv RPH otce pro plodnost dcer byl průkazný pouze u délky předchozího mezidobí, kdy dcery býků s nejvyšší RPH (?106) měly nejkratší mezidobí (386 dnů). Reprodukční ukazatele ale významně ovlivnila RPH inseminovaného býka pro vlastní plodnost.
|
|
|
Vliv onemocnění paznehtů na produkční výkonnost skotu
KLABOUCHOVÁ, Taťána
Onemocnění paznehtů je jednou z nejčastějších poruch zdraví vysokoprodukčních dojnic a limituje výkonnost a zdravotní stav zvířat držených ve stájích. Cílem práce bylo vyhodnotit výskyt onemocnění paznehtů a jeho vliv na mléčnou užitkovost krav v konkrétním chovu dojnic. V práci byl hodnocen vliv výskytu dermatitis digitalis (DD) a specificko-traumatických zánětů škáry paznehtní (ZŠP) na ukazatele mléčné užitkovosti (denní nádoj, obsah tuku, obsah bílkovin a počet somatických buněk v mléce) a na inseminační index v chovu holštýnských dojnic v letech 2021 a 2022. K vyhodnocení byl využit datový soubor údajů od 1 498 dojnic, kdy bylo zpracováno 15 245 záznamů z kontroly užitkovosti. Nejprve byly porovnány průměrné hodnoty ukazatelů mléčné užitkovosti měsíc před zjištěním onemocnění a měsíc po diagnóze onemocnění. V tomto případě byl prokázán statisticky významný rozdíl pouze v počtu somatických buněk (PSB) u DD, kdy tento ukazatel stoupl z původních 275 tis. na 487 tis. somatických buněk. Dále byly hodnoceny ukazatelé mléčné užitkovosti v měsíci po nálezu podle fáze laktace. Zde byl statisticky významný rozdíl zaznamenán v druhé fázi laktace (od 41. do 100. dne) u obsahu tuku krav se ZŠP, kdy u krav bez nálezu činil obsah tuku 3,59 % a u krav se ZŠP klesl na 3,29 %. Dále byl statisticky významný rozdíl zaznamenán ve čtvrté fázi laktace (201. - 304. den laktace) u obsahu bílkovin a počtu somatických buněk. Kdy byl nejvyšší obsah bílkovin zaznamenán u DD - 3,73 %, u krav bez onemocnění paznehtů byl obsah bílkovin 3,69 % a u krav se ZŠP klesl obsah bílkovin na 3,58 %. Počet somatických buněk u krav v této fázi laktace byl u krav bez onemocnění paznehtů 363 tis. a u krav s DD stoupl na 599 tis. Dále byl posouzen vliv onemocnění paznehtů na inseminační index. U tohoto ukazatele nebyl zjištěn rozdíl mezi kravami bez onemocnění a s onemocněním paznehtů. Byl ale zjištěn průkazný vliv inseminačního technika, který prováděl inseminaci. Při posouzení vlivu onemocnění podle jeho druhu byl zjištěn průměrný inseminační index u krav s DD 2,10 a u krav se ZŠP 2,31. Rozdíl byl ale průkazný pouze u jednoho inseminačního technika.
|
host ::
RSS.