|
|
Činnost Policie České republiky v době nouzového stavu
FOUROVÁ, Miluše
Bakalářská práce řeší problematiku Policie České republiky, jejího postavení v rámci Integrovaného záchranného systému a jejího plnění úkolů za běžného stavu a následně v případě vyhlášení nouzového stavu, který byl vyhlášen v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19. Práce se dělí na dvě části, první část je teoretická a druhá je praktická. Teoretická část práce je rozdělena na několik kapitol a podkapitol, přičemž teoretická část bakalářské práce charakterizuje Integrovaný záchranný systém, popisuje jeho činnost při vzniku mimořádné události a vyjmenovává a popisuje jeho základní složky, kdy nejvíce je tato část věnována Policii České republiky. Ohledně Policie České republiky jsou v teoretické části popsány důležité aspekty, týkající se například charakteristiky této složky, její skladby nebo plnění základních úkolů. V souvislosti pak s těmito úkoly, obsahuje poslední část teoretické části problematiku vyhlášených nejvýznamnějších nouzových stavů v České republice, kdy jsou jmenovány všechny vyhlášené nouzové stavy v souvislosti s pandemií Covid-19 a s nimi související zavedená opatření v rámci Policie České republiky. V praktické části byl proveden výzkum pomocí dotazníkového šetření, kdy tento dotazník byl určen pro příslušníky Policie České republiky. Cílem dotazníku bylo zjistit, zda policie České republiky zvládla situaci, která přišla v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19 a zda tato situace měla vliv na výkon služby a na službu vykonávající policisty. Dotazníkové šetření bylo rozpracováno do grafů a obrázků a získané informace byly interpretovány a podrobněji rozepsány v diskusi. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že Policie České republiky díky policistům, kteří jsou pevnou základnou této složky a k nastalé krizové situaci v souvislosti s pandemií Covid-19 přistupovali s velkým respektem, zvládla čelit pandemii Covid-19 ať už na úrovni interní a personální, tak i vůči napjaté atmosféře, která panovala mezi veřejností. Byť policisté vnímali jistou obavu, zejména ozdraví svých blízkých a chyběl po přijetí režimových opatření kontakt s ostatními kolegy, díky svým osobnostním předpokladům, na základě kterých byli přijati do služebního poměru, na sobě psychický dopad nepociťovali a nově příchozí situace byla zvládnutá s naprostou profesionalitou.
|
|
|
Analýza krizové komunikace státní správy (státu) směrem k obyvatelstvu v době krizové situace
VACÍK, Slavomír Ladislav
V diplomové práci bylo zpracováno téma analýzy krizové komunikace státní správy (státu) směrem k obyvatelstvu v době krizové situace, které se ukázalo z pohledu dnešní koronavirové krize jako velmi aktuální. Základ analýzy tvořilo dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 162 respondentů. Na otázky odpovídali především lidé ve věku od 21 do 65 let, převážně s vysokoškolským vzděláním, bydlící v obcích různých velikostí. V rámci dotazníku byla zjišťována spokojenost respondentů s komunikací státní správy směrem k veřejnosti z pohledu využívaných komunikačních kanálů, druhu poskytované informace o mimořádné události, její srozumitelnosti a důvěryhodnosti. Vyhodnocením výzkumu bylo zjištěno, že pro získání informací o mimořádných událostech byl respondenty nejvíce využíván internet, především pak zpravodajské portály, dále sociální sítě, a také tradiční televizní a rozhlasové vysílání. Většina respondentů uvedla, že dokáže důležité informace o krizové situaci rychle najít a jsou pro ně převážně srozumitelné. Také bylo zjištěno, že většina respondentů spíše dokázala rozeznat pravdivou zprávu od dezinformace a snažila se také důležité zprávy ověřovat z více zdrojů. K tomu také respondenti využívali především veřejnoprávní rozhlas, televizi a její zpravodajský internetový portál, protože byly považovány za nejdůvěryhodnější. Respondenti v dotazníku také uvedli, že nejvíce získávali informace od ministerstev a obcí. Z výzkumu vzešlo několik doporučení pro státní správu. Stát by měl zvážit vytvoření speciální mobilní platformy, která by informovala obyvatele o vzniklých mimořádných událostech a opatřeních pro jejich zvládnutí. Dále by měl zajistit rychlé, srozumitelné poskytování důležitých, jednotných informací za využití všech komunikačních nových i tradičních platforem.
|
|
|
Informace k ochraně obyvatelstva pro občany ORP Týny nad Vltavou na jeho webových stránkách
TRÁVNÍČKOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá problematikou ochrany obyvatelstva na území ORP Týn nad Vltavou. Cílem práce je analyzovat webové stránky správního obvodu ORP Týn nad Vltavou k ochraně obyvatelstva. Dílčím cílem je zjistit, zda stránky poskytují vše potřebné pro ochranu obyvatelstva v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín. Poslední cíl byl průzkum, jak občané využívají stránky obvodu ORP Týn nad Vltavou a jak jim rozumějí. Za účelem naplnění těchto cílů je proveden rozbor webových stránek ORP Týn nad Vltavou v oblasti ochrany obyvatelstva a dotazníkové šetření úrovně znalostí obyvatelstva na dané téma. Nejdříve se seznámíme s oblastí ORP Týn nad Vltavou. Dále je navázáno na současný stav ochrany obyvatelstva na našem území a právní normy. V další části je zmiňováno postavení a úkoly pracovníka krizového řízení. Zásadní součástí práce jsou úkoly ochrany obyvatelstva a jejich charakteristika, které jsou nezbytnou součástí znalostí v této problematice. Konkrétně se jedná o ochranu obyvatelstva na úrovni obce s rozšířenou působností a technické a organizační opatření k ochraně obyvatelstva jako je zejména varování, vyrozumění a tísňové informovování obyvatelstva; evakuace; ukrytí; civilní obrana; civilní ochrana a jako poslední signály všeobecné výstrahy a jejich význam. Nedílnou součástí je znalost krizových stavů, které jsou v práci rozebrány. V návaznosti na teoretickou část, která vychází z literární rešerše dokumentů řešící danou problematiku, práce pokračuje praktickou částí, která vychází z analýzy a porovnání obsahu informací na úseku ochrany obyvatelstva na webových stránkách ORP Týn nad Vltavou. Z této analýzy vyplývá, že dostatek informací poskytovaných na webových stránkách jsou hodnoceny 85 %. Dále bylo provedeno dotazníkové šetření, ze kterého vyplývá, že většina respondentů hodnotila webové stránky velice kladně a taktéž i srozumitelnost informací na úseku ochrany obyvatelstva. Výsledné hodnocení webových stránek poskytující srozumitelné informace pro občany ORP Týn nad Vltavou jsou hodnoceny ANO .
|
|
|
Hospodářská opatření pro krizové stavy zajišťována vybranými samosprávnými celky
PAŽOUT, Pavel
Záměrem a cílem této diplomové práce je přiblížení hospodářských opatření pro krizové stavy a zkoumání jejich implementace v rámci vybraných územně samosprávných celků v průběhu pandemie onemocnění COVID-19. V průběhu této práce bylo zkoumáno, jaká hospodářská opatření jsou aplikována v případě krizových stavů u jednotlivých samosprávných celků Libereckého kraje, a jak se tato opatření v rámci samosprávných celků liší. Pro ucelení a přiblížení dané problematiky je tato práce, v rámci komparační metody, doplněna také o provedenou statistiku počtu nakažených, vyléčených a zemřelých na COVID-19, a to v rámci všech územně samosprávných celků Libereckého kraje. Výzkumná část práce je nejen opatřena statistikami a grafy v podobě obrázků, ale také je obohacena o dotazníkové šetření a následně provedenou SWOT analýzu. Zpracovaný dotazník byl rozeslán mezi členy krizového štábu jednotlivých územně samosprávných celků. Dotazník obsahoval celkem 8 otázek zaměřených na problematiku implementace hospodářských opatření v období probíhající pandemie COVID-19, kdy výsledná interpretace výsledků dotazníkového šetření měla za cíl zodpovědět otázku efektivity a dostatečnosti přijatých opatření v rámci samosprávných celků a tím tuto diplomovou práci obohatit o subjektivní pohled na problematiku očima krizového štábu.
|
|
|
Připravenost základních škol na území okresu Český Krumlov na vznik mimořádných událostí
DRAHOKOUPILOVÁ, Michaela
Mimořádné události se v současné době stávají častou otázkou managmentu spojeného s ochranou obyvatelstva. Vědomosti žáků jsou pro záchranu života a zdraví člověka velmi důležité i přesto, že školská zařízení jsou místa, kde se žáci staví do pasivní role a budou zcela odkázáni na činnost pedagogů. V teoretické části diplomové práce byly shrnuty základní informace o ochraně obyvatelstva, integrovaném záchranném systému, vzdělávacím systému včetně historie vzdělávání Ochrany člověka za mimořádných událostí. Tato část také zahrnuje témata výuky z oblasti mimořádných událostí dle rámcového vzdělávacího programu, včetně popsaných podpůrných materiálů a pomůcek pro podporu výuky žáků základních škol. Cílem výzkumné část bylo zjistit připravenost žáků základních škol na vznik mimořádné události na území okresu Český Krumlov a zároveň vyhodnotit, zda dívky mají větší znalosti než chlapci. K naplnění cíle a potvrzení či vyvrácení stanovené hypotézy byl použit nestandardizovaný elektronický dotazník, který zjišťoval znalosti žáků devátých tříd vybraných základních škol. Kvantitativní výzkum byl následně vyhodnocen statistickými metodami. Pro potvrzení či vyvrácení hypotézy byl použit dvouvýběrový t-test. Stanovená hypotéza zněla následovně: "Dívky na vybraných základních školách na území okresu Český Krumlov budou mít statisticky významně vyšší znalosti (vědomosti) v oblasti ochrany obyvatelstva v případě vzniku mimořádných událostí než chlapci.". Na základě získaných výsledků byla hypotéza vyvrácena.
|
|
|
Analýza krizové připravenosti vybraných obcí s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje
TŮMA, Jaroslav
Cílem diplomové práce je analyzovat krizovou připravenost vybraných obcí s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje v krizových plánech obce s rozšířenou působností s pomocí statistického šetření s určením potřebných parametrů. V teoretické části jsou základní informace o problematice v krizovém managementu, krizovém řízení, krizových plánech a krizových událostech. Součástí teoretické části je i rozbor analýzy hrozeb, kde byl stanoven seznam typů nebezpečí s nepřijatelným rizikem, z nichž si obce s rozšířenou působností volí dle vlastní analýzy rizik události potenciální pro jejich správní obvod. Po vysvětlení pojmů a jejich propojení navazuje část praktická. V praktické části se nachází statistické šetření krizové připravenosti vybraných obcí s rozšířenou působností. Konkrétně se je jedná o Jindřichův Hradec, Dačice a Třeboň. Z krizových plánů byly vybrány 3 typy možných krizových událostí, jež poskytnou podklad pro výsledek. Jedná se o povodně, narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu a o narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu. Zmíněné události byly rozděleny do několika částí a následně zhodnoceny pomocí vícekriteriální analýzy s určením váhy sledovaných parametrů. Výsledkem diplomové práce je analytické zhodnocení vybraných parametrů v krizových plánech vybraných obcí s rozšířenou působností. Výstupem praktické částí nebylo možno potvrdit hypotézu o neexistenci statistických rozdílů mezi krizovou připraveností vybraných obcí s rozšířenou působností. Autor tudíž tuto hypotézu zamítl.
|
|
|
Nestátní neziskové organizace a poskytování humanitární pomoci
RADOSTOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce je popis činností nestátních neziskových organizacích a poskytování humanitární pomoci a následně zjistit, jakými znalostmi disponují občané Jihočeského kraje v rámci těchto témat. V teoretické části jsou uvedeny jednotlivé informace, jež vymezují konkrétně obsah nestátních neziskových organizací, a také humanitární pomoci. V bakalářské práci jsou vybrány a definovány organizace, které působí na území Jihočeského kraje včetně základních informacích o poskytování pomoci zasaženým obyvatelům. V této práci je zmíněný také integrovaný záchranný systém, který svými činnostmi koresponduje s tématem této bakalářské práce. Výzkumná část je vedena řízenými rozhovory a dotazníkovými šetřeními zabývající se dvěma výzkumnými otázkami. K naplnění prvního cíle a zodpovězení výzkumné otázky: "Jakou humanitární pomoc nestátní neziskové organizace poskytují?", byly sestaveny otázky k řízenému rozhovoru, které jsou zaměřeny na konkrétní nestátní neziskové organizace. Dotazník byl zaměřen na druhou otázku výzkumné části "Jaké jsou znalosti obyvatelstva Jihočeského kraje o poskytování humanitární pomoci?" V řízených rozhovorech byly poskytnuty informace, jako jsou způsoby prezentace veřejnosti, nejčastější cílová skupina nebo také kolik má organizace dobrovolných dárců. K jejich nejčastějším činnostem patří finanční a manuální pomoc. Ze získaných odpovědí ve výzkumné části se ukázalo, že obyvatelé na území Jihočeského kraje mají alespoň základní přehled o poskytování humanitární pomoci a nestátních neziskových organizacích. Respondenti věděli, kdo se může stát členem nestátní neziskové organizace a jaké jsou příklady humanitární pomoci.
|
|
|
Vliv médií na zkušenosti s pandemií Covid-19
DAUBLEBSKÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá tématem médií a jejich vlivem na prožívání v době pandemie Covid-19 Teoretická část práce se zabývá popisem různých druhů medií a jejich vlivem na společnost, definicí veřejného mínění a principy šíření informací. Protože je Covid-19 krizovou situací, bakalářská práce se věnuje i definování krizových situací. Ve výzkumné části se práce věnuje kvalitativní a kvantitativní analýze dat z výzkumu JUPSYCOR. V kvalitativní části je analýza zaměřená na detailnější studii toho, jak respondenti hodnotili vliv médií. V kvantitativní části došlo k hledání souvislostí mezi jednotlivými výskyty kódů, které vznikly pomocí kvalitativní analýzy.
|
|
|
Krizový management územního samosprávného celku a jeho činnost v době řešení krizové situace
BENDULA, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá krizovým managementem územního samosprávného celku Hluboká nad Vltavou. Cílem této kvalifikační práce je provést obecné i konkrétní zhodnocení současného stavu krizového managementu a navrhnout možné postupy vedoucí ke zlepšení v oblasti řešení krizové situace samosprávného celku. Téma bylo vybráno z důvodu, že se krizový management v současné době potýká s nedostatkem zkušeného a odborně vyškoleného personálu. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s managementem a jeho funkcemi, jsou zde zahrnuty základní pojmy dané problematiky a jejich charakteristika. Praktická část práce analyzuje postup krizového managementu v době řešení krizové situace, konkrétně při povodni v roce 2002. K analýze přispěl rozhovor se starostou obce Hluboká nad Vltavou a vyplněný checklist starosty. Závěr práce tvoří zhodnocení, zdali byly zvoleny postupy, které jsou v souladu s právními předpisy.
|
|
|
Současný stav připravenosti Nemocnice Tábor a. s. v otázkách mimořádných událostí a krizových situací
SOSNOVÁ, Anna
Cílem diplomové práce bylo posoudit současný stav připravenosti Nemocnice Tábor a. s. a informovanosti personálu v otázkách mimořádných událostí se zvláštním důrazem na evakuaci. Teoretická část se věnuje popisu Nemocnice Tábor a. s., definování mimořádných událostí a krizových situací včetně jejich popisu a možných následků plynoucích z analýzy rizik. Dále je zaměřena na popis evakuace, nezbytné dokumentace plynoucí z právních norem a poslední část se zabývá popisem cvičných evakuací uskutečněných v nemocnici a reálných evakuací, které proběhly v rámci České republiky a v zahraničí. Pro zodpovězení výzkumné otázky 1 "Dosahuje informovanost personálu Nemocnice Tábor a.s. v otázkách mimořádných událostí se zvláštním důrazem na evakuaci 75 % správných odpovědí?" bylo použito dotazníkového šetření. Dotazník (Příloha 1) byl zaměřen na všeobecnou informovanost, znalost oblasti požární ochrany, postupů vyplývajících z Plánu krizové připravenosti a znalosti týkající se evakuace. K zodpovězení výzkumné otázky 2 "Dosahuje připravenost Nemocnice Tábor a.s. na řešení mimořádných událostí se zvláštním důrazem na evakuaci 75% hranice u stanovených kritérií?" byl proveden rozhovor (Příloha 2) s technikem bezpečnosti a ochrany zaměstnanců při práci a požární ochrany v Nemocnici Tábor a. s. Rozhovor byl zaměřen na nouzové plánování týkající se pitné vody, elektrické energie, potravin, léčiv, tepla, elektronické komunikace, přívalu osob, útoku aktivního střelce a evakuace. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že informovanost personálu v otázkách mimořádných událostí se zvláštním důrazem na evakuaci dosahuje 57 %, což je, vzhledem ke stanovené 75% hranici úspěšnosti, nedostačující. Na základě výsledků rozhovoru dosáhla připravenost nemocnice úspěšnosti 90, 3 %, což je pro nemocnici vynikající výsledek. Zjištěné skutečnosti budou předány Nemocnic Tábor a. s. k podniknutí dalších kroků.
|
host ::
RSS.