|
|
Naplnění hlavních cílů právní úpravy nemocenského pojištění účinné od 1.1.2009 v okrese Jindřichův Hradec.
TUČKOVÁ, Iva
Oblast nemocenského pojištění, kterou jsem si pro zpracování diplomové práce vybrala, je pro mne důležitá nejen z hlediska pracovního života, ale i soukromého, neboť dočasná pracovní neschopnost a nárok na dávky nemocenského pojištění provází životem každého z nás, ať už přímo, v kruhu rodinném nebo mezi přáteli či spolupracovníky. Neschopnost k práci, jako sociální událost, je důvěrně známa každému z nás. Někdo se s ní setkává častěji, jiný méně často, vždy však ovlivní náš soukromý i pracovní život z hlediska finančního, zasáhne do našich pracovních povinností i do zaběhnutého režimu rodiny. Současně má i velmi lidský rozměr, neboť se týká toho nejcennějšího, co každý z nás má a tím je zdraví. Prohlubuje solidaritu mezi lidmi, vzájemnou pomoc a empatii. Výše uvedené téma jsem si vybrala také z toho důvodu, že v oblasti nemocenského pojištění pět let pracuji a zajímá mne, zda došlo k naplnění hlavních cílů nové právní úpravy zejména z hlediska úspory finančních prostředků, poklesu počtu dočasných pracovních neschopností a k zamezení zneužívání dočasné pracovní neschopnosti. Hlavním cílem této práce je analyzovat jednotlivé oblasti provádění nemocenského pojištění a na základě zjištěných výsledků a statistických podkladů vyhodnotit, zda došlo k naplnění hlavních cílů právní úpravy nemocenského pojištění účinné od 1.1.2009 v okrese Jindřichův Hradec. V rámci práce byly stanoveny tři hypotézy. První předpoklad byl, že účinností tohoto zákona došlo k úspoře finančních prostředků vynaložených na dávky nemocenského pojištění. Druhým předpokladem byl pokles dočasných pracovních neschopností a třetím prokázané naplnění hlavních cílů právní úpravy v celé šíři provádění nemocenského pojištění v okrese Jindřichův Hradec. Výzkumné metody byly zvoleny dvě, a to analýza dokumentů, technikou sekundární analýzy a obsahové analýzy a druhou metodou byl polostandardizovaný rozhovor s odborníky v oblasti nemocenského pojištění. Stanovené hypotézy byly provedeným výzkumem potvrzeny. K úspoře finančních prostředků vynaložených na dávky nemocenského pojištění došlo a to velmi výrazně již v prvním půl roce účinnosti zákona a počet dočasných pracovních neschopností v tomto období poklesl o třetinu případů. Třetí hypotéza byla také potvrzena oběma zvolenými výzkumnými metodami a stanovené cíle nové právní úpravy byly v okrese Jindřichův Hradec naplněny. V diplomové práci bylo dosaženo stanovených cílů, byly ověřeny hypotézy, zmíněny důležité postřehy a navrženy změny a opatření, která by vedla k dalšímu zefektivnění systému nemocenského pojištění. Získané výsledky jsou přínosem pro moji další práci v této oblasti a rovněž motivací i výzvou k další výzkumné činnosti.
|
|
| |
|
|
Vliv nové právní úpravy dočasné pracovní neschopnosti na její vývoj v Jihočeském kraji
SALVOVÁ, Jana
K 1. 1. 2009 nabyl účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který nahradil dosavadní roztříštěnou úpravu subsystému nemocenského pojištění v České republice. Od nové právní úpravy nemocenského pojištění se kromě jiných cílů očekávala především vyšší motivace zaměstnanců a zaměstnavatelů na snižování neodůvodněné dočasné pracovní neschopnosti. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda nová právní úprava naplnila záměry a zda došlo k poklesu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců a ke snížení průměrné délky dočasné pracovní neschopnosti v Jihočeském kraji oproti stavu před 1. 1. 2009. Při zpracování bakalářské práce byl použit kvantitativní výzkum, analýza statistických dat. Ze zjištěných výsledků vyplynulo, že hypotéza {\clqq}Počet dočasných pracovních neschopností v Jihočeském kraji poklesl oproti stavu před 1. 1. 2009`` se potvrdila. Naplnění hypotézy pak koreluje se záměry zákonodárce v této oblasti, neboť její naplnění v cílech nové právní úpravy zamýšlel. Realizace nového zákona o nemocenském pojištění vedla k výraznému snížení počtu případů dočasné pracovní neschopnosti. Na základě analýzy získaných dat bylo prokázáno, že doba trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti se prodloužila ve všech okresech Jihočeského kraje. Hypotéza {\clqq}Průměrná délka dočasné pracovní neschopnosti v Jihočeském kraji se snížila oproti stavu před 1. 1. 2009`` se nepotvrdila. Výsledky práce dokladují, že přijetí nové právní úpravy nemocenského pojištění vedlo ke stabilizování systému, eliminování nežádoucích trendů v nemocenském pojištění, omezení zneužívání dávek, zainteresování ošetřujících lékařů a zaměstnavatelů na snižování počtu případů dočasné pracovní neschopnosti. Tohoto cíle se implementací nové právní úpravy podařilo docílit. Zjištěné výsledky mohou tedy posloužit Ministerstvu práce a sociálních věcí jako určitá forma zpětné vazby o realizaci nové právní úpravy nemocenského pojištění a odborné veřejnosti.
|
|
|
Dopady legislativních změn zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, na krátkodobou pracovní neschopnost v okrese Jindřichův Hradec.
TUČKOVÁ, Iva
Téma o pracovní neschopnosti jsem si vybrala zejména z toho důvodu, že v této oblasti již dva roky pracuji (zabývám se její evidencí, zpracování statistických ukazatelů a dalšími činnostmi s pracovní neschopností spojenými). Zvolená problematika je mi tedy obsahově velmi blízká a věřím, že mi budou výsledky této bakalářské práce přínosem pro mou další práci v této oblasti. Ve své práci popisuji ve zkoumaném období (1.pololetí roku 2007 a 1.pololetí roku 2008) hlavní dva sledované aspekty: pracovní neschopnost (počet a délku) a výdaje na nemocenské. Hlavním výzkumným cílem této práce bylo zjistit, nakolik ovlivnilo zavedení prvních tří dnů nemoci neplacených vývoj pracovní neschopnosti, tedy množství pracovních neschopností, jejich délka, a objem finančních prostředků vynaložených na výplatu nemocenského. Byly stanoveny dvě hypotézy: 1) účinností zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, resp. zavedením karenční doby, poklesne počet pracovních neschopností, ale prodlouží se jejich délka a 2) zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů nepřinese výrazné snížení výdajů na výplatu nemocenského. K získání dat jsem použila kvantitativního výzkumu, který byl realizován sekundární analýzou dat a výzkumem výběrového vzorku zaměstnanců malých organizací, který byl ze základního souborů získán kvótním výběrem. Po rozboru a vyhodnocení dat bylo v případě první hypotézy prokázáno její potvrzení, neboť počet pracovních neschopností v okrese, ale i v republice, poklesl, avšak průměrná délka jedné pracovní neschopnosti se zvýšila. Druhá hypotéza se nepotvrdila. Třebaže se průměrná délka jedné pracovní neschopnosti prodloužila, došlo k 17% úspoře nákladů na nemocenské. Kromě motivace lékařů by měla být zajištěna užší a kvalitnější spolupráce mezi ošetřujícími lékaři a lékaři lékařské posudkové služby při okresních správách, zejména stran posuzování trvání a odůvodněnosti vystavení pracovní neschopnosti. V současné době jsou do problematiky pracovní neschopnosti zainteresováni i zaměstnavatelé, což by rovněž mělo přispět k poklesu pracovní neschopnosti i na ni vynaložených finančních nákladů.
|
host ::
RSS.