Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  předchozí11 - 14  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Analýza vybraných vlivů na reprodukci dojnic ve vybraném stádě českého strakatého skotu
CIMBŮRKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce na téma ,,analýza vybraných vlivů na reprodukci dojnic ve vybraném stádě českého strakatého skotu" byla zpracována v podniku JASANKA s. r. o.. V literárním přehledu autorka popisuje nejprve význam skotu obecně, dále se zaměřuje na český strakatý skot. V další části, která je zaměřena na reprodukci skotu, přibližuje samičí pohlavní soustavu, reprodukční periodu od oplození až po porod, vybrané ukazatele plodnosti a také vlivy, které na ukazatele působí. V kapitolách vlastní práce pak analyzuje sledovaná data, která sbírala po dobu dvou let. Zaměřuje se na vliv užitkovosti na reprodukční ukazatele z dat od devadesáti náhodně vybraných dojnic. Dále na vliv otce na ukazatele plodnosti. Zde si vybrala tři prověřené býky, které podnik využívá a vyhodnotila data od dalších devadesáti dojnic. Jelikož se sledované dojnice v průběhu analýzy stěhovaly, zahrnula i vliv ustájení na plodnost.
Analýza užitkovosti u masného skotu plemene Hereford
MAZALOVSKÁ, Lucie
V této práci je řešena problematika chovu skotu masného plemene Hereford a kříženců tohoto plemene s plemeny Charolais a Český strakatý skot. Byl sledován vliv pohlaví, plemenné příslušnosti otce i matky, pořadí a měsíce otelení na průměrné hmotnosti telat ve 120, 210 a 365 dnech věku zvířete. Dále byly hodnoceny přírůstky telat u jednotlivých kombinací užitkového křížení. Studie byla provedena ve vybraném chovu stádě čítajícím 215 ks skotu, z toho 85 ks plemene Hereford, 68 ks plemene Charolais a 62 ks plemene Český strakatý skot. Uvedené stádo je chováno na statku soukromého hospodářství o celkové rozloze 90 ha pastvin lokalizovaného v jihočeské obci Lhota u Mladošovic. Ke statistickému hodnocení byly využity získané informace o jednotlivých kusech ve stádě a data užitkovosti v rozmezí let 2017 a 2018. Tato diplomová práce potvrzuje, že vyšších průměrných hmotností mohou dosáhnout, jak kříženci masných plemen skotu, tak i kříženci s kombinovanými plemeny skotu. Dále že i telata narozená v pozdních měsících roku, například v listopadu, mohou dosáhnout vyšších průměrných hmotností. Ze statistické analýzy lze prokázat vliv rodičovské kombinace na průměrné hmotnosti telat a jejich přírůstky, kdy nejnižšího přírůstku dosáhly telata kombinace Charolais x Český strakatý skot 0,83 kg/kus/den, zatímco nejvyššího přírůstku dosáhla telata kombinace Charolais x Hereford čítající 1 kg/kus/den.
Efekt ozdravovacího procesu IBR ve vybraném stádě českého strakatého skotu
POKORNÁ, Lucie
Bakalářská práce na téma "Efekt ozdravovacího procesu (IBR) ve vybraném stádě červenostrakatého skotu (JASANKA s.r.o.)" se zabývá onemocněním skotu ve stádě. Literární přehled práce je rozdělen do jednotlivých kapitol, první kapitolou je význam chovu skotu, kde dojde k seznámení s problematikou. Následuje kapitola, která popisuje druh českého strakatého skotu konkrétně. Zde se autorka blíže soustředí na charakteristiku tohoto plemene, jeho lineární popis, výživu a ekonomiku chovu skotu. Další rozsáhlá kapitola se zabývá samotným onemocněním IBR, diagnózou, symptomy či možnostmi ozdravování. Poslední kapitola definuje Národní ozdravovací program od IBR v České republice. V druhé části práce, která je nazvána materiál a metodika, se autorka věnovala onemocnění IBR v praxi. Ve vybraném stádu společnosti JASANKA s.r.o. sledovala, jak probíhá toto onemocnění, jaké má následky a jak se podařilo stádo v rámci Národní ozdravovacího programu ozdravit.
Užitkovost a plodnost u plemenic holštýnského skotu
KAMENÍKOVÁ, Jana
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda plemenic holštýnského skotu chovaného v intenzivních podmínkách. Pozorování bylo prováděno v podniku ZDV Krchleby a.s. v letech 2007 až 2009. Do sledování bylo zařazeno celkem 147 dojnic z toho 35 dojnic plemene Holštýn (H 100 %, R 100%), označené plemennou skupinou H1, 70 dojnic kříženek Holštýnského plemene s Českým strakatým skotem (H 75 ? 87 %, R 75 ? 87 %), označené plemennou skupinou H3 a 42 dojnic kříženek Holštýnského plemene s Českým strakatým skotem (H 50 ? 74 %, R 50 ? 74 %), označené plemennou skupinou H4. Dále byl základní datový soubor rozdělen dle pořadí laktace do čtyř skupin: 1. laktace, 2. laktace, 3. laktace a 4. a další laktace. Sledované ukazatele u hodnocení mléčné užitkovosti byli: množství mléka (kg), obsah tuku v mléce (%), produkce tuku v mléce (kg), obsah bílkovin v mléce (%), produkce bílkovin v mléce (kg), obsah laktózy v mléce (%), perzistence laktace a délka laktace (dny). U plodnosti byly sledovány ukazatele: věk při prvním otelení (dny), inseminační interval (dny), servis perioda (dny) a mezidobí (dny). Plemenice 1. skupiny nadojily průměrné množství mléka 8945,03 kg, obsah tuku činil 3,66 %, obsah bílkovin byl 3,32 %. Dojnice druhé skupiny měly průměrně hodnoty: u množství mléka 8186,55 kg, u obsahu tuku 3,77 %, u obsahu bílkovin 3,33 %. Třetí skupina vyprodukovala 8649,05 kg M, 3,58 % T a 3,26 % B. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami nebyly statisticky významné. Z reprodukčních ukazatelů byli statisticky významné rozdíly pouze v délce mezidobí. Nejvyšší hodnota mezidobí byla naměřena u první skupiny a činila 576,22 dnů, u dojnic 2. skupiny tvořil 487,38 dnů a u 3. skupiny byla nejnižší 480,95 dnů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   předchozí11 - 14  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.