|
|
Vliv stresu u ženy v těhotenství, při porodu a v šestinedělí
HAVLÍČKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá vlivem stresu u ženy v těhotenství, při porodu a v šestinedělí. Prvním cílem bylo zjistit, jaká je nejčastější příčina stresu u ženy v těchto obdobích. Druhým cílem pak bylo zjistit, jak se ženy se stresem vyrovnávají. Předkládaná práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána charakteristika těhotenství (délka a dělení těhotenství, známky těhotenství a změny v organismu ženy v těhotenství). V podkapitolách řazených k těhotenství je pozornost věnována prenatální diagnostice a příčinám stresu v těhotenství. Dále jsou zmíněné informace o porodu a jednotlivých porodních dobách, v podkapitolách je popsána příprava na porod a jaké jsou příčiny stresu při porodu. Teoretická část se též věnuje charakteristice období šestinedělí. Kapitola šestinedělí je dělena na podkapitoly, jež se zabývají problémy při kojení, péčí o novorozence, jaké stresové faktory působí na ženy v období šestinedělí a psychickými změnami v šestinedělí. V závěru teoretické části je definovaný stres. V kapitolách těhotenství, porod a období šestinedělí je popsána role porodní asistentky. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření probíhalo od února do dubna 2021 a výzkumný soubor tvořily ženy označené Ž1-Ž11, které byly minimálně dva měsíce po porodu. Se souhlasem informantek byly provedeny rozhovory, které byly uskutečněny v domácím prostředí žen. Výzkumné šetření probíhalo v době koronavirové pandemie a z toho důvodu rozhovory probíhaly za dodržení protiepidemiologických opatření, za využití respirátorů a dvoumetrových rozestupů. Se souhlasem informantek byly rozhovory zaznamenány na diktafon, následně doslovně přepsány a analyzovány. Získaná data byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou "tužka a papír" (Švaříček et al., 2014). Pro vyhodnocení získaných dat byly stanoveny hlavní kategorie Stres v těhotenství, Stres při porodu a Stres v šestinedělí a k nim jejich podkategorie. Kategorie Stres v těhotenství obsahuje podkategorie Koronavirová pandemie, Podpora partnera, Návštěva prenatální poradny a Předporodní kurz. Druhou kategorii Stres při porodu tvořily podkategorie Zkušenosti ženy se zdravotnickým personálem a Přítomnost partnera či manžela u porodu. Poslední kategorie zahrnuje podkategorii Kojení a péče o novorozence. Na základě výše zmíněného prvního cíle bakalářské práce byla stanovena výzkumná otázka, která se zabývá tím, jaká je nejčastější příčina stresu žen v těhotenství, při porodu a v šestinedělí. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že nejčastější příčinu stresu u žen v těhotenství vyvolávala probíhající situace s koronavirovou pandemií, prenatální diagnostika a strach z potratu nebo předčasného porodu. Příčiny stresu u žen při porodu způsobil zdravotnický personál a strach, že ženy budou prožívat porod samy. Dále výzkumné šetření odhalilo nejčastější příčinu stresu u žen v období šestinedělí, kterou byly problémy s kojením a nezvládání péče o novorozence. Druhá výzkumná otázka zkoumala, jak stres ženy ovlivňuje. Z výzkumu je patrné, že všechny informantky, kromě informantky Ž1, stres do budoucna nijak neovlivnil. Informantka Ž1 uvedla, že stres v období šestinedělí ji ovlivnil tím způsobem, že se uzavřela sama do sebe před okolím. Výsledky bakalářská práce by mohly být využity na odborných seminářích, jako informační materiál pro porodní asistentky. Též by bakalářská práce mohla sloužit jako informační materiál pro těhotné ženy.
|
|
|
Znalosti dospívajících dívek o těhotenství, porodu, antikoncepci
KUNTEOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce s názvem Znalosti dospívajících dívek o těhotenství, porodu, antikon- cepci, se zaměřuje na míru informovanosti dospívajících dívek o těhotenství, porodu a antikoncepci. V teoretické části bakalářské práce jsou rozebrána vývojová stádia člověka od početí po stáří. Zvláštní kapitola je věnována období adolescence a rizikovému chování adolescentů v této etapě jejich života, jelikož respondentkami jsou právě dospívající dívky. Dále teo- retická část obsahuje období těhotenství, fáze porodu a druhy antikoncepce. Protože je velmi podstatné, aby dospívající dívky dostávaly informace o antikoncepci, těhotenství a porodu, je v poslední kapitole zmíněna důležitost edukace dospívajících dívek porodní asistentkou a jejich společné komunikace. Ve výzkumném šetření byl zvolen kvantitativní způsob a sběr dat probíhal formou ne- standardizovaného dotazníku, který byl uveřejněn na sociálních sítích. Dotazník se sklá- dal z 28 otázek, z nichž 19 bylo uzavřených a 9 polouzavřených. Data, která byla vý- zkumným šetřením získána, byla zpracována a vyhodnocena pomocí počítačového pro- gramu Microsoft Excel. K jednotlivým otázkám dotazníku byly vytvořeny grafy, které zobrazují odpovědi dospívajících dívek. Výzkumný soubor tvořilo 71 respondentek ve věku od 16 do 20 let. Cílem této práce bylo zjistit, zda mají dospívající dívky znalosti o těhotenství, porodu a antikoncepci. Pro výzkumnou část bylo stanoveno šest hypotéz. První hypotéza měla zjistit, zda dospí- vající dívky ve věku 18-20 let mají více informací o těhotenství než dívky od 16-17 let. Tato hypotéza byla vyvrácena. Druhá hypotéza zněla: Dospívající dívky ve věku 18-20 let mají více informací o porodu než dívky od 16-17 let. Druhá hypotéza byla také vyvrá- cena. Třetí hypotéza: Dospívající dívky ve věku 18-20 let mají více informací o antikon- cepci než dívky od 16-17 let. Tato hypotéza byla potvrzena. Čtvrtá hypotéza: Dospívající dívky na středních zdravotnických školách mají více znalostí o těhotenství než dospívající dívky na gymnáziích a středních školách bez maturity. Čtvrtá hypotéza byla při výzkumu potvrzena. Pátá hypotéza měla zjistit, zda dospívající dívky na středních zdravotnických školách mají více znalostí o porodu než dospívající dívky na gymnáziích a středních ško- lách bez maturity. Tato hypotéza byla vyvrácena. Poslední, šestá hypotéza zněla: Dospívající dívky na středních zdravotnických školách mají více znalostí o antikoncepci než dospívající dívky na gymnáziích a středních školách bez maturity. Tato hypotéza byla vyvrácena.
|
|
|
Porodní asistentka a její zkušenost s těhotenstvím a porodem
JAREŠOVÁ, Natálie
Bakalářská práce nesoucí název Porodní asistentka a její zkušenost s těhotenstvím a porodem je zaměřena na osobní zkušenosti a prožitky porodní asistentky s těhotenstvím a porodem. V teoretické části bakalářské práce je definována profese porodní asistentky, její kompetence a úloha v prenatální poradně i během samotného porodu. Následně je v teoretické části obsažena charakteristika těhotenství a fyzické i psychické změny, které s těhotenstvím úzce souvisejí. V neposlední řadě je v teoretické části popsán porod a všechny doby porodní. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda profese porodní asistentky ovlivnila prožívání vlastního těhotenství a porodu a druhým cílem bylo zjistit, zda vlastní zkušenost s prožíváním těhotenství a porodu ovlivnila porodní asistentku v přístupu k těhotným ženám a k ženám po porodu. Na podkladě stanovených cílů byly utvořeny i výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na to, jakým způsobem ovlivnila profese porodní asistentky prožívání jejího těhotenství a porodu. Druhá otázka zjišťovala, jak ovlivnilo porodní asistentku její těhotenství a porod v přístupu při poskytování péče ženám v rámci kompetencí. K získání výsledků kvalitativního výzkumného šetření byly utvořeny dva výzkumné soubory. První výzkumný soubor tvořily porodní asistentky, které vykonávaly profesi porodní asistentky v primární péči a alespoň jedenkrát byly těhotné a rodily. Pro druhý výzkumný soubor, který tvořily porodní asistentky, bylo stanovené kritérium výkonu profese porodní asistentky na porodním sále a také alespoň jedno prožité těhotenství a porod. Samotné šetření probíhalo formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů, které probíhaly při osobním setkání v období březen až květen 2021. Před zahájením všechny informantky uvedly souhlas s provedením rozhovorů, s jejich nahráváním na mobilní telefon, a i s jejich následným zpracováním. Nejprve byly rozhovory přepsány a pomocí barvení textu získaná data. Data byla následně analyzována a na základě výsledků byly utvořeny hlavní kategorie a podkategorie. Po vyhodnocení dat s porodními asistentkami pracujícími v primární péči byly stanoveny 3 hlavní kategorie (Vnímání vlastního těhotenství, Prenatální poradna, Návrat do zaměstnání) a 6 podkategorií (Vlastní prožívání těhotenství, Vliv vlastního těhotenství na výkon profese PA, Předporodní příprava, Průběh péče v prenatální poradně, Přístup zdravotnického personálu, Změny v péči o těhotné ženy). Po vyhodnocení dat s porodními asistentkami, které pracovaly na porodním sále, byly stanoveny 3 hlavní kategorie (Vnímání vlastního porodu, Poskytování zdravotní péče, Návrat do zaměstnání) a 5 podkategorií (Průběh vlastního porodu, Prožívání vlastního porodu, Místo porodu, Přístup zdravotnického personálu, Změny v péči o rodící ženy). První výzkumná otázka byla věnována tomu, jakým způsobem ovlivnila profese porodní asistentky při jejich těhotenství a porodu. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že porodní asistentky při vlastním těhotenství a porodu jejich profese ovlivnila hlavně ve vnímání péče o ně samotné v prenatální poradně i na porodním sále a ve vnímání přístupu a chování zdravotnického personálu k nim samotným. Druhá výzkumná otázka se zabývala vlivem těhotenství a porodu v přístupu k těhotným a rodícím ženám po návratu do zaměstnání v rámci jejich kompetencí. Bylo zjištěno, že po návratu do zaměstnání byly porodní asistentky ovlivněny svým těhotenstvím a vnímaly tak určité změny v přístupu k těhotným ženám. I prožitek z porodu porodních asistentek měl vliv na výkon jejich profese po návratu do zaměstnání.
|
|
|
Epidurální analgezie při porodu
MAŘÍKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se věnuje tématu epidurální analgezie při porodu. Práce se skládá ze dvou hlavních částí - teoretické a praktické. Teoretická část v prvé řadě definuje pojem porodu a popisuje všechny doby porodní. V neposlední řadě se věnuje také úloze porodní asistentky při porodu. Dalším tématem je porodní bolest, na kterou navazuje téma farmakologických metod tlumení porodní bolesti. Podrobně je popsána problematika epidurální analgezie, která je rozdělena na další podkapitoly. Ty se věnují popisu postupu aplikace epidurální analgezie při porodu, jejím indikacím a kontraindikacím, výhodám a nevýhodám, komplikacím epidurální analgezie při porodu a v neposlední řadě také úloze porodní asistentky v péči o ženu s epidurální analgezií. Teoretickou část uzavírá kapitola věnující se nefarmakologickým metodám tlumení porodní bolesti. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda ženy využívají epidurální analgezii při porodu. Druhým cílem bylo zmapovat spokojenost žen s účinky epidurální analgezie při porodu. Třetím a posledním cílem pak bylo zjistit, zda ženy po aplikaci epidurální analgezie lépe spolupracují s porodními asistentkami. K cílům byly stanoveny tři hypotézy. H1: Prvorodičky využívají epidurální analgezii častěji než vícerodičky. H2: Mladší ženy (pod 30 let) jsou s účinky epidurální analgezie při porodu spokojenější než starší ženy (nad 30 let). H3: Ženy s epidurální analgezií při porodu spolupracují s porodními asistentkami lépe než ženy bez epidurální analgezie. Stanovené cíle byly dosaženy kvantitativním výzkumným šetřením formou dotazníků vlastní konstrukce, jež byly tvořeny otevřenými i uzavřenými otázkami. Zhodnocení dotazníků proběhlo pomocí statistického chí-kvadrát testu, jenž určil významnost či nevýznamnost výsledků. První výzkumný soubor tvořilo 205 žen aktivních na sociální síti Facebook. Z celkového počtu respondentek měly největší zastoupení ženy ve věkovém rozmezí mezi 26 a 30 lety. Druhý výzkumný soubor zahrnoval 102 porodních asistentek pracujících na porodním sále. Největší zastoupení z celkového počtu respondentek měly porodní asistentky ve věkovém rozmezí 20 až 30 let. Z výzkumného šetření vyplynulo, že více než polovina respondentek využila při svém porodu epidurální analgezii. Ovšem pouhá třetina žen si je jistá, že by epidurální analgezii využila také u svého dalšího porodu. Zbylé dvě třetiny žen neví, zda by metodu epidurální analgezie využily, nebo si jsou jisté, že epidurální analgezii u svého dalšího porodu nechtějí. Dále jsme chtěly zjistit, zda mladší ženy (do 30 let) jsou s účinky epidurální analgezie při porodu spokojenější než starší ženy (nad 30 let). Tato hypotéza se nepotvrdila. Důvodem bylo malé zastoupení skupiny žen nad 30 let. Chtěly jsme také zjistit, zda prvorodičky používají epidurální analgezii častěji než vícerodičky. Z výsledku výzkumu bylo patrné, že největší zastoupení našich respondentek, které využily epidurální analgezii, tvořily právě o 7 % více prvorodičky. Ovšem rozdíl není statisticky významný. Dále nás zajímalo, zda ženy s epidurální analgezií při porodu lépe spolupracují s porodními asistentkami než ženy bez epidurální analgezie. Dle výzkumného šetření si naprostá většina porodních asistentek myslí, že ženy s epidurální analgezií při porodu spolupracují lépe než ženy bez epidurální analgezie.
|
|
|
Tlumení porodní bolesti nefarmakologickými metodami
KOPKOVÁ, Iva
Bakalářská práce si klade za úkol zmapovat použití nefarmakologických metod v průběhu porodu a zhodnotit jejich úspěšnost na vizuální analogové škále, dále zjišťuje, jakým způsobem ženy pohlížejí na nefarmakologické metody po porodu. Teoretická část bakalářské práce se zabývá fázemi porodu z pohledu rodící ženy i porodní asistentky, problematikou bolesti, jejím hodnocením a bližší specifikací bolesti porodní. V poslední části charakterizuje nefarmakologické metody tlumící porodní bolest. V praktické části bylo využito kvalitativního výzkumného šetření formou pozorování a polostrukturovaného rozhovoru. Pozorování probíhalo v době porodu žen, kdy byly sledovány projevy prožívání porodní bolesti. Projevy byly hodnoceny před využitím nefarmakologických metod a po něm. Zjištěné informace a hodnoty na VAS byly ihned zaznamenávány do záznamového archu. Podmínkou pro výzkumné šetření bylo nevyužití žádné farmakologické metody v průběhu porodu, z důvodu možného zkreslení výsledků. Rozhovor o 12 otázkách byl nahráván s každou informantkou do tří dnů po jejím porodu. Výzkumné šetření probíhalo v květnu 2021 a ukazuje, které nefarmakologické metody ženám v českobudějovické a v českokrumlovské nemocnici nejvíce pomohly. Bakalářská práce poukazuje na důležitost využití nefarmakologických metod v průběhu porodu, byť svou účinností se nemohou rovnat metodám farmakologickým. Výsledky výzkumného šetření mohou být uveřejněny na odborných konferencích pro porodní asistentky či na předporodních kurzech pro těhotné.
|
|
|
Informovanost těhotných žen o dárcovství pupečníkové krve
KOLMANOVÁ, Michaela
Tato bakalářská se věnuje dárcovství pupečníkové krve. Práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje popis placenty a jejích funkcí, pupečníkové krve a kmenových buněk. Dále teoretická část obsahuje popis techniky odběru pupečníkové krve, kontraindikace odběru a zpracování pupečníkové krve. Také, je zde popsána edukace porodní asistentkou o této problematice. Jsou zde uvedeny banky pupečníkové krve a legislativní ustanovení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak moc jsou těhotné ženy informované o této problematice. V praktické části této práce bylo využito kvantitativní výzkumné šetření. Vytvořený dotazník obsahoval 18 uzavřených otázek. Výzkumným souborem byly těhotné ženy. Tento soubor tvořilo 244 respondentek. Z toho bylo 155 (64 %) prvorodiček a 89 (36 %) vícerodiček. Z toho 41,39 % respondentek zná využití pupečníkové krve. Pouze 18,03 % respondentek ví, co musí udělat pro to, aby bylo možné odběr pupečníkové krve provést. Správnou dobu odběru uvedlo 19,67 % respondentek. Že maximální doba skladování darované pupečníkové krve je 20 let uvedlo 13,52 % respondentek. V této práci byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza se zaměřovala na to, jestli těhotným ženám podává více informací o této problematice porodní asistentka nebo gynekolog. Od porodní asistentky získalo informace 5,70 % respondentek. Od gynekologa získalo informace 3,70 % respondentek. Statistické zpracování hypotézy nám ukázalo, že není rozdíl v tom, kdo podává informace. Ženy jsou od porodní asistentky informovány stejně, jako od gynekologa. Druhá hypotéza zněla, zda jsou vícerodičky o dárcovství pupečníkové krve informovány více než prvorodičky. Vícerodičky tvořily 36 %, a prvorodičky 64 %. 46,06 % vícerodiček a 38,71 % prvorodiček uvedlo, že znají využití pupečníkové krve. Dobu odběru pupečníkové krve zná 20,22 % vícerodiček a 19,35 % prvorodiček. Že odběr není rizikový pro novorozence uvedlo 50,56 % vícerodiček a 39,35 % prvorodiček. Druhou hypotézu jsme potvrdily. Výsledky této práce ukazují, že ženy o problematice dárcovství pupečníkové krve mají velmi málo informací. Porodní asistentka je kompetentní osoba, a tak by ženy mohla více edukovat o této problematice. Tato práce může být použita na seminářích pro porodní asistentky.
|
|
|
Průběh porodu a puerperia u klisen
STAROBOVÁ, Hana
Předmětem bakalářské práce je průběh porodu a puerperia u klisen. Nejdřív se za-bývá pohlavní aktivitou u klisen včetně rozboru jednotlivých významných faktorů, které ji ovlivňují. Dále se práce zaměřuje na oplození a graviditu klisny a jejich poruchy. Jsou zde nastíněny jak příčiny, tak i průběh a možnosti ošetření. Stěžejní část se zaměřuje na vlastní porod, jeho komplikace a následně na poporodní období. V rámci práce byl proveden průzkum průběhu porodu a puerperia, který měl zjistit charakteristiku březích klisen, průběh březosti a porodu, komplikace během porodu a po něm a základní informace o narozeném hříběti. V průzkumu bylo zjištěno, že mezi respondenty je nejoblíbenější plemeno koně český teplokrevník a jsou využíváni ve většině k zájmovému ježdění. Klisny jsou zpravidla starší 8 let a jedná se o jejich 3. nebo následnou březost. Průběh porodu byl z naprosté většiny bezproblémový a ukončený do jedné hodiny. Následně prů-zkum řešil poporodní období, kdy bylo zjištěno, že klisny ve větší míře netrpěly klinickými příznaky ani záněty. Narozená hříbata byli většinou hřebečci, kteří z velké části byli samostatní, takže nepotřebovali pomoci s prvním napitím a od-chod smolky proběhl maximálně do 4 hodin.
|
|
|
Porodní plán z pohledu porodních asistentek
TOMÁŠKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce pojednává o porodním plánu z pohledu porodních asistentek. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit postoje porodních asistentek k porodnímu plánu a druhým cílem bylo zjistit, jaký je přístup porodních asistentek k rodičkám s porodním plánem. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá seznámením s profesí porodní asistentky a jejími kompetencemi. Dále je v teoretické části popsán význam porodního plánu a některá přání, která si ženy mohou uvést ve svém porodním plánu. V jedné z kapitol je obecně popsán porod a všechny jeho doby porodní (první, druhá, třetí a čtvrtá). Závěr teoretické části tvoří charakteristika období šestinedělí. Praktická část bakalářské práce byla provedena kvalitativním výzkumným šetřením. Vznikl jeden výzkumný soubor na základě individuálních polostrukturovaných rozhovorů, který byl uskutečněn s porodními asistentkami pracujícími na porodním sále v Nemocnici Český Krumlov, a.s. a v Nemocnici České Budějovice, a.s. Porodních asistentek bylo celkem jedenáct. Hlavními kritérii pro výběr výzkumného šetření bylo, aby porodní asistentky pracovaly na porodním sále, měly zkušenost s porodním plánem a souhlasily s poskytnutím rozhovoru. Před realizací rozhovorů byly všechny porodní asistentky obeznámeny s tématem bakalářské práce a zároveň byly upozorněny na to, že získané informace zůstanou v anonymitě. Jednotlivý rozhovor byl nahráván na diktafon a následně byl doslovně přepsán. Následovala analýza a zpracování dat, které proběhlo formou otevřeného kódování, metodou "tužka a papír" (Švaříček et al., 2014). Pro vyhodnocení dat, byly stanoveny dvě hlavní kategorie a k nim deset podkategorií.
|
|
|
Problematika odběru pupečníkové krve
VAŇKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou odběru pupečníkové krve. Vzhledem k zaměření práce je v teoretické části popsán porod a všechny doby porodní, postup odběru pupečníkové krve po spontánním porodu i po porodu per sectio caesarea i možné kontraindikace odběru pupečníkové krve. V práci je také popsaná role porodní asistentky jako edukátorky ženy o možnosti odběru pupečníkové krve a role porodní asistentky při porodu včetně odběru pupečníkové krve. V neposlední řadě je v teoretické části zmíněna důležitost bank pupečníkové krve, legislativa týkající se odběru pupečníkové krve a transplantace kmenových buněk. Celkem byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají porodní asistentky znalosti o odběru pupečníkové krve. Druhý cíl měl odhalit, jestli jsou těhotné ženy informovány o odběru pupečníkové krve, a třetí cíl měl ukázat, zda mají těhotné ženy zájem o odběr pupečníkové krve. Na podkladě stanovených cílů byly zadané i výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťovala, jaké znalosti mají porodní asistentky o odběru pupečníkové krve, druhá otázka se zabývala znalostmi těhotných žen o odběru pupečníkové krve a poslední otázka zkoumala postoj těhotných žen k odběru pupečníkové krve. Ve výzkumném šetření byly stanoveny dva výzkumné soubory. Prvním souborem bylo šest porodních asistentek, označené PA1 až PA6, které pracovaly na porodním sále minimálně jeden rok. Druhým výzkumným souborem bylo šest těhotných žen, označené T1 až T6, které pravidelně navštěvovaly prenatální poradnu. Výzkum probíhal pomocí webových programů Skype nebo Teams v květnu roku 2020. K provedení výzkumné části byla zvolena kvalitativní metoda, která byla realizována pomocí individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Informantky před zahájením rozhovorů poskytly ústní souhlas se zpracováním dat. Data byla následně analyzována a na základě výsledků byly vytvořeny hlavní kategorie a podkategorie. Po vyhodnocení dat s porodními asistentkami byly stanoveny 2 kategorie a 8 podkategorií. Po vyhodnocení dat s těhotnými ženami byla určena jedna kategorie a k ní 3 podkategorie. První výzkumná otázka zkoumala, jaké znalosti mají porodní asistentky o odběru pupečníkové krve. Výzkumné šetření ukázalo, že porodní asistentky PA2 až PA6 májí dostatečné informace o postupu odběru pupečníkové krve. Porodní asistentka PA1 uvedla, že odběr nikdy neviděla a ani neví, jak se takový odběr může provádět. Porodní asistentka PA5 zase uvedla, že se na stanici, kde pracuje, dříve provádělo až 15 odběrů za měsíc. Byla tudíž nejinformovanější ze všech dotazovaných porodních asistentek. Druhá výzkumná otázka se zabývala tím, jaké znalosti mají těhotné ženy o odběru pupečníkové krve. Výzkum ukázal, že všechny těhotné ženy ví, co je to pupečníková krev, ale většina (T1, T2, T3 a T5) neví, jak se pupečníková krev odebírá a jak se nadále využívá. Třetí výzkumnou otázkou bylo, jaký postoj mají těhotné ženy k odběru pupečníkové krve. Výzkumným šetřením tak bylo zjištěno, že z důvodu nedostatku informací, vysoké finanční nákladnosti odběru a uchování pupečníkové krve, nemají ženy zájem o komerční odběr pupečníkové krve. Důvodem, proč ženy nemají zájem o dárcovský odběr, byl ten, že musí ženy zvolit porodnici, která tento typ odběru umožňuje, a to jsou porodnice ve Slaném, v České Lípě a v Thomayerově nemocnici v Praze. Těhotné ženy uvádí, že jsou tyto porodnice ve velké vzdálenosti od jejich rodiny a místa bydliště, proto si pro porod tyto porodnice nevybírají. Pouze těhotná žena T2 uvedla, že si během těhotenství nasbírá informace a bude o odběru pupečníkové krve pro vlastní účely uvažovat
|
|
|
Doprovázející osoba u porodu
BISKUPOVÁ, Iveta
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou doprovázející osoby u porodu. Vzhledem k tématu bakalářské práce jsou v teoretické části uvedeny osoby, které si žena může k porodu vybrat, včetně jejich specifik a odlišností. Dále jsou popsány jednotlivé fáze porodu, role porodní asistentky u porodu a komunikace porodní asistentky s ženou a jejím doprovodem. Byly vytyčeny 2 cíle práce. Prvním cílem bylo zjistit, jak vnímala žena přítomnost doprovázející osoby při porodu, a druhým cílem bylo zjistit, co ovlivnilo ženu při výběru doprovázející osoby k porodu. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí individuálního polostrukturovaného rozhovoru, bylo tedy zpracováno kvalitativní metodou. Sběru dat se účastnily ženy po porodu, které již byly propuštěny ze stanice šestinedělí do domácího prostředí. Podmínkou však bylo, že rodily v roce 2020 a měly u porodu doprovázející osobu. Sběr dat probíhal v měsících březen a květen 2020. V březnu došlo v České republice k nárůstu počtu nakažených osob koronavirem. Byla zavedena opatření k zabránění šíření nákazy, včetně zákazu doprovodu na porodním sále. Rozhovory byly uskutečněny na předem domluveném, klidném a ženám příjemném prostředí. Získaná data nahraná na diktafon byla vyhodnocena ručně, metodou "papír - tužka". Byly vytvořeny tři hlavní kategorie a jejich podkategorie. První kategorie má název Doprovázející osoba a obsahuje pět podkategorií - Doprovázející osoba u porodu, Faktory ovlivňující výběr doprovázející osoby, Návrh na přítomnost u porodu, Spokojenost a Doporučení doprovodu. Druhá hlavní kategorie Porod má čtyři podkategorie - Příprava na porod, Příchod k porodu, Vnímání doprovodu u porodu ženou, a Průběh čtvrté doby porodní. Poslední kategorie je Komunikace se třemi podkategoriemi - Chování a komunikace doprovodu se ženou, Komunikace s personálem a Chování personálu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že si ženy I1 - I9 zvolily jako doprovázející osobu svého partnera a žena I10 si vybrala dulu. Pro ženy je partner nejbližší osobou, se kterou chtějí prožívat nejdůležitější okamžiky. Žena I10 si vybrala dulu na základě doporučení svého kolegy. Dále bylo zjištěno, že ženy vnímají svůj doprovod především jako psychickou podporu, která je uklidňuje slovně nebo svou přítomností, avšak ženy I1, I4 a I7 považovaly své partnery jako pomocnou osobu, která jim pomůže ve sprše, při přemisťování nebo podávání věcí. Všechny ženy byly nakonec se svým výběrem, i přes nedostatky, jako hraní si na telefonu nebo příliš velká snaha, spokojeny.
|
host ::
RSS.