|
|
Terorismus, válka-etické meze v prosazování zájmů
ŠŤASTNÝ, Michal
Tato práce se zabývá současným terorismem a jeho významem v globalizovaném světě a možností etického ospravedlnění násilí. Teoretická část vymezuje současný terorismus, jeho terminologii, politické a sociální prostředí. Dále popisuje druhy a metody terorismu, jeho historii a některé teroristické organizace a jejich cíle. Porovnává také terorismus a válku jako takovou v oblastech, ve kterých se protínají. V dalších kapitolách představuje výchozí etické teorie, o které se bude opírat morální posuzování násilného prosazování zájmů. V teoretické části je také vysvětlen pojem spravedlivé války, její základní principy a závazné atributy. Praktická část obsahuje charakteristiku tří zvolených aktuálních konfliktů: útoky Al-Kaidy na USA z 11. září 2001, čečenskou válku za autonomii a současnou faktickou okupaci Iráku spojeneckými vojsky. Na základě získaných poznatků provedené komparace těchto konfliktů a aplikace principů spravedlivé války se potvrdila stanovená hypotéza, že lze některé akty násilí eticky ospravedlnit na základě uplatnění zásad spravedlivé války. Toto ospravedlnění se však vztahuje jen k pojmu ius ad bellum, právu bránit se s použitím násilí. V oblasti ius in bello, práva ve válce, se hypotéza nepotvrdila a konkrétní praktické násilné jednání nesplňovalo některý ze základních principů spravedlivé války.
|
|
|
Dodržování a význam tradic v současné české společnosti
URBÁNKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku významu tradic pro studenty a seniory a porovnává jejich důležitost a rozdílnost v jejich chápání mezi uvedenými skupinami respondentů. V první, teoretické části jsou definované a vysvětlené důležité pojmy a uvedeny názory odborníků na téma významu tradic. Dále se v první části popisují jednotlivé svátky v roce a s nimi spojené tradice, ale také novodobé tradice přicházející z ciziny. V druhé, praktické části práce byly vyhodnocovány jednotlivé odpovědi respondentů a ověřovány stanovené hypotézy. Hypotézy byly ověřovány v rámci kvantitativního výzkumu a použitou metodou k získání informací bylo dotazníkové šetření. Tento dotazník obsahoval celkem 57 otázek a byl vyplňován studenty vysokých škol a seniory nad 65 let. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že první stanovená hypotéza tedy, že s nižším věkem občanů České republiky klesá zájem o dodržování českých tradic, byla potvrzena. Druhá stanovená hypotéza, tedy že mladí lidé mají větší povědomí o převzatých tradicích než českých tradicích, se nám během výzkumu rovněž potvrdila. Cílem práce bylo zjistit rozdíl ve vnímání významu a dodržování tradic mezi generacemi a tento cíl byl dle mého názoru splněn. Z výzkumu vyplynulo, že mezi skupinami respondentů se vyskytují rozdíly ve vnímání jednotlivých tradic, v přikládaném významu i v množství dodržování českých tradic. Obě skupiny však zastávají podobný (negativní) názor na novodobé tradice, které jsou přejímány z ciziny. Význam bakalářské práce tkví, dle mého názoru, jednak v deskripci vztahů jednotlivých generací k českým tradicím jako projev vnímání vlastní kultury a pocitu sounáležitosti ve společnosti, ale také vůbec k připomenutí často již pozapomenutých tradic, a tedy i kulturního dědictví společnosti a poukázáním na důležitost přenosu hodnot mezi generacemi.
|
host ::
RSS.